Ochrana vzdušného prostoru Slovenska bude pokračovat i v roce 2026
Ministři obrany ČR Jaromír Zůna a Slovenska Robert Kaliňák podepsali ve čtvrtek 18. prosince deklaraci o ochraně vzdušného prostoru Slovenska, na jejímž základě bude české letectvo zabezpečovat ochranu slovenského nebe i v roce 2026. České Gripeny plní tuto službu jako součást aliančního systému NATINAMDS od podzimu 2022 a jejich případné nasazení s cílem zajistit bezpečnost vzdušného prostoru Slovenska se v posledních letech pravidelně prodlužuje. Slovensko totiž stále nedosáhlo plné operační schopnosti zabezpečit si ochranu vzdušného prostoru vlastními silami s novými letouny F-16.
Česko se podílí na ochraně vzdušného prostoru Slovenska společně s Polskem od 1. září 2022 na základě společné deklarace, kterou 27. srpna slavnostně podepsali ministři obrany všech tří zúčastněných států Jana Černochová, Mariusz Błaszczak a Jaroslav Naď na tradiční airshow SIAF 2022 v Malackách. Jednání o zabezpečení ochrany svého vzdušného prostoru v souvislosti s plánovaným ukončením provozu letounů MiG-29 zahájilo Slovensko již na jaře 2022 nejprve s Polskem a posléze Bratislava požádala oficiálním dopisem z 18. června i Českou republiku. Případné nasazení českých Gripenů posvětila tehdejší vláda Petra Fialy již 27. července 2022 a od 1. září jsou české a polské stíhačky v případě ostrého poplachu Alpha Scramble připraveny vzlétnout k „nekomunikujícím“ letounům či jiným hrozbám ve vzdušném prostoru Slovenska. O provedení ostrého vzletu rozhoduje Středisko pro řízení vzdušných operací CAOC v německém Uedemu, které v závislosti na konkrétní situaci a podle blízkosti volí ať už polské, nebo české hotovostní stíhačky. Pouze v případě plnění úkolu na základě konceptu Renegade, kdy by Slovensku hrozil například teroristický útok, tyto hotovostní letouny přechází pod národní slovenské velení.
V červnu 2023 se ke společnému závazku připojilo také Maďarsko s Gripeny a od září 2023 krátkodobě i Německo se stíhacími Tajfuny, v jehož případě šlo o určitou kompenzaci za rozhodnutí stáhnout ze slovenského území protiletadlový systém Patriot. Slovensko zároveň poskytuje všem zúčastněným zemím v případě potřeby nezbytnou podporu hostitelského státu HNS (Host Nation Support) včetně služeb doplnění paliva, letových navigačních služeb a ochrany prostředků. Protože by při ostrém zásahu ve vzdušném prostoru Slovenska a nutnosti realizovat zásah v nadzvukovém profilu letu mohla vzniknout potřeba přistát na slovenských základnách z důvodu doplnění paliva, byl už v říjnu 2022 vycvičen slovenský technický personál převážně z 81. krídla Sliač v procedurách Aircraft Cross Servicing, zaměřených na přijetí a odbavení českých stíhaček JAS-39 Gripen. Příslušné certifikace slovenského pozemního personálu na letouny Gripen se pochopitelně obnovují v průběhu pravidelných školení ať již přímo v Čáslavi, nebo aktuálně na základně 46. krídla Kuchyňa.
Na ochraně vzdušného prostoru SR nejintenzivněji participuje české letectvo s Gripeny, kterému od září 2023 krátkodobě vypomáhalo i Německo s Tajfuny. Typická cvičná mise Tango Scramble nad východní Slovensko představuje pro stíhače z Čáslavi dle zvolené konfigurace zhruba jeden a půl až dvouhodinový let s patřičnou rezervou na možný divert. Během samotné činnost v operačním prostoru stíhači létají dle pokynů slovenských letovodů GCI a nejčastěji jde o minimalistické scénáře navedení 1vs1. V průběhu podzimu 2023 se podařilo díky zapojení německých Tajfunů několikrát realizovat i pokročilejší scénáře 2vs2. Pro německé stíhače z bavorského Neuburgu šlo o téměř tříhodinové mise, které již vyžadovaly přítomnosti tankeru A400M na orbitě ve vzdušném prostoru ČR. (foto: 211. taktická letka)
Charlie Foxtrot na slovenském nebi
S tím, jak od září 2022 náhle klesl celkový počet cvičných vojenských letů ve vzdušném prostoru Slovenska, vyvstala důležitá otázka, jakým způsobem i nadále udržovat potřebnou vycvičenost slovenských řídících bojového použití GCI (Ground Control Intercept) ze střediska velení a řízení CRC (Control And Reporting Centre) ve Zvolenu, které je známé pod svým tradičním volacím znakem „SUNBEAM“. Každý letovod musí kromě pravidelného přezkušování „odřídit“ i určitý počet letů (misí), a pokud se tak nestane, propadá mu licence. Její znovuzískání pak trvá více než jeden a půl roku a v případě pokročilých bojových licencí pak i několik let.
Česká republika proto vyšla vstříc našim slovenským kolegům a na základě příslušných bilaterálních dohod podpořila výcvik slovenských letovodů jak přímo na stanovišti 261. střediska velení a řízení ve Staré Boleslavi, tak rovněž na území Slovenska, kam se za tímto účelem realizují cvičné lety Tango Scramble českých hotovostních letounů JAS-39. České Gripeny s tradičním volacím znakem „Charlie Foxtrot 01/02“ tak již přes tři roky pomáhají udržet schopnosti a stálou připravenost slovenského systému velení a řízení ve středisku CRC Zvolen a v této činnosti budou pokračovat i v roce 2026.
Zajímavý pohled přes průhledový displej Gripenu během cvičného přiblížení k letišti Poprad a hotovostní JAS-39C na pozadí monumentálních Tater v rámci misí Tango Scramble nad Slovenskem. (foto: mjr. Ivo Kardoš, 211. taktická letka)
Čeští piloti Gripenů působí při misích Tango Scramble prakticky nad celým územím Slovenska, hlavní činnost je však primárně směřována do prostoru TRA07 v okolí Popradu a Spišské Nové Vsi, který byl doposud hlavním výcvikovým prostorem slovenských pilotů MiG-29. Sporadicky jsou využívány i další prostory, jako TRA04 v okolí Bánovců nad Bebravou, dále se létá nad VVP Lešť a přilehlý prostor TRA06. Piloti Gripenů pochopitelně procvičují i cvičná přiblížení na letištích Sliač (LZSL), Malacky (LZMC) či Poprad (LZTT). Čas působení ve vzdušném prostoru Slovenska závisí na zvolené konfiguraci hotovostních letounů, které létají s jednou či dvěma přídavnými nádržemi. Od začátku služby 1. září 2022 do 31. prosince 2025 bylo do slovenského vzdušného prostoru realizováno přibližně 126 misí Tango Scramble a Cross Servicing s celkovým náletem flotily Gripenů 381 hodin a 10 minut.
| Letové mise českých Gripenů do vzdušného prostoru Slovenska - 9/2022 až 12/2025 | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Počet misí | Délka misí | Nálet flotily |
| 2022 | 2 | 3 hodiny | 6 hodin |
| 2023 | 41 | 64 hodin 35 minut | 126 hodin |
| 2024 | 46 | 74 hodin 15 minut | 148 hodin 30 minut |
| 2025 | 37 | 54 hodin 50 minut | 100 hodin 40 minut |
| Celkem | 126 | 196 hodin 40 minut | 381 hodin 10 minut |
Čísla v tabulce nejsou oficiálními údaji AČR, ale vycházejí z veřejně dostupných údajů ADSB. Počet misí a hodinový nálet se proto mohou od oficiálních dat nepatrně lišit. Přehled zahrnuje mise ostré hotovosti Tango Scramble a jednotlivé lety na podporu Cross Servicingu.
Domácí úkol zatím nesplněn
Přestože první dvojice strojů F-16 přistála na základně v Kuchyni již koncem července 2024 a Slovensko by mělo do konce letošního roku disponovat celkově deseti letouny, ani rok a půl zatím nestačil na zahájení pravidelného provozu a spuštění 24 hodinové služby ostré hotovosti QRA (Quick Reaction Alert). Slovensko se při zavádění letounů F-16 bohužel potýká s celou řadou problémů, které je nutné za pochodu řešit a jež tento proces neustále odsouvají.
Nejprve šlo o nutnost přizpůsobení prozatímního působiště letounů F-16 na základně 46. krídla Kuchyňa, z níž dlouhodobě působí dopravní letectvo a kde logicky chyběla minimální potřebná infrastruktura, umožňující provoz F-16 alespoň v nějakém omezeném režimu. Další problém představoval počáteční nedostatek provozních náhradních dílů, které jsou nutné pro zahájení běžného letového provozu a plánování letových akcí. Jednoznačně největším „bolehlavem“ je však aktuální nedostatek vycvičeného pozemního personálu, bez něhož prostě není možné spustit intenzivnější provoz. Na podzim letošního roku už slovenské šestnáctky realizovaly alespoň první lety ve dvojici, stále však v úplně čisté konfiguraci bez jakýchkoliv podvěsů či cvičné výzbroje.
V této situaci je proto zajímavé, že Slovensko místo zintenzivnění příprav na převzetí služby QRA a souvisejícího výcviku věnovalo čas a kapacity na výcvik svého nového display pilota F-16. Tento krok sice potěšil nejednoho leteckého nadšence či spottera, na druhou stranu jde o poměrně diskutabilní rozhodnutí. Všechna alianční letectva podobnou věc realizují až po dosažení minimálně počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability), kdy na podobné aktivity jednoduše zbývá čas.
V průběhu léta 2025 byl na základně 46. krídla Kuchyňa zahájen výcvik display pilota F-16, který dne 21. srpna po několika nácvicích dosáhl příslušné kvalifikace. Svou sice krátkou, ale poutavou ukázku pak nový display pilot předvedl začátkem září na Leteckém dnu M.R. Štefánika v Prešově a v druhé polovině září i na tradičních Dnech NATO v Ostravě-Mošnově. (foto: Aleš Hottmar)
Každopádně od nového roku by mělo slovenské letectvo konečně zahájit intenzivnější výcvik a s postupným převzetím ochrany svého vzdušného prostoru od spojenců se počítá již v prvním pololetí příštího roku. Službu QRA zpočátku zabezpečí pouze deset letounů, neboť čtveřice zbývajících F-16 přelétne na Slovensko až za dva roky, kdy bude v USA kompletně ukončen výcvik. V této době již bude dokončena rozsáhlá rekonstrukce základny Sliač, kam by se měly všechny slovenské šestnáctky následně přemístit. Na Sliači se od letošního roku intenzivně buduje nejen potřebná infrastruktura pro letouny F-16, ale zároveň zde probíhá výstavba zcela nové paralelní pomocné startovací dráhy a velké stojánky západ, určené primárně pro transportní letouny.
Rozestavěnou základnu bohužel koncem listopadu 2025 postihly zcela nečekané záplavy, kdy vlivem tání sněhu voda z okolních polí a malých vodních toků zatopila část letištní plochy s přilehlým areálem letiště, včetně některých ulic městské části Hájniky a město Sliač oznámilo 3. stupeň povodňové aktivity. Tato nepříjemná událost však patrně nebude mít dopad na termín dokončení většiny stavebních projektů, přestože je nutné kvůli poškození zbourat hned devět budov a letiště Sliač by mohlo být připraveno pro přijetí letounů F-16 již koncem příštího roku.
Záběry z dronu Hasičského a záchranného zboru Banskobystrického kraje dávají dobrou představu o rozsahu zaplavení letiště Sliač a přilehlé městské části Hájniky. Voda se na Sliač začala valit už v noci 25. listopadu z okolních polí a kvůli nasycenosti půdy vodou vlivem intenzivních dešťů a tajícího sněhu došlo k zaplavení části letištní plochy. Při odčerpávání velkého množství vody z letiště směrem do řeky Hron se navíc další voda dostala přirozeným spádem i do ulic města, které by jinak povodeň zřejmě nezasáhla. (Foto: Hasičský a záchranný zbor Banskobystrického kraja)
(úvodní foto: Martin Král)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com)
(aktualizace: 29. 12. 2025)
