AktualityCvičeníZahraniční mise

SWIFT RESPONSE 2022, největší cvičení výsadkových sil NATO

V termínu od 2. do 20. května se v Evropě uskutečnilo vůbec největší letošní cvičení aliančních výsadkových vojsk Swift Response 22, které je zároveň součástí celé série cvičení, zastřešených pod souhrnným názvem Defender Europe 22. Primárním účelem aliančních výcvikových aktivit typu Defender Europe je vyzkoušet rychlost reakce americké armády při obraně svých evropských spojenců a zároveň procvičit interoperabilitu mezi USA, NATO a partnerskými armádami v Evropě. Tomu také odpovídá i značný rozsah cvičení, neboť do letošního ročníku Defender Europe se zapojilo na území šesti států skoro 20 tisíc vojáků z 18-ti armád NATO či partnerských států.

Samotné cvičení výsadkových sil  Swift Response je každoroční mnohonárodní výcvikovou aktivitou americké armády v evropském prostoru, která se letos konala na několika místech současně a zúčastnilo se jí zhruba 9.000 příslušníků ozbrojených sil ze 17-ti států, kteří působili především ve výcvikových prostorech v Norsku, Litvě, Lotyšsku a Severní Makedonii. Plánování cvičení začalo již roce 2021 a samotné přesuny techniky z USA byly zahájeny v březnu letošního roku. Ačkoliv podle vyjádření americké tiskové služby není Swift Response 22 reakcí na žádnou konkrétní hrozbu či protivníka, je nasnadě, že finální plánování bylo dozajista ovlivněno aktuální ruskou agresí vůči Ukrajině. Hlavním záměrem letošního cvičení totiž byla primárně koordinace a spolupráce aliančních sil při reakci na hrozbu či přímo vznik konfliktu ve velmi krátkém čase, konkrétně do 48-72 hodin.

Během Swift Response 22 se uskutečnilo pět téměř simultánních společných výsadkových operací. Cvičení bylo zahájeno přesunem 4. brigádního bojového týmu (výsadkového) 25. pěší divize ( 4th Brigade Combat Team (Airborne) 25th Infantry Division) z Aljašky do Norska, kde po vysazení z letounů C-17A Globemaster III demonstroval 4. IBCT schopnost vést bojové operace se spojenci na „nehostinném“ a klimaticky náročném severu Evropy. Téměř ve stejnou dobu provedli výsadkáři americké 173. výsadkové brigády, 82. výsadkové divize a italské výsadkové brigády „Folgore“ výsadkovou operaci nad územím Severní Makedonie, která byla podpořena i aeromobilní operací příslušníků britské, albánské, francouzské a řecké armády. Další výsadková operace se odehrála na území Litvy, kam byli „shozeni“ příslušníci výsadkových vojsk Německa a Nizozemí. Poslední výsadková operace se pak uskutečnila nad Lotyšskem.

Nástup českých a polských výsadkářů do transportních letounů C-295 a C-130 proběhl na stojánce 8. Bazy Lotnictwa Transportowego Kraków-Balice, odkud startovaly obě výsadkové vlny nad Lotyšsko. Vylézt na šikmou rampu do nákladové kabiny Casy je pro výsadkáře vzhledem k těžkým a rozměrným vakům možná obtížnější než samotný seskok. (foto: 24. zDL Praha-Kbely)

 

Mezinárodního cvičení Swift Response 22 se pochopitelně účastnila i Armáda ČR, kterou zastupovali především výsadkáři 43. výsadkového pluku z Chrudimi, posádky letounů CASA C-295 ze 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích, a do cvičení byl za českou stranu dále zařazen i prvek protivzdušné obrany z 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích a letečtí návodčí – specialisté Czech JTAC. Chrudimští výsadkáři během cvičení působili v sestavě 18. praporu polské 6. Brygady Powietrznodesantowej  im. gen. bryg. Stanisława Sosabowskiego a na jejím štábu v Krakově se nacházel výsadkový plánovací a koordinační tým. Hlavní epizodou, které se příslušníci 43. výsadkového pluku účastnili, byl společný polsko-český výsadek nad bývalou sovětskou leteckou základnou Jekabpils* v Lotyšsku dne 9. května v rámci tzv. „Joint Forcible Entry“, neboli rychlého ozbrojeného průniku na nepřátelské území.

Pro akci v Lotyšsku bylo za polskou stranu vyčleněno 7 letadel CASA C-295M z 8. Bazy Lotnictwa Transportowego im. płk. pil. Stanisława Jakuba Skarżyńskiego (8 BLTr) na letišti Kraków-Balice a 2 stroje C-130E Hercules z 33. Bazy Lotnictwa Transportowego im. płk. pil. Wiktora Pniewskiego (33 BLTr) v Powidzu. Českou část operace pak zabezpečila dvojice transportních letounů C-295M/MW z kbelské 242. transportní a speciální letky, jejichž posádky přelétly už  v neděli 8. května z Čáslavi na polskou leteckou základnu Kraków-Balice, odkud se realizoval i start k výsadkové operaci nad bývalou sovětskou základnu Jekabpils v Lotyšsku. První vlna transportních letadel s výsadkáři odstartovala v pondělí 9. května v dopoledních hodinách a z Krakova zamířila severním kursem okolo ruské enklávy v Kaliningradu přes Litvu do Lotyšska.

Dva záběry z výsadkové operace nad doskokovou plochou v blízkosti letiště Jekabpils v Lotyšsku. Výsadek byl prováděn z výšky cca 400 metrů a po seskoku a přeskupení čeští a polští výsadkáři v síle praporní výsadkové skupiny (Battalion Airborne Group) zahájili dobývání letiště. (foto: 24. zDL Praha-Kbely)

 

Výsadkovou vlnu tvořilo šest polských transportních strojů C-295M a dva C-130E, které doplnila dvojice českých letounů C-295M/MW ev. č. 0455 a 0482. Po „shození“ všech výsadkářů z výšky cca 400 m v prostoru letiště se všechny letouny vracely zpět do Krakova. Výsadkáři mezitím po doskoku, přeskupení a vytvoření tzv. praporní výsadkové skupiny (Battalion Airborne Group), jejímž jádrem byl polský 16. výsadkový prapor, zahájili svůj první úkol, který spočíval v ovládnutí letiště a přistávací plochy, tak aby mohl být zajištěn letecký most do místa výsadku. Nepřátelské síly v podobě kanadských vojáků se podařilo postupně eliminovat a po čtyřech hodinách polští a čeští výsadkáři obsadili všechny důležité budovy a letištní plochu.

V odpoledních hodinách odstartovala z Krakova druhá vlna výsadku, která již mohla přistát přímo na ploše letiště Jekabpils. Polské Herculesy sem přepravily například lehká výsadková vozidla Aero 4×4  s minomety a zároveň zajistily shoz zásob na kontejnerech CDS (Container Delivery System), z nichž každý váží několik set kilogramů. Celkově se do operace nad bývalým sovětským letištěm zapojilo na cca 400 polských výsadkářů 6. výsadkové brigády a zhruba stovka českých výsadkářů z 43. výsadkového pluku.

Cvičení Swift Response 2022 bylo obrovskou zkušeností pro všechny nasazené chrudimské výsadkáře a kbelské posádky transportních letounů, které prověřilo naši schopnost vést aeromobilní operace s omezeným plánováním, dále reakci na posily nepřítele, použití protileteckých a bezpilotních prostředků, ale i podporu polním chirurgickým týmem v místě konfliktu.

Poznámka* – koncem 80. let byl na letišti Jekabpils dislokován 886. samostatný průzkumný pluk (VÚ 35422), začleněný do sestavy 15. letecké armády. Útvar disponoval dvěma průzkumnými letkami, z nichž jedna měla ve výzbroji 14 ks letounů Su-17M4R, zatímco druhá používala 12 ks strojů Su-24MR. Po vyhlášení nezávislosti Lotyšska byl pluk vyveden do Ruska a v roce 1993 rozpuštěn.

Výsadek chrudimských příslušníků 43. výsadkového pluku zabezpečily posádky letounů CASA C-295M/MW kbelské 242. transportní a speciální letky, které do polského Krakova odstartovaly z dočasného působiště v Čáslavi. Ačkoliv má většina příslušníků 242. letky poměrně bohaté zkušenosti ze zahraničních operací v rámci MFO či Takuby, obří cvičení výsadkových vojsk Swift Response 2022 je pro ně bezesporu novou zkušeností a velkým přínosem. (foto: 24. zDL Praha-Kbely)


 

 

(úvodní foto: 24. zDL Praha-Kbely)

(zdroj: článek „Elitní síly prověří pět výsadkových operací. Do akce jdou i speciálové“, https://www.idnes.cz/zpravy/nato/vysad-specialni-cviceni-nato-usa-trajan-swift-aliance.A220503_185247_zpr_nato_inc; článek „Nebe plné výsadkářů. Seskok 7 tisíc vojáků odstartoval cvičení NATO“, https://www.natoaktual.cz/zpravy/defender-europe-cviceni-nato-swift-response-armada-vysadkar.A210514_125355_na_zpravy_m00; článek „U.S. Army Europe and Africa Begins Exercise Swift Response“, https://www.europeafrica.army.mil/ArticleViewPressRelease/Article/3016048/us-army-europe-and-africa-begins-exercise-swift-response/; článek „3. SLTr. i 6. BPD na Swift Response i Defender Europe“, https://www.altair.com.pl/news/view?news_id=37003; článek „Wielki desant na Swift Response“, autor Magdalena Kowalska-Sendek, http://www.polska-zbrojna.pl/home/articleshow/37225?t=Wielki-desant-na-Swift-Response-; https://globe.adsbexchange.com/?icao=498489&lat=51.355&lon=18.276&zoom=5.5&showTrace=2022-05-09&timestamp=1652108176)

(aktualizace: 23. 5. 2022)