JAS-39 Gripen – 15 let úspěšné služby ve Vzdušných silách AČR – 2. díl
V úvodním díle naší tetralogie o letošním výročí patnáctileté služby švédských strojů JAS-39 Gripen v českém letectvu jsme si připomněli „divoká“ devadesátá léta a stav Vzdušných sil AČR v uvedené době, a zároveň všechny peripetie s výběrem nového víceúčelového nadzvukového letounu pro naše letectvo. Výsledkem celé řady rozpočtových škrtů v armádě v roce 2003 nakonec bylo zvolení provizoria v podobě pronájmu 14 ks Gripenů od švédského státu na dobu deseti let. A přestože se z provizoria nakonec stalo dlouhodobější řešení, které samozřejmě není v delším časovém horizontu úplně ideální, v případě České republiky se ukázalo toto řešení jako poměrně prozíravé. Program Gripen byl totiž jednou z mála položek, které se v následujících letech nedotkly zásadní armádní škrty, jež vedly v roce 2011 k vypracování dokumentu známého pod názvem Bílá kniha o obraně, který popisoval reálný stav v české armádě, definoval tehdejší směry rozvoje schopností AČR a stanovoval jejich střednědobý rozpočtový rámec. A snad už jen poslední poznámka – na celý program Gripen jsme jako autoři nikdy nezaznamenali od létajícího či pozemního personálu nějakou zásadní či významnou kritiku, na rozdíl od jiných akvizičních projektů. I to možná o něčem svědčí. Pojďme se tak ve druhém díle společně podívat na všechny důležité milníky pronájmu letounů Gripen v letech 2005 až 2009.
2005 / Střídání stráží v Čáslavi – СПАСИБО!
Dlouho očekávaný okamžik pro Vzdušné síly AČR a zdejší 211. taktickou letku nastal na 21. zTL v Čáslavi v pondělí 18. dubna 2005. V tento den se poprvé dotkla kola šestice JAS-39C zdejší RWY 32 po přeletu ze Švédska. Mezi 10:50-11:25 hod. přistály postupně následující Gripeny v tomto pořadí: tč. 9236 – kpt. Mikael Olsson, tč. 9237 – pplk. Michael Borůvka, tč. 9235 – pplk. Petr Mikulenka, tč. 9234 – mjr. Jerry Pousette, tč. 9240 – mjr. Jonas Jakobsson a tč. 9239 – kpt. Jiří Pospíšil. Jak je z výčtu vidět, každou dvojici tvořil jeden švédský a jeden český pilot. Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že v řadě taktických čísel šestice „sóláků“ JAS-39C chybí tč. 9238, které zůstalo ve Švédsku na základně Satenäs pro závadu zjištěnou těsně před startem, a bylo operativně nahrazeno tč. 9240. Z výše uvedeného také vyplývá, že první Gripen, který u nás přistál, byl pilotován švédským pilotem kpt. Mikaelem Olssonem a za naše „žokeje“ měl tu čest velitel 211. taktické letky pplk. Michael Borůvka. Druhá dvojice Gripenů tč. 9234 a 9235 provedla po příletu průlet nad základnou za dopravním An-26 tč. 2409 od 241. dopravní letky na 24. zDL Praha-Kbely (kapitán pplk. Jan Zezulka), přičemž z paluby „Anduly“ byl pořizováno video a fotografie této památné události. K dopravnímu An-26 se v této roli přidal ještě L-39ZA tč. 5015 z 221. taktické letky na 22. zL Náměšť nad Oslavou (pilot mjr. Milan Simr).
Po dodání první šestice strojů se na Gripenech téměř okamžitě rozběhl přímo v Čáslavi další výcvik první osmičky pilotů. Mimo již zmiňované trojice pplk. Michael „Chosé“ Borůvka, pplk. Petr „Miki“ Mikulenka a kpt. Jiří „Pospa“ Pospíšil, tvořili tuto první skupinu, které procházela výcvikem ve Švédsku postupně od podzimu 2004, ještě tři další příslušníci 211. tl – mjr. Miroslav „Kmoch“ Kopáček, kpt. Radoslav „Sniper“ Matula a npor. Otakar Prikner. Tato šestice pilotů přecházela na Gripen z legendární „jednadvacítky“ neboli typu Mig-21 ve verzích UM/MF/MFN, které měla 211. tl doposud ve výzbroji. Do první skupiny byla ale také vybrána dvojice „mladíků“ od 212. taktické letky, kteří doposud létali na podzvukovém typu L-159A ALCA. Jednalo se o npor. Tomáše Mertu (ten měl ovšem předtím zkušenost s létáním na typu Su-22 v Náměšti nad Oslavou) a npor. J. T. U některých pilotů nebudeme záměrně uvádět plná jména, neboť jsou doposud stále v činné službě u 211. letky – dnes již samozřejmě na postech instruktorů, či jiných velitelských pozicích. *1
Poznámka *1 – První dvojicí, která byla určena pro výcvik na typ JAS-39 Gripen tvořili pplk. Michael „Chosé“ Borůvka a pplk. Petr „Miki“ Mikulenka z kmenového stavu 211. tl. Své první sólové lety uskutečnili 6. října 2004 ze švédské základny Satenäs ještě na „domácích“ JAS-39A. Ostatní piloti se k nim přidali postupně v průběhu následujících měsíců. Oba se také měli doma stát prvními instruktory na typu JAS-39 Gripen.
Stále ještě „zbrusu nový“ JAS-39C tč. 9239 vzlétá z RWY 14 během dopoledního programu open day domácí 21. zTL dne 21. 5. 2005. Za jeho řízením sedí velitel 211. tl pplk. Michael Borůvka. Gripen je podvěšen standardní přídavnou palivovou nádrží 1 100 l na podtrupovém pylonu. (foto: Radim Špalek)
Důkazem o tom, že čeští „žokejové“ mají nové švédské supersoniky „v ruce“ byla mimo jiné i účast na průletu Vzdušných sil AČR již během květnové přehlídky v Praze. Tato přehlídka k výročí 60 let od konce 2. světové války se konala 8. května a letectvo na ní participovalo typy Mi-24V od 231. lbvr, L-39ZA od 221. tl, L-159A od 212. tl a JAS-39C ze stavu 211. tl. Původně měly ten den letět pouze dvojice jednotlivých strojů s tím, že třetí bude ve formaci jako záložní, ale nakonec se nad Prahu podívaly kompletní roje. Tedy až na Gripeny, které provedly průlet ve dvojici tč. 9237 a 9240. Dříve narozeným čtenářům možná počty letecké techniky přihrají pobavené úsměvy na tváře, zvláště pokud si vzpomenou na monstrózní formace z 50. až 80. tých let, které také prolétaly nad Letenskou plání, nicméně je nutné podívat se na reálný počet provozovaných strojů naším vojenským letectvem v roce 2005 a zohlednit také fakt, že se reálně jednalo o první přehlídku po dlouhých 16 letech.
Nehledě na účast v květnové přehlídce směřovalo veškeré úsilí výcviku na Gripenech k hlavnímu cíli, kterým bylo převzetí nepřetržité 24 hodinové ostré hotovosti systému NATINADS. Byl to vlastně poslední krok, který ještě chyběl k možnosti vyřazení „jednadvacítek“, které tento úkol spolehlivě plnily od roku 1999, ale v posledních letech už jim začínal pomalu „docházet dech“ ať už díky vybavení poplatnému době vzniku, tak i celkovému technickému stavu.
Okamžik „střídání stráží“ nastal v 08:15 hod. dne 1. července 2005. V extrémně krátké době 74 dnů od příletu prvních 6 Gripenů, tak došlo k výměně typů v ostré hotovosti (OH) NATINADS, což se mohlo podařit jen díky tvrdé práci a zápalu všech příslušníků 211. tl. Poslední směnu OH na „jednadvacítkách“ drželi piloti mjr. Luboš Bechyně a npor. Michal Daněk, kteří měli k dispozici čtveřici strojů ve složení: Mig- 21MFN tč. 4175, 5581, 5603 a Mig-21MF tč. 5512. „Emefenka“ tč. 5603 byla pro tuto příležitost opatřena výročními nápisy a podpisy zúčastněných osob černým fixem na levé straně přídě. Naopak prvním párem JAS-39C, který od nich převzal službu a provedl v ní ještě týž den první cvičný let „Tango scramble“, byly stroje tč. 9237 a 9240 s piloty kpt. Jiřím Pospíšilem a npor. J. T. Pro tento úkol nesly Gripeny jeden „bak“ o obsahu 1 100 l na obvyklém místě – podtrupovém pylonu, plný palebný průměr do 27 mm kanónu Mauser a dvojici PLŘS AIM-9L Sidewinder na koncích křídel – wingtipech. Pozorný čtenář může namítnout, že tuto verzi střely nikdy VzS AČR nevlastnila, ale je uvedena správně. Protože v červenci 2005 ještě nebyly AIM-9M, které mělo v arzenálu našeho letectva od roku 2002, integrovány na JAS-39C se softwarovou edicí MS18.5, tak švédská strana operativně zapůjčila na překlenovací období své PLŘS verze „Lima“. Až v průběhu roku 2006, kdy byly letouny postupně posílány zpět do Švédska na provedení upgradu softwaru na verzi MS18.7, došlo při této příležitosti i k integraci PLŘS AIM-9M a hlavně také nové „úderné pěsti“ pro BVR AIM-120C-5 AMRAAM. Ale tím trochu předbíháme chronologický děj událostí…
JAS-39C tč. 9236 se vrací zpět na RWY 32 domácí základny v Čáslavi z cvičného letu „Tango scramble“ v rámci QRA NATINADS dne 27. 7. 2005. Gripen nese standardní výzbroj do OH – plný palebný průměr 120 nábojů do 27 mm kanónu Mauser BK-27, podtrupový „bak“ 1 100 l a dvojici „půjčených“ PLŘS AIM-9L na wingtipech, tak jak bylo zmíněno v článku výše. Sidewindery se v pozdějších letech začaly „stěhovat“ nejprve na vnější pár závěsníků a později i na vnitřní dvojici, to vše z důvodu „frame“ – namáhání draku letadla za letu. (foto: Radim Špalek)
12. července asistovala dvojice hotovostních JAS-39C tč. 9235 a 9239 u odletu posledních pěti Migů-21 z Čáslavi do Přerova. Závěrečného „Farewell flight“ po trase Čáslav – Pardubice – Líně – Náměšť nad Oslavou – Přerov se účastnily tyto „jednadvacítky“, které byly pro tento let vyzdobeny červenými nápisy СПАСИБО! (SPASIBO!): Mig-21MFN tč. 5581 (plk. gšt. Jiří Verner – velitel 21. zTL), Mig-21MFN tč. 5603 (kpt. Jiří Kapitán), Mig-21MFN tč. 4175, Mig-21MF tč. 5512 a Mig-21UM tč. 9341 (v této trojici „jednadvacítek“ letěli – mjr. Luboš Bechyně, mjr. Roman Svoboda, mjr. Petr Lanči a pplk. gšt. Libor Štefánik). Přistáním v Přerově a posledními lety „spárky“ tč. 9341 následujícího dne 13. července tamtéž, se definitivně uzavřela historie typu Mig-21 u našeho vojenského letectva, která trvala od roku 1961 více než 43 let.
Ve středu 17. srpna se v Čáslavi dočkali příletu druhé skupiny strojů JAS-39C. V pětici Gripenů byla následující tč. 9238, 9241, 9242, 9244 a 9245. Zbývající dvanáctý „sólák“ tč. 9243 dorazil samostatně o den později, tj. 18. srpna. Dodávky do ČR pak byly následně ukončeny 31. srpna příletem obou „spárek“ JAS-39D tč. 9819 a 9820. Přezbrojení 211. tl tak bylo kompletní a disponovala celkem 14 Gripeny. Už 24. srpna si 211. tl zapsala historicky první ostrou „Alpha scramble“ v hotovostním systému NATINADS na Gripenech. Ten den v Čáslavi držela OH dvojice pilotů z první skupiny – pplk. Petr Mikulenka a npor. Otakar Prikner. Signál pro vzlet oznamovaný neodbytným klaksonem následovalo urychlené oblékání do výstroje a sprint do strojů připravených v hotovostních ÚLech. Oba odstartovali z RWY 32 v časovém limitu v 15:51 hod. a začali být naváděni na cíl, který nekomunikoval s civilním řízením letového provozu. Nutno podotknout, že tento případ byl, je a doufejme, že i bude nejčastějším důvodem k provedení ostrého vzletu „Alpha scramble“ v našem vzdušném prostoru. Pplk. Mikulenka v tč. 9235 a npor. Prikner v tč. 9239 dostihli svůj cíl ve výšce 11 000 m zhruba nad Mladou Boleslaví a provedli jeho identifikaci. Jednalo se o civilní A-320-214 TC-JLI „Batman“ patřící Turkish airlines, který letěl přes naše území na lince THY1663 z Istanbulu do Hamburku. Novinkou u tohoto zásahu bylo, že Gripeny doprovodily turecký Airbus až nad Německo, zhruba do hloubky 150 km, kde si jej převzaly hotovostní stroje našeho souseda, jmenovitě F-4F Phantom II. Ještě v červnu by tato situace nebyla možná, protože Migy-21 měly povolení k zásahu v rámci NATINADS pouze nad územím ČR. Z úspěšně splněného úkolu se dvojice Gripenů vrátila do Čáslavi v 16:33 hod.
V září zamířila do Švédska na výcvik druhá skupina 8 pilotů. Jmenovitě se jednalo o těchto 7 příslušníků 211. tl – mjr. Roman „Romuch“ Svoboda (ZV 211. tl), mjr. Luboš „Achym“ Bechyně, kpt. Martin Nezbeda, kpt. Jiří „Kápo“ Kapitán, npor. Ervín Ehm a npor. Michal Daněk. Tito všichni měli za sebou zkušenost s létáním na „jednadvacítkách“, přičemž npor. Michal Daněk byl vůbec posledním „žokejem“, který byl na Migy-21 v Čáslavi přeškolen. Ve skupině byl ještě jeden pilot, který předtím končil na „jednadvacítkách“ a to velitel 21. zTL plk. gšt. Jiří Verner. Posledním „do party“ pak byl dosavadní kmenový příslušník 212. tl kpt. Martin „Hobbit“ Pelda, který na Gripen přecházel z L-159A, sám ale rovněž krátce létal „jednadvacítky“ u 42. slt. U druhé skupiny našich stíhačů bylo záměrem absolvovat ve Švédsku hlavně teoretickou část školení a první vývozní lety na švédských „spárkách“ JAS-39B a „sólácích“ JAS-39A. Hlavní část výcviku už ale měla proběhnout přímo v Čáslavi za dohledu našich instruktorů pplk. Borůvky a pplk. Mikulenky na našich JAS-39C/D.
Nehledě na malý počet stále jen 8 vycvičených pilotů, kteří se museli střídat zejména v nepřetržitých 24 hod. službách v hotovosti, vyčlenila 211. tl několik letových hodin i na účast pro cvičení „NEWFIP 2005“ (NATO Electronic Warfare Integration Programme), které se konalo přímo v ČR a Gripeny přitom působily z domácí základny společně s letouny L-159A od 212. tl. Jak už anglický název napovídá, účelem cvičení bylo procvičení činnosti taktického letectva v podmínkách REB. Simulaci protivníka, který ruší komunikaci a palubní systémy letounů měly v tomto případě na starosti speciálně upravené stroje DA-20 Falcon ze stavu dánského vojenského letectva a britské civilní firmy FR Aviation, která se na tento druh činnosti ve prospěch NATO specializuje již dlouhodobě. Tohoto cvičení, které se v Čáslavi konalo ve dnech 4. – 6. října 2005 se dle doložených fotografií účastnil určitě minimálně JAS-39C tč. 9244, ale je pravděpodobná participace i dalších strojů. Z pozemních jednotek AČR se tohoto cvičení účastnily také 25. protiletadlová raketová brigáda ze Strakonic a 26. brigáda velení, řízení a průzkumu z Mladé Boleslavi.
Nedlouho poté, 12. října 2005, se stala Čáslav také dějištěm pro druhý ročník česko-slovenského cvičení „Modrá Hranice 2005“. V tomto případě simulovala slovenská „spárka“ MiG-29UB tč. 4401 ze stavu 1. bojové letky na letecké základně Sliač cíl, který vnikl do našeho vzdušného prostoru, a proto na ni byla v rámci „Tango scramble“ NATINADS navedena dvojice našich hotovostních JAS-39C, která „spárku“ dovedla na přistání v Čáslavi. Zde český pozemní personál provedl přípravu k opakovanému vzletu v rámci aliančního programu „Crossing service“ a MiG-29UB posléze zamířil domů na Sliač. Nebyl to ten den ale jediný návštěvník základny na úpatí Železných hor. Z belgické základny Kleine Brogel totiž zároveň přilétla čtveřice F-16BM patřící zdejší jednotce OCU, aby s našimi stroji JAS-39C/D od 211. tl a L-159A od 212. tl procvičily manévrový vzdušný boj DACT. Belgická jednotka OCU byla v těchto letech téměř pravidelným návštěvníkem čáslavské taktické základny a spolupráce s touto partnerskou jednotkou se u našeho létajícího i pozemního personálu velkou měrou zasloužila o získání zkušeností a poznatků v plánování a provádění letů dle standardů NATO. Belgické „Vipery“ zůstaly v Čáslavi až do následujícího dne 13. října a poté odlétly zpět domů.
Od dubna do konce prosince 2005 si Gripeny 211. tl připsaly celkem více než 900 letových hodin. Pomyslný mytologický Gryf tak naplno rozprostřel svá křídla nad Českou republikou a stal se více než důstojným následovníkem legendárních Migů-21, které v tomto roce definitivně odešly do historie.
Dvojice „naježených“ JAS-39C tč. 9243 a 9239 se vrací zpět na RWY 27 v Pardubicích z cvičného letu „Tango scramble“ v rámci QRA NATINADS dne 12. 10. 2006. Shodou okolností se oba tyto „sóláky“ sešly později dohromady ve Švédsku na modernizaci software na verzi 18.7 a další úpravy. Byly to poslední dva JAS-39C, které prošly tímto upgrade a do ČR se vrátily 28. 6. 2007. (foto: Radim Špalek)
2006 / Ostré bojové střelby ve Švédsku – „North Arrow 2006“
Začátek roku 2006 přinesl povýšení velitele 21. taktického křídla na 21. zTL v Čáslavi pplk. Petra Mikulenky do hodnosti plukovníka generálního štábu (plk. gšt.). Už 8. února byla v Čáslavi na návštěvě opět trojice belgických F-16 z OCU (tentokrát 1x F-16AM a 2x F-16BM), ale pro mimořádně špatné počasí se nakonec vůbec nelétalo. Dne 20. února byla z Čáslavi do Švédska vyslána na výcvik třetí skupina 5 pilotů. Jednalo se bez výjimky o bývalé příslušníky 212. tl „sedlající“ dosud „Alkáče“ L-159A – kpt. Jaroslav „Gyro“ Míka, npor. J. Č., kpt. P. Š. alias „Pygmy“, kpt. Jaroslav Morochovič a kpt. Petr „Woody“ Dřevecký.*2 Skupina absolvovala 10 týdnů teoretického školení a každý pilot následně cca. 13 letů na strojích JAS-39A/B švédského vojenského letectva. Zbylá část letového výcviku už měla proběhnout po návratu do Čáslavi. Stíhači z druhé skupiny již mezitím v lednu provedli doma svá první sóla na JAS-39C právě po návratu ze Švédska. Celkově bylo v té době cílem, aby pilot před nasazením do OH nalétal na „Gripu“ cca. 50 hodin ve dne i v noci.
Poznámka *2 – Autor se předem omlouvá všem pilotům jmenovaným v tomto článku, pokud je nechtěně „degradoval“ nebo „povýšil“, protože vychází z veřejně dostupných zdrojů, u kterých není vždy přesně doložena správná hodnost v potřebném časovém období.
Okolo 1. března odlétl zpět k výrobci do Švédska první Gripen, aby se podrobil plánovanému upgrade na nový software verze 18.7, který nemohl být proveden ještě před dodáním v loňském roce, aby se stihlo převzetí služby OH od dosluhujících „jednadvacítek“. Gripeny byly přelétávány většinou po dvojicích, aby na nich proběhla úprava postupně dle plánu v termínu březen 2006 až srpen 2007. Předpokládaná doba odstávky jednoho letounu byla původně předpokládána na 4-5 týdnů, což se ale minimálně u první dvojice nepodařilo dodržet (viz. tabulka níže).
Konkrétně se jednalo o modernizace a úpravy těchto systémů:
- EWS-39 – zástavba integrovaného komplexního systému REB
- AMS – Audio Management System (radiostanice)
- GPWS – Ground Proximity Warning System (varovný systém srážky se zemí)
- Ericsson PS-05/A Mk.3 – rozšíření funkcí palubního radiolokátoru
- AIM-120C / AIM-9M – implementace PLŘS pro BVR a IČ střel, které vlastnily VzS AČR
Následující tabulka zachycuje milníky v průběhu této modernizace u některých strojů JAS-39C/D:
| TČ | Odlet z ČR | Zálet ve Švédsku | Jméno přebírajícího pilota | Přílet do ČR |
|---|---|---|---|---|
| 9244 | 2/2006-3/2006 | 30. 6. 2006 | plk. gšt. Petr Mikulenka | 31. 8. 2006 |
| 9245 | 2/2006-3/2006 | 30. 6. 2006 | pplk. Michael Borůvka | ? |
| 9238 | 8/2006-9/2006 | ? | ? | 3. 11. 2006 |
| 9242 | 8/2006-9/2006 | ? | ? | 3. 11. 2006 |
| 9239 | ? | 27. 6. 2007 | plk. gšt. Petr Mikulenka | 28. 6. 2007 |
| 9243 | ? | 27. 6. 2007 | pplk. Michael Borůvka | 28. 6. 2007 |
| 9819 | 30. 7. 2007 | ? | ? | ? |
Poznámka: Dvojice JAS-39C tč. 9239 a tč. 9243 byla posledními upravenými „sóláky“. Poté zbývaly na provedení modernizace obě „spárky“ JAS-39D tč. 9819 a tč. 9820.
30. března provedl své první sólo na JAS-39C v ČR velitel 21. zTL plk. gšt. Jiří Verner. Ve čtvrtek 6. dubna proběhl na 21. zTL první nácvik nově vybudovaného display teamu na typu JAS-39 Gripen, který měl předvádět stroj v ukázce vyšší techniky pilotáže na veřejnosti. Tuto čest dostal jako první pilot 211. taktické letky npor. Tomáš „Clerk“ Merta, kterému tvořil „zálohu“, ale hlavně zřejmě mentora plk. gšt. Petr Mikulenka. V tento den létal „Clerk“ sestavu nad letištěm nejprve dopoledne s JAS-39C tč. 9234 a odpoledne pak zřejmě společně s plk. gšt. Mikulenkou ve „spárce“ JAS-39D tč. 9819.
K 18. dubnu 2006 mohlo dojít k bilancování prvního roku provozu Gripenů u nás. Za tuto dobu všech 14 strojů nalétalo celkem více než 1 500 hod., přičemž cca. 900 hod. z tohoto počtu bylo nalétáno v rámci OH NATINADS. Hlavním úkolem, který měla v tomto roce splnit 211. tl, bylo docvičení všech pilotů do stavu „combat ready“, aby mohli nastupovat do hotovosti. Zároveň tak měly na podzim proběhnout také první ostré střelby s PLŘS AIM-9M Sidewinder na švédském polygonu Vidsel. 5. května v Satenäs ukončila výcvik na Gripenech třetí skupina 5 pilotů. Celkem tak bylo vyškoleno všech 21 pilotů tzv. „první vlny“ a 211. taktická letka byla nyní tabulkově na svém plném stavu. Okolo tohoto čísla se pak pohyboval stav aktivních pilotů letky i v následujících letech.
29. května do Čáslavi přiletěla na „Squadron Exchange“ jednotka F7 „Skaraborgs“ Flygflottilj ze základny Satenäs. Jednalo se o 4 stroje JAS-39A tč. 136, 138, 168 a pravděpodobně 195 plus jednu „spárku“ JAS-39B tč. 814. Podporu jim zajišťoval transportní Tp-84 Hercules. Výcvik, který probíhal do 2. června, zahrnoval hlavně nácvik vzdušného boje ACT proti Gripenům 211. tl a také DACT až do stupně 2 vs. 2 proti „Alkáčům“ z 212. tl. Zajímavostí bylo i použití cvičných verzí protizemních střel AGM-65 Maverick na švédských strojích. Právě u křídla F7 probíhal ve Švédsku výcvik všech našich pilotů Gripenů.
7. června přelétly Gripeny 211. tl z Čáslavi na záložní základnu do Pardubic z důvodu rekonstrukce domácí 21. zTL a v městě perníku také začaly okamžitě držet svou nepřetržitou hotovost NATINADS. Přeletu se tento den účastnila šestice strojů. Nejprve na RWY 27 dosedla dvojice JAS-39C tč. 9238 a tč. 9239, přičemž každý ze strojů nesl mimo standardního podtrupového „baku“ 1 100 l i unikátní podvěs čtveřicí PLŘS AIM-9M Sidewinder na wingtipech a vnějším páru křídelních závěsníků. Poté ze stejného směru dosedla dvojice JAS-39D tč. 9819 a JAS-39C tč. 9240. Jako poslední pak přistál hotovostní pár JAS-39C tč. 9236 a tč. 9242. Další Gripeny pak zřejmě přelétly ještě v následujících dnech.
Ve dnech 26. – 28. června proběhlo ve švédském Linköpingu školení pilotů-instruktorů plk.gšt. Petra Mikulenky a pplk. Michaela Borůvky na modernizované stroje JAS-39C se softwarovou edicí 18.7. První přebírací zálet letounů po modifikaci uskutečnili oba piloti dne 30. června z letiště v Linköpingu a to v kabinách následujících „sóláků“ – tč. 9244 (plk. gšt. Mikulenka) a tč. 9245 (pplk. Borůvka). Vzlet provedli v 10:00 hod. a směřovali do zóny M2 nad moře jižně od Stockholmu, kde vyzkoušeli všechny systémy Gripenů. Zálety byly úspěšné a bez závad, neboť již předtím byly uskutečněny zalétávací lety obou strojů švédskou stranou, a to 7. června.
V létě a na začátku podzimu probíhaly letové akce 211. taktické letky stále na „detašmánu“ v Pardubicích. Dne 6. Září 2006 došlo k předpokladu letecké nehody, když se dvojice strojů JAS-39C s volacím znakem 2611 po vzletu z pardubického letiště a přeletu do výcvikového prostoru TRA60 v letové hladině FL160 nebezpečně sblížila s dopravním Boeingem 737 provozovatele ČSA. Na vině byla špatná koordinace při plánování letu, vše se naštěstí obešlo bez jakéhokoliv vážnějšího incidentu. Zároveň se během působení v Pardubicích podařilo docvičit piloty do hotovosti, takže nic nebránilo tomu, aby se začátkem října vydala na sever hned pětice Gripenů na provedení hlavního výcvikového úkolu tohoto roku – ostré střelby PLŘS a kanónem na vzdušný cíl. Cílem formace bylo letiště ve švédském Vidselu, které leží na severu země a přiléhá k němu rozsáhlý polygon umožňující vykonávat tento druh výcviku s ostrou municí. Švédská strana navíc disponovala i prostředky nutnými k provedení těchto střeleb, tj. letouny a hlavně terči, které mohla našim stíhačům poskytnout. Dosavadní poslední střelby na vzdušné cíle provedla 211. tl ve dnech 19. -21. srpna 2002, kdy byla se čtyřmi Migy-21MFN tč. 2500. 4003, 4175 a 4405 na polském letišti Slupsk a působila nad polygonem Ustka, který se rozprostírá nad Baltským mořem. Provedla přitom střelby PLŘS s IČ navedením R-13M a R-60M.
JAS-39C tč. 9235 se vrací z OBS „North Arrow 2006“ ve švédském Vidselu a přistává na RWY 27 v Pardubicích dne 12. 10. 2006. Mimo podtrupového „baku“ 1 100 l nese na vnějším páru závěsníků adaptéry LAU-99 a minimálně jeden cvičný „registr“ CATM-9. Povšimněte si očouzení okolo kanónu Mauser BK-27, které je vidět u ústí hlavně zbraně na začátku výstřelného kanálu přímo pod kabinou. To svědčí o použití 27 mm kanónu pro vzdušnou střelbu na tažený rukáv. Nechybělo přitom mnoho a „Grip“ tč. 9235 se mohl ze Švédska vrátit s reálným sestřelem. (foto: Radim Špalek)
Jak již bylo uvedeno, na cvičení „North Arrow 2006“ do Vidselu zamířila ve dnech 4. – 12. října 2006 pětice Gripenů těchto tč.: 9234, 9235, 9237, 9819 a 9820. Tedy tři „sóláky“ a obě „spárky“. Mimo nich se ostrých bojových střeleb (OBS) účastnila ve stejném termínu také 212. tl, která vyslala na sever také pětici L-159A. Gripeny i Alky střílely dohromady 8 střel AIM-9M Sidewinder (zřejmě v rovnoměrném poměru 4 ks na každý typ) a to se 100 % úspěšností. 211. tl přitom použila „spárky“ JAS-39D, kde měla možnost „osahat“ si odpal PLŘS dvojice pilotů najednou. Mimo toho probíhaly také střelby kanóny. 212. tl používala na svých L-159A podvěsné pouzdro s dvouhlavňovým 20 mm kanónem ZPL-20 Plamen. 211. tl pak létala na JAS-39C, které jsou vybaveny palubním kanónem Mauser BK-27 ráže 27 mm. Kanóny střílelo na rukáv tažený za letounem Learjet LR-35 švédského civilního kontraktora celkem 9 pilotů a to opět se 100 % úspěšností, nicméně ne vše šlo úplně hladce.
11. října odstartovala dvojice českých Gripenů s volacími znaky „C217“ a „C219“ ze základny Vidsel v 09:19 hod. a zamířila nad Botnický záliv vstříc Learjetu LR-35 SE-RCA společnosti SAAB Special Flight Operations. Úkolem byl nácvik ostré střelby kanónem Mauser BK-27 na vzdušný cíl. JAS-39C tč. 9235 letěl s volacím znakem „C219“ a jeho pilot jako první prováděl zteče cca. 75 km VJV od Skelleftea. Oba stíhači spatřili cíl cca. 10 m za Learjetem a jeho umístění se jim příliš nezdálo. O čemž vedli konverzaci na rádiu, ale bohužel v češtině. Po třech „dry runs“ dostal „C219“ povolení k „hot run“ a vystřelil 0,5 sek. dávku, která zasáhla cíl. Celkem 9 projektilů však skončilo právě v tomto záložním cíli 8,85 m za zádí Learjetu místo správného, který byl vytažen na laně dlouhém 600 m. Až poté naši piloti zaregistrovali tento správný cíl a další útoky již vedli na něj. Oba „Gripy“ dosedly zpět ve Vidselu v 10:08 hod. Po přistání posádka Learjetu lakonicky oznámila: „… že to za nimi během první střelby nějak hlasitěji bubnovalo“ 🙂 . Pilot tč. 9235 měl dle vyšetřovacího spisu švédského úřadu pro vyšetřování nehod (SHK) nalétáno celkem cca. 1 000 hod., z toho 273 hod. na typu JAS-39. Ať už to byl kdokoli, tak v každém případě dokázal precizní mušku českých stíhačů 😉 . Na obou stranách následně proběhlo vyšetřování této mimořádné události, aby se v budoucnu předešlo podobnému incidentu. České letectvo si naštěstí svůj první „sestřel“ nepřipsalo.
JAS-39C tč. 9237 se vrací z OBS „North Arrow 2006“ ve švédském Vidselu a přistává na RWY 27 v Pardubicích dne 12. 10. 2006. Stejně jako předchozí „Grip“ tč. 9235 má očouzení okolo kanónu Mauser BK-27 po vzdušné střelbě na rukáv tažený za Learjetem LR-35. (foto: Radim Špalek)
Po návratu z úspěšných OBS ve Švédsku následoval přechod na běžnou letovou činnost, která se u 211. tl prováděla nadále v Pardubicích. Výjimkou byl návrat některých Gripenů do Čáslavi, kde se mezi 23. -27. říjnem účastnily dalšího ročníku cvičení REB „NEWFIP 2006“. Mimo domácích strojů JAS-39C/D Gripen a L-159A se na 21. zTL vyskytovaly hlavně „rušiče“, které přiletěly opět z ciziny. Dvojici strojů DA-20 Falcon FR Aviation doplnila tentokrát ještě dvojice letadel Learjet 35 společnosti Phoenix Air. První měly během cvičení za úkol rušení rušení komunikace mezi letouny a jejich palubní RL a druzí zase cílily své opatření proti pozemním stanicím. 25. října byl jeden z Gripenů účastnících se cvičení odvolán ze své mise, aby pomohl civilnímu letounu v nouzi. Posádka Boeingu společnosti KLM letící z Rakouska do Německa oznámila na civilní řízení letového provozu, že si není jistá, zda se jim za letu neotevřel zadní nákladový prostor. Gripen byl odvolán ve 14:50 hod., kdy se „létající holanďan“ nacházel cca. nad Benešovem v 8 500 m. Náš stíhač jej dostihl zhruba nad JZ okrajem Prahy a na žádost posádky provedl vizuální prohlídku stroje tak, aby jej nezaznamenali cestující. Naštěstí mohl oznámit, že dveře jsou v pořádku v uzavřené poloze a po 12 min. zásahu se mohl vrátit zpět k svým úkolům na cvičení „NEWFIP 2006“. I tato příhoda dostatečně vypovídá o tom, na co musí být piloti 211. tl připraveni nejen v OH, ale i během „běžných“ výcvikových letů.
18. prosince 2006 byla ukončena výluka domácí základny a zbylé Gripeny včetně OH, se opět přestěhovaly zpět do Čáslavi. V tento den přelétlo celkem 5 Gripenů, přičemž JAS-39C tč. 9239 nesl unikátní podvěs 6 ks PLŘS AIM-9M.
2007 / První zahraniční cvičení „Operational Integration Exercise 2007“
V první polovině roku 2007 pokračovaly dále modernizace software 18.7 na jednotlivých JAS-39C ve Švédsku. Z koloritu běžných letových akcí byla 211. tl vytržena událostí, která znamenala její první „ostré“ nasazení v domácím prostředí při ochraně vzdušného prostoru během významné státní návštěvy. Do Prahy totiž ve dnech 4. – 5. června 2007 zavítal prezident USA George Bush ml. a příslušníci 21. zTL dostali při této příležitosti za úkol provést nepřetržitou hlídkovou službu v našem vzdušném prostoru. Tato akce dostala název „HAWKEYE 2007“ a účastnily se jí obě taktické letky na základně. V prvním dnu, a to zejména přes noc, to byly JAS-39C od 211. tl a od rána 5. června pak tuto úlohu převzaly L-159A od 212. tl, které byly do OH zapojeny v rámci aktivovaného NaPoSy (Národního Posilového Systému). Výzbroj „Gripů“ byla standardní jako při působení v QRA NATINAEDS – tj. 2x PLŘS AIM-9M, 1x přídavná nádrž 1 100 l a nabitý palubní kanón Mauser BK-27 ráže 27 mm. „Alkáči“ létali s dvojicí přídavných palivových nádrží 350 l, párem PLŘS AIM-9M na adaptérech LAU-7 a pod trupem byl 20 mm dvouhlavňový kanón ZPL-20 Plamen. Na této akci se za 211. tl účastnily JAS-39C tč. 9234, 9236, 9240, 9241 a od 212. tl jsou zaznamenány L-159A tč. 6048, 6049, 6057, 6061, 6064, 6066 (Pegas – výročí 10 000 letových hodin).
Od 22. 6. 2007 převzal velení 21. zTL plk. gšt. Petr Mikulenka, který nahradil plk. gšt. Jiřího Vernera, který svou funkci opustil po 6 letech a zamířil do centrály NATO v Bruselu. I tento rok se Čáslav dočkala výměny letek „Squadron Exchange“ a to ve dnech 18. – 29. června. Z Belgie k nám opět zavítaly „Vipery“ jednotky OCU z Kleine Brogel. Belgičané tentokrát přilétli s početným kontingentem, který zahrnoval hned 4 „spárky“ F-16BM reg. FB-15, FB-18 (výroční zbarvení 20 let OCU), FB-23, FB-24 a 3 „sóláky“ F-16AM reg. FA-99, FA-134 (výroční zbarvení 60 let základny Kleine Brogel) a FA-136. Do společných letových akcí DACT se zapojily všechny typy na základně. Například letové akce 27. 6. 2007 se za 211. tl účastnily JAS-39C tč. 9241, 9244 a JAS-39D tč. 9819. Jen pro zajímavost ve stejný den létala 212. tl s 8 L-159A tč. 6048, 6054, 6057, 6062, 6064, 6066 (Pegas – výročí 10 000 letových hodin), 6068 a 6070 a mimo misí air to air s belgickými „šestnáctkami“ ještě stíhala provádět ostré střelby na PC ve VVP Jince z kanónů ZPL-20 PLAMEN. Jak je vidět, tak i v těchto letech v Čáslavi občas probíhala rušná letová akce…
27. června odstartoval v 08:00 hod. z Čáslavi L-410UVP-E tč. 2601 od 241. dl vedený kapitánem Kuchařem, který zamířil s dvěma zalétávacími piloty plk. gšt. Petrem Mikulenkou a pplk. Michaelem Borůvkou do švédského Linköpingu za účelem převzetí posledních dvou letounů JAS-39C po plánované modernizaci na software 18.7. Téhož dne v 15:00 hod. provedl plk. gšt. Mikulenka zálet tč. 9239 a pplk. Borůvka zalétl tč. 9243 v zóně nad mořem východně od pobřeží Švédska. Oba lety proběhly bez problémů a po zhruba hodině a půl se oba v pořádku vrátili zpět na letiště firmy SAAB v Linköpingu. Následujícího dne 28. června pak v 13:15 hod. oba Gripeny nabraly směr Čáslav, kam zamířily v letové hladině FL370 rychlostí M 0,9 a po hodině a patnácti minutách zde také v pořádku přistály.
Horní fotografie: JAS-39D tč. 9819 vyčkává na stojánce v belgickém Kleine Brogel dne 17. 7. 2007 na svou misi v rámci cvičení „Operational Integration Exercise 2007“. „Spárka“ v tu dobu létala stále s původním software 18.5, což dokládá absence antén RWR na wingtipech a vřeteno na SOP bez světlé špičky systému REB EWS-39. (foto: Radim Špalek)
Spodní fotografie: JAS-39C tč. 9244 startuje motor pomocí APU před vzletem k misi DACT na cvičení „OIE-07“ dne 17. 7. 2007 na belgické základně Kleine Brogel. (foto: Radim Špalek)
JAS-39C tč. 9240 je zachycen na záběrech z belgického Kleine Brogel dne 17. 7. 2007, kde působil v misích DACT s domácími F-16AM/BM z jednotky OCU během cvičení „Operational Integration Exercise 2007“. Pro tento úkol nese jeden cvičný „registr“ CATM-9 na pravém wingtipu a pod trupem má „bak“ 1 100 l. Viditelnými znaky provedené modernizace na softwarovou edici 18.7 jsou světlá špička vřetena na SOP patřící k systému REB EWS-39 a světlé antény RWR na koncích wingtipů. (foto: Radim Špalek)
16. července přelétla skupina letounů 21. zTL do Belgie na letiště Kleine Brogel na mezinárodní cvičení „Operational Integration Exercise 2007“. Pro Gripeny 211. tl to bylo první zahraniční cvičení, kterého se od zavedení do služby u VzS AČR účastnily. V Kleine Brogel byla dvojice JAS-39C tč. 9243 a JAS-39D tč. 9819 sice již v červenci minulého roku, ale v tomto případě se jednalo hlavně o účast display teamu na Sanicole airshow 2006, kde vystoupil npor. Tomáš Merta, který Gripen v sólové ukázce VTP předváděl nadále i v tomto roce 2007. Technický personál spolu s potřebným vybavením dovezla ráno dvojice „Andul“ 241. dl a to An-26 tč. 2409 a tč. 4201. Odpoledne pak přilétla nejprve trojice L-159A tč. 6048, 6053, 6054, které byla později následována trojicí Gripenů – JAS-39C tč. 9240, 9244 a JAS-39D tč. 9819. Následující den 17. července probíhal na základně „Spotters day“, během kterého probíhalo již zmiňované cvičení „OIE-07“. Gripeny 211. tl přitom dvakrát startovaly do mise DACT se svými partnerskými kolegy z programu „Squadron Exchange“, tedy belgickými piloty na strojích F-16AM/BM od zdejší jednotky OCU. Dopoledne to byla dvojice „sóláků“ tč. 9240 a 9244 (pilot npor. Ervín Ehm) a odpoledne pak šla do akce celá trojice „Gripů“. V dalších dnech byly soupeřem českých stíhačů třeba i francouzské stroje Rafale. Cvičení končilo následujícího dne 18. července, ale naše stroje zůstaly v Belgii až do víkendu, aby se opět zúčastnily Sanicole airshow na nedalekém letišti, kam všechny „rychlé“ letouny na ukázky přelétávaly právě z Kleine Brogel.
30. července byla do Linköpingu přelétnuta plk. gšt. Petrem Mikulenkou první „spárka“ tč. 9819 na provedení výše zmíněné modernizace, kterou již prošly všechny „sóláky“ JAS-39C. V roce 2007 se taktéž řádně zapotil jeden z čáslavských pilotů, který se svým JAS-39C tč. 9235 prolétl oblačností s kroupami. Naštěstí došlo jen k poškození antény EWS-39 na pravém wingtipu a pár důlků schytalo i křídlo, jinak se naštěstí nic vážnějšího nestalo a pilot v pořádku přistál v Čáslavi. Novým velitelem 211. tl se po pplk. Michaelu Borůvkovi zároveň stává mjr. Jaroslav Míka.
2008 / AMRAAM – „Úderná pěst“ pro BVR a zpět mezi tygry
Rok 2008 přinesl další důležité kroky pro zvýšení bojeschopnosti naší flotily Gripenů a zároveň také začalo docházet k většímu zapojování 211. tl do mezinárodních cvičení NATO, což bylo výsledkem intenzivního výcviku letového i pozemního personálu v posledních necelých 3 letech od zavedení typu JAS-39 do výzbroje VzS AČR. Jak jsme již uvedli v roce 2005, tak výzbroj Gripenů se softwarovou edicí 18.5, v které byly dodány ze Švédska, zahrnovala pouze výzbroj A2A (nepočítáme li možnost použití kanónu ke střelbě na PC) a reálně byla tvořena právě pouze palubním kanónem Mauser BK-27 ráže 27 mm a protiletadlovými řízenými střelami AIM-9 Sidewinder. Navíc bylo třeba pro začátek zapůjčit PLŘS verze AIM-9L ze Švédska, protože verze AIM-9M, kterou disponovaly VzS AČR, nebyla ještě implementována k použití na strojích se software 18.5. Střely Sidewinder ve verzi AIM-9M2 jsme získali na základě Foreign Military Financing Program jako dar od vlády USA na základě smlouvy z 8. srpna 2002 a 20 ks těchto IČ naváděných střel bylo po dodání v průběhu října 2002 ihned použito pro vyzbrojení L-159A od 212. tl, které působily při ochraně vzdušného prostoru ČR v době summitu NATO v Praze ve dnech 21. – 22. listopadu 2002. V dubnu 2005 pak letectvo získalo další zásilku PLŘS z USA. Tentokrát šlo o 80 ks modernější verze AIM-9M-9 a společně se starší verzí AIM-9M-2 byly společně určeny pro vyzbrojení Gripenů 211. tl i „Alkáčů“ 212. tl. Sidewinder, jako PLŘS krátkého dosahu, však trochu „degradovala“ Gripen pouze na stroj schopný služby „Air Policing“ v QRA NATINADS, což v prvních letech služby reálně určitě stačilo, ale pro budoucí použití bylo žádoucí zvýšit možnosti stroje integrací PLŘS středního dosahu pro boj za hranici viditelnosti (BVR). Již v době výběru strojů JAS-39 Gripen jako náhrady za dosluhující Migy-21 v roce 2004, bylo rozhodnuto, že touto „údernou pěstí“ Gripenu by se měla stát zřejmě nejrozšířenější PLŘS této kategorie AIM-120 AMRAAM. Těsně před příletem prvních Gripenů do Čáslavi potvrdila tento záměr 16. března 2005 vláda ČR a následně došlo k podepsání příslušné smlouvy s USA dne 6. dubna téhož roku. V rámci programu Foreign Military Sales bylo dohodnuto dodání 24 ks PLŘS verze AIM-120C-5, což v té době byla nejmodernější verze, kterou USA nabízelo k prodeji. Celý kontrakt na částku cca. 750 mil. Kč zahrnoval mimo výcviku pilotů a pozemního personálu hlavně tyto položky:
- Střela AIM-120C-5 AMRAAM – 24 ks po 20,298 mil. Kč za kus
- Cvičný „registr“ CATM-120C – 2 ks po 0,671 mil. Kč za kus
- Adaptér LAU-99 pro zavěšení PLŘS – 28 ks po 1,186 mil. Kč za kus
- Kontejner pro AIM-120C-5 – 7 ks po 0,102 mil. Kč za kus
- Logistické vybavení – 6 sad po 1,214 mil. Kč za sadu
Protože švédské letectvo používalo na svých Gripenech pouze starší verzi AIM-120B, bylo nutné ještě před dodáním střel provést integraci modernější verze AIM-120C-5. To zajistila švédská strana, která za částku 135,8 mil. Kč provedla implementaci této PLŘS do softwarové edice 18.7 (první zkušební odpal proběhl ve Švédsku dne 31. května 2005 nad polygonem Vidsel z prototypu JAS-39C 39-6) a umožnila její zařazení do výzbroje našich strojů (první dvojicí JAS-39C, které byly upraveny pro nesení těchto PLŘS byla tč. 9244 a 9245, která provedla ve Švédsku zálet po modernizaci 7. června 2006). Vojskové zkoušky, včetně zkušebních zavěšení na JAS-39, proběhly v dubnu 2008. Vzhledem k ceně AMRAAMu nebyly prováděny zkušební ostré střelby a zatím to vypadá, že se s nimi ze stejného důvodu ani reálně nepočítá.
AIM-120C-5 AMRRAM zavěšený na vnějším křídelním závěsníku pomocí adaptéru LAU-99. Gripen může nést 4 ks těchto střel 4 křídelních závěsnících. Wingtip je pak určen pro střely krátkého dosahu, v našem případě AIM-9M Sidewinder, jak je na fotografii patrné. Fotografie je pro rok 2008 ilustrační a zachycuje JAS-39C tč. 9236 alias „Fiery Tiger“ na stojánce domovské základny v Čáslavi po přeletu z Islandu dne 2. 11. 2016 (návrat z mise ASICIPPN 2016). (foto: Radim Špalek)
Display pilotem na typu JAS-39 Gripen zůstal i pro rok 2008 npor. Tomáš Merta, který tak nastoupil do své třetí a zároveň i poslední sezóny. Neboť podle zvyklostí od „západních“ display teamů bylo rozhodnuto, že po tomto období se bude předváděcí pilot měnit. Šlo zejména o to, že tato činnost byla prováděna nad rámec běžného výcviku a vybraného pilota zatěžovala jak v profesním, tak i osobním životě. Například „v sezóně“ mezi květnem až zářím mohl jen stěží počítat s volnými víkendy nehledě na službu v OH, kterou musel také nadále absolvovat, byť rozpis mohl být upraven dle účasti na jednotlivých airshow.
Na výcvik do Švédska zamířila v roce 2008 čtveřice nových pilotů, kteří měli u 211. tl doplnit stav, které se zmenšil díky odchodům (např. velitel letky pplk. Michael Borůvka odešel do zálohy a plk. gšt. Petr Mikulenka se stal novým velitelem 21. zTL). Konkrétně šlo o tyto „žokeje“: npor. Petr „Elvis“ Michenka, npor. Robert „Stejsy“ Stejskal, npor. Pavel „Speedy“ Pavlík a npor. M. N. alias „Rimmer“. Ve všech případech se již jednalo o letce, kteří prošli 212. taktickou letkou a měli na svém kontě stovky nalétaných hodin na L-159A a zároveň díky tomu už i zkušenosti z mezinárodních cvičení. Začal tak fungovat model, který se na další roky stal standardem při výběru na typ JAS-39 Gripen. Mladý pilot po absolvování CLV v Pardubicích, kde prošel základním výcvikem na typech Z-142CAF a L-39C Albatroc, byl nejprve zařazen ke 221. taktické letce v Náměšti nad Oslavou (od 1. října 2008 přeznačena na 222. výcvikovou letku, protože číslo 221. obsadila letka bitevních vrtulníků Mi-24V/Mi-35 přesunutá z Přerova), kde začal létat bojový výcvik na L-39ZA. Odtud teprve přešel do Čáslavi, kde začal u 212. taktické letky létat na L-159T1/L-159A. Na Gripen pak byli z „Alkáčů“ vybíráni piloti, kteří měli na svém kontě již cca. 800-1000 letových hodin, ale na druhou stranu bylo nevýhodou, že se na tento typ dostávali v poměrně „vysokém“ věku, téměř vždy přes 30 roků. Velení letectva si tuto situaci začalo postupně uvědomovat a v letech 2017-2018 došlo ke změně, kdy na Gripen začali být vybírání mladí piloti přímo po absolvování pokračovacího-bojového výcviku na L-39ZA/L-159A/L-159T1 u 213. výcvikové letky v Čáslavi a dosud „povinná zastávka“ u 212. tl, která celkovou dobu výcviku na Gripen prodlužovala, byla vypuštěna. To ale opět trochu předbíháme.
Rok 2008 totiž také znamenal zvyšování schopností výcviku u 211. tl díky zapojení do dalších mezinárodních cvičení. Prvním z nich bylo „Tactical Leadership Programme“ (TLP) v belgickém Florennes. Toto cvičení organizované NATO od roku 1978 mělo každoročně několik letových kurzů, kterých se účastnila různá letectva NATO. Cílem tohoto cvičení bylo předávání zkušeností a výcvik pokročilých operačních postupů pilotů do velitelských funkcí v rámci letových formací. Letového kurzu TLP 2008-3, pořádaného ve dnech 19. května až 13. června, se mimo L-159A od 212. tl poprvé zúčastnily i Gripeny 211. tl. Do Florennes odlétla trojice JAS-39C tč. 9238, 9240 a 9245, přičemž kvůli délce jednotlivých misí bylo nutné použít dvojici přídavných nádrží 1 100 l. Tato konfigurace se v podstatě stala standardní při účastech na těchto mezinárodních akcích, protože naši stíhači nemohli využít možnosti tankování za letu, která jinak byla v některých případech součástí scénářů misí.
V červnu 2008 proběhly na Gripenech vojskové zkoušky výmetnic klamných cílů BOP/C. Tyto kazety nesou naše JAS-39C/D v počtu 4 ks (3 ks na horní straně trupu a 1 ks na spodní části, v praxi se ale používá pro službu v OH pouze 1 ks výmetnice na spodní části trupu). BOP/C je pyrotechnická výmetnice klamných cílů v podobě klasické „hranaté“ kazety, která umožňuje nabít 30ks patron CHAFF o rozměru 1″ x 1″ x 8″, nebo 15ks patron FLARE o rozměru 2″ x 1″ x 8″, obě o standardní délce 8 palců. Patrony CHAFF jsou určené k pasivnímu rušení radiolokačních systémů, zatímco FLARE jsou v podstatě magnesiové světlice, určené k vytvoření falešného cíle pro oklamání PLŘS s IČ navedením.
Mimo TLP se 211. tl účastnila v roce 2008 ještě jednoho cvičení a to „NATO Tiger Meet“ ve francouzském Landivisiau. 211. tl dlouhodobě navazovala na „tygří“ tradice, které založila 1. letka 11. slp létající na strojích Mig-29A/UB. Tito letci ze Žatce se v roce 1991 zúčastnili NATO Tiger Meet (NTM) v anglickém Fairfordu jako pozorovatelé a později, v roce 1993, získali dokonce status čestného člena (Honorary member) v asociaci tygřích letek (NATO Tigers Association)*3. Po zrušení 11. slp na konci roku 1993 došlo k předání tradice na 1. letku 1. slp v Českých Budějovicích, která létala na strojích Mig-23ML/U (z této doby je znám Mig-23ML tč. 4644, který dostal šedé tygří zbarvení po celém povrchu letounu). Po zrušení 1. slp koncem roku 1994 byla 1. letka transformována na 41. slt na 4. zTL v Čáslavi, kde začala působit od 1. ledna 1995. Tygří tradice u letky přetrvala i po vyřazení „třiadvacítek“ v prosinci 1998, kdy začala letka provozovat Migy-21MF/UM a později i modernizované MFN. V roce 1999 se to projevilo na zbarvení Mig-21MF tč. 5209, který dostal nejen nátěr k výročí 50 let NATO na SOP, ale i černou tygří hlavu na levou stranu přídě. Bohužel by zničen při katastrofě již 17. června 1999 při srážce s Mig-21UM tč. 9342 u Macourova, přičemž zahynul jeho pilot mjr. Ivan Kaiser.
Dalším v řadě „tygrů“ pak byl až na podzim 2002 Mig-21MFN tč. 2500, který dostal k výročnímu zbarvení 45 let základny Čáslav i tygří pruhy na SOP, VOP a odtokové hrany křídel spolu s tygřími hlavami na obou stranách přídě. Tato „emefenka“ se tak stala „vlajkovou lodí“ 41. slt, která byla od 1. prosince 2003 přečíslována na 211.tl (v souladu se změnou čísla základny na 21. zTL). Bohužel po celou dobu od roku 1993 nebylo možné změnit status letky v NTA, protože jak zkušební, tak plné členství bylo podmíněno účastí na NTM s leteckou technikou a zapojení se do letových misí. V tom byl největší kámen úrazu, protože kompatibilita a později i provozuschopnost Migů jen stěží umožňovala pomýšlet na větší zapojení do NTM po roce 1999. Důležité však bylo, že plamínek této tradice nikdy úplně nevyhasl a s příchodem Gripenů mohla 211. tl konečně odvážně pomýšlet na plnohodnotný vstup do NTA. Realizace tohoto záměru započala ve dnech 20. – 30. června 2008, kdy se čtveřice Gripenů – 2x JAS-39C tč. 9241, 9242 a 2x JAS-39D tč. 9819 a 9820 vydala do francouzského Landivisiau, aby se zúčastnila NTM 2008 včetně letových misí. Díky tomuto kroku získala 211. tl zkušební členství (Probationary member) a mohla tak v příštích letech pomýšlet i na plné členství (Full member). Na tomto místě je třeba uvést, že o tomto členství nerozhoduje žádný velící důstojník, ale v souladu se stanovami NTA jde o rozhodnutí všech tygřích letek s právy plného člena, takže jde o demokratickou metodu, která odráží respekt ostatních letek a ocenění práce a činnosti žádající tygří letky.
Poznámka *3 – NATO Tiger Association (NTA) sdružuje od roku 1961 tygří letky NATO, které pokud to situace dovolí, se jednou za rok setkávají na tradičním setkání tygrů – NATO Tiger Meet. Tyto akce se během let postupně vyvíjely ze společenských setkání na plnohodnotná cvičení, která během letových misí umožňovala předávání zkušeností mezi jednotlivými účastníky.
2009 / Zahraniční mise v Pobaltí – „BALTIC AIR POLICING 2009“
Novým display pilotem po npor. Tomáši Mertovi se stal npor. Michal Daněk. Tento pilot se mohl pyšnit tím, že byl posledním „žokejem“ legendárních „jednadvacítek,“ který na ně byl v Čáslavi přeškolen. Převzal sestavu po svém předchůdci s tím, že v dalším roce si ji bude moci upravit. Jako jediný nakonec ve funkci předváděcího pilota zůstal 4 sezóny až do roku 2012, protože v tomto roce se z důvodu operačního vytížení 211. tl sólová vystoupení na veřejnosti prakticky neuskutečnila.
1. května 2009 začali příslušníci 211. tl se stíhacími letouny JAS-39C chránit vzdušný prostor nad Pobaltskými státy – „Baltic Air Policing 2009“ (BAP 2009). Jednalo se o první zahraniční misi českých (československých) letců od druhé světové války plánovanou na čtyři měsíce. Úkolem bylo zasáhnout v případě vojenského ohrožení těchto států, stejně tak jako poskytnout pomoc a asistenci civilním letadlům v nouzi. Nepřetržitou službu převzali čeští stíhači od dánských kolegů na základně v litevském městě Šiauliai v devět hodin ráno místního času (8:00 hod. SELČ). Velitel kontingentu byl ustanoven velitel 211. tl mjr. Jaroslav „Gyro“ Míka, který pak při slavnostním ceremoniálu dostal pomyslné „klíče“ od zdejšího vzdušného prostoru. Během čtyřměsíčního působení našich příslušníků v litevském Šiauliai došlo celkem k 8 ostrým vzletům „Alpha scramble“. Tímto se podařilo vyrovnat dosavadní statistiku ostrých vzletů nad Estonskem, Litvou a Lotyšskem za období od dubna roku 2004, kdy tyto země vstoupily do NATO. V prvním případě došlo ke startu hotovosti proti civilnímu letounu. Ve zbylých případech šlo o stroje vzdušných sil Ruské federace (VKS RF) a námořního letectva (MA VMF RF). Naši stíhači tak měli možnost se ve vzduchu setkat s letouny typů Il-18, Il-20, Su-24 a An-26, proti kterým úspěšně zakročili v rámci pravidel QRA NATINADS. Téměř ve všech případech se u vojenských strojů jednalo o případy, kdy letěly bez radiového spojení s odpovědným střediskem řízení letového provozu nebo řádně podaného letového plánu.
Již zmíněný první ostrý start hotovosti v Litvě přišel dne 21. května 2009. V čase 17:30 hod. se budovou hotovosti letiště Šiauliai rozezněla siréna oznamující ostrý vzlet. Piloti mjr. Roman Svoboda a npor. J. Č. již v jedenácté minutě po vyhlášení signálu k ostrému hotovostnímu startu „Alpha scramble“ odlepili své Gripeny ze vzletové a přistávací dráhy. Cílem jejich zásahu byl letoun, který na jižní hranici Litvy s Ruskou federací narušil bezletové příhraniční pásmo široké 8 námořních mil. Za dalších devět minut byl navázán vizuální kontakt s vrtulovým letounem nesoucím německou imatrikulaci. Piloti se neúspěšně snažili navázat rádiové spojení na mezinárodní nouzové frekvenci 121,50 MHz. Z tohoto důvodu jim Středisko řízení a uvědomování (CRC – Controling and Reporting Centre) v Karmelavě nařídilo přiblížit se ke sledovanému letounu natolik, aby bylo možné zjistit, zda nedošlo na jeho palubě k nestandardní situaci. Po vyloučení této možnosti byl následně let monitorován až do přistání letounu, proti němuž bylo zakročováno, na letišti poblíž přímořského města Klaipeda. Šetření narušení bezletové zóny tímto civilním letounem bylo následně podstoupeno litevskému Úřadu pro civilní letectví. Splnění časových norem a průběh samotného letu prokázalo vysokou připravenost a profesionalitu létajícího a pozemního personálu kontingentu.
„Vyslání bojových letounů do této mise bylo pro Českou republiku velkou výzvou jak po stránce operační, tak i po stránce logistické. Letectvo nemělo od druhé světové války zkušenosti s podobným typem úkolu,“ shrnul působení našich stíhačů v Pobaltí velitel českého kontingentu „BAP 2009“ mjr. Jaroslav Míka.
Zde je přehled „ostrých“ zásahů „Alpha scramble“ z mise „BAP 2009“ (1. 5. – 31. 8. 2009):
Celkem osmi ostrými starty “Alpha scramble“ čeští stíhači vyrovnali dosavadní statistiku ostrých vzletů nad Estonskem, Litvou a Lotyšskem za období od dubna roku 2004, kdy tyto země vstoupily do NATO. Byla to zajímavá ukázka eskalace aktivity vzdušných sil Ruské federace (VKS RF) a námořního letectva (MA VMF RF).
21. května, 14:28 UTC
První ostrý start dvojice českých Gripenů k civilnímu vrtulovému letounu s německou registrační značkou, který narušil bezletové pásmo na hranicích s Ruskem a neodpovídal. Letoun neměl platný letový plán, a proto ho středisko řízení letového provozu označilo za neznámý cíl.
8. června, 9:34 UTC
Češi startují k ruskému vojenskému letounu Iljušin Il-20 nesoucí v kódování NATO označení Coot-A, který ruské letectvo využívá pro radiolokační a radiotechnický průzkum. Stíhači mají za úkol ověřit typ stroje. Letový plán, který má středisko řízení letového provozu k dispozici, je totiž pro transportní letoun Il-18, navíc posádka nedodržuje pravidla letů po tratích civilních letových služeb, když se nad Pobaltím pohybuje bez zapnutého odpovídače.
9. června, 15:28 UTC
Stejně jako v předchozím případě startují čeští piloti ověřit typ letounu, který má obvykle na palubě průzkumné systémy, má podaný letový plán na civilní stroj a letí bez zapnutého odpovídače.
4. července, 10:46 UTC
Jako v předchozím případu.
10. července, 16:00 UTC
Jako v předchozím případu.
5. srpen, 13:06 UTC
Ostrý start k letounu Su-24 s kódovým označením Fencer a transportnímu letounu An-26 s označením Curl. Čeští stíhači odstartovali kvůli ověření typů letounů, protože oba stroje nedodržely pravidla pro civilní trasy, když letěly bez zapnutých odpovídačů. Čeští stíhači oba letouny sledovali, protože posádky komunikovaly s řízením letového provozu. Letoun Su-24 ruské vzdušné síly využívaly jako útočný a pro námořní průzkum. Stroj je známý tím, že přízemním letem je schopen provádět překvapivé údery.
22. srpen, 8:32 UTC
Start k letounu Iljušin Il-22, v kódování NATO označovaný Coot-B a využívaný jako létající velitelské a řídící středisko. Posádka nedodržovala pravidla, když stroj letěl bez zapnutého odpovídače. Čeští letci měli za úkol ověřit typ stroje, protože letoun ruského námořnictva měl registraci u civilní letecké společnosti Aeroflot (RA-75528).
25. srpen, 14:28 UTC
Stejně jako při předchozím poplachu startovala dvojice Gripenů k letounu Il-22.
V září 2009 se na našem území uskutečnilo velmi zajímavé letecké cvičení v rámci tzv. výměny letek (Squadron Exchange 2009), při kterém se na 21. základně taktického letectva v Čáslavi poprvé objevily v termínu od 7. do 18. září letouny národní letecké gardy státu Texas. Konkrétně se jednalo o čtyři jednomístné stroje F-16C Block 30 (88-0049 „182nd FS“, 87-0341, 87-0339 „149th OG“, 87-0286) a dvě spárky F-16D Block 30 (87-0365, 87-0374 „149th MXG“). Všech šest „Viperů“ bylo z výzbroje 182. stíhací letky (182nd Fighter Squadron) „Lone Stars Gunfighters“ / 149. wingu (149th Fighter Wing) ze základny Lackland AFB u San Antonia.
„Vipery“ 182nd FS přilétly do Čáslavi po celkově dvanáctihodinovém letu s mezipřistáním v Marylandu a osmi tankováními nad Atlantikem z tankeru KDC-10 už 5. září 2009. Nebyla to první návštěva „pistolníků“ v zemích bývalé Varšavské smlouvy, protože už v roce 2004 byli na obdobné squadron exchange v Polsku, kde létali společně s polskými Migy-29 a Su-22M4 z letiště Lask. Na cvičení do Čáslavi přicestovalo celkem 98 příslušníků texaské národní gardy, z toho bylo více než 12 pilotů. Velitelem celého kontingentu pistolníků v Čáslavi byl brigádní generál John Nichols, velitel Texas Air National Guard (do dubna 2009 zastával funkci velitele 149th FW), a z létajícího personálu. Letový personál „pistolníků“ tvořili mimořádně zkušení piloti s dlouhou kariérou v USAF, jejichž nálet na Viperech většinou přesahoval 1500 hodin a minimálně ve dvou případech dokonce přes 2000 hodin. Pozemní zabezpečení do Čáslavi dopravily dva transportní letouny C-130H Hercules (85-1363 a 85-1368) a jeden C-17A Globemaster III. Všechny stroje F-16 pistolníků měly své stání na severozápadní stojánce čáslavského letiště, kterou standardně využívá 212. taktická letka s letouny L-159 ALCA.
V prvním týdnu se létání zaměřilo především na mise air-to-air, kdy se porovnávaly schopnosti Gripenů se starší generací letounů F-16C/D Block 30. Vzdušné souboje se odehrávaly v prostorech u čáslavské základny, a proto při nich létaly Vipery téměř v čisté konfiguraci, anebo pouze s centrální 300 galonovou nádrží. Výsledky vzdušných soubojů v podstatě dopadly, tak jak se očekávalo. Při soubojích na větší vzdálenosti mimo vizuální kontakt BVR (Beyond Visual Range) se projevil přeci jenom modernější zbraňový systém Gripenu s aktuální softwarovou edicí MS18.7, dále výzbroj v podobě střel AIM-120C-5 a výcvik našich pilotů, který se soustředil právě na zvládnutí soubojů BVR na taktickém simulátoru ve Švédsku. Hlavní výzbroj Šestnáctek texaské gardy v té době představovaly střely starší verze AIM-120B a Američané proto v Čáslavi používali cvičný registr těchto střel CATM-120B.
Z odpolední mise DACT na česko-americkém cvičení „Squadron Exchange 2009“ se 7. 9. 2009 vrací dvojice – JAS-39C tč. 9241 (hotovostní stroj letící v rámci „Tango scramble“ a vyzbrojený dvojicí PLŘS AIM-9M) a F-16C 87-0341 z 182nd FS „Lone Stars Gunfighters“ / 149th FW Texas ANG na základně Lackland (San Antonio, Texas). (foto: Radim Špalek)
V manévrovém vzdušném boji WVR (Within Visual Range) na menší vzdálenosti za použití kanónu a střel AIM-9M Sidewinder se však karta obrátila a naopak se projevily značné zkušenosti amerických pilotů Viperů a vyšší výkony strojů verze Block 30, vybavené výkonnějšími motory General Electric F110-GE-100. Podle amerických pilotů texaské gardy je tato modifikace s motorem General Electric nejlépe „létajícím“ Céčkem a není důvod jejich tvrzením nevěřit. Dalším faktorem bylo, že do manévrových vzdušných soubojů nastupovaly Vipery v úplně čisté konfiguraci bez jakýchkoliv podvěsů, zatímco na našich strojích byla vždy navěšena centrální nádrž na 1100 litrů. Délka misí amerických F-16C tak nepřekračovala 30 minut kvůli častému použití forsáže. Jak už ale bylo zmíněno dříve, rozhodujícím faktorem byly nesporně větší zkušenosti pilotů národní gardy. Je potřeba si uvědomit, že v kabinách Gripenů seděli v drtivé většině piloti, kteří se přeškolili na JAS-39 ve Švédsku v letech 2004-2005, a kteří doposud létali pouze na strojích Mig-21 (první a druhá skupina) a nebo L-159 (třetí skupina pilotů). Je tedy nasnadě, že jejich zkušenosti v manévrovém boji byli podstatně menší, neboť „Jednadvacítka“ měla samozřejmě vzhledem ke svým letovým vlastnostem úplně jinou taktiku nasazení a v případě L-159 byl výcvik zaměřen v poslední době spíše na mise air-to-ground.
V druhém týdnu pak Američané cvičili především působení proti pozemním cílům, a to ve spolupráci s letouny L-159 v prostorech u letecké základny v Náměšti nad Oslavou. Zde se opět projevila výhoda F-16 v podobě integrovaného kontejneru Litening III. Během těchto misí už Američané létali v konfiguraci s dvěma přídavnými nádržemi na 370 galonů pod křídly. Těchto misí se rovněž účastnili předsunutí letečtí návodčí ze základny v Náměšti nad Oslavou, z nichž někteří dostali možnost absolvovat let na dvoumístném stroji F-16D. Většinu naplánovaných misí se díky dobrému počasí podařilo odlétat a během cvičení nebyla zaznamenána žádná mimořádná událost, která by výcvik nějak narušila. Po české piloty JAS-39 a L-159 to byla určitě skvělá příležitost, jak nabrat cenné zkušenosti při létání s jedněmi z nejlepších pilotů Viperů, a to bez přehánění. Vždyť většina z nich měla reálné bojové zkušeností z operací typu Desert Storm, Southern Watch apod.
Z 211. taktické letky se tohoto cvičení zúčastnily určitě následující Gripeny (včetně „sóláků“ létajících z hotovosti a vyzbrojených standardní dvojicí PLŘS AIM-9M Sidewinder): JAS-39C tč. 9238, 9241, 9242, 9243, 9245 a JAS-39D tč. 9820. 212. taktická letka do letových akcí nasadila: L-159A tč. 6048, 6049, 6052, 6054, 6057, 6061, 6070 a L-159T1 tč. 6069, 6072.
Po návratu z úspěšně splněné bojové mise „Baltic Air Policing 2009“, a provedení úkolů na česko-americkém cvičení „Squadron Exchange 2009“, čekalo na 211. tl nejdůležitější cvičení tohoto roku a tím byla účast na NATO Tiger Meet 2009 v belgickém Kleine Brogel. Tedy na základně, kterou již někteří z příslušníků letky znali z jejich působení na cvičení „OIE 2007“. O tom, jak to na cvičení vypadalo, svědčí následující text velitele letky mjr. Jaroslava Míky s názvem „Tygři z mise opět v akci“:
Ve dnech 14. – 25. září 2009 se konal 43. NATO Tiger Meet (NTM). Hostitelem a především organizátorem celého cvičení byla belgická 31 sqn ze základny v Kleine Brogel. Poprvé v historii NTM trvala akce dva týdny oproti tradičnímu jednomu. Došlo tak k zefektivnění úsilí všech zainteresovaných letek, kdy především náklady na přesun lidí, letadel a materiálu zůstaly shodné a výcviková hodnota se zdvojnásobila. Do NTM 09 bylo zapojeno celkem přes 70 letounů a 800 lidí. Tímto počtem letounů, lidí a náletem 1253:53 hodin při 758 misích se stal Tiger Meet 2009 letošním největším cvičením letectev v Evropě.
Nepředbíhejme však a poohlédněme se trochu hlouběji na souvislosti, jež předcházely letošní účasti 211. taktické letky. Čáslavská „tygří“ 211. taktická letka byla tzv. čestným členem tygří asociace. Toto členství zdědila důsledkem nekonečné transformace a přečíslování jednotek od žatecké 11. stíhací letky, která jej získala v roce 1991. Díky neustálým změnám v dislokaci a v personálním složení tygří letky postupně její „Tiger spirit“ upadal až na hranu možného vyloučení z asociace pro pasivitu. Naštěstí dostali čáslavští tygři životabudič v podobě přezbrojení na nové letouny Gripen, a tak se v loňském roce poprvé zúčastnili cvičení NATO Tiger Meet i s letouny. Asociace tento fakt ocenila změnou čestného členství na členství zkušební, které je vstupní branou pro přijetí do klubu opravdových tygrů, tedy na plnohodnotné členství ve spojenecké Asociaci tygrů (NATO Tiger Association).
Letošní rok je pro 211. letku velice hektický. Letka operačně zajišťovala misi Air Policing v Pobaltí, stále zajišťovala ochranu vzdušného prostoru ČR, zúčastňovala se leteckých dnů a připravovala se na cvičení Tiger Meet. Naše účast i s letouny byla nezbytnou podmínkou k tomu, abychom mohli příští rok požádat o plné členství v asociaci. V přípravné fázi se letce ve spolupráci s inženýrskou leteckou službou povedl husarský kousek, kdy bylo po dvouletém úsilí zainteresovaných lidí oficiálně povoleno mít ve flotile našich Gripenů také jeden „tygří“ letoun. Povolení dorazilo do Čáslavi začátkem září a již v pondělí čtrnáctého téhož měsíce se letoun s číslem 9237 odlepil k prvnímu letu s tygří hlavou na svislé ocasní ploše, aby pak hrdě přistál v dějišti letošního cvičení na základně Kleine Brogel v Belgii.
Prvním, z dnes již dlouhé řady tygřích polepů na SOP, tzv. „tiger tails“, byl v září 2009 opatřen JAS-39C tč. 9237 před svým odletem na NTM 2009 do belgického Kleine Brogel. Od pozdějších se odlišoval tím, že na základě platných předpisů o označování vojenských letadel, byl opatřen low-vis znakem v odpovídajícím odstínu přímo na tygří polep. Tento první „tygr“ vydržel u 211. tl určitě až do konce roku 2010, i když na NTM 2010 do holandského Volkelu připravili příslušníci letky „tygra“ nového, kterým bylo tč. 9245 s polepem“Šavlozub“ (motivem byla lebka tygra šavlozubého, neboli Smilodona, který žil až do konce poslední doby ledové na území Severní Ameriky). (foto: Radim Špalek)
Samotné cvičení NATO Tiger Meet 2009 bylo největším leteckým cvičením v Evropě. Pro příslušníky 211. letky byla účast více než důležitá, neboť jsme díky čtyřměsíční misi v Litvě neměli možnost pravidelně cvičit komplexní lety se zaměřením na vzdušný boj za hranicí viditelnosti. Cvičení se zúčastnilo devět techniků, jeden zpravodajský důstojník a šest pilotů. Hned od prvního dne se všichni zapojili do maratónu briefingů, příprav na mise, jejich provedení a debriefingy po přistání. Lidé se prakticky nezastavili od šesti hodin ráno do sedmi večer. Tím však pracovní den neskončil. Asociace tygrů je 48 let „mladá“ organizace založená mj. i na udržování tradic s ní spojených. K upevnění těchto tradic, přátelství a kontaktů následoval další program, který striktně dodržoval formální pravidla. Tím hlavním důvodem bylo posílit již výše zmiňovaný „Tiger spirit“ a dát mimo jiné lidem možnost poznat se více a při jiné příležitosti, než pouze při dění kolem jednotlivých misí.
A jak si tedy vedla naše letka. Během 10 letových dní jsme měli naplánováno 38 misí. Těch jsme nakonec odlétali 37 a pouze v jednom případě jsme z důvodu technické poruchy jednu misi zrušili. Tím jsme dosáhli technické spolehlivosti přes 97 %, a to je číslo opravdu nevídané. Během těchto misí se všech šest pilotů dostalo zhruba zpět na úroveň vycvičenosti, kde byli před misí. Podotýkám, že za pouhých 12 dní trvání cvičení. Během rozborů jednotlivých misí se zcela jasně ukázalo, v jakých oblastech mají piloti a Gripeny navrch a kde nás opravdu tlačí bota. Kladem se prokázala naše příprava na taktických simulátorech ve Švédsku. Z operačního hlediska se do budoucna jeví jako výhodné pořízení standardního NATO datalinku Link-16, který umožňuje digitální bezdrátové sdílení dat mezi letouny navzájem a s pozemními naváděcími stanovišti.
Závěrem lze jen konstatovat, že si 211. letka upevnila pozici v asociaci a pokud použiji mé oblíbené srovnání poměr výkon-cena, byl letošní NATO Tiger Meet 2009 ohromným benefitem pro obě české zúčastněné letky do blízké i vzdálenější budoucnosti.
JAS-39C tč. 9237, „vlajková loď“ 211. tl pro NTM 2009 v belgickém Kleine Brogel, vzlétá s pilotem npor. Petrem Michenkou z RWY 05 do odpolední mise dne 18. 9. 2009. Letoun je podvěšen dvojicí „baků“ 1 100 l s tygřími pruhy, dvojicí adaptérů LAU-99, cvičným „registrem“ CATM-9 a na levém wingtipu je záznamové zařízení ACMI. (foto: Radim Špalek)
Z dnešního pohledu je zajímavá poznámka o LINK-16, kterou v článku mjr. Míka učinil. Zřejmě ani on sám netušil, že na jeho integraci do našich Gripenů si bude muset počkat ještě téměř 11 let. Z pilotů letky se NTM 2009 zúčastnili: mjr. Jaroslav Míka, kpt. Otakar Prikner, kpt. Martin Pelda, npor. Petr Dřevecký, npor. Petr Michenka, npor. J. Č. a k dispozici přitom měli JAS-39C tč. 9237 s již zmiňovaným tygřím polepem na SOP a dvojici „spárek“ JAS-39D tč. 9819 a 9820, které se v Kleine Brogel během jejich pobytu vystřídaly.
Všechny informace obsažené v tomto článku byly získány z volně dostupných zdrojů a text samotný si v žádném případě nedělá nárok na to, že se jedná o bezchybnou „kroniku“ provozu typu JAS-39 Gripen u nás. Takovou práci budou muset za pár let udělat jistě povolanější, nicméně v tuto chvíli bylo našim úmyslem přiblížit službu tohoto švédského supersoniku u Vzdušných sil AČR všem čtenářům, kteří by si ji chtěli zrekapitulovat ve větší míře, než je možné běžně dohledat.
Autor textu: Radim Špalek, czechairforce.com
Za spolupráci na textu a finální korektury patří díky Aleši Hottmarovi
Úvodní fotografie: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav, www.afbcaslav.cz
Další fotografie z vlastního archivu autora – Radim Špalek
Zdroje:
Vlastní archiv autora – Radim Špalek
http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ceske-gripeny-slavi-15-let-provozu-220791/
Možnosti další modernizace a provozu strojů JAS-39C/D Gripen Vzdušných sil AČR
https://www.natoaktual.cz/zajimavosti/Iairpolicing
Statens haverikommission (SHK) Swedish Accident Investigation Board – ISSN 1400-5727
Report RM 2007:04e / Incident during air-to-air gun firing against a towed sleeve target over the Gulf of Bothnia on 11 October 2006 / Case M-09/06
„Tygři z mise opět v akci“ – mjr. Jaroslav Míka
(aktualizace: 28. 7. 2020)
