Swift Response 2023 a výsadková operace nad nočním Estonskem
Přesně po roce se v Evropě opět uskutečnilo mezinárodní cvičení Swift Response 2023, které patří k nejrozsáhlejším aliančním výcvikovým aktivitám výsadkových vojsk. Letošní ročník Swift Response probíhal současně v Estonsku, Řecku a Španělsku, přičemž se do něj zapojilo zhruba 7.000 vojáků ze 14 spojeneckých zemí, včetně České republiky.
Cvičení Swift Response je obecně zaměřeno na procvičení schopnosti aliančních výsadkových sil zareagovat ve velmi krátkém čase na napadení některého ze svých východních členů. Vyčleněné síly aliance musí být v takovém případě připraveny provést rychlý přesun vzdušnou cestou do místa nasazení s následným výsadkem v určeném prostoru a vedením bojových operací po nezbytně nutnou dobu. Kromě toho cvičení Swift Response poskytuje zúčastněným výsadkovým jednotkám mimořádně realistický a dynamický výcvik, umocněný letos především náročným nočním výsadkem nad Estonskem. Samotné Swift Response je zároveň součástí celé série cvičení jako Immediate Response 23 či Saber Guardian 23, zastřešených pod souhrnným názvem DEFENDER 23.
Letošního cvičení Swift Response 2023 se pochopitelně účastnila i Armáda ČR, kterou zastupovali výsadkáři 43. výsadkového pluku z Chrudimi a posádky letounů CASA C-295 ze 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích. Chrudimští výsadkáři se konkrétně účastnili výsadkové operace nad Estonskem a už tradičně působili v sestavě polské 6. Brygady Powietrznodesantowej im. gen. bryg. Stanisława Sosabowskiego z Krakova, se kterou chrudimský pluk udržuje v poslední době nadstandardní spolupráci. Hlavní epizodou operace v Estonsku byl společný polsko-britsko-český noční výsadek nad letištěm Nurmsi, nacházející se zhruba 10 km východně od města Paide v provincii Järva, který se uskutečnil v rámci tzv. „Joint Forcible Entry“, neboli rychlého ozbrojeného průniku na nepřátelské území. Nurmsi je bývalé záložní letiště sovětského námořního letectva, disponující travnatým povrchem, které po celou dobu studené války sloužilo jako operační základna pro sovětské letecké útvary Baltské floty.
Celou výsadkovou operaci nad estonským Nurmsi zahájili příslušníci průzkumná skupiny PGA (Pathfinders), kteří uskutečnili v blízkosti Nurmsi seskok typu HALO/HAHO z výšky 7.500 m z paluby C-130E Hercules, aby na padácích typu křídlo nepozorovaně doplachtili na plochu letiště, kterou následně prozkoumali a připravili pro hlavní výsadkovou operaci. (foto: Sebastian Brzezina a Bartek Bera via Polska Zbrojna, https://www.polska-zbrojna.pl/)
Do výsadkové operace nad Nurmsi byly za polskou stranu tentokrát vyčleněny dva letouny C-130E Hercules z 33. Bazy Lotnictwa Transportowego im. płk. pil. Wiktora Pniewskiego (33 BLTr) v Powidzu a 6 letounů CASA C-295M z 8. Bazy Lotnictwa Transportowego im. płk. pil. Stanisława Jakuba Skarżyńskiego (8 BLTr) na letišti Kraków-Balice, které doplnila dvojice transportních strojů C-295M/MW z kbelské 242. transportní a speciální letky. Jako nástupní prostor k výsadkové operaci pak bylo zvoleno letiště Kraków-Balice. Taktická část cvičení začala nejprve vysazením speciální průzkumné skupiny PGA (Połączona Grupa Awangardowa – tzv. Pathfinders) ze 6. výsadkové brigády, jejíž příslušníci provedli v blízkosti Nurmsi seskok HALO/HAHO z výšky 7.500 m z letadla C-130E, aby prozkoumali a připravili plochu pro hlavní výsadkovou operaci.
Na plochu bývalého záložního letiště světského námořního letectva Baltské floty v Nurmsi seskočilo v nočních podmínkách téměř 600 polských, českých a britských výsadkářů. Za AČR šlo o příslušníky 43. výsadkového pluku z Chrudimi, kteří byli nad Nurmsi zasazeni v sestavě polského 6. výsadkového praporu z Gliwic. (foto: Sebastian Brzezina, T. Radziwiński, Bartek Bera, J. Paleczny via Polska Zbrojna, https://www.polska-zbrojna.pl/)
Hlavní výsadková operace byla spuštěna 11. května ve večerních hodinách, kdy proběhl nástup výsadkářů na paluby transportních letounů, které se vydaly na tříhodinový přelet do Estonska. Samotný výsadek byl zahájen 12. května v 01:00 místního estonského času z polských letounů 3. křídla dopravního letectva (2x C-130 Hercules a 6x C-295M) a dvojice českých strojů C-295M/MW. Téměř 600 polských, českých a britských vojáků bylo vysazeno v několika vlnách z výšky cca 330 metrů nad plochou letiště v Nurmsi.
Po přeskupení zahájili výsadkáři v síle praporní výsadkové skupiny (Battalion Airborne Group), jejímž jádrem byl polský 6. výsadkový prapor z Gliwic, první taktický úkol, jenž spočíval v obsazení důležitých objektů v okolí letiště a zabezpečení prostoru pro další fázi výsadkové operace. Obě České Casy se po výsadku nad Nurmsi vydaly do estonského Ämari, kde byla naložena další skupina chrudimských výsadkářů, kteří v druhé vlně seskočili opět nad Nurmsi a posílili výsadkáře první vlny. Další etapou výsadkové operace byl následně noční shoz zásob pomocí kontejnerů CDS (Container Delivery System), vysazovaných z paluby polského letounu C-130E Hercules.
Cvičení Swift Response 2023 bylo znovu obrovskou zkušeností pro všechny nasazené chrudimské výsadkáře a kbelské posádky transportních letounů C-295, které prověřilo naši schopnost vést aeromobilní operace v nočních podmínkách, což představuje ty nejnáročnější podmínky výcviku. Swift Response 23 zároveň prokázalo, že alianční výsadkové jednotky jsou v mezinárodním prostředí připraveny vést společnou výsadkovou operaci typu „Joint Forcible Entry“ a bleskově reagovat na hrozby vůči spojencům a partnerům NATO.
Celou noční výsadkovou operaci nad Nurmsi zajišťovaly polské transportní letouny 3. křídla dopravního letectva s dvojicí C-130E Hercules z Powidzu a šesti C-295M z Krakowa, které doplnila dvojice českých strojů C-295M/MW od kbelské 242. letky. (foto: Bartek Bera via Polska Zbrojna, https://www.polska-zbrojna.pl/)
Noční seskoky do neznámého terénu jsou pochopitelně velmi náročné a občas si vyžádají „klasická“ zranění při doskoku. Z tohoto důvodu byly přímo v Nurmsi připraveny dva americké vrtulníky Black Hawk, zajišťující úkoly MEDEVAC. (foto: T. Radziwiński via Polska Zbrojna, https://www.polska-zbrojna.pl/)
(úvodní foto: Bartek Bera via Polska Zbrojna, https://www.polska-zbrojna.pl/)
(zdroj: článek „Skok w ciemność“, autor Łukasz Zalesiński, https://www.polska-zbrojna.pl/home/articleshow/39592?t=Skok-w-ciemnosc; článek „Żołnierze 6 Brygady Powietrznodesantowej z Krakowa wzięli udział w międzynarodowym ćwiczeniu Swift Response 2023“, https://www.wojsko-polskie.pl/dgrsz/articles/aktualnosci-w/swift-response-23/; článek „Żołnierze i statki powietrzne 3 Skrzydła Lotnictwa Transportowego brali udział w międzynarodowym ćwiczeniu Swift Response-23 (SR-23)“, https://www.wojsko-polskie.pl/3sltr/articles/aktualnosci-2/swift-response-23/; archív redakce czechairforce.com; www.adsbexchange.com)
(aktualizace: 27. 5. 2023)
