JAS-39 Gripen – 20 let ochráncem (nejen) českého nebe 3. díl

3. 6. 20253. 6. 2025 Radim Špalek 1054 Views 21. zTL Čáslav, 211. tl, JAS-39 Gripen

Rok 2022 přinesl Evropě zásadní zhoršení bezpečnostní situace, když 24. února napadla Ruská federace bezprecedentním způsobem sousední Ukrajinu, na kterou zahájila plnohodnotnou invazi svými pozemními, námořními i leteckými jednotkami. 211. taktická letka v tomto období „finišovala“ s přípravami pro nasazení v rámci 7. Úkolového uskupení enhanced Air Policing 2022 (7. ÚU eAP 2022) z litevské základny Šiauliai, kam také nakonec české Gripeny koncem března 2022 odletěly, aby od 1. dubna převzaly operační úkol ochrany vzdušného prostoru NATO v Pobaltí společně s dalšími aliančními partnery. V době zvýšeného mezinárodního napětí následně uskutečnily svou doposud nejdelší zahraniční misi na obranu států Aliance, když po žádosti litevské strany prodloužily své působení až do 30. září 2022. Koncem dubna se také povedlo uskutečnit první výcvikovou misi s tankováním za letu z německého A-400M Atlas, který byl k účelům AAR konečně certifikován švédským úřadem pro vyzbrojování FMV v září 2021, a tím se pro naše stíhače opět rozšířily možnosti realizace tohoto specifického druhu výcviku s potřebnou periodicitou.

2022 / Ruská invaze na Ukrajinu a čtvrtá mise v Pobaltí

V pondělí 10. ledna 2022, ve večerních hodinách, musela poprvé v tomto roce provést ostrý zásah „Alpha scramble“ dvojice letounů JAS-39C hotovostního systému QRA NATINAMDS u letadla civilní společnosti. Řídící letového provozu (ŘLP) ČR totiž obdrželi od německých kolegů informaci o anonymu a hrozbě použití výbušného systému na palubě letounu Boeing 737-8AS SP-RKS společnosti Ryanair, letícího jako let FR3898 na lince Miláno – Varšava. Ten odstartoval z mezinárodního letiště Milano-Bergamo II (Caravaggio International Airport), využívaného především nízkonákladovými společnostmi, ve 21:27 hod. našeho času (20:27 hod. UTC) a pokračoval po standardní letové trase do německého vzdušného prostoru. Ve 22:08 hod. obdrželi čeští dispečeři ŘLP od svých německých kolegů prvotní informaci o anonymní hrozbě použití výbušniny. Následně bylo nutné společně s kapitánem letu vyhodnotit, zda nechat civilní stroj pokračovat až do cílové destinace, nebo jej dovést k nouzovému přistání například na ruzyňském letišti. Patrně vzhledem k nejednoznačnosti hrozby se kapitán Boeingu rozhodl pokračovat dále v letu. V souladu s provozními předpisy a ve spolupráci s AČR zároveň došlo k rozhodnutí aktivovat dvojici hotovostních letounů na základně v Čáslavi, které měly doprovodit Boeing 737-8AS SP-RKS až do polského vzdušného prostoru.

Před půl jedenáctou večer tak byl vydán příkaz ke vzletu dvojice strojů JAS-39C z ostré hotovosti na čáslavské základně, které se standardním volacím znakem „Charlie Foxtrot 01 / CF02“ odstartovaly z hlavního směru RWY 31 a ve 22:25 hod. už nabíraly výšku a rychlost v prostoru Kolína. Oba Gripeny provedly standardní zásah proti civilnímu stroji, který vstoupil do vzdušného prostoru ČR z Německa v oblasti Železné Rudy už ve 22:12 hod. na letové hladině 39 000 ft (cca 12 000 m) a rychlosti přes 400 knotů (cca 750 km/h). Díky bleskové reakci celé hotovostní směny a ideální letové trase Boeingu měli piloti Gripenů situaci pevně pod kontrolou už dvě minuty po vzletu z Čáslavi. Čeští stíhači následně po přeletu česko-polské hranice v prostoru Tanvaldu ve 22:32 hod. doprovázeli let FR3898 i ve vzdušném prostoru Polska při jeho letu do Varšavy.

V okolí města Kalisz začal Ryanair snižovat letovou hladinu a rychlost pro přiblížení na varšavské letiště v Modlinu. Oba Gripeny jej podle vyjádření VzS AČR doprovodily přímo nad letiště a hned poté zahájily návrat na domovskou základnu v Čáslavi. Civilní Boeing 737-8AS SP-RKS mezitím ve 23:13 hod. dosedl na hlavní RWY 08 letiště Modlin, kde již byly aktivovány bezpečnostní složky státu. Po navedení na krajní stojánku museli všichni cestující vystoupit a přímo na ploše letiště následovala kontrola veškerých příručních zavazadel a samotného letounu polskými specialisty a pyrotechniky. Podezření, že na palubě civilního letadla může být umístěn výbušný systém, se nakonec naštěstí nepotvrdilo.

Každopádně hotovostní systém QRA opět ukázal svou potřebnost a letouny Gripen, které hlídají vzdušný prostor České republiky, a jsou zároveň zapojeny do ochrany vzdušného prostoru členských zemí Aliance v rámci systému NATINAMDS, mohou v případě potřeby startovat i k takovým civilním letounům, které nekomunikují, nebo jsou v jakékoliv tísni. Jenom krátce zrekapitulujme, že samotnou ostrahu vzdušného prostoru ČR zajišťuje v rámci systému QRA dvojice hotovostních pilotů a strojů JAS-39C Gripen (pro které je většinou ještě držena v hotovostním rozptylu záloha dalších dvou strojů pro případ poruchy), kteří drží nepřetržitou službu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce s klasickou normou na vzlet do 15 minut. Hotovostní letouny provádějí cvičné (Tango scramble) i ostré (Alpha scramble) vzlety na pokyn nadřízeného velitelství (CAOC) v německém Uedemu, tedy i v nočních hodinách nebo ve dnech pracovního klidu, a jsou připraveny kdykoliv pomoci letounům v nouzi nebo eliminovat případnou jinou hrozbu přicházející ze vzduchu.

Specifickým druhem výcviku, který piloti 211. tl pravidelně absolvují, jsou nadzvukové lety, nebo také pro nás dříve narozené známé jako lety „na rozhon“. 21. zTL musela v rámci vyhlášení nouzového stavu během epidemie COVID-19 v letech 2020-21 přijmout nová organizační opatření k zabezpečení výcviku – létalo se například ve směnách a lidé byli rozděleni do skupin, aby se vzájemně nepotkávali. Přesto se objem provedených nadzvukových letů v tomto období nezmenšil.

Zajímavý pohled přes HUD letounu JAS-39 během nadzvukového letu rychlostí M 1,22 v letové hladině 39.000 feetů v oblasti Krkonoš. Pro pilota Gripenu jde v podstatě jen o údaj na displeji (vlevo dole) a veškeré změny stability si automaticky řeší systém FCS (Flight Control System) letounu. (Foto mjr. Ivo Kardoš, 21. zTL Čáslav)

Všichni piloti letounů JAS-39 Gripen podstupují ve Švédsku základní tříměsíční výcvik. Během prvních zhruba 15 letů trénují obecné dovednosti jako létání podle přístrojů, ve skupině nebo akrobacii. Pokračovací, bojový a hotovostní výcvik do systému NATINAMDS pak probíhá již přímo u 211. tl v Čáslavi. Tento je koncipován od jednodušších úkolů k těm složitějším. Nejprve se létá za dobré viditelnosti, pak za ztížených podmínek v mracích, ve skupinách a nakonec se cvičí i vedení vzdušného boje. Po zvládnutí těchto dovedností následují QRA procedury, výcvik zákroků proti letounům v tísni či nekomunikujícím strojům až po úkoly nadzvukového přepadu.

Nadzvukové létání je běžnou součástí výcviku pilotů našich Gripenů, nebo je součástí záletového programu letounu po provedených předepsaných pracích. Pro letovody i piloty je nutné pravidelně cvičit zakročení na cíl nadzvukovou rychlostí, když stíhač musí cíl rychle dostihnout. O nadzvukové rychlosti mluvíme tehdy, pokud je rychlost vyšší než 1 M (jeden mach – cca 1 125 km/h). Pilota řídí letovodi z 261. střediska řízení a uvědomování CRC (Control and Reporting Centre) v Hlavenci, kteří se identifikují volacím znakem „Flashback“, unikátním pro všechny podobné CRC v NATO. Letovodi představují pro stíhače pomyslnou pravou ruku a dávají mu pokyny, jakým kurzem letět, zda zrychlit, na jakou výšku vystoupat, kde se nachází cíl. Je rozdíl, zda se letoun pohybuje v podzvukových, subsonických rychlostech, nebo letí nadzvukovou, tedy transsonickou rychlostí, kdy je na vše mnohem méně času a navádění musí být maximálně přesné. Dá se přitom říci, že pilot při překonání hranice rychlosti zvuku nezažívá žádný význačný fyziologický vjem a i ovladatelnost Gripenu je pořád stejná. Parametry navádění jsou ale v mnohém odlišné a je potřeba je dostatečně zohlednit. Jedná se o jiné rychlosti, poloměry zatáček, tak aby pilot udržel nadzvukovou rychlost a zároveň neopustil vyčleněný letový prostor, který je v tu dobu pro jiný provoz uzavřený. Jediným prostorem, který je k tomuto výcviku v ČR předurčen, je prostor pod označením TRA 37. Pro představu, je to prostor o rozměrech cca 100 x 50 km, který zahrnuje zhruba oblast Krkonoš a Orlických hor.

Nadzvukové lety se realizují jen v pracovních dnech vždy nad minimální stanovenou výškou, která je určena hranicí 11 000 m a to maximálně do 22:00 hod., výjimku tvoří pouze „ostrý“ zásah QRA, který samozřejmě nemá daná žádná omezení. Jakmile totiž letoun překročí nadzvukovou rychlost, vznikne tlaková vlna, která se šíří kuželovitě za letadlem všemi směry. V bodě, kde se kužel dotkne země, je slyšet rána, tzv. sonický třesk. Ten se nese za letounem v podstatě po celé trati letu, a čím je letadlo níže, tím je rázová vlna intenzivnější. Nedílnou součástí předletového briefingu pilotů, před plněním tohoto úkolu, tedy jsou meteorologické informace, které pomáhají sonický třesk minimalizovat. Při předpovědi se používá speciální software tzv. „sonic boom“, který dokáže vypočítat jakou rychlostí, směrem a výškou může pilot letět, aby co nejméně zatěžoval obyvatelstvo na zemi třeskem a hlukem.

2. února 2022 provedli čáslavští stíhači s dvojicí hotovostních JAS-39C Gripen (mezi nimi tč. 9239) během cvičného „Tango scramble“ zákrok proti pomalu letícímu letounu, což je jedna z běžných procedur v rámci hotovostního systému QRA systému NATINAMDS, kterou musí piloti čas od času procvičovat. Cvičný cíl tentokrát představoval salónní L-410UVP-E20 tč. 2601 z 242. tsl / 24. zDL Praha-Kbely, který ve středu 2. února směřoval s mezinárodním volacím znakem „CEF 107“ ze vzdušného prostoru Slovenska do ČR a měl plánované mezipřistání na základně v Čáslavi. Navedení proti Turboletu bylo řízeno stanovištěm GCI (Ground Control Intercept) 26. pluku velení, řízení a průzkumu ve Staré Boleslavi, což je služba radarového řízení bojového použití, která podobné zákroky řídí a koordinuje. Zajímavostí je, že samotný zákrok OH přitom proběhl pod bedlivým dozorem velitele VzS AČR genmjr. Petra Mikulenky, jenž se přímo na palubě Turboletu vracel z dvoudenní pracovní návštěvy Slovenska.

Mimo pokračujících cvičných letů příhraniční spolupráce „Cross Border“, a to zejména tradičně s německými stíhači od TLG-74 z Neuburgu, jak u nás, tak i v německém vzdušném prostoru, absolvovala 211. tl na začátku roku 2022 další zajímavou spolupráci s USAF. V pondělí 21. února dosedl krátce po 15. hod. na RWY 22 mošnovského letiště americký strategický bombardér B-52H Stratofortress, jehož přistání v ČR vzbudilo náležitou pozornost právě kvůli stále se stupňujícímu napětí na východě Ukrajiny, které vyvrcholilo otevřenou ruskou agresí jen o tři dny později.

JAS-39C tč. 9237 doprovází 5. dubna 2022 v našem vzdušném prostoru letoun B-52H Stratofortress 60-0044 „Excalibur“ ze stavu 69th EBS (Expeditionary Bomb Squadron) / 5th BW ze základny Minot AFB v Severní Dakotě. Čtyři B-52H od 69th EBS přitom působily od 10. února 2022 v Evropě ze své předsunuté základny RAF Fairford ve Velké Británii v rámci rotace Bomber Task Force 22-2. Na rozdíl od misí 21. a 29. března, kdy B-52H provedly v Ostravě-Mošnově mezipřistání pro výcvik předletové přípravy před dalším startem, tak 5. dubna naše Gripeny legendární „BUFF“ pouze doprovodily během jeho přeletu ČR na cestě do oblasti Středomoří v rámci předem naplánované série misí Bomber Task Force Europe. Povšimněte si, že „sólák“ tč. 9237 má instalovány na vnějších křídelních pozicích nové NATO standard závěsníky s roztečemi zámků 14 a 30 palců a vybavené pneumatickou odhazovací jednotkou ALKAN ERU. Nové pylony začaly být na Gripeny 211. tl instalovány od roku 2022 a postupně je získaly všechny jednomístné i dvoumístné stroje kvůli možnosti navěšení pumové výzbroje, ať již v podobě „klasických“ Mk.82 nebo GBU-12/B Paveway II s laserovým naváděním. Částečný problém přináší NATO pylony v tom, že na ně není možné uchytit používané švédské adaptéry LAU-99, které slouží u 211. tl standardně k navěšení PLŘS AIM-9M nebo nebo AIM-120C-5. Z tohoto důvodu došlo ještě v průběhu roku 2022 k záměru na pořízení nových adaptérů MML (Multi Missile Launcher) od společnosti Cobham (dříve Flight Refuelling Ltd), které zároveň přináší možnost navěšení moderních střel IRIS-T a MBDA Meteor. Gripen, jenž vzlétl z běžné letové akce v Čáslavi, není vybaven obvyklým podtrupovým „bakem“ 1 100 l, ale má značkovací a průzkumný kontejner Litening 4i a na wingtipu cvičný „registr“ CATM-9. (2x Foto Airman 1st Class Zachary Wright USAF)

Tento „BUFF“ byl jedním z celkově čtyř bombardérů B-52H patřících 69th EBS (Expeditionary Bomb Squadron) / 5th BW ze základny Minot AFB v Severní Dakotě, které působily od 10. února 2022 v Evropě ze své předsunuté základny RAF Fairford ve Velké Británii v rámci rotace Bomber Task Force (BTF 22-2) v evropském prostoru, přičemž bombardéry zde měly zůstat několik týdnů. V rámci operačního nasazení v Evropě bylo hlavním úkolem čtveřice B-52H procvičovat kooperaci s členskými a partnerskými státy Aliance, stejně jako v předchozích případech, a v neposlední řadě samozřejmě i demonstrovat přítomnost amerického spojence.

Přistání B-52H v Mošnově se uskutečnilo v rámci cvičné mise dvou Stratofortressů nad střední a východní Evropou. Jeden z této dvojice, B-52H 60-0044 pojmenovaný „Excalibur“, a používající volací znak „Tyson 11“, k nám přiletěl ze vzdušného prostoru Polska. Zde po určitou dobu působil v okolí města Inowrocław a vzhledem k navěšenému kontejneru Sniper ATP, a povaze předchozích misí v oblasti Dánska či Švédska, se pravděpodobně jednalo o spolupráci s týmy předsunutých pozemních návodčích JTAC (Joint Terminal Attack Controllers). Plánované cvičení v polském vzdušném prostoru však do určité míry ovlivnilo nepříznivé počasí. Zajímavostí je, že ve stejnou dobu se nad Polskem pohybovaly ještě letouny včasné výstrahy Boeing E-3A Sentry s volacím znakem „NATO 06“ a tanker KC-135T jehož callsign byl „LAGR 131“, což zřejmě mělo přímou souvislost se složitou situací na Ukrajině. Zatímco druhý „BUFF“ s volacím znakem „Tyson 12“ pokračoval dál po své plánované trase mimo hranice republiky, tak „Tyson 11“ směřoval jižním kurzem do našeho vzdušného prostoru a okolo 15:30 hod. dosedl na RWY 22 letiště Leoše Janáčka v Mošnově, ze které zaroloval na velkou jižní stojánku.

Záběr pořízený průzkumným a značkovacím kontejnerem Litening 4i z českého Gripenu, který zachycuje další JAS-39C za letu ve společné formaci s B-52H během letů amerických strategických bombardérů přes ČR na přelomu března a dubna 2022. (Foto 21. zTL)

Přelet nad Českou republikou i mezipřistání v Mošnově byla podle AČR dlouhodobě plánovaná aktivita v rámci operačního nasazení Bomber Task Force 22-2 v Evropě. Samotným smyslem přistání amerického B-52H u nás, pak byl nácvik kompletní přípravy k opakovanému vzletu ze spojeneckého letiště. Během této přípravy musí osádka bombardéru po vypnutí motorů provést kompletní technickou kontrolu celého letounu, sbalit rozvinutý brzdící padák, doplnit palivo a uskutečnit přípravu na další let. Procvičení veškerých činností předletové přípravy z různých spojeneckých letišť mimo stálé či předsunuté základny a bez potřebného pozemního vybavení rozšiřuje rozsah působnosti amerických bombardérů například v případě nouzového přistání apod. Strategický bombardér se v Mošnově zdržel necelé čtyři hodiny a přibližně v 19:15 hod. odstartoval k podvečernímu návratu na základnu RAF ve Fairfordu. Během zpátečního letu „BUFF“ používal callsign „Tyson 13“ a po celou dobu jeho působení v českém vzdušném prostoru jej doprovázela dvojice hotovostních letounů JAS-39C ze základny v Čáslavi. Gripeny následně doprovodily B-52H až k německé hranici a celý let měl za cíl procvičení vzájemné spolupráce a interoperability s hotovostními letouny systému QRA.

Mošnovské letiště začalo být k podobným účelům využíváno stále častěji, neboť jako jedno z mála ve středoevropském prostoru disponuje vzletovou a přistávací dráhou s potřebnými parametry délky i šířky, a zároveň má dostatečně velké spojovací dráhy a stojánky, což je základní požadavek na provoz typu B-52. V případě amerických bombardérů nejde o nic překvapivého či objevného, neboť v minulosti mošnovské letiště už několikrát hostilo americké stroje typu B-1B či B-52H v rámci akcí Dny NATO, a v dobách Varšavské smlouvy zase bylo připraveno pro přijetí sovětských bombardérů typu Tu-16 a Tu-22, pro které se v severovýchodní části areálu ve směru na Petřvaldík vybudovaly speciální stojánky, na kterých jsou dnes paradoxně pořádány právě Dny NATO. Činnost amerických bombardérů rotace Bomber Task Force 22-2 akcelerovala i vzhledem k propuknutí válečného konfliktu na Ukrajině po 24. únoru 2022. Nebyla to tak návštěva poslední, protože v krátké době měly následovat ještě další podobné mise.

V „druhé rotaci“ 29. března dorazil do Mošnova jako první krátce před půl třetí odpoledne B-52H 61-0003 letící s volacím znakem „Mingo 21“. Šlo o „BUFF“, který odstartoval již v 8:15 ráno z Fairfordu a směřoval postupně přes Holandsko a Německo do vzdušného prostoru ČR, a odtud dále pokračoval přes Slovensko, Maďarsko až do Rumunska, kam dorazil před jedenáctou hodinou. Zde následně cca dvě hodiny plnil úkoly severně od letecké základny v Borcea-Fetesti a přibližně v 13:15 hod. se vydal stejnou letovou trasou zpět. Po dosažení vzdušného prostoru středního Slovenska byl vektorován směrem k letišti v Mošnově, kde cca v 14:15 hod. dosedl z hlavního směru na RWY 22. Následně po necelých třech hodinách odstartoval z RWY 04 a vydal se na zpáteční let do Fairfordu, během kterého jej v českém vzdušném prostoru doprovázela dvojice hotovostních letounů JAS-39C tč. 9237 a 9238 se standardními volacími znaky „Charlie Foxtrot 01 / CF 02“ na misi „Tango scramble“.

Hotovostní dvojice JAS-39C tč. 9237 a 9238 s volacími znaky „Charlie Foxtrot 01 / CF 02“ ve společné formaci s B-52H 61-0003, který letěl jako „Mingo 21“ a pár QRA jej doprovázel v našem vzdušném prostoru poté, co byl aktivován na „Tango scramble“. Snímek byl pořízen 29. března 2022 z paluby Stratofortressu během jeho návratu z Mošnova na předsunutou základnu do Fairfordu ve Velké Británii v rámci operací amerických strategických bombardérů z Bomber Task Force 22-2 nad evropskými aliančními státy. (Foto 5th BW USAF)

Druhý B-52H 60-0044 „Excalibur“, letící s volacím znakem „Mingo 22“, vykonával identický úkol po stejné letové trase cca o tři hodiny později, a po návratu ze vzdušného prostoru Rumunska dosedl krátce po sedmnácté hodině také na RWY 22 mošnovského letiště. Po uskutečnění standardní předletové přípravy posádkou pak přibližně v 19:45 hod. odstartoval z RWY 04 a zamířil přes Německo a Belgii zpět do Fairfordu. Přistání obou letounů v Mošnově bylo opět součástí misí k procvičení vzájemné spolupráce vzdušných sil členských států NATO nad Střední a Východní Evropou. Ačkoliv AČR oznámila, že oba strategické bombardéry mají v Mošnově za cíl procvičit výměnu osádky za stále běžících motorů (engine-running crew change), ve skutečnosti šlo o standardní nácvik kompletní přípravy k opakovanému vzletu, spojený s vypnutím motorů, a realizovaný na velké jižní stojánce. K dalšímu přistání B-52H pak mělo dojít ve čtvrtek 31. března v odpoledních hodinách, kdy k nám z polského vzdušného prostoru směřoval opět „BUFF“ 60-0044. Protože však v okolí mošnovského letiště panovaly v tento den mimořádně nepříznivé povětrnostní podmínky, posádka nakonec mezipřistání neuskutečnila a pokračovala dále v letu přes Německo přímo až do Fairfordu. Ani to však nebyl konec aktivit Bomber Task Force 22-2 nad naším územím, protože již 5. dubna byl stejný B-52H 60-0044 „Excalibur“ na průletu vzdušným prostorem naší republiky doprovázen „Gripem“ tč. 9237, které k tomuto úkolu odstartoval zřejmě z běžné letové akce, přičemž neměl podvěšený podtrupový „bak“ 1 100 l, ale naopak nesl průzkumný a značkovací kontejner Litening 4i a byl vybaven NATO standard pylony na pozicích vnějších křídelních závěsníku. Pozorný čtenář si možná všimne, že výměna musela proběhnout mezi 29. březnem a 5. dubnem, protože na výše uvedeném záběru z 29. března „sólák“ tč. 9237 NATO pylony ještě nemá.

V rámci kontinuálního navyšování operačních schopností flotily českých JAS-39C/D, získaly v tomto roce všechny Gripeny ve stavu 211. tl další významnou modernizaci, při které byl implementován v té době nejnovější software v edici MS20 Block 2.0, jehož instalaci zajišťoval švédský úřad pro vyzbrojování FMV (Försvarets Materielverk). Od roku 2005 jde už minimálně o pátý softwarový upgrade našich strojů JAS-39 Gripen, který úřad FMV realizuje v rámci dohodnutých smluvních podmínek o pronájmu. Současný dvanáctiletý kontrakt, na jehož základě je provoz českých Gripenů zajištěn až do roku 2027 (s opcí na další dva roky), od počátku počítal s dalšími upgrady v rámci přechodu na nejnovější verzi software MS20. Z celkové ceny dvanáctiletého pronájmu v hodnotě 21,4 mld. Kč (včetně DPH) tak na samotný pronájem připadá částka 19,6 mld. Kč (včetně DPH), zatímco zbytek je určen právě na plánované modernizace, či třeba výcvik nových pilotů. Edice software MS20 byla u švédského Flygvapnetu zavedena již počátkem roku 2016 ve verzi Block 1.1, a letounům JAS-39C/D přinesla celou řadu naprosto zásadních změn a vylepšení, která byla podrobně popsána například v článku kolegy Aleše Hottmara.

České letectvo se k přechodu na nejnovější software MS20 připravovalo v letech 2016-2018, kdy všechny naše Gripeny procházely modernizačními úpravami přímo u výrobce ve Švédsku. Na jaře 2018 pak byla do všech našich čtrnácti strojů najednou nahrána nejnovější softwarová edice MS20 Block 1.2, čímž se předešlo společnému provozu letounů s různými edicemi. České JAS-39 Gripen tak v té době dokonce disponovaly novějším softwarem, než letouny švédského Flygvapnetu. Už tehdy se zároveň připravovaly další vylepšení, jež měly být implementovány do finální verze MS20 Block 2.0, s jejíž dostupností se původně počítalo již v roce 2020. Tento upgrade se však o něco zpozdil a samotné integrační a letové zkoušky byly ve Švédsku zahájeny až na jaře roku 2021 za účasti specialistů švédského úřadu pro vyzbrojování FMV, zkušební jednotky TUJAS (Taktisk Utprovning JAS-39) a pochopitelně i samotného výrobce Saab.

***Avionický blok satelitní a inerciální navigační jednotky H-764 EGI (Embedded GPS/INS), instalovaný v českých Gripenech.***

Vlastní upgrade českých Gripenů na MS20 Block 2.0 probíhal už přímo na čáslavské 21. zTL během několika týdnů a byl dokončen v polovině února 2022. Celá modernizace zahrnuje jak různé hardwarové úpravy, které jsou spojeny především s upgradem navigačního systému, tak pochopitelně i instalací nového operačního softwaru přímo v letadle a zprovozněním několika nových funkcí. Podle původních veřejně představených plánů z roku 2018 mělo na českých Gripenech dojít především ke změnám v navigačním systému, jenž má vykazovat mnohem větší přesnost a odolnost proti rušení díky nové satelitní a inerciální navigační jednotce H-764 EGI od americké společnosti Honeywell Aerospace. Jedná se o navigační systém, který kombinuje typickou inerciální navigaci INS s trojicí přesných laserových senzorů úhlové rychlosti a navigačního přijímače GPS. Tato jednotka je vyráběná jako jeden přístrojový blok, nazývaný EGI (Embedded GPS/INS).

Samotný GPS modul má schopnost příjmu přesnějšího „vojenského“ signálu, a české Ministerstvo obrany proto zřejmě mělo původně v úmyslu pořídit k nim speciální čipy SAASM (Selective Availability Anti-Spoofing Module) od americké společnosti Raytheon, zajištujících vyšší přesnost a odolnost proti rušení signálu GPS. Jde o specializovaný materiál pořizovaný výhradně v režimu FMS (Foreign Military Sales) na základě kontraktu uzavřeného přímo s vládou USA. Akvizice čipů SAASM však nakonec vůbec neproběhla, protože se již v té době připravovala v NATO náhrada této technologie novým standardem příjmu zabezpečeného GPS signálu označovaného termínem M-Code a původní čipy SAASM začaly být považovány za neperspektivní. V neposlední řadě mohl hrát roli i fakt, že jejich výroba byla ze stejného důvodu postupně utlumována.

I tak se přesnost a spolehlivost navigačního systému EGI v českých Gripenech výrazně zlepšila a celá jednotka by zároveň měla být kompatibilní i s novým etalonem příjmu chráněného GPS signálu M-Code, na jehož budoucí implementaci je připravena. Nové moduly EGI instalované během upgrade na MS20 Block 2.0 mají zároveň řadu pokročilých a inovativních funkcí, jako například RAIM (Receiver Autonomous Integrity Monitoring), díky čemuž dokážou sledovat a vyhodnocovat integritu přijímaného signálu GPS. Instalace nové jednotky EGI dále v českých Gripenech zpřesnila funkci protisrážkového systému GCAS (Ground Collision Avoidance System) a zároveň měla aktivovat zcela novou funkci NAV Landing. Jde velmi zjednodušeně o schopnost přivést letoun do přesně definovaného bodu na RWY, přičemž avionický systém Gripenu dokáže na průhledovém displeji HUD vygenerovat sestupovou osu k přistání bez asistence běžných radiotechnických prostředků na zemi, a i z tohoto důvodu je tento systém znám pod slangovým označením „virtuální ILS“.

Nejnovější softwarová edice MS20 Block 2.0 zároveň připravila české Gripeny na integraci nového systému IFF Mode 5, který má zlepšit schopnost letounů JAS-39 Gripen v rámci rozpoznání cílů „vlastní / cizí“. Jedná se o nejnovější alianční vojenský mód, jenž bude šifrovaně vysílat souhrnné informace, odpovídající civilnímu Módu S, což zahrnuje komplexní 24 bitovou zprávu obsahující identifikaci a polohu s výškou plus rychlostí letounu dle údajů GPS a další doplňující informace.

I přes napjatou mezinárodní situaci, způsobenou bezprecedentní ruskou agresí na Ukrajině, pokračovaly v jarních měsících roku 2022 dlouhodobě plánované aktivity států Aliance v evropském prostoru. Jedním z největších cvičení NATO, v tomto období, bylo tradiční „Saber Strike 22“, do kterého se letos zapojilo cca 13 000 příslušníků ozbrojených sil ze 13 států Aliance. Probíhalo přitom především na území Polska, Slovenska a v Pobaltí, tedy na potenciálně exponovaných územích tzv. „východního křídla“ Aliance. Jedna z etap tohoto cvičení nakonec probíhala i v České republice, a to ve výcvikovém prostoru Hradiště na Doupově v Karlovarském kraji pod názvem „Resolute Effort 22“. Zde absolvovaly součinnostní výcvik a certifikaci americké a české jednotky ze 4. brigády rychlého nasazení, které se připravují do hotovostních sil NRF (Nato Response Force – síly rychlé reakce NATO). Do celého procesu certifikace se ve dnech 8. – 10. března naplno zapojilo i taktické letectvo VzS AČR.

Ačkoliv armáda o cvičení s předstihem informovala a formou NOTAM vyhlásila dočasně omezený prostor pro leteckou činnost v okolí Doupova, nízké průlety bojových letounů vyděsily v kontextu tehdejší situace na Ukrajině řadu obyvatel přilehlých regionů. Do samotných misí nad VVP Hradiště se zapojily jak nadzvukové Gripeny 211. tl, tak i podzvukové Alky 212. tl, které působily převážně v trojici vyhrazených prostorů „Podborany“, „Sabre 1“ a „Sabre 2“. Kvůli potřebě delší výdrže nad výcvikovým prostorem Hradiště (TSA4), a vzhledem ke spektru plněných úkolů blízké letecké podpory pozemních vojsk CAS (Close Air Support), byly Gripeny na těchto misích podvěšeny dvojicí „baků“ 1 100 l, plus navíc průzkumným a značkovacím kontejnerem Litening 4i. Konkrétně je na tomto cvičení doložena účast „sóláku“ tč. 9241. Zbývá dodat, že piloti taktického letectva zároveň nad VVP Hadiště simulovali i cíl – protivníka pro příslušníky 251. protiletadlového raketového oddílu ze Strakonic se systémy 2K12 KUB.

Obsazení východního křídla NATO leteckými silami aliančních států v dubnu 2022, krátce po zahájení sedmé mise 211. tl na ochranu vzdušného prostoru NATO v Pobaltí – „enhanced Air Policing 2022“, která byla započata v době vzrůstajícího mezinárodního napětí díky začátku ruské agrese proti Ukrajině po 24. únoru 2022. (Nákres archiv autora via NATO)

Následovala hlavní událost tohoto roku pro české stíhače – mise „enhanced Air Policing 2022“, která měla původně trvat do konce července, ale nakonec byla na žádost Litvy prodloužena až do 30. září 2022, čímž se zároveň nakonec stala, s dobou působení šesti měsíců, nejdéle trvající a rekordní ze všech sedmi do té doby provedených misí. Čtvrté nasazení pro ochranu vzdušného prostoru aliančních států NATO v Pobaltí, začalo pro 211. tl v úterý 29. března 2022 přeletem pětice Gripenů na základnu Šiauliai. V 10:00 hod. odstartovala z čáslavského letiště nejprve dvojice letounů JAS-39C tč. 9234 a 9242, která zamířila směr Litva s mezinárodním volacím znakem „CEF 304“. Zhruba o 10 minut později ji následovala další trojice „sóláků“ tč. 9236, 9240 a 9245 jako „CEF 305“. Všechny Gripeny nesly dvojici přídavných nádrží 1 100 l pod křídly, po páru IČ naváděných PLŘS krátkého dosahu AIM-9M Sidewinder, plus střel středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM, jak již bylo v posledních letech na těchto misích recipročním zvykem poté, co se v mezinárodním vzdušném prostoru začaly objevovat ruské stroje Su-27 a Su-35S vyzbrojené právě PLŘS středního dosahu R-27 a jejich modernějšími ekvivalenty. Tč. 9234 a 9240 pak navíc měla podvěšené i průzkumné a značkovací kontejnery Litening 4i.

1. dubna 2022 zahájilo 7. úkolové uskupení Armády České republiky enhanced Air Policing (7. ÚU AČR eAP) svoji činnost z litevské letecké základny v Šiauliai, dobře známého místa z působení v letech 2009 a 2012. Hlavním úkolem české jednotky bylo stejně jako v předchozích nasazeních držet ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS tak, aby byla zachována integrita a bezpečnost aliančního vzdušného prostoru. Na tomto zadání naši stíhači spolupracovali se španělským královským letectvem (Ejército del Aire y del Espacio), které operovalo ze stejné základny v Šiauliai s 8 stroji EF-18M Hornet, a současně také s francouzským letectvem (Armée de l’air et de l’espace) působícím z letecké základny Ämari v Estonsku se 4 letouny Mirage 2000-5F. „Ostré“ zásahy „Alpha scramble“ proti letounům, které nedodržují stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu, což v prostoru působnosti českého kontingentu dlouhodobě a pravidelně „zajišťovaly“ stroje VKS RF (ruského letectva) a VMF RF (ruského námořnictva), však v tomto období dostaly nový náboj právě díky probíhající ruské invazi na Ukrajinu.

V souladu s mandátem Parlamentu ČR bylo do Litvy vysláno již zmíněných 5 Gripenů a do 95 vojáků převážně z čáslavské základny doplněné o další specialisty AČR, kteří se vystřídali ve dvou rotacích. Český kontingent převzal operační úkol 1. dubna 2022 od příslušníků Dánského královského letectva se stroji F-16AM a plnil jej až do 31. července 2022, kdy byl vystřídán maďarským kontingentem také s letouny JAS-39 Gripen. Velením 7. úkolového uskupení pak byl pověřen jeden z nejzkušenějších pilotů 21. zTL, pplk. Michal „Macro“ Daněk. Vedoucím státem mise „enhanced Air Policing 2022“, v době působení našich stíhačů v Litvě, bylo určeno Španělsko, které na základnu Šiauliai vyslalo hned osm letounů EF-18M Hornet od ALA 12 s domovskou základnou v Torrejónu. Z estonské základny v Ämari dále působil francouzský kontingent se čtyřmi stroji Mirage 2000-5F, tvořený příslušníky slavné GC 1/2 „Cigognes“ neboli „Čápů“ z letiště Luxeuil.

Dvojice JAS-39C tč. 9240 a 9245 po přeletu z Čáslavi na litevskou základnu v Šiauliai dne 29. dubna 2022. V misi „enhanced Air Policing 2022“ operovaly české Gripeny v konfiguraci s dvojicí přídavných palivových nádrží 1 100 l pod křídly na vnitřních závěsnících, s párem PLŘS středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM na vnějších křídelních pylonech a dvojicí IČ naváděných PLŘS krátkého dosahu AIM-9M Sidewinder na wingitpech, což je standardní navěšení českých Gripenů do operací na ochranu vzdušného prostoru NATO již od roku 2016 a nasazení na Islandu v rámci mise „ASICIPPN 2016“. Raketovou výzbroj každého „sóláku“ samozřejmě doplňoval palubní kanón Mauser BK-27 ráže 27 mm s plným palebným průměrm 120 ks nábojů a pro identifikaci cílů ve vzduchu byly využívány také průzkumné a značkovací kontejnery Litening 4i (jako právě na JAS-39C tč. 9240). 211. tl používá na svých Gripenech „tygří“ palivové nádrže ze speciálně zbarvených strojů z minulých let. V tomto případě levá žluto-oranžová pochází z tč. 9241 „Wildcat“ pro NTM 2017 a pravá šedá pak z tč. 9236 „Fiery Tiger“ pro NTM 2016. V pozadí za českými JAS-39C jsou na stojánce vidět stroje EF-18M Hornet španělského kontingentu od jednotky ALA 12 z Torrejónu, který v Šiauliai působil společně s našimi stíhači z Čáslavi. (Foto 21. zTL / 211. tl)

Mise „enhanced Air Policing“ byla vzhledem k vyhrocené situaci na Ukrajině zároveň posílena kontingentem belgického letectva se čtyřmi letouny F-16AM, jenž operovaly rovněž z estonské základny Ämari. Ačkoliv hlavním úkolem mise byla již zmiňovaná ochrana vzdušného prostoru pobaltských států, a piloti jednotlivých kontingentů startovali především k ostrým misím „Alpha scramble“, o které se v dostatečné míře „staraly“ zejména ruské letouny VKS RF a VMF RF, jenž už roky létaly do Kaliningradu prostorem odpovědnosti mise „Baltic Air Policing“, či nyní „enhanced Air Policing“ s vypnutými odpovídači, je nasnadě, že během působení v Pobaltí realizovaly jednotlivé alianční jednotky také potřebný součinnostní výcvik, který zpestřoval službu v QRA a dával dobrou možnost porovnat dovednosti v DACT s méně obvyklými soupeři.

Jedno takové společné „Delta rendez-vous“ absolvovali během této mise čeští a francouzští stíhači, létající na strojích s delta křídly JAS-39C a Mirage 2000-5F. Během cvičného letu dvě francouzské Mirage 38 / 2-EI, 62 / 2-ED a dva české Gripeny tč. 9240, 9245 simulovaly ostrou misi typu „Alpha scramble“, když provedly cvičný start „Tango scramble“ za účelem vizuální identifikace cíle. Během reálné mise „Alpha scramble“ jsou hotovostní stroje vektorovány proti letounům, které nesplňují řadu kritérií – nemají například podaný platný letový plán, neudržují rádiové spojení s civilními orgány letového provozu, nebo mají vypnutou identifikaci pomocí transpondéru. 211. tl v rámci mise „enhanced Air Policing 2022“ kooperovala samozřejmě podobně i dalšími aliančními letectvy působícími v tomto prostoru, jako například s již zmíněnými belgickými F-16AM z Ämari. Méně obvyklou a čestnou roli si pak vyzkoušely české Gripeny 4. května, když realizovaly ve spolupráci se španělskými Hornety slavnostní průlet během přehlídky k 32. výročí nezávislosti Lotyšska.

„Delta rendez-vous“ v rámci mise „enhanced Air Policing 2022“ aneb společné taktické létání francouzských Mirage 2000-5F 38 / 2-EI a 62 / 2-ED od GC 1/2 „Cigognes“ z domácí základny BA 116 Luxeuil-Saint Sauveur a českých JAS-39C tč. 9240 a 9245 od 211. „tygří“ tl z 21. zTL v Čáslavi. Pro elegantní Mirage, s typickou efektní modro-šedou kamufláží, to byla částečně jejich „labutí píseň“, protože stíhací verze „dvoutisícovek“ mají být podle aktuálního plánu postupně do roku 2029 vyřazeny a nahrazeny novými letouny Rafale F4. Je možné, že tento termín bude ještě urychlen v souladu s tím, že Francie v únoru 2025 poslala první část strojů Mirage 2000-5F, zřejmě upravených i pro nesení střel s plochou dráhou letu SCALP EG, na Ukrajinu, kde posílily stav PSU (Vzdušných sil Ukrajiny) a další budou pravděpodobně ještě následovat. Mirage 2000-5F od tradiční jednotky „Čápů“ z EC 1/2 působily z estonské základny v Ämari a během „eAP 2022“ létaly v konfiguraci s dvojicí velkých přídavných nádrží 2 000 l a párem PLŘS středního dosahu MICA dvou verzí – na trupovém závěsníku byla radiolokačně naváděná MICA RF a na levém vnějším křídelním závěsníku pak IČ naváděná MICA IR. Proti nim stáli čáslavští „žokejové“ sedlající švédské delty JAS-39C Gripen, které byly podvěšeny také standardním způsobem – dvojicí „baků“ 1 100 l pod křídly, párem PLŘS středního dosahu pro BVR AIM-120C-5 AMRAAM na vnějším páru závěsníků a dvojicí PLŘS s IČ naváděním krátkého dosahu AIM-9M Sidewinder na wingtipech. (Foto 211. tl)

Z hlediska ostrých startů „Alpha scramble“ bylo nasazení během mise „enhanced Air Policing 2022“ zatím tím nejintenzivnějším, které čeští stíhací letci doposud zažili. Například podle litevského ministerstva obrany, které případy pečlivě eviduje, podnikli letci NATO jen od 1. dubna do 19. června celkem 89 ostrých startů, z toho 55 přímo k „němým“ ruským vojenským letounům. Za „němé“ jsou označovány stroje, které se objeví blízko vzdušného prostoru zemí Aliance a nekomunikují s řízením letového provozu, nemají letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače, případně vše uvedené dohromady. To vůbec nelze brát na lehkou váhu, protože se může jednat o možnou předzvěst útoku v tom nejhorším případě, ale jde také o reálný problém pro civilní stroje na letových trasách v mezinárodním vzdušném prostoru. Hotovostní stíhačky mají za úkol neznámé letouny identifikovat a vyprovodit je do bezpečné vzdálenosti. Zbývajících 34 zásahů strojů QRA z celkových 89 pak podle údajů litevského ministerstva obrany připadlo na zvláštní hlídkové lety podél ruských a běloruských hranic, jenž alianční velitelství zavedlo bezprostředně po začátku ruské invaze 24. února 2022, a které vzhledem k situaci na Ukrajině řadí do kategorie „Alpha scramble“. Tyto patroly měly za úkol nejen demonstraci samotné přítomnosti stíhačů Aliance, ale třeba i ochranu vlastních průzkumných strojů NATO působících ve vlastním vzdušném prostoru poblíž hranic s Běloruskem a Ruskou federací.

Jedním z „úlovků“ českých hotovostních stíhačů v misi „enhanced Air Policing 2022“ byl v rámci ostrého zásahu „Alpha scramble“ například i tento nekomunikující průzkumný a protiponorkový letoun Il-38N „žlutá 19“ RF-75355 nesoucí za kabinou červenými písmeny jméno „Radij Papkovskij“. Jedná se přitom o první modernizovaný Il-38 verze N, který ruské námořní letecvo VMF RF převzalo 15. července 2014. Naposledy byl tento Iljušin potvrzen ve službě u 859. TsBP i PLS (Centra pro bojové aplikace a výcvik posádek námořního letectva) na základně Jejsk. (Foto 211. tl)

Jak už bylo uvedeno výše, ruské vojenské lety v regionu směřují převážně do ruské militarizované enklávy Kaliningradu a nazpět do Ruska. Krátce po ruském útoku proti Ukrajině, ale ruské bojové stroje narušily například i vzdušný prostor Švédska a později začaly běžně operovat nad Běloruskem, odkud odpalovaly střely s plochou dráhou letu směrem na Ukrajinu. Mimo transportních a dopravních strojů jako Il-76, Tu-154M, Il-62 nebo Tu-214PU šlo dosud ve valné většině o starty k ruským průzkumným letounům Il-20M a Il-38N v doprovodu stíhacích strojů Su-27/30/35S, které testují připravenost a reakční časy aliančních letců, ale objevovat se začaly i strategické bombardéry Tu-22M3 nebo Tu-160, které už mohou představovat přímo potenciální hrozbu.

Pro lepší příklad si vybereme jeden velmi rušný týden, který zažili alianční stíhači v misi „enhanced Air Policing 2022“ od 6. do 12. června, kdy museli kvůli ruským letounům do vzduchu hned třináctkrát. V pondělí 6. června nejprve odstartovali identifikovat zcela nekomunikující ruský průzkumný stroj Il-20M pro mise ELINT, který odstartoval z Kaliningradské oblasti a pohyboval se nad Baltským mořem. Později pak stíhači NATO museli vzlétnout k průzkumnému a protiponorkovému stroji Il-38N, který letěl z Ruska do Kaliningradu a následně pak k dopravnímu vojenskému Tu-154M. Hned v úterý 7. června se rozezněly poplašné sirény třikrát, a to k formacím průzkumných letounů s doprovodnými Su-27. Podobně vypadaly směny QRA také v dalších dnech, kdy letci NATO navíc identifikovali dva stíhací bombardéry Su-24. Nejhektičtější pak byla sobota 11. června, kdy stíhači NATO museli „nahoru“ postupně čtyřikrát k ruským stíhačkám, bombardérům i transportnímu letounu.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu tedy byla aktivita ruského vojenského letectva (VKS RF) a ruského námořnictva (VMF RF) opravdu mimořádná. Za dobu působení 7. ÚU eAP 2022 (Úkolového uskupení enhanced Air Policing 2022) v Šiauliai od začátku dubna do konce září 2022 ohlásilo nakonec litevské ministerstvo obrany, že eviduje 133 ostrých zásahů aliančních stíhačů proti ruským vojenským letounům, přičemž české Gripeny si z tohoto počtu měly připsat více než 40 startů „Alpha scramble“, což je více než slušným výsledkem nasazení našich stíhačů reprezentující zhruba jednu třetinu z celkového počtu zásahů. Pokud se pokusíme porovnat počet ostrých startů QRA s předchozími misemi, tak například během „Baltic Air Policing 2019“ provedly české Gripeny celkem 13 „Alpha scramble“ za celé čtyři měsíce jejich působení. O to více tedy musíme docenit konečný výsledek z roku 2022.

Zajímavý detail na JAS-39C tč. 9245, který je zachycený v letu během mise „enhanced Air Policing 2022“. Standardní konfigurace dvou „baků“ 1 100 l (levý po směru let s šedými tygřími pruhy je z tč. 9236 „Fiery Tiger“), AIM-120C-5 AMRAAM a AIM-9M Sidewinder je doplněna průzkumným a značkovacím kontejnerem Litening 4i, který naši stíhači v Pobaltí s úspěchem používali hlavně k identifikaci cílů během misí „Alpha / Tango scramble“. Na záběru přitom vynikají odkryté optické senzory Liteningu. Na pravém sacím kanálu vzduchu do motoru pod kanárdem je vidět znak bílé hlavy tygra s nápisem „Silver Tiger 2010“ jako upomínka na vítězný NTM 2010 v holandském Volkelu, kde 211. tl získala status plného členství „full member“ v NTA a hned na to se jí podařilo vyhrát ceněnou „The Silver Tiger Trophy“ udělovanou nejlepší tygří letce na základě hlasování všech účastníků NTM. (Foto 211. tl)

Naše Gripeny si tak připsaly již své celkově sedmé úspěšné nasazení na ochranu vzdušného prostoru NATO, jak nakonec napovídala číslice v označení úkolového uskupení, navíc v době, kdy panovala na východním křídle Aliance složitá bezpečnostní situace díky dosud bezprecedentní agresivní válce Ruska proti nezávislé Ukrajině, přičemž Rusko samotné pro svůj útok využilo jako nástupní prostor i Bělorusko, které přímo sousedí se státy NATO – Polskem, Litvou a Lotyšskem. Šlo tak zatím patrně o nejdůležitější nasazení našeho taktického letectva v historii, zároveň také s dosud nejvyšším možným potenciálem hrozby ozbrojeného střetu.

Jen pro shrnutí doplňme, že alianční nebe Lotyšska, Litvy a Estonska v rámci misí „Baltic Air Policing“ strážila 211. tl v letech 2009 a 2012, kdy operovaly české stroje JAS-39C z letecké základny Šiauliai, a před letošním nasazením v druhé polovině roku 2019 pak ještě z letecké základny v Ämari v Estonsku. Mezi tím se také stíhači 211. tl podíleli na ostraze vzdušného prostoru Islandu během misí „ASICIPPN“, a to v letech 2014, 2015 a 2016. Zajímavostí také je, že po celé září čeští stíhači se stroji JAS-39C střežili vzdušný prostor hned nad pěti evropskými státy. Kromě Litvy, Estonska a Lotyšska, také doma nad ČR a nově na základě mezivládní smlouvy i nad sousedním Slovenskem, které své zbývající letouny Mig-29AS/UBS vyřadilo ze služby na konci srpna a později darovalo Ukrajině, přičemž na dodávku a zavedení objednaných F-16C/D Block 70 teprve čekalo.

Mimo nasazení v Pobaltí probíhala činnost 211. tl i „doma“ v Čáslavi, byť samozřejmě s omezením daným dostupným počtem strojů a personálu. V úterý 26. dubna 2022 tak například hotovostní dvojice Gripenů doprovodila v českém vzdušném prostoru A-319CJ tč. 2801 z 241. dopravní letky (dl), který se vracel z USA. Důvodem této cesty byla repatriace ostatků brig. gen. Františka Moravce do České republiky, přičemž cílovou destinací byla 21. zTL v Čáslavi, kde proběhla po příletu Airbusu slavnostní pietní ceremonie s příslušníky rodiny a čestnými hosty. Repatriace ostatků jednoho z největších českých legionářů, odbojářů a zpravodajských důstojníků byla dlouho plánovaná v úzké spolupráci s jeho rodinou. Byla to právě jeho vnučka Anita Moravec Gard, která se obrátila na zástupce Vojenského historického ústavu (VHÚ) s přáním, aby byl její dědeček po dlouhých letech pohřben doma v České republice. Pietní ceremonie, která proběhla příznačně v Čáslavi, Moravcově rodišti, navazovala na akt, v rámci nějž se před odletem z Washingtonu (Joint Base Andrews) s generálem rozloučily i významné osobnosti americké zpravodajské komunity, včetně zástupkyně ředitele agentury DIA Suzanne White. Generál Moravec bude navždy důležitou postavou jak americké, tak československé vojenské a zpravodajské historie. Nadále zůstává národním hrdinou a vzorem pro dnešní příslušníky zpravodajských služeb i ozbrojených sil ČR. Svědčí o tom i to, že 601. skupina speciálních sil nese v čestném názvu právě jméno generála Moravce.

28. dubna 2022 absolvovali piloti 211. tl další z řady tréninkových misí za účelem procvičení vzdušného tankování, což bylo po deseti letech od začátku toho druhu výcviku, pro personál letky již téměř „denním chlebem“. Tentokrát však nešlo o zcela „rutinní“ doplňování paliva, protože poprvé došlo ke spojení s německým tankerem A-400M Atlas, který byl pro tuto roli certifikován v září 2021 díky participaci se švédskou stranou a její zkušební jednotkou TUJAS (Taktisk Utprovning JAS-39) se sídlem na letišti Linköping-Malmen. Následně švédský úřad pro vyzbrojování FMV (Försvarets materielverk) vydal závazný předpis popisující celou proceduru doplňování paliva Gripenu z tankovacího A-400M, takže po řádném proškolení letového personálu bylo možno poskytnout Atlasy jako tankery k dispozici dalším uživatelům švédských supersoniků z ČR a Maďarska.

28. dubna 2022 proběhl nad Německem v prostoru „Saxony“ úplně první „wet contact“ v rámci nácviku AAR českého Gripenu v podobně „spárky“ tč. 9820 ze stavu 211. tl a německého A-400M 54+15 od LTG-62 z Wunstorfu. (Foto Luftwaffe)

Doplňování paliva ve vzduchu AAR (Air-to-Air Refueling) patří v současnosti už mezi standardní dovednosti pilotů českého nadzvukového taktického letectva, které je však potřeba neustále udržovat. Každý pilot certifikovaný pro AAR tak musí provést minimálně jednou za půl roku přímé plnění paliva neboli „wet contact“ z tankeru, aby neztratil příslušné oprávnění a nemusel absolvovat celé školení znovu. Pro plnění výcvikových osnov či přímo operačních potřeb mohly dosud využít VzS AČR více typů tankovacích letounů, umístěných v Evropě a schopných doplňovat palivo metodou „Probe and Drogue“, čili systémem „hadice a koš“. Jde především o švédský Tp.84 Hercules (C-130E), německé A-310MRTT, francouzské a americké KC-135R, či italské KC-767. Ne vždy je však zaručena dostupnost požadovaného letounu a naše vzdušné síly musí podobné úkoly plánovat dlouhodobě dopředu, protože obecně je hlavně v evropských letectvech NATO, tankerů nedostatek. I z tohoto důvodu je snahou výrobce certifikovat Gripen pro co nejvíce tankovacích platforem. S myšlenkou schválit nový velkokapacitní transportní stroj A-400M pro tankování švédských Gripenů však přišla poněkud překvapivě přímo německá Luftwaffe. Motivací německé strany mohl být záměr zapojit ČR společně s Maďarskem do projektu sdílených transportních kapacit jednotky MNAU (Multinational Air Transport Unit) a zároveň i zabezpečit společné aktivity Mnohonárodního uskupení vzdušných sil MAG (Multinational Air Group), pro které ČR i Maďarsko vyčleňují jeden roj o čtyřech strojích JAS-39 Gripen.

Jak už bylo uvedeno výše, nově certifikované platformy pro AAR využila premiérově ve čtvrtek 28. dubna 211. tl, která vyslala nad Německo „spárku“ JAS-39D tč. 9820 s volacím znakem „CEF 317“. Na orbitě západně od Chemnitzu už vyčkával čtyřmotorový A-400M 54+15 od LTG-62, který vzlétl v ranních hodinách ze své domácí základny ve Wunstorfu u Hannoveru a po celou dobu letu používal volací znak „Primer 62“, kterým Luftwaffe označuje tankovací mise. Atlas se nejprve vydal do prostoru mezi městy Oldenburg a Osnabrück na severozápadě Německa, kde plnil výcvikové úkoly pro letouny Luftwaffe. Teprve po jejich splnění zamířil jihovýchodním kurzem na Chemnitz, do známého a velmi často užívaného vyhrazeného prostoru „Saxony“, určeného právě pro vzdušné tankování. Samotné plnění paliva uskutečnila „spárka“ v letové hladině 16 000 ft (necelých 4 877 m) při rychlosti 300 knotů (cca 560 km/h), za „dohledu“ jednoho „domácího“ stroje Tornado IDS, který letěl ve formaci s Atlasem. Čeští piloti si během zhruba čtyřiceti minut vyzkoušeli několikrát „wet contact“, a to jak z levého, tak i pravého tankovacího kontejneru.

A-400M Atlas používá k plnění paliva ve vzduchu dvojici standardních křídelních tankovacích kontejnerů Cobham 908E, které slouží k předávání paliva systémem „Probe and Drogue“ (hadice a koš), což pro pilota není úplně jednoduchý proces vyžadující jeho stoprocentní koncentraci, který můžou negativně ovlivnit třeba turbulence, kdy v konečné fázi přiblížení někdy celý koš doslova „vlaje“ a není stabilizovaný. U Gripenu je pak další částečná nevýhoda v tom, že poměrně unikátní teleskopický nástavec je umístěn až za kabinou, takže samotný koš unášený vlivem proudění vzduchu se pohybuje ve finální fázi před kontaktem jen několik desítek centimetrů od průhledného překrytu kabiny, a jeho přesné zachycení na samotný tankovací nástavec je částečně kombinací zkušeností a dobrého odhadu u každého z pilotů. Ještě horší situace je v tomto ohledu u „spárky“, kde „žokej“ v přední kabině má jen velmi omezenou možnost koš v konečné fázi před spojením s nástavcem vůbec vidět, a musí se alespoň zpočátku výcviku spoléhat na pomoc instruktora v zadním kokpitu. Série unikátních záběrů z přední kabiny „spárky“ JAS-39D tč. 9820 během přiblížení k A-400M Atlas 54+15, dává dobrou představu o tom, jak takový „wet contact“ probíhá ve skutečnosti. Na poslední fotografii je dobře patrné, v jak ostrém úhlu musí pilot z předního kokpitu sledovat koš, aby viděl na jeho spojení s nástavcem. V praxi se samozřejmě zachycení koše ne vždy povede na první pokus, a jsou potvrzeny i případy, kdy se koš dostal po nezdařeném přiblížení až do mezery mezi teleskopickým nástavcem a nasávacím otvorem vzduchu do motoru. V extremním případě se může stát, že koš se po spojení s nástavcem z hadice zcela utrhne a zůstane na něm „viset“. Pilot si jej pak může přivézt zpět jako nečekaný „suvenýr“ . Na druhém záběru se na skle překrytu kabiny, a ve stínu VOP tankeru A-400M, odráží německé Tornado IDS, které letělo během AAR ve společné formaci. (Foto 211. tl)

Pro VzS AČR šlo o pokračování již úspěšně navázané spolupráce v této oblasti, protože Luftwaffe už v předchozích letech poskytovala pro výcvik českých pilotů své tankery A-310MRTT. Poslední z nich 10+25 však byl vyřazen 15. června 2022, a bylo plánováno, že jejich úlohy v oblasti AAR částečně převezmou jak nové letouny A-330MRTT z programu a jednotky MMF (Multinational MRTT Fleet), tak právě transportní A-400M. Přitom certifikace A-330MRTT pro tankování letounů JAS-39 Gripen se očekávala již v roce 2022, ale nakonec se celá potřebná procedura k jejímu dokončení protáhla o téměř další dva roky. „Žokejové“ z Čáslavi tak svůj první „wet contact“ s A-330MRTT z jednotky MMF mohli uskutečnit až 27. února 2024 nedaleko Pardubic.

Ve čtvrtek 12. května 2022 dosedla na 21. zTL v Čáslavi dvojice hotovostních EF-2000 Taifun 30+88 a 31+19 od TLG-74 z bavorského Neuburgu. Šlo o dvojici hotovostních „Eufi“ s ostrou výzbrojí v podobě PLŘS s IČ naváděním IRIS-T, která během příletu do Čáslavi absolvovala výcvik DACT v prostoru mezi městy Chemnitz a Lipsko. „Protivníkem“ jim byla dvojice Gripenů z 211. tl, která proti nim odstartovala v rámci QRA mise „Tango scramble“ z domácí základny. Není bez zajímavosti, že mezi tímto párem se nacházela i jedna „spárka“ JAS-39D, což byla raritní výpomoc v OH z důvodu aktuálního nedostatku „sóláků“. Po skončení činnosti v německém vzdušném prostoru pak oba Gripeny doprovodily dvojici německých Taifunů až do Čáslavi, aby zde německé supersoniky posloužily k výcviku „Cross servicing“ pro české techniky. Po „touchdownu“ na RWY 31, a následném zarolování na severní stojánku, si náš pozemní personál pod dohledem německých instruktorů nacvičil na strojích Luftwaffe prakticky veškeré procedury potřebné k přijetí letounů a jejich přípravě k opakovanému vzletu. Tohoto výcviku se na čáslavské základně zúčastnila skupina cca 10 techniků vybraných ze všech zdejších letek – tedy 211. tl, 212. tl i 213. vl, kteří byli po úspěšném zaškolení německými kolegy k těmto úkonům certifikováni. Samotný proces „Aircraft Cross Servicing“ definuje norma STANAG 3430 s přesně určeným rozmezím operací, které může člen pozemního personálu po zaškolení na daném typu letounu provádět. Výcvik probíhá ve třech fázích: „Familiarizace“ (seznámení se s typem letounu), „Initial training“ (počáteční výcvik) a „Recertifikace“ (udržovací fáze). Ta se provádí nejpozději rok po počátečním tréninku, aby nedošlo ke ztrátě schopnosti.

Mezi 17. – 30. květnem 2022 probíhalo v Evropě velké cvičení námořních sil „Neptune Shield 22“ („NESH-22“), které patřilo do série rozsáhlých výcvikových aktivit mezi USA a spojenci z NATO. Odehrávalo se ve Středozemním, Baltském a Jaderském moři a mělo za cíl zlepšit spolupráci amerického úderného svazu letadlové lodě CSG (Carrier Strike Group), pohotovostního obojživelného svazu ARG (Amphibious Readiness Group) a expedičního uskupení americké námořní pěchoty MEU (Marine Expeditionary Units) s ostatními silami NATO. US NAVY vyslalo na cvičení impozantní síly, kterým vévodila letadlová loď třídy Nimitz – USS Harry S. Truman (CVN-75) a vyloďovací vrtulníkové plavidlo třídy Wasp – USS Kearsarge (LHD-3).

Zajímavým aspektem „NESH-22“ bylo, že v rámci tohoto cvičení předalo US NAVY podřízenost CSG přímo pod velení NATO, což se stalo teprve podruhé od konce studené války. Vůbec poprvé to bylo v lednu 2022, kdy se americká letadlová loď USS Harry S. Truman společně s francouzskou letadlovou lodí Charles de Gaulle (R91), fregatou norského královského námořnictva HNoMS Fridtjof Nansen a italskou letadlovou lodí Cavour (C 550) účastnila námořního cvičení NATO zvaného „Neptune Strike 2022“. Velká alianční cvičení jako „NESH-22“ mají za cíl prohloubit spolupráci námořních, leteckých a pozemních prostředků, a jejich hlavním zaměřením je zlepšení vzájemné komunikace. Armády členských zemí totiž používají různé systémy pro komunikaci a datová šifrovaná spojení, přičemž společná cvičení mají případné komunikační problémy vyřešit a posílit tak interoperabilitu mezi jednotlivými složkami vojsk států Aliance.

Právě jeden takový součinnostní letecký výcvik se v rámci „Neptune Shield 22“ odehrál 25. května nad Baltským mořem, kdy se britské letouny F-35B Lightning II a Typhoon FGR.4 společně s českými JAS-39C zúčastnily cvičné mise na ochranu amerického torpédoborce USS Gravely (DDG-107) třídy Arleigh Burke v rámci tzv. „Vigilance activity“, neboli „aktivity zvýšené bdělosti“. Konkrétním záměrem cvičení pak bylo ověření schopnosti zabezpečit aktivní vzdušnou ochranu americké lodi a její obranu před případnými leteckými údery nepřátelských sil. Výcviku nad Baltským mořem se zúčastnily hlavně letouny RAF – Typhoon FGR.4 ze základny RAF Lossiemouth a F-35B Lightning II ze základny RAF Marham. Ty byly následně posíleny českými Gripeny od 211. tl, které v tu dobu působily v rámci 7. ÚU AČR eAP (7. úkolové uskupení Armády České republiky enhanced Air Policing) z litevské základny Šiauliai. Zbývá dodat, že pro české stíhače šlo o vůbec první spolupráci s moderními letouny páté generace F-35B, navíc pro „suchozemce“ zaměřenou na plnění netradičního úkolu.

Do vzdušné ochrany amerického plavidla USS Gravely se v Baltském moři během cvičení „Neptune Shield 22“ zapojily především britské stroje Typhoon FGR.4 ze základny RAF Lossiemouth a F-35B Lightning II ze základny RAF Marham. Piloti „Tajfunů“ podle britského tisku absolvovali až sedmihodinovou misi vzdušné ochrany a „neviditelné“ F-35B pro změnu operovaly nad Baltským mořem s nainstalovanými Luneburgovými čočkami, které zvyšují efektivní odraznou plochu RCS (Radar Cross-Section) samotného letounu. (Foto Lithuanian Air Force)

V červnu 2022 oznámila 21. zTL, že 211. tl má novou dvojici pilotů, kteří absolvovali ve Švédsku přeškolovací kurzu na typ JAS-39 Gripen u F7 Skaraborgs flygflottilj v Såtenäs. Oba předtím létali na L-159 a na severu prošli standardním tříměsíčním výcvikem, jež zahrnoval test na centrifuze (kde se kontroluje výdrž v anti-G manévru s přetížením 9G), šest týdnů teorie zaměřené na technický popis Gripenu a jeho jednotlivé systémy, které byly následované praktickými lety na švédských JAS-39C/D. Aby se pilot mohl dostat v pomyslném žebříčku až na vrchol v podobě „nadzvuku“, a mohl „sedlat“ Gripena, musí u VzS AČR nejprve dosáhnout 1. pilotní třídy. To v reálu znamená nalétat minimálně 500 letových hodin, dále mít splněná povinná cvičení a být zdravotně způsobilý pro přechod k supersonikům.

Pokud těmto všem kritériím vyhovuje a projde úspěšně výběrovým „sítem“, tak teprve poté je odeslán na výcvik do Švédska. Zde piloti projdou typovým přeškolením tzv. „conversion training“, během kterého nalétají cca 15 hodin – většinou nad Vänernským jezerem a západním pobřežím Švédska. V tréninkové zóně nad mořem pak piloti absolvují i let za účelem nadzvukové akrobacie. Při ní se seznamují s ovládáním letounu v oblasti nadzvuku, dále s aerodynamickými jevy, které mají vliv na let (jako například sonický třesk, nebo třesení letounu při odtržení mezní vrstvy za rázovou vlnou), a také se seznámí s limity a projevy Gripenu v transsonické oblasti. Mimo toho se ve výcvikové osnově samozřejmě nachází i klasická technika vyšší pilotáže samostatně i ve dvojici, nebo třeba i unikátní nízké lety nad mořem, ale neprovádí se žádný bojový výcvik.

Ten následuje až po návratu do ČR k „mateřské“ 211. tl, kde čeká „freshmana“ na Gripenu intenzivních cca 100-150 letových hodin, kterých dosáhne většinou do jednoho roku. Teprve poté může začít držet ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS s kvalifikací „combat ready“, což je meta, kterou musí každý pilot u 211. tl dosáhnout pro úspěšné završení svého výcviku. Jak upřesnil velitel 21. zTL brig. gen. Jaroslav Míka, disponovala čáslavská základna v této době skupinou do 25 pilotů, kteří můžou létat JAS-39 Gripen, což zahrnovalo jak aktivní personál 211. tl, tak i piloty ze štábu 21. taktického křídla a velitelských struktur základny i VzS AČR. Průměrná délka služby pilota na tomto typu přitom v roce 2022 dosahovala výše zhruba 15 let.

Velitel 211. taktické letky pplk. Michal „Macro“ Daněk před JAS-39C tč. 9234 na základně v Šiauliai. Jako velitel 7. Úkolového uskupení AČR enhanced Air Policing 2022 (7. ÚU AČR eAP) dosáhl v Litvě celkového náletu 3 000 hodin na vojenských strojích všech kategorií. (Foto 211. tl)

Velitel 211. tl pplk. Michal „Macro“ Daněk, který v té chvíli zastával i funkci velitele 7. Úkolového uskupení Armády ČR enhanced Air Policing 2022 v Litvě, dosáhl v průběhu této mise dalšího důležitého milníku v podobě celkového náletu 3 000 hodin na vojenských strojích. V novodobé historii českého taktického letectva se jednalo bez pochyby o ojedinělý a úctyhodný výkon, navíc již v září 2021 se stal „Macro“ teprve druhým pilotem na světě, který dosáhl mety 2 000 letových hodin na švédských letounech JAS-39 Gripen. Ze svých celkových 3 000 hodin přitom nalétal téměř 2 500 hodin na nadzvukových letounech Mig-21MF/MFN/UM a následně JAS-39A/B/C /D (variantu A/B během přeškolovacího výcviku ve Švédsku v roce 2005). Mimo toho si zbylých cca 500 hodin připsal na typech Z-142CAF, L-29, L-39C/ZA a v zápisníku letů má i švédský cvičný Saab SK.60.

Ve dnech 9. – 20. května 2022 se konalo na řecké základně Araxos tradiční cvičení „tygrů“ – NATO Tiger Meet 2022. České Gripeny měly na této akci původně také participovat, ale vzhledem k působení na misi „enhanced Air Policing 2022“ v Pobaltí, byla nakonec účast zrušena, protože nasazení v „eAP 2022“, které bylo z července prodlouženo až do konce září, odčerpávalo značný potenciál letky jak personálně, tak i technicky v podobě dostupných strojů. VzS AČR nakonec zastoupila alespoň 221. vrl z Náměšti nad Oslavou, jenž na základnu ležící u pobřeží Jónského moře dorazila s legendárními bitevními vrtulníky Mi-24V, pro které to byla navíc vůbec poslední účast na NTM před vyřazením tohoto typu z výzbroje na konci roku 2023 a nahrazení „kombem“ AH-1Z Viper / UH-1Y Venom.

Display pilotem na Gripenu zůstal pro rok 2022 kpt. Ondřej „Probe“ Španko, který tak vstoupil do své druhé sezóny, i když je pravdou, že z té předchozí v roce 2021 díky doznívající pandemii COVID-19 odlétal v podstatě jen polovinu.

Jak jsme se již zmiňovali výše, plánování výcviku AAR a především dostupnost tankerů v evropském prostoru je všeobecně složitý a náročný proces, který byl po 24. únoru 2022 ještě umocněn vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Proto taktické letectvo VzS AČR vítá v tomto ohledu každou příležitost, aby mohlo provádět výcvik tankování za letu, a udržovat tak potřebnou míru schopností u svých pilotů Gripenů. Pro mise AAR tak byl využito i účasti německého tankeru A-400M 54+28 během Dnů NATO 2022 v Ostravě-Mošnově, přičemž se podařilo provést recertifikaci a obnovení podmínek AAR u většiny pilotů 211. tl. Německá posádka Atlasu od LTG-62 z Wunstorfu tak kromě divácky zajímavé display ukázky nad mošnovským letištěm zabezpečila i důležitý výcvik vzdušného tankování českých stíhačů na typu JAS-39 Gripen.

Během Dnů NATO 2022 se nakonec realizovalo celkem 8 výcvikových letů našich Gripenů společně s tankerem A-400M, který „vodil“ zkušený „skipper“ plk. Gunnar Kratz, při kterých bylo nalétáno více jak 14 hodin. Tankovací mise našich strojů JAS-39 Gripen přitom probíhaly na poměrně velké orbitě mezi Čáslaví a Uničovem, na letové hladině 20 000 ft (6 096 m) a v rozmezí rychlostí 280-390 knotů (cca 500-700 km/h). Výcvik AAR probíhal pod taktickým řízením českého střediska řízení a uvědomování CRC (Control and Reporting Centre), což umožnilo obnovit či prodloužit certifikace nutné k řízení operací tankování za letu i pro personál tohoto střediska.

Kvůli plánované technické odstávce řídicí věže (TWR) a modernizaci infrastruktury probíhala od konce září do poloviny října výluka leteckého provozu na 21. zTL v Čáslavi. Část techniky a personálu proto byla jako obvykle přesunuta na nedaleké záložní letiště v Pardubicích. Samotný přelet letadel byl plánován na 27. září 2022, a opět jako vždy předtím, měla také ještě týž den dvojice pilotů a letounů JAS-39 Gripen zaujmout ve městě perníku nepřetržitou hotovost v rámci aliančního systému NATINAMDS. Pro plnění leteckého výcviku a zabezpečení nepřetržité hotovosti přitom vyslala 211. tl do Pardubic pětici Gripenů. Přesun techniky a personálu zpět na mateřskou základnu v Čáslavi byl plánován na 17. října 2022.

Dvojice JAS-39C tč. 9244 a 9245 se chystá opustit ÚLy a rozptyl na základně v Pardubicích, aby zamířila k noční misi COMAO nad Německo v rámci cvičení MAGDAYS. Jedná se buď o 11. nebo 13. října 2022 a oba „sóláky“ jsou na dlouhý, více než dvě hodiny trvající let, podvěšeny méně obvyklou kombinací tří „baků“ 1 100 l. (Foto Martin Král)

Během této výluky, konkrétně mezi 10. – 13. říjnem 2022, probíhalo cvičení MAGDAYS, které opanovalo vzdušný prostor bývalé NDR, ve směru severně od Berlína až k Baltskému moři, kdy část letových aktivit probíhala i v blízkosti bájného Peenemünde na ostrově Usedom (známého z nacistického raketového výzkumu během druhé světové války) či turisticky oblíbené Rujany. Vzhledem ke značným vzdálenostem do operačních prostorů bylo jasné, že v případě českých pilotů půjde minimálně o dvouhodinové mise, navíc s požadavkem další rezervy paliva pro případnou diverzi na záložní letiště. Jenom let z Pardubic (kde byla část Gripenů 211. tl dočasně umístěna kvůli výše uvedené výluce na domácí 21. zTL v Čáslavi) k pobřeží Baltu zabere cca 45 minut a k tomu je samozřejmě potřeba započítat „playtime“ potřebný k působení v samotném operačním prostoru, plus návrat. Z tohoto důvodu české JAS-39C startovaly z Pardubic v poměrně unikátní konfiguraci se třemi přídavnými nádržemi 1 100 l, která dovoluje teoretickou výdrž až tři hodiny letu. Účast na říjnovém MAGDAYS je přitom doložena u „sóláků“ tč. 9244 a 9245.

Hlavním cílem říjnového MAGDAYS byl výcvik posádek v přípravě a provádění kombinovaných nočních operací COMAO. První a třetí den tohoto cvičení je standardně věnován přípravám a plánování misí, zatímco druhý a čtvrtý den se realizují skutečné letové operace. Během první mise nad noční Německo čeští stíhači zamířili až do oblasti bývalé raketové základny v Peenemünde s vojenským letištěm, kde byl až do roku 1990 umístěn stíhací útvar JG-9 „Heinrich Rau“ letectva NDR s Migy-23ML.

V průběhu druhého letového dne naopak piloti Gripenů operovali zhruba severozápadně od Berlína a při všech letech používali mezinárodní volací znak „CEF 337“. Do obou misí COMAO se celkově zapojily na čtyři desítky strojů Luftwaffe a to především ze severoněmecké základny Schleswig-Jagel, odkud startovalo množství útočných letounů Tornado IDS/ECR (s volacími znaky „Raptor“, „Monster“, „Angry“ nebo „Ghost“), dále stíhací EF-2000 Taifun ze základen Nörvenich (callsign „Pack“) a Laage (volací znak „Baron“). K tomu je potřeba ještě přičíst letouny A-4N Skyhawk civilního kontraktora Top Aces z Wittmundu, které plnily klasickou roli nepřátelských „Red Force“, nebo transportní A-400M Atlas, či další podpůrné platformy.

Pilot JAS-39C tč. 9244 má na pilotní helmě 116H2 připevněny brýle NVG typu AN/AVS-9 (ANVIS F4949X-P). Naši stíhači na Gripenech využívají NVG primárně ve službě QRA, kdy jsou s nimi schopni při nočním ostrém zásahu „Alpha scramble“ efektivněji identifikovat letoun na noční obloze. Snímek pořízený během pojíždění vznikl pouze pro účely fotografování, protože předpis zakazuje vzlet a přistání s nasazeným noktovizorem, který je v tu dobu jinak uložen ve speciální schránce na pravé straně vedle rámu kabiny. Tato stále poměrně nová výbava českého taktického letectva, byla piloty použita i během nočních misí COMAO v rámci cvičení MAGDAYS v říjnu 2022. (Foto Martin Král)

Jedním z námětů noční operace COMAO byl například úder na důležitý pozemní cíl, přičemž čeští stíhači v Gripenech na čele „balíku“ měli za svůj primární úkol vybojovat vzdušnou nadvládu v určeném prostoru před příletem strojů pro potlačení PVO protivníka (SEAD), které pak následovaly už přímo letouny určené k provedení útoků na vybrané „ground targets“. Jednalo se tak o zadání, které naši „žokejové“ nejvíce „drilují“ a jsou v něm z dlouhodobého hlediska velmi dobří. Protože se létalo v noci, tak piloti Gripenů využívali i brýle pro noční vidění NVG (Night Vision Goggles) AN/AVS-9 a během celého cvičení nalétali zhruba 10 letových hodin.

Brig. gen. Petr Mikulenka jako zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany v roce 2014. Mezi 2. listopadem 2020 až 31. říjnem 2022 zastával, již v hodnosti generálmajora, funkci velitele Vzdušných sil AČR. Zajímavostí je, že až do odchodu z tohoto postu si udržoval platnou kvalifikaci pro typ JAS-39 Gripen, který pilotoval v rámci létání „kádrů“. (Foto AČR)

1. listopadu 2022 došlo k plánované změně na funkci velitele VzS AČR. Genmjr. Petra Mikulenku, jednoho z prvních dvou pilotů vyškolených v roce 2004 ve Švédsku na typ JAS-39 Gripen, přitom vystřídal na velitelském postu v rámci reciprocity dlouholetý pilot vrtulníků Mi-24 a bývalý velitel 22. základny vrtulníkového letectva (zVrL) v Náměšti nad Oslavou brig. gen. Petr Čepelka. Genmjr. Petr Mikulenka, který je znám pod přezdívkou „Miki“, byl v podstatě posledním aktivním pilotem VzS AČR, který zažil dlouholetou službou na typu Mig-21, a to ještě v „předlistopadové“ době v rámci vojenského letectva ČSLA a později u VzS AČR. Svou kariéru vojenského pilota zahájil během roku 1983 studiem na Vysoké vojenské letecké škole (VVLŠ) SNP v Košicích. V roce 1987 nastoupil službu u svého prvního bojového útvaru, kterým byl 5. stíhací letecký pluk (slp) v Líních, kde začal létat na „jednadvacítkách“. Po zrušení 5. slp dostal v roce 1991 umístění do Mošnova, kde působil na funkci staršího pilota a později i jako inspektor vzdušné střelby u nově zformované 82. samostatné stíhací letky (sslt). Tato letka v podstatě vznikla z původního mošnovského 8. stíhacího pluku, jenž se rozdělil na dva samostatné útvary. Zatímco 81. sslt byla přesunuta na Slovensko (Sliač), kde měla posílit PVO východní části tehdy ještě společného Československa, 82. sslt byla ponechána v Mošnově.

Po rozdělení ČSFR došlo k přesunu 82. sslt z Mošnova do Přerova, kde byla od 1. listopadu 1993 přečíslována na 4. sslt a Petr Mikulenka zde působil už ve funkci zástupce velitele letky. Koncem roku 1994 byly všechny tehdejší útvary stíhacího letectva soustředěny na nově vzniklé 4. zSL (základně stíhacího letectva) v Čáslavi, kam zamířila i 4. sslt, aby položila základ 42. slt (stíhací letce). Celá tato anabáze čekala i Petr Mikulenku, který nakonec v Čáslavi vydržel jako aktivní pilot na různých postech až do 31. července 2010, kdy ukončil své působení jako velitel celé 21. zTL. Následně v letech 2010-20 zamířil do různých štábních funkcí v cizině i u nás (2010/13 – zástupce ředitele sekce CAOC Uedem, Německo, 2013/15 – zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany, 2015/17 – zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – ředitel Společného operačního centra MO, 2017/20 – vojenský představitel ČR na velitelství SHAPE, Mons, Belgie), aby jeho kariéra vyvrcholila 2. listopadu 2020 jmenováním do funkce velitele celých Vzdušných sil AČR. K 31. prosinci 2022 pak genmjr. Petr „Miki“ Mikulenka odešel definitivně do zálohy.

Komunita českých „žokejů“ švédských supersoniků v roce 2022 dosáhla významné události v podobě překonání hranice 1 500 letových hodin na Gripenech jedním z jejich členů. Stal se jím mjr. Martin „Jet Lee“ Špaček, který může být širší veřejnosti známý díky svému angažmá na pozici v pořadí třetího solo display pilota typu JAS-39 Gripen u VzS AČR v letech 2013-16. Jako jeden z mála českých stíhačů tak získal právo nosit na pilotní kombinéze červenou nášivku řádu rytířů Gripenu se zlatým lemováním, jež značí dosažení právě mety 1 500 hodin. Ve vzdušných silách AČR jde navíc teprve o čtvrtého pilota, který této, z evropského pohledu pozoruhodné hranice, na švédském typu dosáhl (po Michalu Daňkovi, Tomáši Mertovi a Jaroslavu Tomaňovi). Pokud si uvědomíme, že jen toto kvarteto si připsalo nějakých 7 000 letových hodin z celkového náletu cca 34 000 letových hodin kompletní flotily českých JAS-39 Gripen, tedy zhruba jednu pětinu, je to jistě neobyčejný výkon. Navíc nelze zapomenout ani na to, že každý z této čtveřice strávil ještě před přeškolením na Gripeny část předchozí aktivní služby na typech jako Mig-21MF/MFN (Michal Daněk), Su-22M-4 (Tomáš Merta), nebo L-159A (Tomáš Merta a Jaroslav Tomaňa).

Mjr. Martin „Jet Lee“ Špaček překročil v roce 2022 na typu JAS-39 Gripen, jako historicky čtvrtý český pilot, celkový nálet 1 500 hodin. Koncem téhož roku působil ve velitelské struktuře 21. taktického křídla čáslavské základny a v zápisníku letů měl již na „Gripech“ celkem 1 605 hodin. Za celou svou dráhu vojenského pilota VzS AČR v něm přitom figurovaly typy Z-142CAF, L-29 Delfín, L-39C/ZA Albatros, L-159A/T1 ALCA („Alkáče“ předváděl v letech 2007-08 jako solo display pilot), JAS-39C/D Gripen (display pilot v letech 2013-16) a jeho celkový nálet dosahoval 2 800 hodin. Na švédské supersoniky se přitom přeškolil v roce 2010. (Foto Martin Král)

Koncem listopadu 2022 se na webech, v tisku i hlavních televizních zpravodajských relacích objevila reportáž o tom, že Česká republika bude mít po více než čtyřiceti letech opět svého astronauta. Evropská kosmická agentura (ESA) v tu dobu zveřejnila svoji volbu pro doplnění aktuálního záložního týmu dvanácti astronautů, kam vybrala ze skoro 23 000 zájemců i jednoho adepta z ČR, příslušníka VzS AČR a pilota 211. tl – kpt. Aleše Svobodu. Tento výběr sice stále negarantoval, že se někdy v budoucnu opravdu podívá na oběžnou dráhu země, ale i tak se jednalo o velký úspěch s tím, že dostane v budoucnu možnost podílet se na oficiálních výcvikových aktivitách ESA.

Poslední větší doplnění oddílu evropských astronautů už totiž bylo značně „vousaté“. Uskutečnilo se v roce 2009, a aby tito astronauti měli v budoucnu své nástupce, vyhlásila Evropská kosmická agentura v roce 2021 nový konkurz na pozice astronautů. Ze všech členských států ESA dorazilo již avizovaných téměř 23 000 přihlášek a vůbec poprvé se mohli přihlásit i kandidáti z ČR. Výběrové řízení nakonec trvalo rok a půl, mělo šest částí, zaměřených na individuální výkonnostní testy nebo práci v týmu pod časovým tlakem při řešení komplexních úloh, a samozřejmě i náročné zdravotní testy. Do konkurzu na možnou „vesmírnou jízdenku“ se nakonec přihlásilo 200 českých uchazečů, z nichž nakonec uspěl kpt. Aleš „Viper“ Svoboda. K úspěchu mu podle jeho vlastních slov pomohly i zkušenosti bojového pilota, schopnost pracovat v mezinárodním týmu, vést lidi a komunikovat i ve složitých situacích. V neposlední řadě mu pak v rámci výběru přidalo plusové body jistě i jeho vzdělání, protože na Univerzitě obrany obhájil a získal doktorát z letecké a raketové techniky.

Kpt. Aleš „Viper“ Svoboda se stal v listopadu 2022 členem dvanáctičlenného záložního týmu astronautů ESA, když uspěl v konkurzu, kterého se účastnilo celkem téměř 23 000 adeptů. Na svém kontě měl v tu dobu přes 1 300 letových hodin na více než deseti typech letounů – mj. Z-142CAF, L-39C/ZA Albatros, L-159A/T1 ALCA a JAS-39C/D Gripen. Na švédském supersoniku přitom dosáhl nálet přes 700 hodin a účastnil se v jeho kabině i dvou posledních misí českých stíhačů v Pobaltí – „Baltic Air Policing 2019“ v estonském Ämari a „enhanced Air Policing 2022“ v litevském Šiauliai . V rámci 211. tl se specializuje na elektronický boj. (Foto Lucie Mojžíšová, https://ceskacestadovesmiru.cz/)

Zajímavostí je, že Aleš Svoboda není jediným pilotem Gripenu v záložním týmu astronautů ESA, protože dalším kdo v tomto konkurzu uspěl, je příslušník Flygvapnetu a švédský testovací pilot Marcus Wandt, který jako první uskutečnil zálet prototypu Gripenu E 39-8. Hlavní tým ESA přitom tvoří pětice uchazečů, která v příštím roce zahájí kompletní výcvik a stane se astronauty z povolání. Dalších 12 lidí včetně kpt. Aleše Svobody je v rezervním týmu, jehož členové budou pokračovat ve svých stávajících zaměstnáních a budou k dispozici pro případné kosmické lety nad rámec plánovaných pro „kariérní“ astronauty. Tito záložní astronauti tak nemají jistotu, že do vesmíru někdy vůbec poletí, ale i přesto budou procházet pravidelným výcvikem ESA, a dále již budou muset spoléhat na ochotu své „domovské“ členské země podpořit svého kandidáta jak finančně, tak i v rámci povoleného lobbingu.

V té době šestatřicetiletý rodák z Brna, kpt. Aleš Svoboda, je příslušníkem AČR od roku 2005, kdy začal studovat na Univerzitě obrany v Brně. Zde získal nejprve v roce 2008 bakalářský a později v roce 2011 i magisterský titul. V roce 2010 zároveň dokončil magisterské studium v oboru dopravního inženýrství na pardubické univerzitě a o rok později zahájil další studium s cílem získat doktorát na fakultě vojenských technologií Univerzity obrany v Brně, ve kterém se zaměřoval na letecké a raketové technologie. Titulu Ph.D nakonec dosáhl v roce 2017 díky práci pojmenované „Vliv nestacionárního proudění na aerodynamické vlastnosti křídla letadla“. Svůj základní pilotní výcvik absolvoval ještě v průběhu studia na brněnské Univerzitě obrany, a to konkrétně na vrtulovém „Zlínku“ Z-142CAF v pardubickém Centru leteckého výcviku (CLV). Po škole pokračoval tamtéž ve výcviku na proudových strojích L-39C Albatros a po jeho dokončení přešel ke 222. výcvikové letce (vl) v Náměšti nad Oslavou, kde na letounech L-39ZA absolvoval pokračovací taktický a bojový výcvik. V roce 2013 se dostal na Leteckou univerzitu Vzdušných sil Spojených států amerických a čtyři měsíce strávil na Maxwell AFB v Alabamě, kde dokončil mezinárodní školu, určenou pro budoucí velitele letek.

Po návratu zpoza „velké louže“ si už domácí základny v „Namu“ příliš dlouho neužil, neboť koncem roku 2013 prošla 22. zL (základna letectva) rozsáhlou reorganizací, během které všechny letuschopné L-39ZA od 222. výcvikové letky přelétly na 21. zTL v Čáslavi. Zde byla původní 222. vl „Šiškova“ reorganizována na 213. vl, u které se Aleš Svoboda vzápětí přeškolil na podzvukové L-159 ALCA. V roce 2016 se pak stal součástí čtyřčlenné skupiny českých pilotů, kteří byli vybráni k přeškolení na typ JAS-39. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, ale šlo o první adepty „nadzvuku“, kteří přešli na Gripeny přímo od 213. vl a vynechali tak pokračující bojový výcvik na „Alkáčích“ u 212. tl, což byla dosud obvyklá praxe používaná prakticky od roku 2005. Důvodem byla hlavně snaha o to, aby se na nadzvukové „Gripy“ dostala „mladá krev“, která by za prvé „srazila“ poměrně vysoký věkový průměr pilotů přicházejících k „tygrům“ od „pegasů“ z 212. tl, a za druhé tak měla možnost efektivně působit na Gripenech po delší aktivní dobu.

Trojice českých Gripenů tč. 9236, 9239 a 9244 létala z Albacete v konfiguraci určené pro maximální dolet, tedy s „baků“ 1 100 l. Důvodem byla nejen potřeba delší výdrže nad rozsáhlými prostory Středozemního moře, ale i požadavek na dostatečnou zásobu paliva pro případný divert. Letošní kurz TLP 22-4 navíc provázelo poměrně nepříznivé počasí se silným větrem a například jedna posádka německého letounu Tornado byla nucena využít zálohy na civilním letišti v Alicante. Čeští piloti Gripenů museli používat i speciální neoprenový voděodolný termoizolační oděv „Isolerdräkt 97“ pro případ katapultáže nad mořem. (Foto Moshi Anahory)

Několikrát ročně se ve Španělsku koná jedno z největších mezinárodních leteckých taktických cvičení „TLP“ (Tactical Leadership Programme), přičemž jednotlivé kurzy se odlišují číslem za označením roku. Od poloviny listopadu do začátku prosince 2022 se jednoho z nich, konkrétně „TLP 22-4“, účastnili i piloti a technici z 211. tl spolu s trojicí JAS-39C tč. 9236, 9239 a 9244. Naši stíhači cvičili s téměř čtyřmi desítkami letounů členských armád NATO, a to především vzdušné boje na střední a velké vzdálenosti, tedy mimo vizuální kontakt (BVR – Beyond Visual Range). Hlavním cílem výcviku, jak už je na akci typu „TLP“ obvyklé, bylo především plánování a náročná příprava komplexních misí (COMAO). V rámci tohoto typu misí společně působí velké množství různých typů letounů s odlišnými úkoly. Všechna rozhodnutí a následné manévry probíhají s minimální časovou prodlevou a za hranicí viditelnosti. To znamená, že pilot nemá cíl, na nějž působí, v dohledu. Naši stíhači běžně cvičí s německými nebo polskými kolegy v rámci operací „Cross Border“ vzdušné souboje jeden na jednoho, jeden proti dvěma či dva na dva, což je většinou manévrový vzdušný boj za podmínek vizuálního kontaktu. Ve Španělsku bylo těžištěm výcviku vést útok proti vyššímu počtu letounů, s důrazem na větší odstup za pomoci taktiky BVR.

„Běžný“ letový den na „TLP“ začíná ranním briefingem, na kterém se piloti seznámí s konkrétním úkolem mise. V případě našich stíhačů, kteří působili jako „Red air“, tedy protivníci spojenců z „Blue air“, to následně znamenalo vybrat taktiku v souladu s pravidly vzdušného boje a zároveň dodržet rámec, který jim byl dán – tj. jak „agresivního“ mají představovat protivníka, typ letadla a výzbroj, s níž mohou během následující mise disponovat. Následně piloti startují k provedení samotné mise z letiště Albacete-Los Llanos a jsou rozděleni do dvou výše uvedených skupin na „červené“ a „modré“. Společným úkolem našich stíhačů přitom bylo chránit vzdušný prostor, a také pozemní jednotky, kde naplno využívali svých schopností a dovedností v boji BVR, přičemž kolikrát dokázali „modrým“ v rámci svých možností pořádně „zatopit“ a znepříjemnit jim dosažení jejich úkolu. Ke komplexnosti a náročnosti výcviku přispíval i německý Learjet 35A společnosti GFD upravený pro REB (ECM), který s „Red air“ spolupracoval tím, že rušil radary i komunikaci „modrých“ a komplikoval práci létajícího střediska velení a řízení AWACS, jež také podporovalo „Blue air“. V rámci samotného výcviku, se pak našim pilotům podařilo odlétat cca 50 hodin, přičemž do výcviku zapojily i speciální útvary a jednotky PVO z téměř všech členských států NATO.

Do posledního kurzu tohoto roku „TLP 22-4“ se přímo ve Španělsku zapojilo na 850 příslušníků létajícího a pozemního personálu ze zemí Aliance, přičemž „Blue air“ tvořilo celkem 28 letounů z Německa, Belgie, Francie a Itálie, zatímco „nepřátelské“ síly „Red air“ představovalo 9 strojů z Belgie, Španělska, Francie a České republiky. V celkovém součtu se na španělské základně v Albacete objevily 4 belgické F-16AM, 3 české JAS-39C Gripen, 6 německých EF-2000 Taifun, 4 stroje Tornado IDS a dvojice Tornado ECR rovněž z Německa; 4 francouzské Mirage 2000D a 6 námořních Rafale M, 6 italských EF-2000 Tifone a dvojice španělských Hornetů. Zatímco v roce 2021 výcvik v Albacete doprovázelo příjemné teplo, tak v tomto roce jej komplikoval velmi silný vítr, který nedovolil uskutečnit některé naplánované lety.

Naši stíhači primárně působili ve vzdušném prostoru jihovýchodního Španělska o hrubé velikosti České republiky, což „v reálu“ není zóna nijak velká, pokud se v ní má najednou pohybovat téměř 40 letadel, takže jednotlivé mise vyžadovaly precizní plánování. Zároveň také bylo potřeba navěsit na naše Gripeny tři přídavné nádrže 1 100 l, protože se téměř vždy jednalo o cca dvouhodinové mise, při kterých bylo potřeba počítat s dostatečným množstvím paliva pro případný odlet na „diverzi“. Z „Gripů“ se tak staly trochu „nemotorné kačeny“, což ale v případě nácviku boje BVR tolik nevadilo a důležitější než agilita byla aktuálně vytrvalost. Kvůli letům nad Středozemním mořem pak piloti museli používat speciální vybavení, například pro tyto operace standardní neoprenový voděodolný izolační oděv, který v případě pádu do vody brání podchlazení pilota.

Trojice JAS-39C tč. 9236, 9239 a 9244 (z kterého byl záběr pořízen) se vrací ze cvičení „TLP 22-4“ zpět do ČR. Pod Gripeny, které nesou trojicí „baků“ 1 100 l a cvičný „registr“ CATM-9 na wingtipu, se nachází pobřeží nedaleko italského přístavu Janov. (Foto kpt. Ondřej „Probe“ Španko – 211. tl)

Čtvrtý díl, zaměřený na podrobnosti o provozu českých Gripenů v roce 2023, bude následovat.

Autor textu: Radim Špalek, czechairforce.com

Za spolupráci na textu a finální korektury patří díky Aleši Hottmarovi, stejně jako za důležitou „studnici“ aktualit o provozu typu JAS-39 Gripen u nás, pravidelně doplňovanou na webu czechairforce.com, z které je do článku také čerpáno.

Poznámka autora: Všechny informace obsažené v tomto článku byly získány z volně dostupných zdrojů a text samotný si v žádném případě nedělá nárok na to, že se jedná o bezchybnou „kroniku“ provozu typu JAS-39 Gripen u nás. Takovou práci budou muset za pár let udělat jistě povolanější, nicméně v tuto chvíli bylo našim úmyslem přiblížit službu tohoto švédského supersoniku u Vzdušných sil AČR všem čtenářům, kteří by si ji chtěli zrekapitulovat ve větší míře, než je možné běžně dohledat.

Foto:

Vlastní archiv autora – Radim Špalek, další autoři jsou uvedeni přímo u fotografií nebo grafik.

Zdroje:

Tomáš Soušek – „Perspektivy Gripenu v českém letectvu“ – L+K 4/22

Tomáš Soušek – „Dvacet let s Gripeny v českém letectvu“ – L+K 4/25

Podcast „O létání s Mig-21 – Michal Daněk“ – https://www.youtube.com/watch?v=aK-VhgMLe4k

http: //czechairforce.com/news/moznosti-dalsi-modernizace-a-provozu-stroju-jas-39c-d-gripen-vzdusnych-sil-acr/

a další aktuality týkající se typu JAS-39 Gripen na webu czechairforce.com z let 2021-2025 od Aleše Hottmara

https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ceske-gripeny-slavi-15-let-provozu-220791/

https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/druhy-na-svete–prvni-v-cr–michal-danek-naletal-na-stihacce-gripen-uz-2000-hodin-230455/

https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-ma-ctyri-nove-piloty-gripenu–pri-vycviku-museli-zvladnout-9g-251147/

https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/gripeny-budou-strezit-ceske-nebe-i-nadale-97715/