Vrtulníkový Top Gun v maďarské Pápě a české Alky v roli Agresorů
Specializovaný výcvikový kurz vrtulníkového létání HTIC, realizovaný pod hlavičkou evropské obranné agentury EDA, patří mezi etablované školící aktivity v Evropě, do kterých se pravidelně zapojuje i české letectvo. Armáda ČR však do těchto specializovaných kurzů neposílá jen vrtulníkové posádky či instruktory, ale v posledních letech poskytuje i služby zaměřené na simulaci nepřátelských sil, čili Agresorů. To ve výsledku přináší benefity nejen pro všechny účastníky kurzu, ale především pro piloty podzvukových Alek, kteří tak získávají další cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí.
HTIC neboli Helicopter Tactics Instructor Course je od roku 2013 nejvyšším stupněm výcvikového programu vrtulníkového letectva HEP (Helicopter Exercise Programme), pořádaného Evropskou obrannou agenturou, během kterého jsou vybíráni a cvičeni instruktoři vrtulníkového letectva pro jednotlivé armády členských států Evropské unie. Samotný výcvik se skládá ze dvou oddělených fází. Úvodní čtyřtýdenní pozemní teoretická část se koná na letecké základně Sintra v Portugalsku a zahrnuje školící přednášky a výcvik na simulátoru. Následně se všichni cvičící přesouvají na základnu Pápa v Maďarsku, kde od roku 2021 probíhá třítýdenní praktická letová fáze cvičení. V případě kurzu HTIC jde vlastně o jakýsi vrtulníkářský Top Gun, kdy instruktoři předávají své cenné zkušenosti z ostrého nasazení, a to v oblasti taktických schopností, bojové připravenosti a interoperability pro možné společné bojové operace vrtulníkových jednotek v budoucnu.
Posádky vrtulníků, které úspěšně absolvují kurz HTIC, získávají certifikaci tzv. bronzové úrovně, která opravňuje jejich členy k návratu do výcvikového kurzu v následujícím roce jako instruktorů. Poté, co projdou i touto rolí a stanou se školiteli tzv. stříbrné úrovně, mohou ve třetím ročníku mentorovat samotné instruktory a zároveň získají nejvyšší zlatý stupeň. Tento třístupňový výcvik je předurčen k výběru osob, které mohou hrát klíčovou roli v rozvoji operačních schopnosti vrtulníkového letectva na národní úrovni, případně plánovat mezinárodní komplexní letecké operace typu COMAO či podporovat rozhodovací proces velitelského sboru jako konzultanti.
V pořadí již třetí kurz, organizovaný na 47. letecké základně v maďarské Pápě, se uskutečnil v termínu od 2. do 20. října a z vrtulníkové techniky se do něj zapojily portugalský EH101 Merlin, dále dvojice H-145M z Maďarska a Německa, rakouský OH-58B, český Mi-171ŠM a slovenský Black Hawk. Letové mise se v průběhu kurzu nejčastěji organizovaly v okolí Veszprému a v severní části župy Somogy. Hlavním edukačním cílem kurzů HTIC je rozvíjet bojové schopnosti posádek vrtulníků na národní i mezinárodní úrovni. Během školení jsou účastníci kurzu vystaveni fyzické i psychické zátěži, při které je instruktoři neustále sledují a vyhodnocují. Během třítýdenní letové fáze si posádky vrtulníků vyzkouší různé bojové scénáře včetně nácviku únikových manévrů před stíhacími letouny, jak správně čelit systémům protivzdušné obrany, nebo prostředkům radioelektronického rušení, jak zabezpečit doprovod pozemních automobilních konvojů či nácvik zachycení podezřelých vozidel. Vrcholem výcviku je vždy naplánování a provedení komplexní letecké operace typu COMAO, kde musí piloti vrtulníků společně se stíhačkami a pozemními silami řešit zadaný bojový úkol.
Jak už bylo zmíněno, řada letových misí je zaměřena na reakci celé posádky proti nebezpečí od pozemních prostředků PVO, tak proti útokům stíhačů. Jde v současnosti o dvě největší hrozby pro vrtulníkové posádky a účastníci kurzu HTIC se učí, jak na takovou hrozbu účinně a především správně reagovat. Těmto požadavkům také odpovídá i vybavení vrtulníků, účastnících se kurzu, i když není samozřejmě podmínkou. Česká posádka Mi-171ŠM od 222. vrtulníkové letky z Náměšti nad Oslavou, která během jednotlivých mísí používala hodně drsné volací znaky DAGGER, HADES, KRAKEN či REBEL, proto létala v kompletní konfiguraci pro co největší eliminaci všech potencionálních hrozeb. Ta zahrnuje jak senzory MAWS, tak aktivovaný infrarušič, nebo instalované chladiče výstupních plynů EVU či kazety s klamnými cíli FLARE.
Do letošního kurzu HTIC 2023 se zapojili účastníci z Portugalska, Německa, Rakouska, Maďarska, České Republiky a Slovenska. Na spodním snímku je „DAGGER 36“ krátce po vzletu na misi do okolí Balatonu. Náměšťská „9837“ létala na HTIC v plné konfiguraci pro maximální eliminaci všech potencionálních hrozeb. V praxi tato konfigurace zahrnuje instalované rozměrné chladiče výstupních plynů EVU, odkrytovaný infrarušič pro deformaci IČ spektra za vrtulníkem, senzory MAWS a instalované kazety pro FLARE. Pro úspěšný únik před útokem stíhače je však důležitá souhra celé posádky včetně palubáka a střelce, kteří se snaží zavčasu útočící letoun spatřit. (foto: Manuel Araújo Cascalheira, Força Aérea Portuguesa, 212. taktická letka a Cser Georgina őrmester, www.honvedelem.hu)
212. taktická letka a její role Agresorů během HTIC
Kromě vrtulníkářů z Náměšti se cvičení v Pápě za české letectvo zúčastnily ještě čtyři podzvukové Alky a třicítka příslušníků létajícího, pozemního a zabezpečujícího personálu z 212. taktické letky v Čáslavi. Velitelem celého kontingentu v Maďarsku byl podplukovník Pavel Linhart, velitel Peřinovy letky. Trojice jednomístných L-159A plus jedna spárka L-159T1+ zde působily v roli tzv. Agresorů a připravovaly tak pilotům vrtulníků horké chvilky, když na ně pomocí registrů raket AIM-9M Sidewinder a kanónu ZPL-20 Plamen prováděly cvičné zteče. V podobné roli zároveň sloužily i maďarské Gripeny a posádky vrtulníků se snažily úspěšným útokům stíhačů zabránit účinným manévrováním a použitím klamných cílů FLARE.
Právě boj s pomalu a nízko letícími cíly je primárním úkolem českých Alek při aktivaci Národního posilového systému protivzdušné obrany (NaPoSy) a L-159 má k tomuto účelu stále ještě relevantní vybavení v podobě radaru Grifo a potřebné Air-to-Air výzbroje. Zároveň však stále platí, že detekovat a zničit pomalu a nízko letící cíl není pro stíhače tak snadný úkol, jak by se mohlo na první pohled zdát. Už v minulosti, když AČR zkoušela zachycení vrtulníku Mi-24 podzvukovým L-39ZA, šlo o velmi obtížně splnitelný úkol. V případě nadzvukových Migů 21MFN pak vzhledem k letové obálce Jednadvacítky, kdy všechno pod rychlostí 500 km/h tzv. „smrdí průserem“, bylo něco podobného takřka nemožné. A to ani při použití relativně moderních samonaváděcích raket R-60, které však měly senzorovou hlavičku s velmi omezeným zorným úhlem.
Pozemní personál 212. taktické letky musel během HTIC řešit jak běžné provozní věci, tak i složitější opravu spárky v „polních podmínkách“ základny Pápa, kdy muselo dojít ke svěšení překrytu kabiny a vytažení katapultážní sedačky. (foto: 212. taktická letka a www.hmzrinyi.hu via www.honvedelem.hu)
V případě Alek však jde vzhledem k letovým vlastnostem či avionickému vybavení přeci jenom o snazší úkol, než tomu bývalo v minulosti. „Během těchto manévrů čelí piloti letounu L-159 mnoha výzvám. Cíle je potřeba v první řadě zachytit. Radar v těchto případech poskytuje pouze omezenou informaci. Pokud dojde k zavázání, musí pilot přejít na vizuální vyhledávání, které je ovlivněno velikostí a barvou vrtulníku, dohledností, terénem a volbou manévru vrtulníku. Dále je potřeba zvolit vhodný manévr pro útok. Nakonec se dostat do správných parametrů střelby. Pro cíl i pro útočníka se jedná o velmi náročné manévrování a navíc velmi blízko terénu, kde každá chyba může být fatální,“ vysvětluje podplukovník Linhart. Během kurzu HTIC tak čáslavští piloti 212. taktické letky rozvíjí svoje schopnosti při působení na pomalu a nízko letící cíle. „Vrtulníky letí ve výšce pod 100 m a pomaleji než 200 km/h – v praxi by šlo o vrtulníky nebo sportovní letadla, které mohou být použity při případném teroristickém útoku,“ doplnil velitel letky s tím, že během cvičení se čáslavští piloti rovněž podíleli na plánování a provedení tzv. COMAO operací, při nichž působí velké množství různých druhů letounů.
O tom, jak jsou vzdušné boje s vrtulníky těsně nad terénem mimořádně obtížné, svědčí i popis konkrétního souboje od jednoho z pilotů 212. taktické letky. „Je to vzrušující pocit, být na lovu vrtulníků. Nikdy nevím, jak se situace vyvine. Snažím se zachytit cíl. Jakmile k tomu dojde, cítím, jak mi stoupá adrenalin a pouštím se do boje. Manévruji neustále na “géčkách”, abych si udržel kontakt s cílem. Vyletím s letounem vzhůru, abych nabral výšku, a okamžitě se vrhám střemhlav k cíli. Ten zběsile manévruje. Tentokrát se ubránil, ale nevzdávám se a znovu manévruji. Další zteč! Tón hlavičky AIM-9 jasně napovídá, že tentokrát jsem vítězem já! Fox-2 pronesu s nadšením do rádia a souboj ukončuji. Vracím se do svého bloku, abych si počkal na další oběť.“
Samozřejmě taktika boje proti pomalu a nízko letícím cílům se neustále vyvíjí a zároveň se neustále zdokonalují i systémy vlastní ochrany na vrtulnících. Naprosto zásadní je však výcvik a schopnost správně zareagovat na danou konkrétní hrozbu. I z tohoto důvodu jsou kurzy HTIC velmi potřebné a české letectvo na nich bude dozajista participovat i v budoucnu. Na letecké základně v maďarské Pápě se zatím s organizováním podobného výcviku počítá minimálně do roku 2026.
Jako Agresoři působili v Pápě příslušníci 212. taktické letky se čtveřicí podzvukových Alek. Pro piloty Peřinovy letky šlo o další cenné zkušenosti, neboť se v drtivé většině času věnují úkolům přímé letecké podpory CAS. Přestože má palubní radar Alky vcelku korektní schopnost zachytit pomalu letící cíle na pozadí země, finální vyhledání vrtulníku musí pilot dělat tzv. na oči, a pokusit se jej manévrováním dostat do zaměřovače pro odpal Sidewinderu či použití kanónu Plamen. (foto: 212. taktická letka a Cser Georgina őrmester, www.honvedelem.hu)
(úvodní foto: 212. taktická letka)
(zdroj: článek „Uniós helikopterképesség-növelés Pápán“, autor nadporučík Mátyás Botond Hunor, https://honvedelem.hu/hirek/unios-helikopterkepesseg-noveles-papan.html?fbclid=IwAR35FdK784YyUVa4sEZZUiMzXBZkJ-oBMLe3fLC3hECUdn8oyqkHjvXMfrY; článek „Helikopter harcászati képzés a Dunántúlon“, autor nadporučík Mátyás Botond Hunor, https://honvedelem.hu/hirek/helikopter-harcaszati-kepzes-a-dunantulon.html?fbclid=IwAR3387iYwY7Yl2V6SXY8EHDGXQgmjWc2YQhJitdHlJkj6DMXI19IWID8teI; článek „TOP GUN nad Maďarskem: Čeští piloti L-159 v jiné roli“, autor kapitánka Hana Havrdová, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/top-gun-nad-madarskem:-cesti-piloti-l-159-si-uzivali-roli-agresoru-247238/; archív redakce czechairforce.com)
