Do čela Vzdušných sil AČR nastupuje generál Petr Tománek

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou se ve čtvrtek 9. července za účasti nejvyšších představitelů Ministerstva obrany a Armády České republiky uskutečnil slavnostní nástup u příležitosti střídání na nejvyšším postu velení českého nebe. Funkci velitele Vzdušných sil AČR oficiálně přebírá brigádní generál Petr Tománek, který v této strategické roli střídá generálmajora Petra Čepelku. Tradiční ceremoniál doprovázelo předání bojového praporu a podpis protokolu, symbolizujícího kontinuitu velení v době největší technologické transformace od vzniku samostatné České republiky.

 

Kontinuita v době bezpečnostních výzev

Nový velitel vzdušných sil přichází do čela velitelství v období, kdy dynamický vývoj bezpečnostní situace v Evropě klade enormní nároky na připravenost, akceschopnost a technologickou vyspělost všech složek armády. Brigádní generál Petr Tománek, který má za sebou bohatou kariéru a hluboké zkušenosti z klíčových pozic v rámci struktury vzdušných sil, ale i resortu obrany, na slavnostním nástupu zdůraznil, že jeho hlavní prioritou bude hladké dokončení rozpracovaných strategických projektů na posílení protivzdušné obrany a rozvoj lidského potenciálu.

„Žijeme v době, kdy bezpečnostní prostředí v Evropě i ve světě zůstává nestabilní a náročné. V takovém kontextu je úloha vzdušných sil zcela klíčová. Potřeba rychlé adaptace, bojová připravenost, navyšování schopností, zavádění nových technologií, udržitelnost i efektivní systém velení a řízení nejsou jen akademické pojmy. Je to realita přežití, na kterou musíme reagovat. Mou prioritou bude ochrana a nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a pevný příspěvek ke kolektivní obraně v rámci NATO,“ říká generál Petr Tománek, nový velitel Vzdušných sil AČR.

 

Odcházející velitel míří na Generální štáb

Slavnostní nástup byl zároveň příležitostí ocenit dosavadní práci generálmajora Petra Čepelky, který stál v čele Vzdušných sil AČR od listopadu 2022. Do jeho funkčního období spadá řada klíčových kroků, které zásadně proměnily podobu českého vojenského letectva a protivzdušné obrany. Pod jeho vedením byla zahájena integrace nových vrtulníků systému H-1 (AH-1Z Viper a UH-1Y Venom), je dokončená příprava vstupu systému SHORAD do výzbroje, probíhala příprava personálu i infrastruktury na převzetí transportních letounů C-390 Millennium a byly položeny základy pro přechod na nadzvukové letouny 5. generace F-35 Lightning II. Generál Čepelka rovněž vedl komponentu v období intenzivní modernizace radiolokačního vojska a prohlubování interoperability s NATINAMDS, integrovaným systémem protivzdušné a protiraketové obrany NATO.

Generálmajor Čepelka po odchodu z čela Vzdušných sil Armády ČR nezůstává mimo strukturu velení armády – přebírá funkci 1. zástupce náčelníka Generálního štábu, kde bude svými zkušenostmi z řízení letecké a protivzdušné komponenty přispívat k celoarmádnímu strategickému plánování a koordinaci modernizačních projektů napříč jednotlivými druhy sil. Vedení resortu obrany ocenilo jeho přínos zejména v oblasti řízení integrace akvizičních projektů a udržení bojové připravenosti komponenty v době zvýšeného bezpečnostního napětí v Evropě.

„Technika byla, je a bude důležitá. Ale lidé a péče o personál byly vždy mým hlavním cílem, které jsem akcentoval po celou dobu svého velení. Hned při svém nástupu do funkce v roce 2022 jsem uvedl, že musíme udělat všechno pro to, aby vzdušné síly byly plně bojeschopné, a že v centru zájmu musí být vždy voják a vytvoření kvalitních podmínek pro jeho výcvik. Pevně věřím, že jsem v tomto ohledu udělal maximum. Jsem hrdý na personál Vzdušných sil AČR, na každého vojáka i občanského zaměstnance, který tvoří náš modrý tým, který je pilířem, který nelze koupit, lze jej pouze budovat důvěrou, zkušenostmi a společnou službou,“ sdělil generálmajor Petr Čepelka, končící velitel Vzdušných sil AČR a současný 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR.

 

Tři dekády transformace: Od analogového dědictví k digitální nadvládě

Předání funkce je zároveň příležitostí ohlédnout se za mimořádnou cestou, kterou Vzdušné síly AČR urazily od roku 1993. Po rozdělení Československa stála tehdejší armáda před úkolem transformovat masivní, ale technologicky zastarávající letectvo sovětské provenience na moderní, efektivní a plně interoperabilní sílu kompatibilní s aliančními standardy NATO. Během uplynulých více než třiceti let prošlo české vojenské letectvo hlubokou restrukturalizací. Klíčovým milníkem byl vstup České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999, který definitivně nasměroval letectvo k moderním západním platformám. Od té doby se čeští piloti a pozemní personál stali respektovanými partnery v mezinárodních operacích, přičemž spolehlivě a nepřetržitě zajišťují hotovostní službu v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Nešlo samozřejmě jen o letectvo, ale i ostatní druhy vojsk patřící do rodiny vzdušných sil.

 

Přehled hlavních modernizačních projektů Vzdušných sil AČR (1993–2026)

Modernizace vzdušných sil nebyla jednorázovým krokem, ale postupným procesem zavádění strategických technologií. Níže najdete zásadní milníky a projekty, které formovaly a formují podobu českého vojenského letectva a protivzdušné obrany:

Modernizace Vzdušných sil AČR probíhala v několika zásadních etapách. Mezi první významné projekty patřilo zavedení lehkých bitevních a cvičných letounů L-159 ALCA v letech 2000 až 2003, které se staly důležitou součástí výcviku taktického letectva a podpory pozemních sil. V roce 2005 následovala integrace víceúčelových nadzvukových letounů JAS-39 Gripen, představující klíčový krok k plné interoperabilitě s NATO a k zajištění ochrany vzdušného prostoru České republiky v rámci alianční hotovostní služby. O rok později byl pořízen systém RBS-70, který posílil pozemní protivzdušnou obranu jednotek v poli.

Další etapou byla obměna transportního letectva. Letouny C-295M CASA, zaváděné od roku 2010 a doplněné v roce 2021, nahradily zastaralé stroje An-26 a umožnily spolehlivější přepravu osob i materiálu do zahraničních operací. V letech 2021 až 2024 pak vzdušné síly převzaly moderní mobilní 3D radiolokátory MADR typu EL/M-2084 izraelské výroby, které nahradily sovětské systémy a významně zlepšily přehled o vzdušné situaci.

Současně probíhá modernizace ANCC a systémů velení a řízení, která propojuje radarová data, letouny i pozemní protivzdušnou obranu do jednotného obrazu vzdušné situace kompatibilního se standardy NATO. Zásadní změnu přineslo také zavedení amerických vrtulníků systému H-1, tedy bojových AH-1Z Viper a víceúčelových UH-1Y Venom, v letech 2023 až 2024. Tento projekt znamená definitivní odklon od závislosti na ruské vrtulníkové technice řady Mi.

V oblasti protivzdušné obrany pokračuje projekt SHORAD/SPYDER, který má nahradit morálně zastaralý systém Kub a posílit ochranu strategických objektů i měst. Na něj navazuje pořízení mobilních prostředků RBS-70 NG na podvozku MARS 330, určených k posílení protivzdušné obrany jednotek v poli. V realizaci je rovněž příprava na příchod transportních letounů C-390 Millennium, které mají rozšířit kapacity strategické i taktické přepravy.

Nejvýraznějším technologickým skokem nadcházejících let bude přechod na letouny F-35 Lightning II. Platforma 5. generace má českým vzdušným silám přinést nejen nové bojové schopnosti, ale také roli komplexního senzorového uzlu moderního bojiště. Společně s modernizací radarů, velení a řízení, vrtulníkového letectva, transportních kapacit a pozemní protivzdušné obrany tak vzniká základ plně síťově propojených vzdušných sil kompatibilních s požadavky NATO.

 

Změna myšlení jako podmínka úspěchu

Nový velitel mimo jiné během slavnostního aktu zdůraznil, že nákup moderního hardwaru je pouze jednou stranou mince. Tou druhou a neméně důležitou je transformace lidského myšlení. Moderní bojiště je propojeným ekosystémem dat, senzorů a rychlého rozhodování. Vojáci vzdušných sil již nejsou pouhými operátory strojů, ale stávají se analytiky a správci komplexních sítí. Tento přerod vyžaduje zásadní reformu vzdělávání, výcviku a taktických postupů, aby byl plně využit potenciál miliardových investic do obranné infrastruktury.

 

Historická kontinuita velení samostatných Vzdušných sil

Současná podoba Velitelství vzdušných sil se sídlem v Praze se datuje od roku 2013, kdy došlo k osamostatnění od tehdejšího Velitelství společných sil v Olomouci. Od tohoto strukturálního milníku se v čele vystřídala řada výrazných vojenských osobností:

• brig. gen. Libor Štefánik (1. 6. 2013 – 28. 7. 2016) – stál u zrodu samostatného velitelství a konsolidace útvarů
• genmjr. Jaromír Šebesta (28. 7. 2016 – 30. 4. 2018) – zaměřil se na intenzivní výcvik a mezinárodní cvičení
• genmjr. Petr Hromek (1. 5. 2018 – 31. 10. 2020) – inicioval klíčové modernizační projekty a obměnu radarového vojska
• genmjr. Petr Mikulenka (1. 11. 2020 – 31. 10. 2022) – vedl vzdušné síly v období pandemie a počátku zhoršené bezpečnostní situace v Evropě
• genmjr. Petr Čepelka (1. 11. 2022 – 9. 7. 2026) – úspěšně zahájil integraci vrtulníků systému H-1 a přípravu projektů SHORAD a F-35; nyní přechází na post 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR
• brig. gen. Petr Tománek (od 9. 7. 2026) – přebírá velení s úkolem pokračovat na historicky největším přezbrojení českého nebe

 

Vzdušné síly Armády České republiky tak pod novým vedením generála Tománka vstupují do další kapitoly své existence. Kapitoly, která bude psána ve znamení digitální integrace, stoprocentní alianční odpovědnosti a nekompromisního efektivního a hospodárného zajištění suverenity vzdušného prostoru České republiky.

Z pohledu rozsahu investic přitom představuje období 2022–2035 největší modernizační vlnu v historii českých vzdušných sil. Nejde přitom pouze o náhradu jednotlivých zbraňových systémů, ale o komplexní přechod na plně síťově propojené vzdušné síly NATO, zahrnující bojové letectvo, vrtulníky, protivzdušnou obranu, radiolokační zabezpečení, velení a řízení i logistickou infrastrukturu. Podle vedení resortu přitom transformace zdaleka nekončí u velkých hardwarových akvizic – Vzdušné síly AČR stále čeká mimo jiné modernizace hlavních systémů velení a řízení na nižších stupních, zejména na úrovni jednotlivých základen a pluku protivzdušné obrany, bez níž nelze naplnit ambici plně propojené a interoperabilní obrany vzdušného prostoru.

Autor textu: majorka Zuzana Sekaninová, tisková a informační důstojnice Velitelství Vzdušných sil AČR

---

 

Velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Ing. Petr Tománek

Vzdělání:

• 1989 – 1993   Vysoká vojenská škola, Košice, obor pilot
• 2003   Squadron Officer School, Montgomery, USA
• 2011 – 2012   Strategický kurz generálního štábu, Royal College of Defence Studies – London

Průběh služební kariéry:

• od 1993   pilot stíhací letky 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci
• 1993 – 2000   operační pilot, MiG-21MF, Aero L-39ZA, letecká základna Čáslav
• 2000 – 2005   důstojník štábu 21. křídla základny taktického letectva, Čáslav
• 2001   přeškolení na nové podzvukové stroje L-159 ALCA
• 2005 – 2009   velitel 212. taktické letky základny taktického letectva, Čáslav
• 2006   účast na prestižním cvičení TLP 2006 v belgickém Florennes
• 2009 – 2013   velitel 21. křídla základny taktického letectva, Čáslav
• 2013 – 2016   náčelník Odboru bojové přípravy Velitelství vzdušných sil AČR, Praha
• 2016 – 2020   velitel 21. základny taktického letectva, Čáslav
• 27. 10. 2020   jmenován do hodnosti brigádního generála
• 2020 – 2021   zástupce ředitele sekce plánování schopností MO
• 2021 – 2024   přidělenec obrany ČR v Indii, Thajsku a Indonésii
• 1. 9. 2024   jmenován zástupcem velitele VzS AČR
• 1. 7. 2026   jmenován velitelem Vzdušných sil AČR

Operační nasazení:

• 2014   zástupce ředitele A-3, NATO Air Training Command, Kábul, Afghánistán, ISAF

---

 

(úvodní foto: Zdeněk Sluka, Golf Vacations magazíne)

(zdroj: Nová éra Vzdušných sil AČR: Do čela nastupuje generál Tománek, strážci nebe pokračují v historické modernizaci, autor majorka Zuzana Sekaninová, https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nova-era-vzdusnych-sil-acr:-do-cela-nastupuje-general-tomanek–strazci-nebe-pokracuji-v-historicke-modernizaci-265049/)

---

Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.