S Casou do Arkalyku: Kbelská dopravka pomáhá s návratem „převaláků“ do Zlaté stepi
Po měsících intenzivních a komplikovaných příprav odstartovaly v pondělí 2. června z pražského letiště ve Kbelích a maďarského Debrecínu dva české transportní letouny CASA C-295M, jejichž cílovou destinací bylo opuštěné letiště v kazašském Arkalyku a které převážely celkem sedm koní Převalského do reintrodukčního centra Alibi ve Zlaté stepi. A přestože letošní akci provázelo snad nejvíce komplikací od vůbec prvního transportu koní Převalského do západního Mongolska v roce 2011, celá kazašská odysea nakonec skončila velkým úspěchem.
Od úplně prvního transportu „převaláků“ do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu již uběhl celý rok a poslední divoký kůň planety se tak díky Zoo Praha a jejím partnerům postupně vrací po stovkách let kromě Mongolska i do další země svých předků. Úspěšnému transportu prvních koní do Zlaté stepi předcházely více než roční důkladné přípravy, jež se však rozhodně neobešly bez komplikací. Zoo Praha i pracovníci Asociace na ochranu biodiverzity Kazachstánu (ACBK) se museli vypořádat například s nečekanými záplavami, které na jaře 2024 poškodily nejen ohrady a další objekty reintrodukčního centra Alibi, ale rovněž poničily řadu úseků jediné přístupové cesty. Ani samotný letecký transport koní tehdy bohužel neprobíhal zcela bez potíží, neboť armádní letoun CASA C-295M letící z Berlína čelil technickým problémům, které nakonec vedly k dvoudennímu zpoždění. Přes všechny nástrahy se však 4. června 2024, po více než třicetihodinové cestě letadlem a následné přepravě nákladními vozy, podařilo vypustit první koně Převalského do aklimatizačních ohrad v kazašských stepích.
Návrat divokých koní 2025
Projekt na obnovu populace divokých koní ve volné přírodě kazašské Zlaté stepi pokračuje i v letošním roce, tentokrát však primárně ve spolupráci s maďarským Národním parkem Hortobágy, jenž letos přebral pomyslnou štafetu od Berlínské Zoo a připravoval druhou skupinu koní Převalského, určenou k převozu do Kazachstánu. Plán letošního transportu byl velmi podobný jako v roce 2024 a počítal s využitím dvojice transportních letounů CASA C-295M od kbelské 24. základny dopravního letectva, které měly odstartovat 2. června zároveň z České republiky i z Maďarska. Cílem letounů bylo opět zvoleno opuštěné letiště v Arkalyku s dvěma plánovanými mezipřistáními v Istanbulu a Baku, přičemž z cílové destinace transport pokračuje již pozemní cestou přímo do reintrodukčního centra Alibi.
Přeprava z České republiky měla začít v pondělí v brzkých ranních hodinách v Dolním Dobřejově, v prostředí tzv. České Sibiře. Právě zde se nachází chovná a aklimatizační stanice, kde na cestu do země svých předků čekají kandidáti na transport. Do Kazachstánu se letos plánovalo přepravit osm koní, pro vypuštění do volné přírody oblasti Altyn Dala ve Zlaté stepi však bylo nominovaných celkem třináct „převaláků“. Vždy je totiž potřeba počítat i s případnými náhradníky, neboť o konkrétních koních se finálně rozhodne až v den převozu. Kolona s naloženými koňmi měla vyrazit z Dolního Dobřejova v 10:30 na vojenské letiště Praha-Kbely a vzlet letounu CASA C-295M se předpokládal přibližně o půl druhé. Koně z maďarského Národního parku Hortobágy pak měly vzlétnout z Debrecínu zhruba po třetí hodině odpoledne. Přistání na letišti v kazachstánském Arkalyku se v případě „pražské“ Casy předpokládalo v úterý 3. června okolo půl osmé ráno, zatímco letoun z Maďarska měl dosednout o půl hodiny později a příjezd celého transportu do reintrodukčního centra Alibi se zamýšlel v odpoledních hodinách. Takový byl tedy plán, jenž však hned v úvodu vzal za své.
Očištěná asfaltová dráha letiště v Arkalyku, přichystaná k přistání transportních letounů AČR. Kazašská strana nedávno informovala o záměru na rekonstrukci celého letiště a výstavby nové dráhy a letištního terminálu. Tento nákladný projekt však vzbuzuje v Kazachstánu značné kontroverze. (foto: Zoo Praha)
Houstone máme problém
Část týmu Zoo Praha dorazila na místo přistání v Arkalyku i do reintrodukčního centra Alibi již v předstihu, tak aby jeho členové dohlédli na poslední přípravy před samotným transportem. Kazašská strana opět vyčistila nepoužívanou dráhu letiště v Arkalyku a přivezla nezbytné mobilní radionavigační vybavení, tak aby zde mohly transportní letouny přistát i při zhoršených meteorologických podmínkách. Zbytek týmu Zoo Praha se chystal na klíčovou fázi, tedy nakládání koní v aklimatizačním a chovném zařízení v Dolním Dobřejově a maďarském Národním parku Hortobágy.
K tomu došlo v pondělí 2. června časně ráno a zpočátku šlo všechno podle plánu. Již v 9:15 byli v Dolním Dobřejově všichni čtyři koně Převalského určení pro „Návrat divokých koní 2025“ naloženi do přepravních boxů. Šlo o dvě klisny Zinu II a Grace plus dva hřebce Galvana a Wisky. Samotná příprava koní a jejich umístění do přepravních boxů přitom patří mezi nejnáročnější operace, kdy veterinář nejdříve aplikuje koni dávku uspávacího prostředku, tak aby mohla proběhnout veterinární prohlídka s kontrolním odběrem krve a vzorků ze sliznic. Poté dostane kůň injekci tzv. antidota, které ho postupně probere. V této fázi jej ze tří stran obstoupí ošetřovatelé s dřevěnými deskami, tak aby probouzející se kůň po postavení na všechny čtyři nohy neměl kam utéct a nastoupil do přepravní bedny. Do maďarského Debrecínu zároveň ještě před obědem v pořádku odstartovala CASA C-295M ev. č. 0454 a vše směřovalo k bezproblémovému odletu do Kazachstánu.
Rebelující hřebec Wisky poté, co se mu podařilo na Pražském okruhu způsobit řádný poprask a dlouhé kolony, neboť se nějakým záhadným způsobem dostal ven z transportního boxu a vyskočil z jedoucího auta přímo na silnici. Do Kazachstánu nakonec neodletěl a v pořádku se vrátil zpět do Zoo Praha. (foto Oliver Le Que, Zoo Praha a Ami Vitale)
Jenže během převozu z Dolního Dobřejova na letiště Kbely nastala naprosto nečekaná a doslova hororová situace. Na kbelskou základnu už zbývala jen zhruba čtvrthodinka jízdy, když se hřebec Wisky na Pražském okruhu zhruba na úrovni Černého Mostu v bedně patrně rozepřel a díky tomu vyrazil horní díl. Následně v asi čtyřicetikilometrové rychlosti vyskočil z přepravní bedny a nákladního vozu přímo na vozovku, čímž zablokoval okruh i jižní spojku, kde se okamžitě vytvořily několikakilometrové kolony. Hřebec stál v pruhu ve směru od Štěrbohol na Černý Most, kde se ho pracovníci Zoo a příslušníci Policie snažili rychle a bezpečně odchytit, což se naštěstí povedlo a tento „rebel“ byl pod anestezií převezen do Zoo v Troji. Jak se mu něco podobného mohlo podařit budou asi v pražské Zoo ještě řešit, protože všechny bedny jsou ve stejném designu a pravidelně slouží k přepravě hřebců.
Náročný přelet do Arkalyku
Zatímco v transportu z maďarského Národního parku Hortobágy vše probíhalo bez nějakých zásadních problémů a ve čtvrt na čtyři odpoledne odstartovala z letiště v Debrecínu Casa s volacím znakem CEF670 se čtveřicí klisen Csardas, Cili, Bűbaj a Celeb na palubě, pražskému transportu se začala lepit smůla na paty. Po adrenalinovém extempore s hřebcem Wisky na pražském okruhu bylo jasné, že do Kazachstánu poletí z kbelského letiště pouze tři koně – klisny Zina II a Grace plus hřebec Galvan. S touto trojicí koní odstartovala transportní CASA C-295M ev. č. 0453 ve 14:15 hodin našeho času a zamířila jihovýchodním kursem do Istanbulu, kde mělo dojít k prvnímu mezipřistání a doplnění paliva. Jenže krátce po startu si začala jedna z klisen sedat a posádka musela chtě nechtě letoun v prostoru Světlé nad Sázavou otočit a jít na přistání zpět do Kbel. Delší sezení by totiž koně přímo ohrožovalo na životě, protože pod tíhou vlastního těla by se mu zastavila cirkulace krve v končetinách a už by se nedokázal postavit.
Nakládka transportních beden s koňmi na letišti Praha-Kbely, s níž vydatně pomohli příslušníci 24. základny dopravního letectva. Na spodním snímku letoun CASA C-295M ev. č. 0453 odlétá směrem Turecko, kde se na mezinárodním letišti v Istanbulu plánovalo první mezipřistání. (foto: Petr Hamerník, Zoo Praha)
Ve Kbelích se však podařilo situaci s klisnou vyřešit a v 16 hodin mohla posádka Casy znovu odstartovat a zamířit s volacím znakem CEF669 směr Turecko. Tento přelet probíhal již bez problémů na letové hladině 17-19.000 feetů (zhruba 5.200 až 5.800 metrů) a průměrnou rychlostí okolo 250 knotů (cca 463 km/h). Protože koně potřebují během transportu relativní chlad kolem patnácti stupňů, jede klimatizace v nákladové kabině prakticky naplno a ošetřovatelé, kteří neustále kontrolují zdravotní stav koní přes otvory v bednách, musí být teple ustrojeni. Po přistání v Istanbulu a dotankování paliva čekala posádky další etapa přeletu do ázerbájdžánského Baku. Zde především „maďarskou“ Casu čekaly během přiblížení k letišti značné turbulence, které „prověřily“ kvalitní práci palubních techniků při kurtování přepravních boxů k podlaze. Rovněž samotné přistání na mezinárodním letišti Hejdara Alijeva nebylo kvůli extrémně silnému větru zrovna jednoduché. Z Baku pak obě Casy zamířily rovnou do kazašského Arkalyku, kde krátce před polednem v pořádku přistály na zdejším opuštěném letišti.
Obě transportní Casy na letištní ploše v kazašském Arkalyku krátce po přistání a následné vykládce koní. Letoun 0454 z maďarského Debrecína je v popředí, zatímco stroj 0453 s „opotřebovanějším“ nátěrem z Prahy je v pozadí. Obě Casy následně přelétly do Kostanaje, odkud po doplnění paliva uskutečnily přelet zpět do ČR. (foto: Zoo Praha)
Oba transportní týmy čekala po přistání už společná, osmihodinová cesta složitým terénem do reintrodukční stanice Alibi. Všech sedm koní bylo po více než 30-ti hodinovém transportu v úterý večer postupně vypuštěno do dvou aklimatizačních ohrad. Zde si budou po dobu až jednoho roku zvykat na místní podmínky a utvářet zdravou sociální strukturu. Naučí se také pít z přírodních jezírek a v zimě si vyhrabat kopyty potravu ze sněhové pokrývky. To vše pod dozorem výzkumných pracovníků, kteří budou bedlivě sledovat jejich zdravotní stav s ohledem na výkyvy mnohdy extrémního počasí či výskyt sezónních parazitů a budou detailně monitorovat jejich pokroky.
Vypouštění nově přivezených koní do aklimatizačních ohrad byla jistě významná událost, ovšem k události skutečně historického významu došlo až o den později, ve středu 4. června večer. Tehdy pracovníci reintrodukčního centra rozpojili plot aklimatizační ohrady, v níž se nacházel hřebec Zorro s pěti klisnami. Šlo o „převaláky“, které pražská Zoo přepravila do Kazachstánu z Prahy a z Berlína vloni a po roční aklimatizaci, kdy si skvěle přivykli na místní podmínky nastal čas, aby vyběhli vstříc svobodě. Klisny Wespe a Umbru navíc opatřili výzkumníci GPS obojky, aby šlo skupinu monitorovat i nadále. Divocí koně se tak díky Zoo Praha a jejím partnerům nyní skutečně vrátili do volné přírody Kazachstánu, odkud před stovkami let v důsledku lidské činnosti vymizeli.
Pozemní transport nákladnými automobily z Arkalyku do Alibi trval osm hodin. Koně byli při pravidelných přestávkách kontrolováni, krmeni a ochlazováni vodou. Oproti minulému roku, kdy bylo velké horko, měl tým Zoo Praha letos štěstí na oblačné počasí a příjemný vánek. Koně Převalského měly po více než 30-ti hodinovém transportu mírně odřené nadočnicové oblouky, jinak jsou ve skvělé kondici. (foto: Oliver Le Que, Zoo Praha)
Vypouštění prvního z koní Převalského do aklimatizačního výběhu. Jde o bezmála dvouletého hřebce Galvana, u jehož vypuštění asistovali ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek (vlevo), vrchní chovatel kopytníků Zoo Praha Jan Marek (nahoře) a plk. gšt. Milan Laniak, zástupce velitele 24. zDL Praha-Kbely. Na druhém snímku klisna Grâce vybíhá do svého nového domova. U jejího vypouštění asistovaly vedoucí in situ projektů Zoo Praha Kristýna Čechlovská a přidělenec obrany ČR pro Kazachstán Tomáš Říman. (foto: Oliver Le Que, Zoo Praha)
Co čeká projekt „Návrat divokých koní“ v příštích letech?
Do Zlaté stepi v Kazachstánu plánuje Zoo Praha uskutečnit transporty i v příštích letech, tak aby byla zajištěna životaschopná a stabilní populace. Koně budou také v rozlehlých kazachstánských stepích nadále monitorováni odborníky. Zoo Praha souběžně už od roku 2019 intenzivně pracuje na přípravě návratu koní Převalského i do východního Mongolska. Projekt dostal podporu mongolského prezidenta, Uchnágína Chürelsücha, který nad ním letos v květnu převzal oficiální záštitu. Jako nejperspektivnější lokalita bylo určeno na základě podrobných analýz Údolí klášterů a v současnosti zde probíhá plánování výstavby reintrodukčního centra, které by mělo vyrůst už v blízké budoucnosti. Pokud bude na projektu návratu koní Převalského do Údolí klášterů opět participovat kbelská dopravka, je velice pravděpodobné, že transportní letouny AČR zamíří v budoucnu i na východ Mongolska. Zda to budou ještě turbovrtulové Casy C-295 nebo již nové Embraery C-390 se teprve uvidí.
Loni převezení „převaláci“ vyrazili ve středu večer vstříc svobodě a po stovkách let se tak divocí koně oficiálně vrátili do země svých předků. O den později se ve Zlaté stepi ve středním Kazachstánu naskytl jedinečný pohled, kdy se u aklimatizační ohrady potkaly dvě skupiny „převaláků“, tvořené koňmi dovezenými v letošním roce, a za plotem, již ve volné přírodě, koně tvořené jedinci dovezenými před rokem. Chovatelé pražské Zoo jsou přesvědčeni, že „převalákům“ se bude v oblasti Zlaté stepi dařit mnohem lépe, než divokým koňům vypuštěným v rámci kazachstánsko-německého projektu z první dekády století v lokalitě Altyn Emel, která však není pro koně Převalského příliš vhodná. Cílem je, aby v oblasti Zlaté stepi byla zajištěna životaschopná a stabilní populace, tak jako například v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi na západě Mongolska. Právě z této oblasti je poslední aktuální fotka klisny Jirem se svým hříbětem. (foto: Miroslav Bobek a Kristýna Čechlovská, Zoo Praha)
(úvodní ilustrační foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha, https://www.zoopraha.cz/)
(zdroj: článek „Zoo Praha dovezla do Kazachstánu dalších sedm koní Převalského“, autor Filip Mašek, https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/15433-zoo-praha-dovezla-do-kazachstanu-dalsich-sedm-koni-prevalskeho; článek „Do Kazachstánu míří sedm koní Převalského“, autor Nikola Dostálková, https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/15430-do-kazachstanu-miri-sedm-koni-prevalskeho; článek „Návrat do Zlaté stepi“, autor Jan Malinda, Magazín Dnes č. 24; článek „Třikrát z Návratu divokých koní“, autor Miroslav Bobek, https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/15446-trikrat-z-navratu-divokych-koni; archív redakce czechairforce.com)
