Sokolem do Orlických hor, v Těchoníně se létalo z heliportu
Pod majestátným vrcholem Suchý vrch, který je dominantou jižní části Orlických hor, a nedalekou dělostřeleckou tvrzí Bouda se v zalesněném údolí Tiché Orlice nachází jedno špičkové pracoviště Armády ČR. Jde o Centrum biologické ochrany (CBO) v Těchoníně, kde došlo minulý týden k cvičné aktivaci specializované infekční nemocnice (SIN), do níž se zapojil i vrtulník W-3A Sokol z 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích.
Centrum biologické ochrany Těchonín je vysoce specializovaným zdravotnickým vojenským zařízením ve východních Čechách, které je v podstatě jediné svého druhu ve střední a východní Evropě. Od roku 1971 fungovalo jako přísně utajované speciální pracoviště s výzkumnými mikrobiologickými laboratořemi pro potřeby bývalé ČSLA a dalších armád států Varšavské smlouvy. Skutečný účel zařízení byl veřejnosti v západních zemích odhalen ještě v 80. letech minulého století, kdy vyšel v jednom západoněmeckém periodiku článek o těchonínském pracovišti i s tajně pořízenými fotografiemi areálu, což tehdy vyvolalo u představitelů ČSLA značný poprask. V roce 1990 byly v souvislosti s vnitropolitickými změnami v Československu veškeré práce v hlavní části zařízení zastaveny a následně proběhla likvidace výzkumných infekčních a testovacích materiálů.
Význam těchonínského zařízení vzrostl až v souvislosti s teroristickými útoky v USA a pražským summitem NATO. Stěžejní součástí CBO Těchonín je nyní specializovaná infekční nemocnice (SIN). Mezi její úkoly patří zajištění izolace pacientů se zvláště nebezpečnými a exotickými infekcemi (např. SARS, krvácivé horečky jako Ebola, Marburg, Lassa, multirezistentní tuberkulóza, pravé neštovice apod.) až na stupni zabezpečení Bio Safety Level 4, dále hospitalizace a léčba nemocných s nebezpečnou nákazou a zamezení následného šíření nákazy v ostatní populaci. Zařízení v Těchoníně je také využíváno při karanténních vyšetřeních jednotek AČR po jejich návratu z epidemiologicky rizikových oblastí. CBO však není pouze specializovaná infekční nemocnice, ale je také základnou armádního biologického obranného výzkumu a místem, které slouží zároveň jako výukové, výcvikové a školicí středisko pro vojenské a civilní specialisty jak z ČR, tak i v rámci NATO.
Hlavní budova CBO Těchonín disponuje i střešním heliportem s únosností 6400 kg, což zhruba odpovídá maximální vzletové hmotnosti vrtulníků W-3A Sokol. Areál s heliportem se nachází v údolí řeky Tiché Orlice s okolním kopcovitým terénem a je v těsné blízkosti obce, což na posádky vrtulníků klade během přiblížení k ploše vyšší nároky na správnou techniku pilotáže. (foto: Jiří Sejkora, sejkpcephoto)
Kromě celé řady specializovaných pracovišť disponuje CBO Těchonín i nemocničním heliportem, umístěným na střeše hlavní budovy. Těchonínský heliport (LKTH) je neveřejný vnitrostátní vojenský heliport HEMS, certifikovaný pro operace vrtulníků hmotnostní a rozměrové kategorie W-3A Sokol za denních i nočních podmínek VFR. Samotná betonová kruhová základna heliportu s průměrem 26,5 m má únosnost 6400 kg a větší a těžší stroje Mi-17 či Mi-171Š musejí chtě nechtě využít louku před areálem. Heliport je vybaven přibližovací světelnou soustavou, skládající se z 6-ti všesměrových návěstidel žluté barvy, a dále disponuje světelnou soustavou prostoru dotyku a odpoutání vrtulníku (TLOF) dle normy STANAG 3619 s obvodovými světelnými všesměrovými návěstidly, z nichž 12 ks je žluté barvy a 7 ks zelené barvy. Veškeré denní přiblížení či vzlety je možné realizovat vzhledem k okolnímu terénu pouze ze dvou směrů, noční přiblížení je pak možné pouze ze směru 235°, odkud je vedena světelná sestupová soustava pro vizuální přiblížení včetně světel APAPI.
Během nedávné cvičné aktivace specializované infekční nemocnice se pochopitelně většina aktivit odehrávala v útrobách jednotlivých specializovaných pracovišť CBO. Jednou z mnoha procvičovaných situací však byla i extrakce pacientů přímo z nemocničního heliportu. K tomuto účelu proto v úterý 10. května v odpoledních hodinách zamířil z pražských Kbel do Těchonína i vrtulník W-3A Sokol ev. č. 0711, používající klasickou volačku „HANDY“. Sokol a jeho zkušená posádka 243. vrtulníkové letky procvičovala úkoly spojené s aktivací specializované infekční nemocnice jak za světla, tak i za tmy. V součinnosti s vojenskými hasiči z Agentury logistiky a civilními i dobrovolnými hasiči se zároveň testovaly bezpečnostní systémy samotného heliportu.
Vrtulníkové létání v prostoru CBO Těchonín je specifické především z pohledu umístění areálu v zalesněném údolí přímo v sousedství obce, navíc v jeho těsné blízkosti je vedení vysokého napětí. Pro posádky Sokolů tak jde vždy o určitý adrenalin, umocněný většinou méně příznivými povětrnostními podmínkami podhůří Orlických hor.
Velké poděkování za možnost použít fotografie z aktivace SIN Těchonín si zaslouží fotograf a tiskový mluvčí Městské policie Pardubice Jiří Sejkora, jehož uměleckou tvorbu můžete sledovat na Instagramu
Nácvik extrakce pacientů z nemocničního střešního heliportu za pomoci vrtulníku W-3A Sokol kbelské 243. vrtulníkové letky. Při použití větších strojů kategorie Mi-17 je nutné využít travnatou plochu před areálem, hned vedle silnice Jablonné nad Orlicí-Mladkov. (foto: Jiří Sejkora, sejkpcephoto)
Těchonínský heliport LKTH umožňuje i noční operace za podmínek VFR. Přiblížení v noci je však možné pouze ze směru 235°, odkud je vedena světelná sestupová soustava pro vizuální přiblížení včetně světel APAPI pro kontrolu správné sestupové osy. (foto: Jiří Sejkora, sejkpcephoto)
(úvodní ilustrační foto: Aleš Hottmar)
(zdroj: oficiální FB profil Armády ČR, archív redakce czechairforce.com)
