Vipery proti Šáhidům – misi v Polsku zahájila 6. Heli Unit AČR
Dvojice bitevních vrtulníků AH-1Z Viper pomáhá od července chránit vzdušný prostor Polska, kde po třech měsících vystřídaly na zahraniční misi dosavadní vrtulníky UH-1Y Venom. Úkol převzali vrtulníkáři v rámci šesté rotace úkolového uskupení Heli Unit a přestože jeho plnění ovlinila čtvrteční tragická událost spojená s katastrofou vrtulníku Venom přímo na základně v Náměšti nad Oslavou, dvojice Viperů zůstává i nadále v Polsku a s jejich nasazením v rámci úkolového uskupení Heli Unit se počítá až do konce září letošního roku.
Čeští vrtulníkáři pomáhají střežit polské nebe před ruskými bezpilotními prostředky už od loňského září, kdy jich do vzdušného prostoru Polska pronikly na dvě desítky, většina z nich ze sousedního Běloruska. Představitelé AČR tehdy při vyhodnocení možné pomoci našemu sousedu a důležitému aliančnímu spojenci došli k závěru, že stíhací Gripeny ani pozemní systémy protivzdušné obrany nejsou odpovědí proti tak levným bezpilotním prostředkům, jako jsou masivně nasazované Šáhidy, Gerany či Gerbery. Proto česká strana využila zkušenosti, které mají s jejich eliminací naši ukrajinští partneři a rozhodla se nasadit vrtulníkovou jednotku Heli Unit.
Zatímco první dvě rotace sil ve formě 3. a 4. vrtulníkové jednotky byly vybavené modernizovanými víceúčelovými vrtulníky Mi-171ŠM, další rotace již použily novinku vrtulníkového letectva AČR, stroje systému H-1, pro které šlo o vůbec první nasazení v zahraniční operaci. V pořadí 5. Heli Unit AČR s vrtulníky UH-1Y Venom převzala operační úkol 25. března 2026 a společně se spojenci začala chránit východní křídlo NATO. Pátá jednotka zahájila svou službu v Polsku s dvojicí Venomů ev. č. 0491 a 0495, které na přelomu dubna a května doplnil ještě třetí stroj ev. č. 0492. Počátek služby QRA (Quick Reaction Alert) zpestřily tuhé březnové mrazy, dosahující až k minus 26 stupňů, což samozřejmě komplikovalo práci především pozemnímu personálu.
Dvojice Venomů 5. vrtulníkové jednotky na své operační základně na východě Polska, nedaleko běloruské hranice. Vrtulníky UH-1Y létají na misi v Polsku v poněkud jiné konfiguraci než při běžných výcvikových letech v ČR. Vzhledem k povaze mise a plněným úkolům mají například aktivované senzory MAWS či plně nabité výmetnice klamných cílů AN/ALE-47. (foto: 5. Heli Unit AČR)
Vrtulníková jednotka čítá přibližně stovku příslušníků AČR, jíž kromě pilotů a palubních střelců tvoří rovněž technici ILS, logistici, vojenští hasiči nebo IT specialisté. Je to zároveň poprvé, kdy česká Heli Unit vyjela do zahraničí jako kompaktní jednotka a dokáže tak na místě fungovat zcela nezávisle na svém okolí. V minulosti totiž vyjížděla jenom letecká část a podporu nám poskytoval někdo jiný, třeba v případ nasazení v dalekém Afghánistánu to byli Američané. Heli Unit tak má přímo na místě veškerou potřebnou automobilní techniku včetně cisteren, požárních vozidel apod.
Protože se operační základna českých vrtulníkářů nachází jen několik kilometrů od běloruské hranice, je nutné dodržovat přísná bezpečnostní pravidla. Samozřejmostí je zákaz použití mobilních telefonů s českými SIM kartami. Bělorusové totiž v pohraničí záměrně zesilují signál svých operátorů a přes připojené mobily tak mohou „trackovat“ pohyb cizinců. Zároveň mohou lokalizovat volaná čísla, na která pak zpravodajská služba GRU volá a psychologicky „působí“ například proti rodinám vojáků, tak jako se to ostatně již v minulosti stalo jednomu ze zahraničních kontingentů mise Baltic Air Policing. Čeští vrtulníkáři moc dobře vědí, že jsou zde pod neustálým běloruským dohledem a běloruská strana má přehled o každém vzletu českých vrtulníků.
Protože většina dronových útoků probíhá v nočních hodinách, musí být posádky Heli Unit schopné působit proti bezpilotním prostředkům i za těchto podmínek. Létající personál včetně palubních střelců je proto plně vycvičen pro plnění nočních misí za využití NVG. Velkou pomocí je i nadstandardní senzorické vybavení včetně multisenzorové hlavice AN/AAQ-22E Brite Star II s účinným Flirem. (foto: 5. Heli Unit AČR)
Cvičných i skutečných ostrých vzletů zažila jednotka Heli Unit za necelý rok svého nasazení už několik. Operační velitelství polských ozbrojených sil DORSZ (Dowództwo Operacyjnego Rodzajów Sił Zbrojnych) posuzuje, zda je hrozba adekvátní a v případě nutnosti vydá povel ke vzletu. Operační velitelství v takovém případě navádí české vrtulníkáře na cíl. „Pokud cíl zmizí z obrazovky, znamená to, že byl sestřelen, deaktivován nebo prostě spadl, což my nevíme, ale do poslední chvíle ho vyhledáváme,“ popisuje činnost velitel české vrtulníkové jednotky major V. Š. s tím, že žádný sestřel ruského dronu si ještě nepřipsali. „Systém je nastavený tak, aby sem dron nedoletěl. A když sem přesto doletí, tak by se měl sestřelit, zatím se ovšem střílet nemuselo,“ upřesňuje major.
Čtyřčlenná posádka Venomu musí v případě poplachu vzlétnout do patnácti minut. Hlavní výzbrojí konfigurace „Dron Killer“ je kulomet GAU-21/A ráže 12,7 mm (fiftycal), instalovaný na levé straně trupu, zatímco střelec na pravé straně používá standardní kulomet M240 ráže 7,62 mm. Bohužel asi nejúčinnější zbraň proti bezpilotním prostředkům museli palubní střelci nechat doma. Takzvaný Minigun neboli rotační kulomet GAU-17/A ráže 7,62 mm je proti dronům sice velmi účinný, zároveň však má poměrně velký rozptyl, což by při střelbě mohlo ohrozit lidi na zemi. Sestřelování dronů pomocí vrtulníků si čeští vojáci trénovali ještě před přesunem do Polska na leteckých simulátorech i ve vojenských výcvikových prostorech. „Toto je disciplína, která se dlouho necvičila. Většina našich hlavních úkolů je podpora pozemních sil, blízká palebná podpora a podobně. Nepamatuji si, že bychom v minulosti byli vycvičení tak, abychom byli schopni zasahovat nějaké malé drony. To se teď změnilo,“ říká velitel jednotky major V. Š.
Palubní střelci Venomu 5. vrtulníkové jednotky s mohutným „fiftycalem“ ráže 12,7 mm (vlevo) a standardním kulometem M240 ráže 7,62 mm (vpravo) nad rovinatou krajinou východního Polska. Přestože jde o poměrně řídce osídlenou oblast, platí pro střelbu na drony jasná bezpečnostní pravidla, tak aby nedošlo ke zranění civilních osob na zemi. Právě bezpečnostní důvody neumožnily použití účinných rotačních kulometů Minigun GAU-17/A, které mají větší rozptyl při střelbě. (foto: 5. Heli Unit AČR)
Bitevní Vipery poprvé v ostrém nasazení
Dvojice vrtulníků AH-1Z Viper působí v Polsku v rámci úkolového uskupení Heli Unit od začátku července. Jejich nasazení opět předcházely měsíce intenzivních příprav, které vyvrcholily certifikačním cvičením VORTEX. To potvrdilo připravenost leteckého i pozemního personálu plnit úkoly zaměřené na ochranu vzdušného prostoru a působení proti nízkoletícím cílům. Pro příslušníky 221. vrtulníkové letky a posádky strojů AH-1Z jde o obrovskou zkušenost, neboť s novými stroji se doposud mohli zúčastnit pouze jediného zahraničního cvičení Strong Together 2025, jež se uskutečnilo v říjnu 2025 na území Slovenska. Přesto byla příprava na misi v Polsku velice intenzivní a zahrnovala i cvičné zachycení bezpilotních prostředků Scan Eagle, které svým letovým profilem mohou simulovat Ruskem používané bezpilotní systémy typu Šáhid, Geran či Gerbera.
6. úkolové uskupení AČR Heli Unit čítá přibližně stovku vojáků Armády ČR a plánovaná doba nasazení je opět 3-4 měsíce. Jádro jednotky tvoří převážně příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Jednotka je vybavena dvojicí bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a pro 221. vrtulníkovou letku jde o druhé, navazující nasazení vrtulníků systému H-1 v zahraniční operaci. Přelet do Polska byl zahájen v pondělí 29. června, kdy z Náměšti odstartovala formace „HUNTER 21„, netradičně vybavená přídavnými nádržemi, a zamířila na mošnovské letiště k doplnění paliva. Z Mošnova již oba vrtulníky pokračovaly s mezinárodním volacím znakem CEF425 do polského vzdušného prostoru na jedno letiště ve východní části Polska, které nebude redakce blíže specifikovat. Odtud po dalším doplnění paliva oba Vipery zamířily na poslední etapu přeletu, která je přivedla až na operační základnu u běloruské hranice.
Příslušníci 5. vrtulníkové jednotky realizovali během svého nasazení i běžný výcvik v prostorech u běloruské hranice, nebo nad polygony ozbrojených sil Polska. Na snímku je i stroj UH-1Y Venom ev. č. 0491, který byl zničen během čtvrteční katastrofy přímo na základně v Náměšti nad Oslavou. Tato tragická nehoda si bohužel vyžádala život mladé příslušnice 22. základny vrtulníkového letectva a k celé smutné události se v budoucnu vrátíme samostatným článkem. (foto: 5. Heli Unit AČR)
Hlavním úkolem 6. vrtulníkové jednotky jednotky je posílení polských ozbrojených sil v jejich úkolech ochrany vzdušného prostoru. K tomu bude AH-1Z využívat špičkové senzorické vybavení v podobě multisenzorové hlavice TSS (Target Sight System) AN/AAQ-30A, umístěné na přídi vrtulníku, jejíž termovize má dosah až 10 km, zatímco optický kanál 12 km. K případnému ničení dronů bude využíván tříhlavňový rotační 20 mm kanón M197 s účinným dostřelem až 2 000 m, který se nachází na spodní části přídě v otočném zbraňovém modulu A/A-49E7 a má k dispozici slušnou zásobu 750 nábojů.
První měsíc služby české Heli Unit s bitevními Vipery bohužel negativně ovlivnila čtvrteční katastrofa vrtulníku UH-1Y Venom ev. č. 0491 přímo na základně v Náměšti nad Oslavou, při které zahynula jedna příslušnice základny a další čtyři členové osádky byli zraněni. Armáda po této nehodě okamžitě pozastavila provoz všech vrtulníků systému H-1, což je standardní operační postup. Zákaz letů se bohužel týká i bitevních vrtulníků AH-1Z na misi v Polsku. Podle náčelníka generálního štábu generálporučíka Miroslava Hlaváče Poláci tuto situaci chápou a přijmou taková opatření, aby je dočasně nahradili. V Polsku zatím vrtulníky Viper zůstávají a armáda neplánuje jejich stažení. Každopádně čeští vojáci šesté Heli Unit navazují na předchozí rotace a nadále přispívají k posílení obrany východního křídla NATO, stabilitě regionu a podpoře polských ozbrojených sil.
Oproti běžnému létání v ČR používá létající personál UH-1Y na misi v Polsku místo klasických kombinéz maskovací oděv se vzorem Multicam, včetně taktické vesty s veškerým potřebným vybavením pro „přežití“. Obě fotografie pocházejí z návštěvy zástupce velitele Operačního velitelství polských ozbrojených sil DORSZ generálmajora Ireneusze Starzyńskiego u českého kontingentu 5. Heli Unit AČR. (foto: st. Kpr. Lukasz Marzec, Combat Camera Poland)
(úvodní ilustrační foto: 22. zVrL Náměšť nad Oslavou)
(zdroj: Nečekají na zázrak. České Venomy drží pohotovost na východní hranici NATO, autor Kateřina Gruntová, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nizky-let-kulomety-pripravene-tady-cesi-brani-evropu-pred-ruskymi-drony-308292; archív redakce czechairforce.com)
Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.
