Armádní speciály přepravily z Blízkého východu stovky českých občanů
Začátkem března došlo k eskalaci konfliktu mezi Íránem a koalicí vedenou USA a Izraelem, což zapříčinilo výrazné zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě. Letecké údery na Írán, jenž v odvetě zaútočil balistickými raketami a drony na řadu okolních států si vynutily uzavření vzdušného prostoru celého regionu, což vedlo k rozsáhlému rušení letů a tisíce českých občanů se nemohlo vrátit běžnými komerčními linkami. Za této situace Česká republika zorganizovala do postižené oblasti zhruba 11 repatriačních letů, během kterých armádní speciály a letouny civilních přepravců přivezly zpět do ČR přes 1.600 našich občanů.
Po víkendovém úderu USA a Izraele na Írán z přelomu února a března se celá oblast Blízkého východu nachází ve značném chaosu, jenž postihl řadu českých občanů v oblasti. V systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD) se jenom od sobotního večera do nedělního dopoledne přihlásilo na 3,5 tisíce Čechů a později se toto číslo zvýšilo až na celkových 6.650 lidí. Protože se určitá část našich občanů v zemích Blízkého východu cítila přímo ohrožena konfliktem a nemohla se kvůli zrušeným komerčním letům z oblasti dostat, rozhodla nakonec česká vláda o vyslání repatriačních letů do postižených oblastí.
Bohužel celou krizovou situaci poznamenala hned zkraje poměrně chaotická komunikace některých členů vlády, kdy například ministr zahraničí Macinka ještě o víkendu tvrdil, že se žádné repatriační lety pro české občany nechystají a který svou tiskovou konferenci ukončil s úsměvem na tváři slovy, že na to budou lidé jednou vzpomínat jako na dobrodružství, při kterém viděli bouchat rakety. Řada českých turistů na Blízkém východě však toto ministrovo vyjádření vnímala vzhledem k závažnosti situace za mimořádně arogantní a nemístné.
Vláda Andreje Babiše se začala zabývat aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě a otázkou zajištění repatriace českých občanů až v pondělí 2. března, kdy zároveň rozhodla o vypravení repatriačních speciálů AČR a najatých civilních přepravců pro české občany, kteří v zemích napadených Íránem pobývají a chtějí se vzhledem k bezpečnostní situaci vrátit domů. Premiér bohužel začal celou záležitost organizovat svým typicky mikromanažerským a do značné míry chaotickým způsobem, který začal silně připomínat dobře známou dobu covidového chaosu v letech 2020-21, kdy „lidé, kteří měli přijít, nepřišli“, což by se v nové situaci dalo parafrázovat na „letadla, která měla přiletět, nepřiletěla“.
Kbelský Airbus „3085“ během podvečerní předletové přípravy k pondělnímu odletu na Krétu, kde měla jeho posádka vyčkávat na udělení přeletových povolení Egypta. Tento letoun měl totiž původně vyzvedávat české občany z Izraele, protože se však početná skupina nedokázala včas přesunout autobusy do egyptského Šarm aš Šajchu na Sinaji, byl jeho let nakonec přesměrován do ománského Muskatu. (foto: Ministerstvo obrany ČR)
Naštěstí Armáda České republiky společně s odborníky z ministerstev obrany a zahraničí, včetně celé řady pracovníků ambasád v dotčených státech, začali celou situaci řešit profesionálně dle jasně daných postupů pro krizové situace. Už v neděli 1. března armáda aktivovala operační centrum, zřízené pro plánování evakuačních letů u Velitelství pro operace AČR, které koordinovalo požadavky Ministerstva zahraničních věcí s poskytovatelem letecké techniky, což byla 24. základna dopravního letectva Praha-Kbely. Ta následně pro samotné evakuační lety vyčlenila čtyři letouny, z nichž dvojice Airbusů A319CJ od 241. dopravní letky a jedna CASA C-295M od 242. transportní letky se měly přímo zapojit do repatriace, zatímco další CASA sloužila jako záloha. V mediálním prostoru se velmi často objevoval termín „malý“ a „velký“ Airbus, což by mohlo u veřejnosti navodit dojem, že jde o dva zcela rozdílné letouny, ve skutečnosti se však jedná prakticky o identické letouny, z nichž každý je však v poněkud jiné přepravní konfiguraci. Airbus ev. č. 2801 označovaný jako „malý“, disponuje celkovou přepravní kapacitou pouze 44 osob, zatímco sesterský stroj ev. č. 3085, označovaný jako „velký“, má díky odlišnému uspořádání kabiny cestujících přepravní kapacitu až 100 osob.
V případě letounu CASA C-295M jde o klasický taktický transportní letoun s turbovrtulovým pohonem pro krátké a střední tratě, který se však vzhledem k letovým výkonům pro delší repatriační lety příliš nehodí. Ostatně, právě použitý letoun ev. č. 0455 ještě dva týdny před nasazením do repatriační operace vysazoval příslušníky komanda 43. výsadkového pluku z Chrudimi na velkém aliančním cvičení Steadfast Dart 2026 v Německu. Pro repatriační let byl tento stroj naštěstí alespoň rekonfigurován a cestující nemuseli sedět na nepohodlných výsadkářských lavicích podél trupu, ale na klasických pasažérských sedačkách, které lze poměrně rychle instalovat do standardizovaných úchytů na podlaze.
Armáda původně předpokládala, že Airbus „2801“ vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu už v pondělí večer, kvůli nočnímu uzavření vzdušného prostoru Jordánska však mohl být repatriační let realizován až v úterý. Druhý Airbus „3085“ měl zase podle původního plánu letět do egyptského Šarm aš-Šajchu, místo toho však nakonec zamířil do Ománu. Veškeré změny souvisely s aktuálním vývojem situace, neboť v uvedenou dobu už bylo jasné, že Češi cestující pozemní cestou z Izraele se na letiště v Šarm aš-Šajchu nedostanou včas. Velkou výzvu zároveň představovalo získání letových povolení pro všechny armádní speciály.
České občany, kteří se strastiplnou pozemní cestou přesouvali z Izraele na Sinaj, nakonec v Šarm aš Šajchu naložila transportní CASA C-295M „0455“ v pasažérské konfiguraci, která přepravila během jediného repatriačního letu celkově 39 českých občanů. Tento letoun posléze figuroval v dezinformační kauze ohledně letu předsedy senátu Miloše Vystrčila na paralympiádu do Itálie dne 6. března, na níž musela armáda reagovat na sociálních sítích a vše uvést na pravou míru. (foto: Ministerstvo obrany ČR)
Z těchto důvodů padlo rozhodnutí vyslat již v pondělí večer dvojici letounů A319CJ „3085“ jako CEF 527 a C-295M „0455“ jako CEF 624 do středomoří na Krétu, kde měly oba stroje vyčkávat přes noc na mezinárodním letišti Nikos Kazantzakis v Heráklionu do doby, než se podaří získat veškerá letová povolení. Zde je potřeba zdůraznit, že vojenské stroje potřebují na rozdíl od běžných civilních linek speciální povolení pro vstup do vzdušného prostoru dotčené země a například v případě Egypta jde mnohdy o několikadenní papírové martýrium.
Zmiňovaná povolení se naštěstí podařilo obstarat již druhý den a krátce po obědě mohla dvojice českých armádních speciálů zamířit z Kréty do cílových destinací. V případě Casy „0455“ šlo o egyptský Šarm aš-Šajch na Sinaji, zatímco Airbus „3085“ zamířil do ománského Muskatu. K dvojici letounů se zároveň v úterý připojil rovněž Airbus „2801“, který se po krátké zastávce v italském Milánu vydal jako CEF 525 do Jordánska na letiště Amán-Marka. Posádky obou Airbusů musely vzhledem k situaci volit trochu jiné a delší letové trasy, vedoucí o něco jižněji, protože bylo nutné oblétávat nebezpečné oblasti.
Jako první dorazil do ČR krátce před 21. hodinou speciál z Ammánu, jenž přivezl zhruba 40 českých občanů, kteří uvízli na Blízkém východě. Ve středu ráno přistála na ruzyňském letišti transportní CASA, která přivezla do Česka 39 lidí z Izraele přes egyptský Šarm aš-Šajch. O něco později dorazil na ruzyňské letiště vládní Airbus z ománského Maskatu, na jehož palubě bylo 96 českých občanů. Repatriační lety samozřejmě pokračovaly i nadále a zapojili se do nich i nasmlouvaní civilní letečtí přepravci. Česká vláda tak k pondělku 9. 3. 2026 zprostředkovala 10 repatriačních letů a pomohla vrátit se domů více než 1500 Čechům, kteří uvízli na Blízkém východě.
Airbus „2801“ s menší přepravní kapacitou 44 osob nakonec vyrazil pro české občany do Jordánska na letiště Amán-Marka a později ještě zajišťoval ve dvou případech repatriaci ze sinajského Šarm aš-Šajchu. Bohužel i tento letoun se stal později „obětí“ donkichotského boje ministra Macinky proti prezidentu Petru Pavlovi, který jej využil 9. března k dlouhodobě plánované návštěvě Pobaltí. Airbus „2801“ by měl v budoucnu projít již schválenou modernizací a rekonfigurací interiéru spojenou s navýšením počtu přepravovaných osob až na 78 pasažérů. (foto: Ministerstvo obrany ČR)
Přestože se repatriační lety nakonec podařilo díky značnému úsilí všech zainteresovaných ministerstev a především pracovníků jednotlivých ambasád v postižených zemích velice dobře zvládnout, nad jejich průběhem zůstává určitá pachuť. Repatriační lety se totiž staly důvodem vnitropolitického boje vlády a opozice, kdy někteří opoziční politici poukazovali na jistou zmatečnost a pomalost kroků vlády na jedné straně, zatímco někteří vládní představitelé útočili na dlouhodobě plánované cesty předsedy senátu na paralympiádu a prezidenta Petra Pavla do Pobaltí, kteří měli údajně blokovat letouny určené k repatriaci. Na dezinformační kampaň proti letu Miloše Vystrčila do Itálie musela nakonec na sociálních sítích reagovat přímo armáda, která vyvracela nepravdivé informace o cestách ústavních činitelů.
Poslední repatriační operace zároveň nasvítila tři důležité problémy, jež se týkají přepravní kapacity a obecně nasazení dopravního letectva AČR při stále se opakujících krizových situacích. Za prvé, kapacita obou vládních Airbusů je velmi omezená, respektive v případě „prezidentského“ stroje 2801 zcela nedostatečná a je nutné co nejdříve realizovat již schválenou modernizaci a rekonfiguraci kabiny cestujících, která umožní nově pojmout až 78 pasažérů oproti stávajícím 44. Druhou věcí je urychlená implementace středního transportního letounu Embraer C-390 Millennium, který přinese oproti turbovrtulovým Casám nové schopnosti v přepravě osob a nákladu na velké vzdálenosti. Je určitě škoda, ze došlo ke zdržení v dodávce prvního stroje, jenž měl do ČR původně dorazit již v listopadu 2025 a čistě teoreticky by jej už bylo možné nasadit do repatriační operace místo pomalých C-295M.
Nové brazilské letouny mají v případě přepravy osob prakticky stejné možnosti jako Airbus A319CJ, zároveň však umožňuji přistát i na hůře vybavených letištích bez nutnosti jakéhokoliv pozemního zabezpečení a disponují moderním systémem vlastní ochrany včetně DIRCM. Oproti Casám navíc mají znatelně vyšší letové výkony a dolet, ostatně Portugalské letectvo nedávno deklarovalo rekordní 16-ti hodinový let až do Mosambiku s šesti tunami nákladu a dvěma mezipřistáními, což tento stroj řadí na pomezí strategické přepravy. A třetím závěrečným bodem je fakt, že podobné krizové situace, kdy jde o životy českých občanů v zahraničí, se v žádném případě nesmí stát předmětem vnitropolitického boje mezi vládou a opozicí, přičemž vládní představitelé musí zaujmout jasné a srozumitelné rozhodnutí v co nejkratším čase.
Nejvíce repatriantů přepravil Airbus „3085“ s vyšší přepravní kapacitou, který během prvního letu vyzvedával české občany z ománského Muskatu. Zajímavé je, že tento letoun využil v termínu od 9. do 15. března ministr průmyslu Havlíček ke své cestě do USA, což překvapivě nikomu z vládních poslanců nevadilo. V uvedenou dobu už naštěstí většinu repatriačních letů zabezpečovali najatí civilní přepravci. (foto: Ministerstvo obrany ČR)
(úvodní foto: Štěpán Bajger, www.planes.cz)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com)
Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.
