České Gripeny chránily polské nebe při ruských dronových úderech na Ukrajinu
V souvislosti s masivními ruskými dronovými údery na západní a střední oblasti Ukrajiny vzlétly v uplynulých dnech hned dvakrát české hotovostní letouny JAS-39C Gripen z pardubické základny, aby monitorovaly a chránily vzdušný prostor při východní hranici Polska. V průběhu obou ostrých misí Alpha Scramble byli čeští stíhači připraveni reagovat na možné ohrožení vzdušného prostoru našeho spojence a prováděli klasické úkoly Combat Air Patrol, k použití síly však nakonec nebylo nutné přistoupit. Po splnění úkolu se naše Gripeny vždy bezpečně vrátily zpět na letiště v Pardubicích.
Ve čtvrtek 17. září čelila Ukrajina v brzkých ranních hodinách masivním dronovým a raketovým útokům Ruska, které se tentokrát zaměřily i na západní část Ukrajiny, nedaleko polských hranic. Už potřetí za sebou se stal terčem ruských náletů hraniční přechod Dorohusk-Jagodyn v Lubelském vojvodství, respektive čerpací stanice nedaleko hraničního přechodu, přibližně čtyři kilometry od polsko-ukrajinské hranice. V reakci na útok vzlétly do vzduchu polské stíhačky a civilní letiště v regionu přerušila provoz. Obyvatelé dotčených vojvodství zároveň dostali na telefony varování před hrozbou vzdušného útoku a ve městech se rozezněly sirény.
Ve stejný den v podvečer byl v souvislosti s dalšími útoky, prováděnými Ruskou federací prostřednictvím bezpilotních systémů na cíle ve střední části Ukrajiny, vyhlášen opět letecký poplach. Operační velitelství polských ozbrojených sil DORSZ (Dowództwo Operacyjnego Rodzajów Sił Zbrojnych) prostřednictvím Leteckého operačního střediska – Velitelství letecké složky COP-DKP (Centrum Operacji Powietrznych – Dowództwo Komponentu Powietrznego) uzavřelo zhruba v 18:57 hod. vzdušný prostor jihovýchodního Polska, tak aby zde mohlo preventivně působit vojenské letectvo. Pro letiště v Rzeszowě (EPRZ) a Lublinu (EPLB) byly okamžitě vydány příslušné NOTAMy, informující o uzavření prostorů CTR/TMA obou letišť a veškeré lety na ně musely být přesměrovány jinam.
Ve čtvrtek 17. září v podvečer čelila Ukrajina opět masivním dronovým úderům, které se zaměřily na cíle ve střední části země. Vzhledem k předchozím zkušenostem z ranního úderu a pravděpodobně i na základě zpravodajských informací rozhodlo polské operační velitelství DORSZ o uzavření vzdušného prostoru jihovýchodní části Polska, tak aby zde mohlo operovat vojenské letectvo. Krátkodobé uzavření letišť v Rzeszowě a Lublinu si následně vynutilo přesměrování několika letů na jiná letiště. (zdroj: alerts.in.ua a Polish Military Radar, @PolishMilRadar)
Na základě rozkazu aliančního velitelství vzlétla jako součást integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO před půl osmou večer i dvojice českých Gripenů, která v rámci ostrého poplachu Alpha Scramble zamířila k jihovýchodní hranici Polska. Zde oba stroje zajišťovaly po určenou dobu úkoly CAP (Combat Air Patrol) a jejich piloti byli připraveni reagovat na možné ohrožení vzdušného prostoru našeho spojence. K použití síly však nakonec nebylo nutné přistoupit. Po vystřídání polskými stíhacími letouny F-16 se naše Gripeny bezpečně vrátily zpět na letiště do Pardubic.
K dalšímu nasazení českých Gripenů došlo ve čtvrtek 24. září v brzkých ranních hodinách, kdy došlo v souvislosti s útoky Ruské federace na území Ukrajiny, prováděnými s využitím převážně bezpilotních systémů, opět k uzavření jihovýchodní část polského vzdušného prostoru. Veškerý tranzitní letový provoz nad lubelským a podkarpatským vojvodstvím byl omezen a všechna civilní letadla byla odkláněna více na západ. Okolo půl čtvrté ráno odstartovala na základě rozkazu aliančního velitelství znovu dvojice hotovostních Gripenů, které během ostrého vzletu Alpha Scramble „probudily“ řadu obyvatel Pardubic. Plně vyzbrojené letouny JAS-39C Gripen nad Polskem opět zajišťovaly tzv. Combat Air Patrol a pomáhaly střežit vzdušný prostor nad lubelským a podkarpatským vojvodstvím. K použití síly nebylo tak jako v předchozím případě nutné přistoupit a po splnění úkolu se naše Gripeny bezpečně vrátily zpět na letiště v Pardubicích.
Tyto akce měly především preventivní charakter a jejich cílem bylo alespoň trochu odlehčit polskému letectvu, jehož hotovostní letouny jsou v posledních dnech a týdnech intenzivně nasazovány u východní hranice. Českou pomoc s ochranou polského vzdušného prostoru následně ocenil i náčelník generálního štábu polské armády gen. Wieslaw Kukula.
Ve čtvrtek 24. září v ranních hodinách útočilo Rusko opět na cíle v západní části Ukrajiny, což si vynutilo další uzavření jihovýchodní část polského vzdušného prostoru nad lubelským a podkarpatským vojvodstvím. Veškerý tranzitní letový provoz byl odkláněn více na západ, tak aby zde mohla bez problémů působit v rámci Combat Air Patrol dvojice českých hotovostních Gripenů. (zdroj: Straznik a Polish Military Radar, @PolishMilRadar)
S Amramy proti Ch-101
V souvislosti s nedávnými akcemi českých stíhaček ve vzdušném prostoru Polska není asi žádným tajemstvím, že hotovostní Gripeny, zařazené do aliančního systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System) létají v poslední době s výzbrojí doplněnou nezvykle o rakety středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM, které umožňují likvidovat i cíle mimo vizuální dohlednost. Díky konfiguraci s dvěma přídavnými nádržemi pak mohou české Gripeny efektivně působit i nad územím našich nejbližších aliančních spojenců v rámci letových misí Combat Air Patrol (CAP). Ostatně, přesně v této konfiguraci mohli takto vyzbrojené Gripeny spatřit diváci na Mezinárodních leteckých dnech IMAD 2026 ve slovenských Piešťanech, nebo o něco později na Dnech NATO v Mošnově.
Posílení výzbroje o rakety středního dosahu má pravděpodobně souvislost se stupňujícími se ruskými dronovými útoky na cíle v západních oblastech Ukrajiny, které přímo ohrožují letový provoz v jihovýchodní části polského vzdušného prostoru. Poslední kapkou pak byl dopad ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101 u polského města Tarnawa v Lublinském vojvodství dne 30. července 2026, která se naštěstí zřítila neškodně do pole, kde vytvořila mohutný desetimetrový kráter. Nová výzbroj na letounech QRA (Quick Reaction Alert) umožní v rámci Air Policingu působit i proti tomuto druhu nebezpečí, jež ohrožuje civilní obyvatelstvo dotčených států u hranic s Ukrajinou. O úpravách taktiky a způsobech využití výzbroje, tak aby české letectvo bylo schopné efektivně působit proti střelám s plochou dráhou a bezpilotním systémům i nad domácím územím, nedávno mluvil velitel Vzdušných sil AČR gen. Tománek v rozhovoru pro časopis L+K.
Důležité je rovněž přehodnocení některých pravidel pro použití síly a zkrácení rozhodovacího procesu, neboť stávající postupy byly nastavceny pro Air Policing v době míru. Dříve totiž byla jednou z podmínek možného použití zbraní vizuální identifikace cíle pilotem a i z tohoto důvodu byly letouny zařazené v národní službě QRA vyzbrojeny pouze palubním kanónem a střelami krátkého dosahu s IČ navedením. Vzhledem k novému typu hrozeb a v souvislosti se stupňující se intenzitou ruských úderů v blízkosti hranic aliančních států, kdy je potřeba působit i proti velmi rychlým cílům v podobě střel s plochou dráhou letu či dronům vybavených proudovým motorem, jež by mohly narušit vzdušný prostor NATO, už není možné uplatnit dosavadní pravidla použití Air Policingu, jejichž postupy byly primárně důsledkem událostí z 11. září 2001.
Poprvé se hotovostní Gripeny s výzbrojí středního dosahu představily veřejnosti během leteckého dne IMAD 2026 ve slovenských Piešťanech. Zatímco běžně používané AIM-9M-9 Sidewinder jsou umístěny klasicky na wingtipech, střely AIM-120C-5 jsou navěšovány na vnější NATO Standard pylony přes nové „launchery“ MML. Středně-dosahové Amramy už v minulosti české JAS-39 samozřejmě používaly, vždy se však jednalo o zahraniční mise Baltic či Iceland Air Policing, kde se předpokládala vyhrocenější interakce s ruským letectvem a navěšení Amramů mělo sloužit jako odstrašující nástroj. Aktuální použití tohoto druhu výzbroje v národním systému QRA má naopak souvislost s aktuálními hrozbami v podobě ruských bezpilotních systémů nebo střel s plochou dráhou letu, které by mohly narušit vzdušný prostor našich spojenců či dokonce doletět až nad území ČR. (foto: Samuel Liberčan, phantOmm.sk)
Alianční stíhači tak získali pravomoc likvidovat cíle, které představují bezprostřední hrozbu. Nově může být v určitých situacích rozhodnutí o použití zbraní učiněno pouze na základě radarových dat, aniž by pilot musel cíl nejprve vizuálně identifikovat. Půjde především o situace, kdy cíle v podobě bezpilotních systémů či střel s plochou dráhou letu budou prokazatelně směřovat do uzavřeného vzdušného prostoru. V případě ruských úderů na cíle v západní části Ukrajiny může polské operační velitelství DORSZ dokonce vydat předautorizaci ke zničení nebezpečného cíle a v okamžiku, kdy tento cíl překročí polskou hranici, již pilot nemusí operačnímu veliteli potvrzovat, že tento objekt je v dosahu a ptát se, zda může střílet, ale automaticky jej může sestřelit.
Aktuálně jsou jedinou výzbrojí českých Gripenů schopnou likvidovat střely s plochou dráhou letu Ch-101 mimo vizuální dohlednost rakety středního dosahu AIM-120C-5. To by se však mělo v budoucnu zásadně změnit, neboť v rámci nového kontraktu na pronájem švédských stíhaček JAS-39 do roku 2035 dojde k výraznému upgrade palubních radarů a pořízení raket středního až dlouhého dosahu MBDA Meteor, u nichž česká strana zároveň usiluje o připojení se k programu jejich implementace do letounu F-35.
České Vipery s novou výzbrojí
Se zvýšenou aktivitou ruských dronových úderů na cíle v blízkosti východní hranice Polska roste pochopitelně i aktivita nasazení českých bitevních vrtulníků AH-1Z Viper. Dvojice strojů působí na východě Polska v rámci 6. vrtulníkové jednotky od začátku července a v těchto dnech se jedná o prodloužení mandátu k jejich nasazení v Polsku na základě požadavku polské strany. Vrtulníky jsou zde nasazeny v systému QRA a polské operační velitelství DORSZ je již několikrát aktivovalo v souvislosti s ruskými dronovými útoky v blízkosti polské hranice. V současné době je hlavni výzbrojí českých AH-1Z proti bezpilotním prostředkům trojhlavňový rotační kanón M197 ráže 20mm, který je ve spojení s přilbovým zaměřovačem TopOwl a optoelektronickou hlavicí AN/AAQ-30A velmi přesný a účinný. Schopnost efektivně ničit pomalu a nízko letící cíle typu Šáhid byla prakticky ověřena na střelnici, včetně použité taktiky, kterou nebude redakce blíže specifikovat. Již zanedlouho by však mělo dojít k zásadnímu rozšíření schopností českých Viperů při působení proti vzdušným cílům pomocí PLŘS, s čímž se v původních plánech vůbec nepočítalo.
Právě na nedávných Dnech NATO v Mošnově měla široká veřejnost možnost poprvé spatřit „novou“ výzbroj vrtulníku AH-1Z, jenž měl na statické ukázce zavěšeny přes odpalovací adaptéry LAU-7 z letounů L-159 hmotnostní ekvivalenty střel AIM-9M Sidewinder, které by se měly na českých zmijích začít už zanedlouho používat. V budoucnu se pak počítá s implementací novějších střel AIM-9X, pro které však bude potřeba zakoupit jiný typ „launcherů“.
Posledním typem výzbroje schopné likvidovat bezpilotní prostředky jsou laserově naváděné střely APKWS II ráže 70mm. AČR má zatím ve výzbroji dle zveřejněných dokumentů rakety vybavené klasickým kontaktním zapalovačem, jež jsou určené k ničení pozemních cílů a při použití proti bezpilotním prostředkům vyžadují přímý zásah cíle. V plánu je však pořízení nových bezkontaktních zapalovačů (proximity fuzes), které aktivují hlavici střely v nejmenší vzdáleností od cíle a jsou tak proti UAV mnohem účinnější. Těmito kroky budou výrazně posíleny schopnosti působit proti pomalu a nízko letícím cílům v rámci Národního posilového systému (NaPoSy). Hlavním limitujícím faktorem však bude aktuální nízký počet vrtulníků AH-1Z, který se zvýší až v roce 2028 po dodání dalších šesti strojů z USA.
Každopádně aktivity Vzdušných sil AČR z poslední doby potvrzují, že se české letectvo snaží v rámci svých možností maximálně pomáhat našim aliančním spojencům a zároveň se přizpůsobuje řadě aktuálních i budoucích hrozeb.
Záběry na novou konfiguraci bitevního vrtulníku AH-1Z Viper, v níž se představil na nedávných Dnech NATO v Mošnově. Na vrtulníku byl přes odpalovací adaptér LAU-7 zavěšen hmotnostní ekvivalent střely AIM-9M-9 Sidewinder, který je určen k výcviku pozemního personálu a není certifikován pro použití za letu. Z tohoto důvodu přiletěl Viper „0488“ do Mošnova pouze s instalovanými launchery, které pocházejí z letounů L-159, a samotné rakety byly navěšeny až přímo na místě. V budoucnu by se na českých zmijích měly objevit i novější střely AIM-9X. (foto: Martin Smíšek, www.valka.cz)
(úvodní ilustrační foto: Probe, 211. taktická letka)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com, článek „České vzdušné síly se musí připravovat i na válku“, autor Tomáš Soušek, Letectví+Kosmonautika 9/2026)
Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.
