Přípravy na letecký transport převaláků do Kazachstánu vrcholí
Už za necelé dva měsíce uskuteční kbelská dopravka náročnou přepravu osmi koní Převalského do vzdáleného Kazachstánu v rámci projektu Návrat divokých koní 2024. Půjde o již desátý transport posledního žijícího divokého koně do Střední Asie, při kterém bude trojice hřebců a pětice klisen ze Zoo v Praze a Berlíně převezena dvojicí transportních letounů CASA C-295M do cílové destinace v kazachstánském Arkalyku. Příslušníci kbelské 24. základny dopravního letectva se na tento náročný úkol připravují již nyní.
Ačkoliv jsme se novému projektu pražské Zoo na přepravu koní Převalského do Kazachstánu nedávno věnovali, nebude na škodu se na celou logisticky poměrně náročnou operaci podívat trochu podrobněji. Vzdušné síly Armády České republiky, respektive 24. základna dopravního letectva v Praze-kbelích, jsou dlouhodobě jedním z důležitých partnerů Zoo Praha v projektu návratu divokých koní Převalského do volné přírody a zajišťují samotnou dopravu koní do cílové destinace. Mezi lety 2011 a 2019 bylo z České republiky do Mongolska letecky přepraveno celkem 34 koní Převalského, které tak bylo možné vrátit do volné přírody a jejich přirozené domoviny.
Kůň Převalského (Equus przewalskii) je posledním divokým koněm, žijícím na naší planetě. Třebaže původně byl kůň Převalského rozšířen na ohromné ploše stepí Střední Asie včetně Kazachstánu, v době jeho objevení ruským geografem Nikolajem Prževalským okolo roku 1881 již přežíval pouze v malé části západního Mongolska. Po 2. světové válce už začínalo být zřejmé, že z přírody zcela vymizí. V roce 1959 proto byla do Prahy svolána světová konference, která hledala cesty, jak tento druh zachránit. Z přírody kůň Převalského zcela vymizel koncem 60. let minulého století, v lidské péči však již existovala stabilně rostoucí populace, která posléze – na přelomu 80. a 90. let – umožnila přistoupit k reintrodukci druhu nejprve do Číny a poté do Mongolska. Na ní se pak výraznou měrou podílela i Zoo Praha.
Koně Převalského volně běžící po pláni v chráněné oblasti Velká Gobi B v Mongolsku, domovině svých předků, kam bylo mezi lety 2011 až 2019 přepraveno z ČR 34 koní a další čtyři z jiné části Mongolska. Zatímco v létě bičují středoasijské stepi prašné bouře a teploty se často blíží ke 40 °C, v zimě mohou klesnout i pod -40 °C. Koně Převalského jsou však k životu v takovém biotopu dobře připraveni. Aby převaláci měli dostatek času se adaptovat na nové podmínky, probíhají jejich transporty z Evropy koncem jara či začátkem léta. Cílem nového projektu „Návrat divokých koní 2024“ je životaschopná populace koní Převalského v Kazachstánu, podobně jako se to podařilo v Mongolsku. (foto: Jaroslav Šimek a Miroslav Bobek, Zoo Praha)
Návrat divokých koní do Kazachstánu
Kůň Převalského se historicky vyskytoval rovněž na území Kazachstánu a dlouhodobě se počítá i s jeho reintrodukcí do tamních stepí, mimo jiné s cílem rekonstrukce původních funkčních stepních ekosystémů. V této souvislosti byla opakovaně oslovena i Zoo Praha a jednání započatá na podzim 2022 realizaci podobného záměru výrazně přiblížila. U příležitosti návštěvy premiéra České republiky Petra Fialy v Astaně podepsal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek s tehdejším předsedou kazachstánského Výboru pro lesnictví a divokou přírodu Nurlanem Kylyšbajevem 24. dubna 2023 memorandum o spolupráci na návratu koní Převalského do Kazachstánu.
Bezprostředně po tomto podpisu následovala průzkumná cesta do Kazachstánu, jejímž cílem bylo posoudit lokality předvybrané pro reintrodukci koní Převalského. Jako velmi vhodná se ukázala oblast stepí Altyn Dala jižně od Kostanaj, kde ve spolupráci příslušných orgánů Kazachstánu a neziskové organizace ACBK (Asociace na ochranu biodiverzity Kazachstánu) dlouhodobě probíhá snaha o obnovu původních stepních společenstev. Cílem projektu je přepravit během pěti let do této oblasti z Evropy cca 40 koní Převalského, kteří budou tvořit základ reintrodukované populace. Jejich přepravu bude zajišťovat Zoo Praha ve spolupráci s Armádou České republiky a dalšími partnery.
Fotografie týmu projektu Návrat divokých koní ze Zoo Praha a místních kazašských partnerů v reintrodukčním centru Alibi v oblasti Altyn Dala (Zlatá step), pořízená během průzkumné cesty na konci dubna 2023. Reintrodukční centrum Alibi v minulosti vybudovala Altyn Dala Conservation Initiative (ADCI) a bylo využito zejména k dřívější reintrodukci asijských oslů Kulanů. Nyní bude sloužit jako vstupní brána koní Převalského do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, jež zabírá plochu více než 7 000 km2. (foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha)
Casy přistanou v kazašském Arkalyku
První transport koní Převalského z Evropy do Altyn Dala proběhne 3. až 4. června 2024. Počítá se s přepravou tří hřebců a pěti klisen z Prahy a Berlína dvěma letouny CASA C‑295M Armády České republiky. Čtyři koně vypraví Zoo Praha jedním strojem z vojenského letiště Praha‑Kbely, další čtyři vypraví z Berlína Tierpark Berlín. Oba letouny odstartují v pondělí 3. června 2024 po poledni. Poletí na letiště Arkalyk s mezipřistáními v tureckém Istanbulu a v ázerbajdžánském Baku, přičemž celá přeprava potrvá bezmála 15 hodin. Předpokládané přistání v Arkalyku je v plánu v úterý 4. června ráno, vypouštění koní do aklimatizační ohrady v Alibi po jejich pozemním transportu se očekává ještě tentýž den odpoledne.
Pro transporty koní Převalského do Mongolska a nyní Kazachstánu jsou využívány letouny CASA C-295M od kbelské 242. transportní letky, které mají jako jediné v AČR zadní rampu. Při cestě do Mongolska musela Casa absolvovat vždy dvě mezipřistání v Kazani plus Novosibirsku a teprve poté přistála na cílovém letišti v mongolském Bulganu. V čase přistání letounu s koňmi byla na místě přítomna již celá řada pracovníků Zoo Praha a jejich partnerů, kteří následně se zvířaty pokračovali pozemní dopravou. Přistání v Bulganu je možné jen za odpovídajících meteorologických podmínek, neboť toto „polní“ letiště nedisponuje odpovídajícím radiotechnickým zabezpečením. (foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha)
Dnes už opuštěné a značně zchátralé letiště v Arkalyku, na kterém ještě za slavných časů Sovětského svazu přistávala i velká proudová letadla jako Tupolev Tu-154 nebo Iljušin Il-76, bylo vybráno s ohledem na zajištěné co nejvyššího komfortu pro přepravované koně. Původně se totiž zvažovala varianta přistání na moderním mezinárodním letišti v Kostanaji, přičemž kazašská strana nabídla pro přepravu koní z Kostanaje vrtulník Mi-8MT. Tento typ se celkem osvědčil při transportu menších Kulanů, ale pro převaláky byl od počátku považován za nevhodný. Pro dopravu vrtulníkem by totiž bylo nutné snížit přepravní boxy, což je velice problematické, a i tak by se do jednoho stroje dostali vždy jen dva koně. To by znamenalo, že část koní by musela hodiny čekat v Kostanaj, o hluku a otřesech během letu ani nemluvě.
Cesta koní Převalského vede po přistání v mongolském Bulganu do oblasti Tachin Tal v přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. Při pozemním transportu je myšleno na všechno a konvoj doprovází i záložní nákladní auto pro případ, že by během náročné cesty v terénu došlo k jakýmkoliv komplikacím. Po příjezdu jsou koně vypuštěni nejdříve do aklimatizační ohrady, kde si postupně zvykají na místní podmínky a seznamují se s ostatními koňmi. Na dalším snímku je vypouštění koně Převalského do aklimatizační ohrady při historicky prvním transportu Zoo Praha v roce 2011. (foto: Miroslav Bobek a Jana Ptačinská Jirátová, Zoo Praha)
Pro možnost přistání v Arkalyku však bylo nutné provést nejprve obhlídku celého letiště a především jeho vzletové a přistávací dráhy, která způsobovala silné vrásky na čele. Dlouhodobě neudržovaná a na první pohled rozpraskaná hlavní asfaltová RWY 08/26 o délce 2.500 m totiž vykazuje četné poruchy. Při detailní kontrole dráhy v říjnu 2023 pak zástupce velitele 24. zDL plk. Milan Laniak uznal dráhu za vhodnou k přistání letounů CASA. Z Arkalyku se tak povezou koně na náklaďácích jen necelých tři sta kilometrů, zatímco z moderního mezinárodního letiště v Kostanaji by to byl dvojnásobek. Další nespornou výhodou je, že díky rozhodnutí správce Kostanajské oblasti bude možné přistání v Arkalyku přímo bez jinak nutného mezipřistání a odbavení v Kostanaji. Pasové a celní odbavení by tak mělo proběhnout přímo v Arkalyku a do Kostanaje poletí obě Casy dotankovat až po vyložení koní.
Do ranní mlhy zahalená dráha opuštěného letiště v Arkalyku, kterou bylo nutné vzhledem k současnému stavu a četným poruchám povrchu podrobně zrekognoskovat. Po vyčištění by měla umožnit bezpečné přistání obou transportních letounů CASA C-295M, které následně přelétnou pro doplnění paliva na mezinárodní letiště Kostanaj. (foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha)
Letiště Arkalyk v minulosti využívala převážně ruská vesmírná agentura Roskosmos jako stanoviště záchranných a pátracích vrtulníků, používaných při vyhledávání návratových kabin lodí Sojuz. Na snímku Mi-8MT služby PSS (Poiskovo-Spasatělnaja Služba) čeká 19. dubna 2008 před hlavním terminálem v Arkalyku na doplnění paliva před přistáním kosmické lodi Sojuz TMA-11 s velitelkou 16. expedice Peggy Whitsonovou, palubním inženýrem a velitelem Sojuzu Jurijem Malenčenkem a účastnicí jihokorejských kosmických letů So-yeon Yi. Kvůli technickým problémům během přistávacího manévru se však sestupová dráha návratového modulu změnila na podstatně strmější balistickou a na astronauty působilo přetížení téměř 10G. Sojuz nakonec přistál v kazašské stepi 420 km západně od předpokládaného místa přistání. (foto: Bill Ingalls, NASA)
Důkladné přípravy vrcholí
V současné době již probíhá plánování letecké přepravy tak, aby byl převoz maximálně šetrný a bezpečný. Speciální boxy pro koně už dorazily na základnu do Kbel a vojáci si jejich naložení do letounu CASA C-295M vyzkoušeli nanečisto v minulém týdnu. Podle příslušníků kbelské základny se každá nakládka materiálu musí předem důkladně vypočítat, aby náklad splňoval předepsané vyvážení letounu. Přepravní box váží včetně koně přes půl tuny. Jeho součástí je například i žlab na krmivo. Aktuálně také probíhají jednání s kazašskou stranou ohledně přípravy a úklidu plochy pro přistání letounů Casa na letišti v Arkalyku, tak aby začátkem června bylo vše přichystáno k leteckému převozu koní do Kazachstánu.
Textový materiál byl připraven na základě presskitu „Návrat divokých koní 2024“ autorů Miroslava Bobka a Filipa Maška, © Zoologická zahrada hl. m. Prahy
Cvičná nakládka speciálních boxů do letounu CASA C-295M ev. 0452 na kbelské základně, ve kterých budou koně přepraveny do Kazachstánu. Barva boxů vychází z barev vlajky Kazachstánu a každý transportní box nese viditelně jméno přepravovaného koně. Jinak celý vizuál „Návratu divokých koní 2024“ vychází z konceptu osvědčeného při transportech koní Převalského do Mongolska, které Zoo Praha ve spolupráci s AČR organizovala v letech 2011 až 2019. Autorem vizuálu pro rok 2024 je pak český ilustrátor a přírodovědec Jan Dungel. (foto: kapitánka Kristýna Kosatíková)
(úvodní ilustrační foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha)
(další zdroje: článek „Armáda dopraví do Kazachstánu dalších osm koní Převalského“, autor kapitánka Kristýna Kosatíková, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-dopravi-do-kazachstanu-dalsich-osm-koni-prevalskeho-250271/; článek „Místo pro přistání divokých koní“, autor Miroslav Bobek, https://www.zoopraha.cz/aktualne/pohledem-reditele/14370-misto-pro-pristani-divokych-koni)
