F-16C/D Block 70/72 – nesmrtelný Viper chytá druhý dech
Americký výrobce Lockheed Martin v letošním roce otevřel v Greenville ve státě Jižní Karolína obnovenou výrobní linku na stroje F-16C/D Block 70/72, kde byla zahájena produkce této zatím poslední a nejmodernější verze F-16 pro řadu zahraničních zákazníků. Jak se zdá, legendární Viper se ani po pětačtyřiceti letech od vzletu prvního prototypu rozhodně nechystá do důchodu a je vlastně paradoxem, že se ke konci svého operačního života stává hvězdou střední a východní Evropy.
Dlouhou dobu se zdálo, že legendární „Šestnáctka“ ukončí svůj bohatý operační život posledními verzemi Block 52+ či Block 60 a její výrobce, společnost Lockheed Martin se bude soustředit pouze na výrobu a další vývoj letounu 5. generace F-35 Lightning II. Vše je nakonec ale jinak a právě některé nejmodernější technologie ze strojů 5. generace výrobce implementuje nejen do rozsáhlého upgrade již vyrobených Šestnáctek na standard F-16V, ale i do úplně nově vyrobených strojů F-16C/D Block 70/72 , čímž se Viper dostane opět na úroveň nejmodernějších strojů 4,5 generace. Výrobce Lockheed Martin si totiž zcela jasně uvědomil modernizační potenciál rozsáhlé flotily strojů F-16, která je dnes celosvětově stále v provozu. A zároveň si uvědomil, že i nově produkované F-16C/D Block 70 si stále najdou svého zákazníka, pro které je nákupní cena a provozní náklady strojů F-35 stále mimo finanční možnosti, či států, kterým letouny 5. generace nebude americká administrativa prostě nabízet z vojensko-politických důvodů ještě řadu let.
Na některých českých diskuzních fórech jsou tomuto letounu řadou diskutujících propůjčovány mýtické až nadpřirozené schopnosti, jako „umelá inteligencia“ či „lietajúci AWACS“, nebude tedy na škodu se na novou verzi podívat trochu podrobněji. Na první pohled by se mohlo zdát, že letouny F-16C/D Block 70 se Vzdušnými silami AČR absolutně nijak nesouvisí, opak je však pravdou. V roce 2027 bude končit v pořadí druhý dvanáctiletý pronájem švédských letounů JAS-39C/D Gripen a armádní představitelé budou již zanedlouho řešit, jakým způsobem bude „nadzvuk“ pokračovat i po tomto datu. Armáda chce mít pevné stanovisko nejpozději v roce 2025.
V úvahu v podstatě přicházejí tři způsoby řešení této otázky. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví pokračování na modernizované platformě Gripen C/D. Tomuto kroku nahrává nejen předpokládaná nejmenší finanční náročnost, ale především poslední kroky a strategická rozhodnutí švédského MO a Flygvapnetu. Původně se totiž předpokládalo, že rozsáhlý upgrade MS20 v roce 2016 bude poslední velkou modernizací platformy JAS-39C a švédské letectvo je bude postupně vyřazovat z výzbroje, tak jak budou postupně dodávány nové Gripeny E. Nakonec je vše jinak a švédská vláda se rozhodla ponechat Gripeny C ve výzbroji švédského vojenského letectva až k horizontu let 2030-35. Švédský Flygvapnet totiž počítá, že do roku 2030 bude mít ve výzbroji celkově až 135 bojových strojů Gripen C/E ve výzbroji 4 taktických křídel (Flygflottilj)*. S tím také souvisí rozhodnutí provést další rozsáhlou modernizaci těchto strojů, tak aby splňovaly budoucí požadavky. Přesný rozsah a podobu modernizace v současné době řeší výrobce společně s představiteli úřadu FMV, a s největší pravděpodobností bude vycházet z firemního konceptu modernizace na standard JAS-39C+, viz článek ZDE.
Zásadní otázkou ovšem je, za jakých finančních podmínek bude možné tyto stroje dále provozovat. Švédský stát pravděpodobně již nebude chtít přistoupit na další pronájem, který by ČR asi vzhledem k dosavadním pozitivním zkušenostem preferovala. Stroje, které si nyní ČR pronajímá, bude možné vzhledem k roku výroby a aktuálním náletům provozovat přibližně do roku 2035 či dokonce ještě déle. Je ale samozřejmé, že letouny v poslední třetině svého technického života budou mít zcela určitě vyšší provozní náklady, než tomu bylo na začátku pronájmu. Bude tedy záležet na konkrétní švédské nabídce a její finanční výhodnosti, zda se případný odkup vůbec vyplatí. Vzhledem k tomu, že Švédsko ještě přesné podmínky nesdělilo (do vypršení smlouvy zbývá 7+2 let), jsou jakékoliv závěry na toto téma zbytečné.
Dalším řešením může být nákup nových letounů Gripen E, které si zatím objednalo pouze švédské a brazilské letectvo. Tímto krokem by Vzdušné síly AČR získaly moderní stroj 4,5 generace, který v sobě zahrnuje celou řadu prvků z letounů 5. generace včetně radaru AESA, IRST, moderního kokpitu, účinného systému elektronického boje a dalších prvků. Přibližně už v roce 2023 by měl Gripen E disponovat všemi požadovanými vlastnostmi v rámci konfigurace N 1 (dříve známé jako MS22) a po ukončení dodávek domácímu Flygvapnetu v letech 2025-26 bude výrobní linka volná pro případné další zákazníky.
Jestliže se ČR rozhodne pro akvizici úplně nového letounu, bude se nejspíše rozhodovat mezi dvěma novými typy, americkým F-35A Panther a švédským Gripen E. A přestože je F-16C Block 70 bezesporu vynikajícím strojem se špičkovým radarem, tak pro Vzdušné síly AČR, doposud používající letouny JAS-39C/D s nejmodernějším software MS20, by pravděpodobně nebyl tak zásadním krokem vpřed, aby to vyvážilo veškeré náklady na přezbrojení. (foto: U.S. Air Force photo by R. Nial Bradshaw a Linus Svensson, SAAB, https://saabgroup.com)
No a třetím řešením může být přechod na úplně jinou platformu. Vzhledem k tomu, že armáda preferuje vzhledem k provozním nákladům jednomotorovou koncepci, připadají reálně v úvahu pouze výrobky americké společnosti Lockheed Martin. Už v dubnu 2019 se před polskými novináři vyjádřil výkonný ředitel společnosti Lockheed Martin Richard H. Edwards, že výrobce LM pečlivě sleduje ukončení pronájmu letounů Gripen v Maďarsku (2026) a České republice (2027) a hodlá oběma zemím představit nabídku na akvizici nových strojů F-16C/D Block 70, které by mohly nahradit dosud používané stíhačky JAS-39 Gripen. Ostatně, již dnes přicházejí z Maďarska určité informace, že po roce 2026 nebude maďarské letectvo pokračovat v dalším provozu Gripenů z politických důvodů kvůli kritice politiky Viktora Orbána ze strany Švédska a nejčastěji je v této souvislosti zmiňován záměr na pořízení letounu 5. generace F-35A. Každopádně výkonný ředitel společnosti Lockheed Martin Richard H. Edwards zmiňoval při své návštěvě Polska nabídku pouze letounů F-16C/D Block 70 a to jen formou přímého nákupu. Lockheed Martin podle jeho slov v žádném případě nebude nabízet pronájem se smluvně uzavřeným počtem nalétaných hodin, tak jako tomu je doposud v případě letounů JAS-39. Vzhledem ke stále novým objednávkám je velice pravděpodobné, že v roce 2025 bude výrobní linka v Greenville stále aktivní.
Situace ohledně pořízení amerických letadel se však i nadále vyvíjí a sám výrobce si patrně v průběhu roku uvědomil, že s letounem F-16C/D Block 70 by pravděpodobně v České republice neměl takové šance na úspěch a vytáhl proto z rukávu největší trumf v podobě letounu F-35A Lightning II, který je nově podle informací denního tisku nabízen i ČR. A i když se zdá nyní nákup amerických letounů jako velice málo pravděpodobný, je dobré si uvědomit, že o řešení otázky „nadzvuku“ nebudou rozhodovat vojáci, ale politici.
Představovat samotný letoun F-16 by bylo nošením dříví do lesa. Za téměř 45 let od vzletu prototypu vznikl bezpočet verzí a modifikací. S celkovým počtem více než 4.500!! vyprodukovaných strojů se stal legendární Viper nejrozšířenějším bojovým letounem na světě. I když se za celou dobu vnější vzhled letounu téměř nezměnil, ke všem podstatným změnám došlo ve vnitřní konstrukci. Zatímco prvotní vrze F-16A/B Block 5/10/15 měly velmi omezené operační schopnosti, poslední modifikace Block 52+ či Block 60 představují špičkové víceúčelové stroje s úctyhodnými schopnostmi, velkým doletem a obrovskou škálou integrované munice, jejichž maximální vzletová hmotnost se již přibližuje, respektive překračuje hranici 20t. I po 45-ti letech je tak Viper stále etalonem mezi současnými jednomotorovými bojovými letouny a nejrozšířenějším multi-role stíhačem, a to se všemi známými klady a zápory, které samozřejmě letitá konstrukce F-16 přináší**. Nyní se podrobněji podíváme na nejnovější verzi F-16C/D Block 70/72 a modernizaci F-16V, které tyto schopnosti posouvají opět o velký kus dopředu.
Poznámka* – cílovým stavem švédského letectva je mít do roku 2035 ve výzbroji až osm letek Gripenů s celkově 120-135 stroji, a s tím související reaktivace letecké základny Uppsala nedaleko Stockholmu, kde bylo původně dislokováno křídlo F16 „Upplands“ s letouny Viggen. O definitivní variantě však ještě nebylo rozhodnuto.
Poznámka** – autor tohoto článku má v souvislosti s nároky na čistotu pohybových ploch pro stroje F-16 jeden humorný a nezapomenutelný zážitek z návštěvy 31. Bazy Lotnictwa Taktycznego Poznań-Krzesiny. Při vjezdu na letištní plochu musel se svým vozem přejet speciální oklepávací rošt, kde mu málem upadl výfuk. Následně přiběhl voják základní služby s ostrým zahnutým hákem, kterým začal vydloubávat kamínky v nových gumách!!! Netřeba psát, že posádka vozu se při této činnosti, kterou voják činil velice zodpovědně, řádně zapotila.
Modernizace starších Šestnáctek na standard F-16V Viper
Modernizační koncept F-16V vyvinula společnost Lockheed Martin především pro potřeby vojenského letectva Tchaj-wanu (RoCAF – Republic of China Air Force). To se nachází ve stále problematičtější situaci vůči vojensky posilující kontinentální Číně, která do své výzbroje zařazuje stále modernější letouny 4,5 generace v podobě strojů J-10C, J-11B, J-16 či Su-35, nebo dokonce letouny 5. generace J-20. RoCAF by samozřejmě chtělo nakoupit jako protiváhu nejmodernější F-35A Lightning II, ty jim však Američané z politického hlediska v následujícím období určitě neprodají. Jedinou šancí jak udržet schopnosti RoCAF na alespoň nějaké úrovni vůči Číně je tak především modernizace stávající techniky.
Tchajwanské ministerstvo obrany podepsalo už v roce 2016 s firmou Lockheed Martin smlouvu o modernizaci celkově 147 pomalu zastarávajících stíhaček F-16A/B Block 20 na nejnovější standard F-16V Viper. Nejzásadnějším prvkem celé modernizace je implementace nového radaru SABR (Scalable Agile Beam Radar) typu APG-83 s aktivním elektronickým snímáním AESA (Active Electronically Scanned Array) od firmy Northrop Grumman. APG-83 sdílí celou řadu komponentů z radarů APG-77 instalovaných na strojích F-22A Raptor či radarů APG-81 letounů F-35 Lightning II, které představují současnou špičku v oblasti radarů AESA. APG-83 SABR vyniká podle výrobce větším dosahem při vyhledávání i sledování cílů, je mnohem přesnější v režimu mapování terénu i v režimech navedení zbraní, a současně pilotovi poskytuje lepší situační výstrahu. Vzhledem k absenci hydraulicko-mechanických prvků zároveň zvyšuje provozní spolehlivost. Radar AESA dokáže simultánně pracovat ve více režimech A-A i A-G a má především větší odolnost proti elektronickému rušení.
Mezi další klíčové změny F-16V patří modernizovaný kokpit s nově přidaným centrálním displejem CPD (Center Pedestal Display) o rozměru 6”x 8” a rozlišení XGA (1024 x 768 pixelů) izraelského výrobce Elbit Systems of America®, který doplňuje dvojicí původních postranních MFD. Tím byl odstraněn poměrně velký nedostatek starších verzí F-16, vybavených pouze dvojicí malých MFD, kde pilot neměl dostatečně kvalitní výstup a zobrazení ze senzorů letounu. Nový displej 6 x 8 s vysokým rozlišením umožňuje pilotovi naplno využívat dat z AESA radaru či Targeting Podu a samozřejmě umožnuje kvalitně zobrazit barevnou pohyblivou mapu, taktickou situaci, má funkci zoomu s možností přepínání informací mezi obrazovkami a digitální zobrazení dat letových přístrojů. CPD je také plně kompatibilní se systémem Night Vision Imaging System (NVIS).
F-16V je dále vybaven novým hlavním palubním počítačem nebo automatickým antikolizním systém Auto-GCAS (Automatic Ground Collision Avoidance System). Tento systém byl vyvíjen společně se švédským vojenským letectvem, které jej později zavedlo na letounech JAS-39C/D Gripen se softwarovou edicí MS20. Hlavním účelem Auto-GCAS je zamezit situaci, která se označuje jako řízený let do terénu (Controlled flight into terrain). Jde většinou o situaci, kdy je letadlo piloty neúmyslně navedeno do země po ztrátě orientace například při letu za ztížených povětrnostních podmínek nebo při použití NVG v noci. Dalším příkladem může být například zdravotní indispozice pilota po ztrátě vědomí (G-lock) během manévru s vysokým násobkem přetížení. V případě kritické situace, kdy hrozí letounu kolize s terénem, se automaticky spustí autopilot a provede s letadlem úhybný manévr, který bezpečně vyvede letoun a pilota z hrozícího nebezpečí. Obvykle se na průhledovém displeji objeví cca 5 vteřin před samotným zásahem autopilota tento symbol (> <), který má upozornit pilota, že systém Auto-GCAS se chystá převzít kontrolu nad letadlem. Pokud pilot neprovede žádný zásah do řízení, pohybují se symboly k sobě, dokud se jejich body nesetkají. Následně se na HUD objeví blikající symbol „break-X“ a zvukový varovný signál v přilbě oznamuje pilotovi „Fly-up! Fly-up!“. S novým systémem Auto-GCAS by už nemělo docházet k haváriím letadel v důsledku pochybení pilota a například jen v americkém letectvu od konce roku 2014, kdy systém vstoupil do služby, zachránil životy sedmi pilotů a šesti strojů F-16.
Dalšími prvky modernizace F-16V jsou nové systémy elektronického boje, výkonnější vnitřní datová síť a nový datalink formátu Link 16 s možností přenášet data přes satelit. Tchajwanští piloti F16V dále získají moderní přílbové zaměřovače JHMCS II (Joint Helmet Mounted Cueing System II, který zvýšuje šance na úspěšné zaměření nepřátelských letounů během manévrového boje a navedení střel AIM-9X Sidewinder Block I/II. Přilbový zaměřovač americko-izraelského systému JHMCS II umožňuje přesné zaměření naváděcí soustavy střely na cíl i při velkém úhlu zteče, kdy pilot vybavený touto přilbou může odpalovat střely AIM-9X až do úhlu 60° od směru letu. Přilbu lze dále použít pro výrazné zefektivnění funkce leteckého předsunutého návodčího FAC/JTAC, kdy takto může pilot označovat cíle na zemi pouhým pohledem, zaměřit na ně senzor zaměřovacího kontejneru či radar a po jejich identifikaci pouhým zaměřením odeslat ostatním jednotkám například jejich GPS souřadnice. Základem celého systému je standardní přilba HGU-55/P, vybavená denním monokulárním projektorem, který zobrazuje na průzoru přilby výše zmíněné informace na pravé oko a má zorný úhel 20° (FOV – field-of-view). Velkou výhodou oproti předchozí generaci JHMCS je možnost použití nočního modulu, který kombinuje standardní brýle pro noční vidění (NVG) typu AN/AVS-9 s unikátním displejem, který zobrazuje barevné symboly a video překryté nočními snímky. JHMCS II umožňuje například zobrazovat virtuální HUD, obraz z FLIRu nebo údaje z datalinku. Samotný visor je projektován k zobrazení videa v HD kvalitě a infografiky v rozlišení 800 x 600 pixelů. Infografiku a způsob zobrazení může zákazník měnit pomocí volitelného softwarového nástroje bez potřeby podpory výrobce. Celý komplet i s kyslíkovou maskou má váhu cca 1,95 kg.
F-16V obdrží také nový palubní počítač řízení mise, zcela nové navigační a komunikační systémy, systémy elektronického boje AN/ALQ-211 a AN/ALQ-213, a nové odpovídače IFF. Stejně tak získají tchajwanské F-16 také úplně novou výzbroj, ať již zmíněné střely krátkého dosahu AIM-9X, protiradiolokační střely AGM-88B HARM nebo klouzavé pumy AGM-154C JSOW s doletem až 130 km, se kterými mohou tchajwanské F-16V provádět údery na strategické cíle rozmístěné na čínském pobřeží prakticky ještě z bezpečí vlastního vzdušného prostoru.
Modernizované stroje F-16V RoCAF ovšem nezískají pouze nové senzorické a zbraňové systémy. Vzhledem ke stáří původních F-16A/B Block 20 a jejich celkovým náletům bude nutné prodloužit technickou životnost těchto strojů posílením některých prvků konstrukce, kde v minulosti docházelo k únavovým lomům či trhlinám***. Zároveň bude v taiwanských F-16V použit robustnějšího podvozek ze stíhaček F-16C/D a nové motory F100-PW-229, které mají oproti původním F100-PW-220 zvýšený tah v suchém režimu na 79 kN (původně 65 kN) a s přídavným spalováním 130 kN (původně 106 kN).
První let demonstrátoru modernizovaného stroje F-16V Viper se uskutečnil 16. října 2015 v texaském Fort Worthu. Přestavba prvních čtyř testovacích F-16A/B začala v lednu 2017 a samotné dodávky modernizovaných F-16V taiwanskému letectvu by měly proběhnout v letech 2019 až 2023 s tím, že modernizace proběhne přímo na Tchaj-wanu ve firmě AIDC (Aerospace Industrial Development Corporation), která například již dříve vyvinula a produkovala stíhačky F-CK-1 Ching-kuo. Program má ale roční zpoždění a nyní se dokončení modernizace očekává v roce 2023. První letka F-16V měla dosáhnout počátečních operačních schopností na začátku roku 2019, celý program má ale zhruba roční zpoždění. Každopádně letouny F-16V budou zásadním navýšením operačních schopností RoCAF.
V září 2017 americký Kongres schválil modernizaci 20 bahrajnských F-16 Block 40 na verzi F-16V za zhruba jednu miliardu dolarů. Bahrajnské letectvo (RBAF – Royal Bahraini Air Force) je opět poměrně dlouholetým uživatelem strojů F-16, které při modernizaci získají nové motory F-110-GE-129, radary AESA typu APG-83, počítače pro řízení mise MMC (Modular Mission Computers) a navigační systémy LN260. Zároveň bude pro bahrajnské letectvo pořízeno 40ks adaptérů LAU-129 pro střely AIM-9/AIM-120, 25ks zaměřovacích kontejnerů AN/AAQ-33 SNIPER a dále munice A-A plus A-G, určená pravděpodobně vzhledem k minimálním počtům pouze k uskutečnění vojskových zkoušek a testů
Dalším státem, který se zcela logicky rozhodl pro modernizaci své rozsáhlé flotily Šestnáctek na standard F-16V je Řecko (EA – Elliniki Aeroporia, HAF – Hellenic Air Force). Prodej modernizačních sad do Řecka proběhne přes FMS (Foreign Military Sales), samotné letouny pak bude upgradovat domácí podnik Hellenic Aerospace Industry na základně Tanagra. Celý proces by měl být ukončen v roce 2027. Podle americké agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) uzavřená smlouva počítá s modernizací celkově 123 řeckých letounů F-16C/D Block 50, 52+ a 52+ Advanced na standard “Viper”. Všechny tyto letouny byly dodané v letech 1997 až 2010 a řecké letectvo je stále považuje za perspektivní. Kromě nových AESA radiolokátorů APG-83 získají řecké F-16 nové počítače pro řízení mise MMC (Modular Mission Computers), navigační systémy LN260 Embedded Global Navigation Systems, centrální display CPD, odpovídače vlastní-cizí typu APX-126 a nejnovější taktické datové spojení Link-16 se zvýšenou propustností datového spojení v řádu několika Gb/s a další vybavení. Demontované vybavení z původních letounů Block 50/52 včetně radarů APG-68 (V) 9 bude údajně opětovně použito v modernizaci nejstarších F-16C/D Block 30, dodaných v letech 1989-90, které například již v polovině devadesátých let prošly programem na prodloužení technické životnosti z 4000 na 8000 letových hodin. Tím se tyto letouny dostanou na úroveň softwarové edice označované jako M6 Tape.
Poněkud překvapivě se pro modernizací svých strojů F-16 rozhodlo Maroko (RMAF – Royal Moroccan Air Force), které si teprve v roce 2008 objednalo celkem 24 strojů verze F-16C Block 52, jež provozuje zhruba od roku 2011. O jeden stroj přišlo v Jemenu, tudíž americký Kongres schválil v březnu 2019 modernizaci celkem 23ks na verzi F-16V v hodnotě 985 mil. dolarů. Marocké Šestnáctky získají tradičně nové AESA radiolokátory APG-83 , počítače pro řízení mise MMC, terminály MIDS-JTRS pro datové spojení protokolu Link16, navigační systémy LN260. Mezi dalším vybavením budou moderní přílbové zaměřovače JHMCS II (Joint Helmet Mounted Cueing System II, 50ks adaptérů LAU-129, 26ks zaměřovacích kontejnerů AN/AAQ-33 Sniper, systémy elektronického boje AN/ALQ-211 a AN/ALQ-213, 6ks průzkumných kontejnerů DB-110 a další vybavení.
Vylepšení svých “ef-šestnáctek” si rovněž objednali další zákazníci. Nejčastěji se mluví o Jižní Koreji, která údajně hodlá modernizovat 134 stíhaček KF-16C/D, dále o Singapuru, Indonésii a v poslední době se často zmiňuje i Polsko.
Poznámka*** Například americké letectvo schválilo v roce 2017 realizaci tzv. programu SLEP (Service Life Extension Program), díky kterému bude prodloužena životnost cca 300 letounů F-16C/D Block 40/42 a Block 50 z výzbroje USAF/ANG o 4000 letových hodin, tedy z původních 8000 až na hranici 12000 letových hodin!! Díky tomu bude možné tyto letouny provozovat zhruba až do roku 2048. Během realizace programu SLEP projdou tyto letouny i hloubkovou modernizací palubní avioniky, která částečně vychází z konceptu F-16V a upgradované Šestnáctky amerického letectva při ní dostanou například radary AESA, nový systém elektronického boje Terma ALQ-213, palubní systém IBS (Integrated Broadcast Service) včetně nového centrálního displeje CDU (Central Display Unit) v kokpitu.
Řecko je vyjma Turecka největším uživatelem flotily F-16 v Evropě a je tak zcela logické, že se rozhodlo pro modernizaci nejperspektivnějších Block 52 na standard F-16V. Na snímku je letoun F-16C Block 52+ taktického čísla 533 z výzbroje 340. Mira „Aleppou“ ze základny Chania-Souda na Krétě, který je zachycen při pojíždění na letišti Tanagra nedaleko Athén. Zajímavé jsou vyřazené letouny Mirage F.1CG v pozadí . (foto: Aleš Hottmar)
Polsko v současné době řeší nákup 32 víceúčelových stealth letadel páté generace F-35A Panther, které by v rámci polského programu Harpia měly konečně nahradit letité stroje Su-22 a MiG-29. Polsko však zároveň uvažuje o dalším nákupu nových F-16C Block 70 pro 1-2 taktické letky. Jako reálnější se však jeví modernizace všech 46 původních strojů Block 52 na standard F-16V. Jinak polské Šestnáctky, dodané v letech 2006 až 2009, jsou společně s řeckými jedny z nejmodernějších v Evropě a mají například integrován zbraňový systém AGM-158B JASSM-ER dlouhého dosahu. (foto: Aleš Hottmar)
Nově vyrobené stroje F-16C/D Block 70/72 z Greenville
Vůbec prvním zákazníkem a odběratelem úplně nově vyrobených strojů Block 70 se stane bahrajnské letectvo (RBAF – Royal Bahraini Air Force), které v červnu 2018 uzavřelo kontrakt ve výši 1,12 miliard USD na výrobu 16ks nových letadel F-16C/D Block 70 (12 jednomístných a 4 dvoumístné), které doplní dvacítku již modernizovaných strojů F-16V. Bahrajnské Šestnáctky budou zároveň prvními vyprodukovanými letouny z nově otevřené výrobní linky závodu v Greenville v Jižní Karolíně. První stroje by mělo bahrajnské letectvo získat v létě 2022, přičemž poslední budou dodány na konci roku 2023 a v bahrajnském letectvu zřejmě nahradí letité a dnes již zastaralé letouny F-5E/F. Nově vyrobené letouny Block 70/72 již budou vykazovat životnost draku 12.000 letových hodin a jejich kokpit bude zřejmě opět vycházet z konceptu kabinového demonstrátoru, představeného cca v roce 2017, kterému dominuje nově přidaný centrální displej CPD (Center Pedestal Display) o rozměru 6 x 8 palců s vysokým rozlišením XGA (1024 x 768 pixelů) izraelského výrobce Elbit Systems of America®. Pro některé zákazníky by však mohla být použita varianta kokpitu, známá z poslední verze Block 60 a určená pro letectvo UAE, která už disponuje trojicí velkých barevných MFD o rozměru 6 x 8 palců. Maximální vzletová hmotnost nových letounů již skoro dosahuje hranice 22t. Taktický dolet při operacích A-A je cca 1600 km a vytrvalost ve vzduchu při vedení bojové činnosti 300 km od základny je zhruba 3 hodiny, naopak maximální dolet s PPN je udáván přes 4200 km. Block 70 je opět vybaven radarem APG-83, systémem Auto-GCAS, vysokorychlostní datovou sítí a dalšími systémy, tak jako modernizované stroje F-16V, z jehož standardu vlastně vychází.
V květnu letošního roku zároveň vláda USA schválila potenciální prodej další výzbroje pro bahrajnské letectvo ve výši 750 milionů dolarů, který zahrnuje dodávky raket středního dosahu AIM-120C-7 AMRAAM, raket krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder, protilodních střel AGM-84 Block II Harpoon, AGM-154 JSOW, dále protiradiolokačních střel AGM-88B HARM a pum GBU-39 na podporu své flotily strojů F-16 Block 70 a F-16V.
V pořadí druhým zákazníkem nových strojů Block 70 se stane Slovensko (VzS OS SR – Vzdušné sily Ozbrojených sil Slovenskej republiky), které v prosinci 2018 podepsalo se Spojenými státy smlouvu o pořízení 14 kusů víceúčelových stíhaček F-16C/D Block 70, přičemž 12 bude jednomístných a dvě budou spárky. Slovensko tak získá nejmodernější verzi Viperu v Evropě a zároveň se stane jeho prvním uživatelem na starém kontinentu. Pro Slovensko bude nákup moderních strojů 4,5 generace obrovským skokem kupředu a bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se příslušníci OS SR vypořádají s přechodem na úplně jinou technologickou úroveň, než jakou představovaly doposud používané Fulcrumy. Každopádně tento krok může být výrazným impulsem pro celé taktické letectvo Vzdušných sil Slovenska, které by se po letech strádání opět mohlo začít účastnit celé řady zahraničních cvičení, na kterých budou slovenští piloti nabírat cenné zkušenosti, které později zúročí při plnění různých zahraničních misí typu Baltic Air Policing apod.
Slovensko za celkem 14 stíhaček F-16C/D Block 70, munici a kompletní provozní zázemí zaplatí skoro1,6 miliardy euro (1,86 mld dolarů, cca 42 miliardy Kč). V této ceně je také servisní a logistická podpora na dva roky a výcvik zhruba 160 členů pozemního a 22 členů letového personálu v USA. První čtyři stíhačky Slovensko převezme ještě do konce roku 2022, přičemž z této čtveřice budou dvě spárky a právě na těchto letounech se bude realizovat finální výcvik v USA. V dubnu 2023 by měly z USA na Slovensko přeletět první 4 letouny, následně 3 v červnu, další 3 v srpnu. Poslední čtveřice, na které se bude realizovat výcvik v USA, se vrátí na Slovensko v říjnu 2023. Nové letouny budou zařazeny k 1. letce Taktického křídla „Otto Smika“ na základně Sliač, kde se předpokládá po určitou dobu společný provoz s Migy-29, jež by pak měly být v průběhu roku 2024 kompletně odstaveny z provozu.
Přesnou podobu uzavřeného kontraktu Slovensko doposud nezveřejnilo, neboť původní nabídka agentury DSCA zahrnovala velké množství výzbroje v celkové hodnotě skoro 3 mld. dolarů, podle známého slovenského publicisty Michala Stolára bude součástí dodávky kromě samotných letadel rovněž 16ks motorů F-110-GE-132, 16ks radarů AESA typu APG-83, 16ks integrovaných GPS a inerciálních navigačních systémů LN260EGI, 16ks pokročilých integrovaných systémů elektronického boje AN/ALQ-211, 14ks modulárních počítačů pro řízení mise MMC (Modular Mission Computers), 14ks terminálů MIDS pro datové spojení protokolu LINK16, 14ks systémů managementu elektronického boje AN-ALQ-213 plus dalšího vybavení jako IFF Mode 5 apod. Součástí dodávky pro slovenské letectvo bude i výzbroj Air-to-Air v podobě 100ks řízených střel krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder plus 12ks cvičných CATM-9X, 30ks střel středního dosahu AIM-120C-7 AMRAAM plus 2ks cvičných CATM-120C-7, 15ks šestihlavňových rotačních kanonů M61A1 Vulcan ráže 20mm s municí a slovenští piloti budou rovněž moci používat 14ks přílbových zaměřovačů JHMCS.
Ještě zajímavější jsou informace ohledně výcviku slovenských pilotů. Na nové Vipery totiž budou v drtivé většině přeškoleni mladí piloti, kteří doposud nemají prakticky žádné letové zkušenosti s proudovými či turbovrtulovými letouny, a kteří projdou kompletním, zhruba dvouletým výcvikem v USA. Ten bude zahrnovat nejprve zhruba šestiměsíční základní výcvik na cvičném turbovrtulovém stroji Beechcraft T-6 Texan II, dále přibližně osmiměsíční kurs na nadzvukovém cvičném T-38C Talon a zakončí jej přeškolením přímo na stroje F-16C/D, pravděpodobně u 162nd FW arizonské letecké gardy na základně v Tucsonu. Tento wing je v současné době především výcvikovou a přeškolovací jednotkou převážně zahraničních pilotů nejen ze zemí NATO, ale i dalších zahraničních uživatelů F-16. Tento výcvik by měl vyvrcholit pravděpodobně na přelomu let 2022-23, kdy se již bude provádět na prvních čtyřech vyrobených letounech Block 70, určených pro Slovensko. Přeci jenom letouny Block 32, které standardně používá 162. Wing k výcviku se od nových strojů poměrně odlišují. Vzhledem k času, jež mají slovenští piloti na přeškolení, se dá předpokládat, že první šestnáctičlenná skupina slovenských pilotů bude vycvičena na standardní úroveň Combat Ready pouze pro plnění misí Air-to-Air. Úplný výcvikový kurs na stroje F-16, který zahrnuje plnění misí A-G, Air-to-Ref, SEAD či létání s NVG totiž trvá skoro jeden rok. K tomu je nutné ještě připočítat jazykový kurs, který absolvují slovenští piloti úplně na počátku.
„V současnosti je připravených prvních šest pilotů, kteří absolvují výcvik v USA, přičemž předpokládaný odchod prvních čtyř pilotů je naplánovaný už na listopad 2019 a další dva by měli odejít začátkem roku 2020. Plánovaný výcvik druhé skupiny šesti pilotů v USA je naplánovaný na konec roku 2020, přičemž samozřejmě musejí mít do té doby nalétaný dostatečný počet hodin. Skupina dalších čtyř pilotů by měla absolvovat výcvik koncem roku 2021. Takto by měla být připravená skupina prvních 16 pilotů. V dalším období budou ještě připravované další tři dvojice pilotů,“ uvedla mluvčí Ministerstva obrany SR Danka Capáková s tím, že v USA se bude připravovat i slovenský pozemní personál.
Bahrajn se stane prvním uživatelem nově vyrobených strojů verze Block 70 a právě v prosinci letošního roku byla ve výrobním závodě v Greenville zahájena produkce úvodních podsestav prvního bahrajnského stroje. K Šestnáctkám zároveň jak bahrajnské, tak třeba i marocké letectvo získá moderní výzbroj v počtech, o kterých by se mohlo AČR jen zdát. (foto: www.lockheedmartin.com)
Jak na Slovensku, tak i v Bulharsku budou nové F-16C/D Block 70 nahrazovat letité Migy-29 izd. 9-12A. Fulcrum je stále neskutečným dogfighterem s brutálním výkonem a úžasnou manévrovatelností, který v kombinaci s přilbovým zaměřovačem Ščel-3UM a raketami R-73E těžko nacházel přemožitele při soubojích na vizuální dohlednost během cvičení v 90. letech. V dnešní době je však stále složitější jej udržet ve službě kvůli problémům s náhradními díly a samozřejmě je to stroj poplatný době vzniku a určení jako frontový stíhač států Varšavské smlouvy s velmi omezenými schopnostmi působit například proti pozemním cílům. Stejně tak je nedostatečné situační povědomí pilota a rozhodně není náhodou, že k většině sestřelů srbských Migů-29 během operace Allied Force 99 došlo v noci na střední vzdálenosti. (foto: Aleš Hottmar)
Druhým evropským uživatelem nových letounů F-16C/D Block 70 se stane Bulharsko (Voennovazdushni sili- Bulgarian Air Force), které nakoupí osm víceúčelových taktických bojových letadel včetně munice za 1,256 miliardy dolarů. Na rozdíl od Slovenska vzbuzuje v samotném Bulharsku tento nákup silné kontroverze a k jeho schválení došlo teprve poté, když Bulharský premiér Bojko Borisov a bulharský parlament v červenci 2019 přehlasovali veto prezidenta Rumena Radeva, jinak bývalého pilota MiG-29. Ke schválení bulharského prodeje americkou agenturou pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) totiž došlo teprve v červnu 2019, když DSCA umožnila prodej osmi strojů F-16, včetně deseti motorů General Electric F110, náhradních dílů, výzbroje a výcviku za maximální částku 1,67 miliardy dolarů. DSCA Bulharsku mimo jiné nabídla 16 střel kategorie BVR typu AIM-120C-7 AMRAAM, 24 střel kategorie WVR typu AIM-9X Sidewinder, devět palubních kanónů M61 Vulcan, 28 malých pum GBU-39 SDB-I a 24 „železných“ pum Mk-82, pro které agentura dále nabízela 15 sad s duálním navedením GBU-49 Paveway II, 15 sad satelitně naváděných GBU-54 JDAM a čtyři zaměřovací kontejnery AN/AAQ-33 Sniper. Součástí celé nabídky je i cvičná munice a náhradní díly pro munici.
Kontrakt schválený bulharskou vládou však bude opět obsahovat nejspíše pouze výzbroj Air-to-Air pro zajištění úkolů Air Policing. Je totiž těžko uvěřitelné, že by bulharští piloti zvládli vzhledem k minimálnímu počtu letounů provádět krom Air Policingu samotného Bulharska a Makedonie ještě plnohodnotný výcvik A-G. Bulharsko se však do budoucna netají plány na pořízení dalších 8ks strojů F-16, kde by již podobný výcvik dával určitý smysl. Tato akvizice je však zatím pouze v rovině přání, neboť už současný nákup ve výši skoro 1,3 miliardy dolarů si vynutil ukončení či odsunutí jiných a potřebných akvizic bulharské armády. První čtyři stroje F-16 převezme Bulharsko do konce roku 2023 a zbývající na začátku roku 2024, jejich domovskou základnou se pravděpodobně stane rekonstruovaná a modernizovaná základna v Graf Ignatěvo.
Agentura DSCA v březnu 2019 rovněž schválila potenciální prodej 25ks strojů F-16 C/D Block 72 (s motory Pratt & Whtiney F100) do Maroka (RMAF – Royal Moroccan Air Force) v hodnotě 3,8 miliardy dolarů. Součástí dodávky je opět další výzbroj například v podobě střel AIM-120C-7, pum GBU-39/B Small Diameter Bombs (SDB I), přílbových zaměřovačů JHMCS, zaměřovacích kontejnerů AN/AAQ-33 Sniper a dalšího vybavení. Nově vyrobené Šestnáctky tak v marockém letectvu doplní již modernizované stroje F-16V. Značné posilování marockého letectva má zcela jistě souvislost s dodávkami ruské moderní letecké techniky do Alžíru.
Již v srpnu 2019 podle amerických médií, s odvoláním na zdroje z Bílého domu, administrativa Donalda Trumpa souhlasila s prodejem 66 víceúčelových taktických bojových letadel F-16C/D Block 70 (56 jednomístných a 10 spárek) tchajwanskému letectvu (RoCAF – Republic of China Air Force). Nákup úplně nových F-16 v hodnotě cca 8 miliard dolarů včetně další výzbroje a vybavení pak nepřímo potvrdilo i tchajwanské letectvo.
Prozatím posledním známým uchazečem o nákup letounů F-16 Block 70 je Indonésie (TNI-AU – Tentara Nasional Indonesia-Angkatan Udara – Indonesian Air Force), která hodlá pořídit 32 nově vyrobených strojů jako doplněk ke starším F-16A/B Block 15OCU z dodávek v letech 1989-90 a o něco novějších F-16C/D Block 25, které indonéské letectvo získalo jako použité v letech 2015-17. A naposledy se v souvislosti s F-16 zmiňuje poněkud překvapivě Ukrajina, která by ale nejspíše vzhledem ke své finanční situaci získala starší, již použité letouny. Každopádně, i ty by byly pro ukrajinské letectvo značným přínosem vzhledem ke schopnosti úderů na pozemní cíle řízenou municí apod. Myšlenka, že by se někdy mohly legendární Vipery objevit i ve výzbroji ukrajinského letectva by ještě před pár lety napadla opravdu asi málokoho. To jen dokazuje, že legendární Viper stále umí překvapit a rozhodně se nechystá do důchodu.
autor textu: Aleš Hottmar, czechairforce.com
Autor bude velmi vděčný za jakákoliv doplnění či upřesnění informací obsažených v textu – především k podobě kontraktů pro Slovensko a Bulharsko, pro případnou další aktualizaci článku.
Indonésie v nákupech letecké techniky umně balancuje mezi Ruskem a USA. Již v roce 2017 oznámila uzavření dohody na dodávku 11 moderních a výkonných letounů Su-35S z Ruska, v letošním roce byl zase představen záměr pořízení 32 nových strojů F-16C/D Block 72 pro vyzbrojení dvou letek indonéského letectva. Bližší podrobnosti o podobě kontraktu zatím nejsou známé. (foto: www.lockheedmartin.com)
Velmi zajímavý koncept F-21 představil výrobce Lockheed Martin v programu MMRCA 2.0, neboli výběru nového stíhače pro indické letectvo. LM dokonce nabízí přenesení výroby přímo do Indie, kde by sériové letouny produkovala společnost Tata. Otázkou však je, zda Indie bude chtít provozovat velmi podobný stroj, jaký už používá Pákistán, čili největší rival a potencionální nepřítel Indie. (foto: www.lockheedmartin.com)
(úvodní foto: www.lockheedmartin.com)
(zdroj: https://www.lockheedmartin.com/en-us/news/features/2016/meet-the-f-16v–the-most-technologically-advanced-4th-generation.html; https://news.lockheedmartin.com/2017-04-12-U-S-Air-Force-Authorizes-Extended-Service-Life-for-F-16?_ga=2.71770006.487681994.1572078657-1107976030.1572078657; Government of Greece – Upgrade of F-16 Aircraft to F-16 Block V Configuration, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/government-greece-upgrade-f-16-aircraft-f-16-block-v-configuration; Government of Bahrain – Upgrade of F-16 Block 40 Aircraft to F-16V Configuration, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/government-bahrain-upgrade-f-16-block-40-aircraft-f-16v-configuration; Morocco – F-16 Block 52+ Upgrade to F-16V Configuration, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/morocco-f-16-block-52-upgrade-f-16v-configuration; Morocco – F-16 Block 72 New Purchase, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/morocco-f-16-block-72-new-purchase; Bulgaria – F-16C/D Block 70/72 Aircraft with Support, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/bulgaria-f-16cd-block-7072-aircraft-support; Taipei Economic and Cultural Representative Office in the United States (TECRO) – F-16C/D Block 70 Aircraft and Related Equipment and Support, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/taipei-economic-and-cultural-representative-office-united-states-tecro-f-16cd-block; Polskie plany Lockheed Martina, https://www.altair.com.pl/news/view?news_id=27802; Nová éra legendy: První zálet stíhačky F-16V Viper, autor Jan Grohmann, https://www.armadninoviny.cz/nova-era-legendy-prvni-zalet-stihacky-f-16v-viper.html; Lockheed Martin Awarded Contract To Build F-16 Block 70 Aircraft For Bahrain, https://news.lockheedmartin.com/2018-06-25-Lockheed-Martin-Awarded-Contract-to-Build-F-16-Block-70-Aircraft-for-Bahrain; Assembly of first Bahraini F-16 Block 70 will start soon, https://www.edrmagazine.eu/assembly-of-first-bahraini-f-16-block-70-will-start-soon; US clears sale of weapons to Bahrain to support F-16 aircraft fleet, https://www.airforce-technology.com/news/us-sale-bahrain-f-16-fleet/; Slovenskí piloti začnú s výcvikom na stíhačkách F-16, do USA odcestujú v novembri – v prvej skupine bude šesť pilotov, https://domov.sme.sk/c/22233970/slovenski-piloti-zacnu-s-vycvikom-na-stihackach-f-16.html; Nejnovější stíhačky F-16V Viper pro Bahrajn, autor Jan Grohmann, https://www.armadninoviny.cz/nejnovejsi-stihacky-f-16v-viper-pro-bahrajn.html?stranka=2; The pilot of the F-16 fighter faints during training, and immediately afterwards the safety device operates and the picture which avoids the crash is released with confidentiality release, https://gigazine.net/gsc_news/en/20160925-f-16-automatic-gcas-saved-life; Indonesia outlines 2020–24 military procurement priorities, autor Jon Grevatt, Jane’s Defence Industry, https://www.janes.com/article/93090/indonesia-outlines-2020-24-military-procurement-priorities; Slovensko sa pripojí k 26 krajinám používajúcim lietadlá F-16, autoři RNDr. Michal J. Stolár, Martin Stolár, ročenka Vzdušné sily OS SR 2019)
(aktualizace: 27. 12. 2019)
