Pořídí armáda pro své Gripeny moderní protizemní munici s GPS naváděním?
Řada vojenských letectev zavedla v poslední dekádě do své výzbroje moderní protizemní munici s GPS naváděním, jejíž nespornou výhodou je použití za jakýchkoliv povětrnostních podmínek. Ani Armáda ČR nechce zůstat pozadu a v souvislosti s trendem posledních let plánuje pořízení této munice i pro své Gripeny. Odhadnout, jak celý akviziční proces plánovaný do roku 2025 nakonec dopadne je nyní takřka nemožné, to nám ale nebrání si o této problematice alespoň něco říci.
K prvnímu opravdu masovému použití přesně naváděné protizemní munice došlo během první války v Zálivu, neboli operaci Desert Storm v roce 1991. Během ní bylo použito velké množství rozličné munice s různým typem navádění. Asi nejrozšířenějším byl systém navedení po laserovém paprsku, který představovala plejáda pum typu GBU-10/12/16 apod., přičemž jenom samotných GBU-12 bylo na cíle v Iráku a Kuvajtu shozeno téměř 4.500ks!!
I přes to, že bylo v řadě případů dosahováno prakticky bodových zásahů, první zkušenosti a vyhodnocení z operace Desert Storm přinesly jeden zásadní poznatek, a to že řada pum selhala v konečné fázi navedení kvůli ztrátě kužele laserového paprsku vlivem například kouře od dalších výbuchů v cílové zóně, případně že pumy GBU nebylo možné použít vůbec vlivem aktuálních meteorologických podmínek v místě úderu, kdy nad cílem panovala například hustá oblačnost apod. Pokud k tomu připočteme fakt, že na území Iráku panovaly většinou poměrně příznivé podmínky pro použití tohoto typu munice, je nasnadě si položit otázku, jakou účinnost by měla munice s laserovým naváděním například na tzv. středoevropském bojišti s velmi proměnlivým a v zimních měsících vyloženě nepříznivým počasím? Proto řada výrobců začala vyvíjet novou výzbroj, postavenou na technologii kombinovaného navedení, kdy jednou ze součástí je využití systému GPS, neboli globálního družicového polohového systému (Global Positioning System). K prvnímu operačnímu použití tohoto druhu munice došlo už během operace Allied Force 1999, během které letectvo NATO provedlo řadu úderů na cíle v Srbsku a Kosovu. Zpočátku byla k dispozici především munice JDAM (Joint Direct Attack Munition), určená převážně pro bombardéry B-2, která se používala většinou na předem vytipované strategické cíle vysoké důležitosti na území Srbska.
Postupem času se munice s GPS naváděním integrovala na celou řadu strojů a právě munice typu JDAM, kterou tvoří přesně naváděné letecké pumy GBU-38/31/32, jež využívají těla klasických „železných“ pum Mk.82/83/84, patří v současné době mezi nejrozšířenější protizemní munici, úspěšně nasazovanou na cíle v Iráku či Afghánistánu. Nejnovějším trendem posledních let je použití GPS i v „malorozměrových“ pumách GBU-39/B SDB či nejnověji GBU-53/B StormBreaker, vybavených navíc datalinkem, u kterých se předpokládá i použití na pohyblivé cíle a u nichž je možné přeprogramovávat koordináty cíle během letu.
Přesně náváděná protizemní munice ve Vzdušných silách AČR
České letectvo má relativně bohaté zkušenosti s výcvikem v použití přesně naváděné protizemní munice v podobě pum GBU-12/B Paveway II s laserovým naváděním, neboť právě pumy GBU-12 byly vybrány v devadesátých letech jako jeden z hlavních typů protizemní řízené munice, určené k vyzbrojení nového podzvukového letounu Aero L-159A ALCA.
K prvnímu ostrému shozu pum GBU-12 došlo v září 2001 v rámci podnikových zkoušek společnosti Aero Vodochody a.s. ve Francii. Dne 19. září 2001 odlétly dva letouny L-159A ALCA od čáslavské 42. stíhací letky na francouzskou základnu v Cazaux, ležící u pobřeží na jihozápadě Francie, asi 60 km od Bordeaux. Podnikové zkoušky trvaly zhruba tři týdny a zahrnovaly kolem 20 letů, během nichž proběhly ostré střelby s raketami AIM-9L/M Sidewinder , AGM-65B Maverick a shozy pum GBU-12, GBU-16 a BDU-33. Samotné vojskové zkoušky přesně naváděné protizemní munice pro Alcu probíhaly až v roce 2004. V rámci nich byly mezi 7. a 11. červnem 2004 ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá odhazovány z letounu L-159A ev. č. 6060 laserem řízené pumy GBU-12/B a GBU-16/B. Za řízením Alcy tehdy seděl mjr. Martin Patera, který později působil jako zkušební pilot Úřadu pro státní ověřování jakosti při Ministerstvu obrany ČR.
I když tedy byly pumy GBU-12/B Paveway II do výzbroje letounu L-159A úspěšně integrovány, kvůli nedostatku financí nakonec zakoupeny nebyly. Drastické snižování výdajů na obranu v letech 2003-2004 způsobilo, že se nedostávalo finančních prostředků ani na provoz všech nakoupených L-159A, natož aby se pro tyto stroje nakoupila veškerá zvažovaná ostrá protizemní výzbroj. Pro výcvikové účely tak bylo alespoň zakoupeno 30ks cvičných pum Mk.82 Mod 1 INERT s naváděcími jednotkami MAU-169J/B a ocasními stabilizačními skupinami MXU-650/B. Smlouva na jejich dodávku byla podepsána v říjnu 2005 a cvičné GBU-12/B Paveway II byly armádou komisionálně převzaty v listopadu 2006.
Pilot Alcy ev. č. 6059 se vrací dne 7. května 2010 s neodhozenou pumou GBU-12 po pojížděcí dráze zpět na jižní stojánku v Náměšti nad Oslavou, cvičení Flying Rhino 2010. Zatímco v Náměšti toho dne ráno panovalo pěkné slunečné počasí, střelnice Jordán ve VVP Jince byla zahalena mlhou, která zabránila odhozu GBU-12. (foto: Aleš Hottmar)
L-159A ev. č. 6054 a 6058 vzlétají ve „standardní“ asymetrické konfiguraci s jednou pumou GBU-12/B na pylonu č. 5 a jednou PPN 350 l na pylonu č. 3 k další misi nad střelnicí Jordán ve VVP Jince. Během cvičení Flying Rhino 2009 působily v Náměšti nad Oslavou celkově čtyři stroje L-159A ev. č. 6050, 6054, 6058 a 6066 plus jedna spárka L-159T1 ev. č. 6072 z výzbroje čáslavské 212. taktické letky. (foto: Aleš Hottmar)
Asymetrické navěšení GBU-12 se používalo z důvodu, aby si co nejvíce pilotů vyzkoušelo použití těchto pum při součinnosti s leteckými návodčími. Při přeletu do Náměšti a potřebě přetransportovat více GBU-12 byly na Alkách samozřejmě navěšeny dvojice těchto pum na pylonech č. 2 a 6, jak je dobře vidět na bývalé vlajkové lodi 212. taktické letky, letounu L-159A ev. č. 6066, přezdívaném „Pegas“. (foto: Aleš Hottmar)
První létání u čáslavské 212. taktické letky s cvičnými pumami proběhlo až 16. prosince 2008. Cílem bylo ověřit operační možnosti letounu L-159A pro případné nasazení, které se tehdy zvažovalo v Afghánistánu. Letu trvajícího přes dvě hodiny se zúčastnil stroj L-159A ev. č. 6055, který tehdy pilotoval kpt. Jiří Řezáč*. Alca byla tehdy vyzbrojena dvěma přídavnými nádržemi po 350 l, dvěma cvičnými pumami GBU-12/B a dvěma cvičnými registry CATM-9M. K prvním „ostrým“ shozům došlo během cvičení Flying Rhino 2009, které se uskutečnilo v Náměšti nad Oslavou v termínu 27. 4. – 15. 5. 2009. Shozy proběhly „jištěně“ a cíl tak byl ozařován laserovým paprskem jak od předsunutého leteckého návodčího ze země, tak z britského letounu Tornado GR.4, vybaveného kontejnerem Litening III. V rámci cvičení byly provedeny celkem čtyři odhozy na letecké střelnici Jordán ve VVP Jince. O rok později na cvičení Flying Rhino 2010 bylo plánováno dalších 6 shozů, kvůli špatnému počasí nad cílovou oblastí však byly svrženy pouze dvě bomby.
Z hlediska pilotáže se GBU-12 chová jako klasická puma Mk.82 a odhoz probíhá zhruba stejně. Princip navedení GBU-12 na cíl je poměrně prostý. Letecký návodčí nebo letoun vybavený laserovým ozařovačem označí cíl laserovým paprskem o stejné vlnové délce používané naváděcími systémy řízené munice. Cílem k úspěchu je použití správně nakódovaného a spárovaného paprsku, tak aby vysílač a přijímač fungovali tzv. „ve fázi“ a nedocházelo k rušení s jinými systémy při útoku více letadel. Pilot letounu pak na přesně zadané souřadnice odhodí pumu. Samotný odhoz je možné rozdělit na tři fáze. V první fázi pilot odhodí pumu a to pokud možno co nejpřesněji do směru úderu, tak aby bomba mířila zhruba na cíl. V druhé fázi začíná ozařování cíle a při ní se vektor pohybu bomby centruje na tzv. LOS (Line of Sight), neboli záměrnou osu. V třetí závěrečné fázi udržuje naváděcí systém pumy LOS a vektor pohybu pumy centrované až do zásahu. V průběhu ozařování nesmí být LOS jakkoliv stíněn, jinak bomba padá neřízena po balistické dráze. Je sice možné, že po opětovném zachycení cíle laserovým paprskem se puma opět navede na cíl, tento výpadek ale nesmí trvat příliš dlouho. Díky laserovému navedení dokáže bomba za ideálních podmínek zasáhnout cíl prakticky s chirurgickou přesností. V českém letectvu byl například zaznamenán zásah jen 55 centimetrů od středu terče.
S pumami GBU-12/B Paveway II se v dalším období příliš nelétalo, protože naváděcí jednotka MAU-169J/B po odhermetizování vyžaduje každé 3 měsíce údržbu. V současné době po zrušení letecké střelnice ve VVP Jince je možné pumy GBU-12 použít pouze na dvou místech v České republice – na letecké střelnici Ondřejov ve VVP Boletice a na letecké střelnici Milovany ve VVP Libava. Odhoz GBU-12 z letoun L-159A ALCA se většinou uskutečňuje při rychlost letounu cca 300 – 400 KIAS, výška odhozu je zhruba 4500 m (15000ft) nad cílem a dálka odhozu přibližně 5500m (3NM) od cíle. Pumu GBU-12 je možné odhazovat až na max. vzdálenost 8NM, v podmínkách ČR však tuto vzdálenost není možné z bezpečnostních důvodů realizovat.
Poznámka* – kpt. Jiří ŘEZÁČ se přeškolil na Alcu u 322. taktické letky v Náměšti nad Oslavou v roce 2002. V letech 2006-2007 působil jako hlavní display pilot na typu L-159A. Kpt. Řezáč létá od roku 1993, na typech Z-142CAF, L-29 Delfín, L-39C/ZA Albatros, Su-25K/UBK a L-159A nalétal celkově 1200 hod. Na Alce pak v roce 2007 vykazoval nálet 500 hod a působil na funkci navigátora 21. zTL.
K manipulaci a navěšení protizemní výzbroje používá AČR samohybný nakladač podvěsných zbraní VAP-30 od španělského výrobce EINSA (Equipos Industriales de Manutención S.A.), který umožňuje díky elektro-hydraulickému zdvihacímu zařízení navěsit různé zbraňové systémy (bomby, raketnice, kanónové kontejnery) až do hmotnosti 1361 kg (3000 lb). K převozu GBU-12 se pak používá speciální manipulační vozík pro max. 4ks pum. (foto: Aleš Hottmar)
Detail uchycení pumy GBU-12/B Paveway II k pylonu č. 2 na L-159A ev. č. 6048. Dobře jsou vidět čtyři mohutné opěrné šrouby, které fixují uchycení pumy na závěsníku. Na dalším obrázku je pak detail zadní stabilizační skupiny MXU-650/B v „zasunuté“ poloze. Po odhození pumy dojde automaticky k vyklopení malých stabilizátorů, které usměrňují let pumy k cíli. (foto: Aleš Hottmar)
Nová protizemní výzbroj pro Gripeny
K výrazné změně v oblasti přesně naváděné protizemní munice došlo až v poslední době v souvislosti se zvyšováním operačních schopností letounu Gripen a začátkem jeho druhého pronájmu, kdy celá flotila českých Gripenů prošla v letech 2016-2018 poměrně zásadní modernizací, zakončenou přechodem na nejnovější softwarovou edici MS20 Block 1.2. Ta konečně českým Gripenům umožnila naplno využívat schopnosti A2G. V souvislosti s tímto zvyšováním operačních schopností a předpokládanému použití Gripenu i jako nosiče A2G munice došlo následně k celkově třem akvizicím pumové výzbroje, určené převážně pro letouny JAS-39 Gripen.
V rámci první akvizice byla koncem roku 2018 realizována dodávka 180ks pum GBU-12 pořízených prostřednictvím agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency), které ministerstvo obrany poptávalo už na přelomu let 2014-15. Česká republika konkrétně objednala 120ks pum Mk.82 plněných tritonalem a 60ks cvičných pum Mk.82 INERT, které byly z produkce španělské firmy EXPAL Systems S.A. Pro tuto pumovou výzbroj byl objednán příslušný počet řídicích a naváděcích jednotek MAU-169L/B, stabilizačních skupin MXU-650C/B a zapalovačů M905/FMU-139.
V květnu 2019 podepsalo Ministerstvo obrany ČR další smlouvu na nákup celkově 140ks pum Mk.82, určených opět primárně pro letouny JAS-39C/D Gripen. Zprostředkovatelem akvizice této výzbroje byla tentokrát obchodní společnost CZ Export Praha, s.r.o. a předmětem uzavřené smlouvy je konkrétně dodávka 90ks pum Mk.82 SEI LD Live a 50ks pum MK 82 SEI LD Balistic (INERT) plus příslušného počtu programovatelných zapalovačů FMU-152A/B. Výrobcem pumové výzbroje Mk.82 ráže 500lb (227kg) je tentokrát švédská společnost SAAB Dynamics AB a její dodávka by měla proběhnout ve třech etapách v rozmezí let 2019-2020.
Ve třetí plánované akvizici ministerstvo obrany již koncem června 2018 opětovně poptávalo další pumy Mk.82 přes agenturu NSPA v hodnotě 11,2 mil. Kč s DPH. K nim a pravděpodobně i ke „švédským“ Mk.82 chce zároveň nakoupit další naváděcí soupravy pro GBU-12, jejichž prodej již v listopadu 2018 schválila Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency). Výrobcem pumové výzbroje z druhé objednávky přes NSPA bude opět španělská společnost EXPAL Systems S.A. (Explosivos Alaveses). Počet objednaných pum ani termín dodávky armáda zatím neupřesnila.
Po dokončení těchto akvizic budou Vzdušné síly AČR disponovat již dostatečným množstvím protizemní výzbroje v podobě klasických „železných“ pum Mk.82 v cvičné a bojové verzi plus naváděcích souprav pro GBU-12/B Paveway II s laserovým naváděním. Dá se předpokládat, že výcvik jednoho roje 211. letky v úkolech A2G bude zahájen již v příštím roce a s největší pravděpodobností jej budou tvořit velmi zkušení piloti, kteří svou kariéru začínali u 212. taktické letky a mají tak z minulosti poměrně bohaté zkušenosti a návyky z plnění úkolů A2G.
České Gripeny jsou po modernizaci ve Švédsku v letech 2016-18 a přechodu na nejnovější softwarovou edici MS20 Block 1.2 plně hardwarově i softwarově vybaveny k použití A2G munice a zároveň již disponují i tzv. NATO standard pylony k nesení této výzbroje. Stejně tak jsou již od roku 2018 vybaveny i moderními izraelskými zaměřovacími a průzkumnými kontejnery Litening 4i. (foto: Aleš Hottmar)
GBU-49/B Enhanced Paveway II pro české Gripeny?
Jak už bylo naznačeno v úvodu, Armáda ČR plánuje v rámci zvyšování operačních schopností letounů Gripen pořízení přesné protizemní munice s GPS naváděním. O této skutečnosti konec konců informuje i oficiální dokument ministerstva obrany ČR s názvem „Modernizační projekty AČR“ z roku 2018, ve kterém je uvedeno, že do roku 2025 budou pro letouny JAS-39 Gripen integrovány nové typy protiletadlových řízených střel krátkého i středního dosahu a zároveň bude navýšena schopnost podpory pozemních sil v ničení pozemních cílů za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci, zavedením GPS naváděné letecké munice. A protože je na Gripeny švédského letectva již integrována puma GBU-49 s těmito vlastnostmi, jeví se jako hlavní kandidát na pořízení pro české Gripeny a proto se právě této pumě budeme věnovat podrobněji.
Puma GBU-49/B Enhanced Paveway II je v podstatě vylepšenou verzí velmi rozšířené pumy GBU-12 a její výrobce, americká společnost Raytheon, začala s její produkcí zhruba v roce 2001. Svůj bojový křest si tak odbyla už během operace Enduring Freedom 2001 v Afghánistánu a Iraqi Freedom 2003 v Iráku. Základ GBU-49 tvoří opět bojová část v podobě klasické železné pumy Mk.82 ráže 500lb (227kg). V zadní části pumy je klasicky tzv. stabilizační skupina MXU-650K/B, která je prakticky stejná jako u GBU-12 a jedná se o výklopné stabilizátory. Největší odlišnosti však najdeme v přední části pumy. Místo standardní řídicí a naváděcí jednotky MAU-169L/B z GBU-12, což je laserový naváděcí modul s kormidly, je zde nová jednotka MAU 210 E/B ECCG (Enhanced Computer Control Groups) s integrovaným inerciálním a satelitním (INS/GPS) naváděcím modulem, jehož dvě antény kruhového tvaru jsou dobře vidět před řídící skupinou.
Zajímavostí je krytování kabeláže na pravé straně pumy, vedoucí pravděpodobně od datového konektoru závěsníku nosiče až k přednímu GPS modulu, které je připáskováno k tělu pumy. Celková váha GBU-49 činí 284kg, délka je 3331 mm, průměr těla 273 mm a rozpětí stabilizátoru 457 mm. Pumu GBU-49/B Enhanced Paveway II lze odhazovat až ze vzdálenosti cca 15km od cíle přičemž přesnost dopadu při použití pouze modulu GPS/INS je udávána hodnotou CEP 9 metrů. Při použití laserového modulu se pak samozřejmě dále podstatně zvyšuje.
Švédské letectvo (Flygvapnet) se pro integraci pum GBU-49 na svých Gripenech rozhodlo přibližně v roce 2005 a celý poměrně náročný integrační proces probíhal v letech 2006 až 2009, kdy byl úspěšně dokončen. Velkou mediální pozornost na sebe švédské letectvo strhlo v létě 2018, kdy rozlohou veliké oblasti střední části Švédska zachvátily kvůli suchu rozsáhlé požáry. Největší problém představovaly ohniska požárů ve velmi nepřístupném terénu, kam bylo obtížné se dostat s hasící technikou. Velký problém představoval i požár v oblasti bývalé vojenské střelnice Älvdalen, kam hasiči z bezpečnostních důvodů a kvůli obtížnému terénu nemohli. Další metody hašení – třeba ze vzduchu, moc velký účinek nepřinesly a proto se představitelé armády rozhodli zkušebně jedno z ohnisek požáru doslova „sfouknout“ za pomoci exploze protizemní munice.
Flygvapnet vyslal do boje s ohněm dvojici strojů JAS-39 Gripen, vyzbrojených pumami GBU-49/B Enhanced Paveway II. Jeden z letounů pak ve výšce zhruba 3 000 metrů a při rychlosti 550 km/h odhodil jednu z pum, která zasáhla cíl s metrovou přesností, jak uvedlo švédské ministerstvo obrany. Následný výbuch pumy dokázal uhasit plameny v okruhu zhruba sta metrů. I takové netradiční použití má tedy puma GBU-49 za sebou.
Letový záběr na Gripen taktického čísla 274 ze zkoušek v září 2015, při kterých se ověřovaly letové vlastnosti s externí municí v podobě dvojice pum GBU-49/B Enhanced Paveway II na vnějších pylonech a novinky ve výzbroji Flygvapnetu, „malorozměrových“ pum GBU-39/B SDB, podvěšených na skupinovém závěsníku BRU-61/A na vnitřních pylonech. (foto: Pia Ericson, FMV T&E, www.fmv.se)
České Gripeny jsou po rozsáhlé modernizaci ve Švédsku v letech 2016-18 plně hardwarově i softwarově vybaveny k použití pum GBU-49 a konečně už disponují i tzv. NATO standard pylony k nesení protizemní výzbroje. Zároveň jsou již vybaveny moderními izraelskými zaměřovacími a průzkumnými kontejnery Litening 4i, které v této verzi umí například zadat koordináty označeného cíle a umožnují tak přeprogramování pumy s GPS naváděním během letu. Při integraci GBU-49 na české Gripeny by tak zřejmě muselo dojít „jen“ k odblokování příslušné funkce v software MS20.
Pokud Vzdušné síly AČR podobný druh munice skutečně do roku 2025 zavedou do své výzbroje, nelze vzhledem k ceně očekávat, že bude nakoupeno více než cca 20-30 setů pro pumy GBU-49. I tak se bude jednat o citelné zvýšení operačních schopností Gripenů, které konečně získají možnost útočit na pozemní cíle za jakýchkoliv povětrnostních podmínek.
(autor textu: Aleš Hottmar, spolupráce: Radim Špalek)
Velké poděkování si zaslouží Martin Smíšek ze serveru www.valka.cz, od kterého jsem převzal podstatnou část informací o použití GBU-12 ve Vzdušných silách AČR. Další Martinovy odborné články naleznete jak na webu valka.cz, tak především v celé řadě tištěných publikací. A poděkování si zaslouží i Radim Špalek za informační podporu.
Zbrojíři Flygvapnetu dokončují navěšení pumy GBU-49/B Enhanced Paveway II na letoun Gripen během výcvikového kurzu TTP13 na základně Vidsel. Kurzy TTP (Tactics, Technics and Procedures) pořádá švédské letectvo pravidelně od roku 2008 a jejich cílem je zdokonalit letový a pozemní personál letectva v celé řadě činností souvisejících s použitím a obsluhou strojů JAS-39. Dobře je vidět krytování kabeláže na pravé straně GBU-49, připáskované k tělu pumy. (foto: Johan Lundahl, Combat Camera/Försvarsmakten)
Veškerou výzbroj kategorie A2A či A2G lze na Gripeny navěsit v „polních podmínkách“ i bez použití specializovaných samohybných nakladačů podvěsných zbraní. K tomuto účelu slouží ruční kladkostroje s dalšími přípravky, pomocí kterých lze navěsit nejen výzbroj, ale používají se například i při výměně motoru. A právě výcvikové kurzy TTP slouží k rozvíjení dovedností pozemního personálu při navěšování výzbroje za pomoci různých přípravků a kladkostrojů. (foto: Johan Lundahl, Combat Camera/Försvarsmakten)
(úvodní ilustrační foto: Pia Ericson, FMV T&E, www.fmv.se)
(zdroje: článek „Řízný test“, autor Pavel Lang, Armádní zápisník, 11/2001; článek „Jak vyzbrojit L-159?“, autor Tomáš Soušek, A-Report, 19/2003; článek „Nová cvičná výzbroj“, autor Michal Zdobinský, A-Report, 4/2007; článek „Puma GBU-12/B Paveway I/II“, autor Martin Smíšek, https://www.valka.cz/USA-GBU-12-B-Paveway-I-II-t31120); článek „Letectvo poprvé během manévrů vyzkoušelo laserem naváděné bomby“, autor Lubomír Světnička, http://www.natoaktual.cz/letectvo-poprve-behem-manevru-vyzkouselo-laserem-navadene-bomby-pya-/na_zpravy.aspx?c=A090520_143639_na_cr_m02; registr smluv ČR – pumy Mk.82 pro Gripen, https://smlouvy.gov.cz/smlouva/9186671; registr smluv ČR- Nákup munice 2015/ I. letecká NSPA, https://smlouvy.gov.cz/smlouva/6039099; NATO Support and Procurement Agency – Precision Guided Munitions, https://www.dsca.mil/major-arms-sales/nato-support-and-procurement-agency-precision-guided-munitions-0; série článků a aktualit na webu czechairforce.com)
