Podepsáno: České letectvo bude používat Gripeny až do roku 2035
Ministerstvo obrany podepsalo v pondělí 1. září dlouho očekávanou smlouvu se Švédskem na pronájem 12 stíhaček JAS-39 Gripen do roku 2035. Kontrakt v hodnotě necelých 14 miliard korun zahrnuje nejen pronájem samotných letounů, ale i potřebný servis a výcvik pilotů. Další zhruba 3,5 miliardy pak Česká republika investuje do jejich výrazné modernizace. Návrh na prodloužení pronájmu dvanácti strojů již dříve podpořilo Kolegium ministryně obrany a následně jej projednala vláda. Využití Gripenů až do roku 2035 pomůže překlenout období, kdy budou do AČR postupně zaváděna letadla páté generace F-35, navíc české letectvo bude schopno po celou tuto dobu plnit své alianční závazky vlastními silami.
Gripeny slouží v českém letectvu spolehlivě od roku 2005 a za více než dvacet let provozu celá flotila nalétala úctyhodných 38.000 letových hodin. Díky zásadní modernizaci v roce 2018 jde o víceúčelové bojové letouny, schopné plnit široké spektrum úkolů. V rámci ochrany českého vzdušného prostoru jsou stíhačky Gripen schopny zabezpečit úkoly „Air Defence Advanced“, což je působení proti vzdušným cílům protivníka se schopností rozpoznávat nízko a pomalu letící cíle na pozadí země či vyhledávání a sledování většího množství vzdušných cílů při provádění aktivní protivzdušné operace. České Gripeny jsou zároveň schopné zabezpečit utajované hlasové a datové spojení se vzdušnými a pozemními prostředky, navíc disponují i pokročilými systémy vlastní ochrany a elektronického boje.
Protože současný „druhý“ pronájem vyprší začátkem října 2027, bylo nutné zavčasu vyřešit budoucnost českého nadzvukového letectva. Již za předchozího vedení Ministerstva obrany se vypracovalo vojenské doporučení, podle něhož úkoly, které na české letectvo bude klást budoucí bojiště, zvládne plnit pouze letoun páté generace. Z tohoto důvodu se Česká republika rozhodla k zásadnímu kroku, jenž ovlivní taktické letectvo AČR na několik dalších desetiletí, a pořídila 24 letounů F-35A Lightning II Block 4, včetně munice, výcviku personálu a dalšího příslušenství v celkové hodnotě 105,9 mld. Kč. Na nových letounech začnou čeští piloti létat od roku 2029 a v roce 2031 se předpokládá přílet prvních „pětatřicítek“ do ČR. Plné operační schopnosti získají české letouny F-35A v roce 2035, kdy bude také ukončen pronájem Gripenů.
Během dvacetileté služby se piloti českých JAS-39 Gripen podíleli nejen na každodenní ochraně vzdušného prostoru ČR, ale i našich aliančních spojenců během celkově osmi zahraničních misí Air Policing. (foto: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
Poslední pronájem
Ministerstvo obrany zahájilo oficiální jednání se švédským státem o prodloužení pronájmu Gripenů prakticky vzápětí po podpisu smlouvy na F-35, kdy bylo více méně jasné, že první letouny páté generace nepřiletí do ČR před ukončením pronájmu, a to ani v případě využití možné dvouleté opce na jeho prodloužení až do roku 2029. Původní švédská cenová nabídka dalšího užívání strojů JAS-39 však byla značně vysoká a Česká republika nebyla ochotná na takové podmínky přistoupit. Protože však obě strany stály o dohodu a ČR měla stanovenu určitou cenovou hranici, na kterou je ochotna přistoupit, švédský Úřad pro správu obranného materiálu (FMV) přišel s řešením v podobě snížení počtu pronajímaných letounů ze 14 na 12. Tím se švédská nabídka stala ze strany České republiky akceptovatelnou, a to při zachování potřebné schopnosti k ochraně vzdušného prostoru České republiky.
Na základě uzavřené smlouvy, kterou podepsali vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubor Koudelka a generální ředitel státní vyzbrojovací agentury FMV Mikael Granholm, zaplatí Česká republika za pronájem 12 letounů Gripen, jejich servis a za výcvik pilotů 6,012 miliardy švédských korun (13,80 miliardy českých korun bez DPH). Oproti původní švédské nabídce z loňského roku tak došlo k úspoře asi 25 procent. Nabídka byla švédskou stranou pro Českou republiku vyjednána stejným způsobem a za stejných podmínek, jako jsou vyjednávány nabídky pro švédské letectvo a další uživatele Gripenů. Ministerstvo obrany je však připravené i na vyšší výdaje a rezerva na pokrytí kurzového a inflačního rizika činí 5,8 miliardy korun. Prodloužený pronájem začne 2. října 2027 a potrvá až do 31. prosince 2035, dva „nadbytečné“ letouny JAS-39C vrátí Česko v průběhu října 2027 zpět Švédsku.
Vyšší „roční“ cenu pronájmu, ministerstvo obhajuje nejen růstem ceny na trhu práce a ceny materiálu v posledních letech, ale především stářím a náletem celé flotily českých Gripenů, které budou ve službě v AČR již třetí dekádu. Ostatně, rekordmanem v českém letectvu co do počtu nalétaných hodin je pravděpodobně stroj JAS-39C ev. č. 9237, jenž nedávno završil neuvěřitelných 3.000 letových hodin. U letounů, které budou provozovány v závěrečné etapě své třicetileté životnosti je totiž reálný předpoklad, že dojde k častějšímu výskytu běžných závad vlivem opotřebení a stáří různých agregátů či technologií, což povede k vyšším nákladům na údržbu. Ačkoliv se výrobce snaží řadu těchto komponent a technologií při předepsaných pracích obměňovat, závěrečný cyklus (Wear-out Phase) je vždy spojen s nejvyššími provozními náklady u jakéhokoliv typu, Gripeny nevyjímaje.
Samotná životnost draku českých letounů JAS-39C/D Gripen při objednaném ročním náletu a způsobu jeho provozu byla vypočítána přibližně na 30 let. Takto vlastně každá fáze pronájmu české flotily odráží jednu z fází životního cyklu. V prvním desetiletí služby (2005-2015) se vyžadovaly vyšší provozní výdaje s ohledem na zavádění letounu do služby v prostředí AČR a nutnosti vybudování potřebné infrastruktury. V druhém desetiletí (2015-2025) už byly s typem solidní provozní zkušenosti a nedocházelo k žádným „překvapením“, což se projevilo i na ceně, kterou ČR platí Švédsku za servis letounů. Ve třetím desetiletí (2025-2035) letouny vstoupí do třetí fáze životního cyklu, kdy se reálně projeví vyšší opotřebení a nutnost další modernizace.
Asi nejsložitějším obdobím pro nadzvukové taktické letectvo AČR bude rok 2028, na který připadá čistě teoreticky další zahraniční mise a kdy už bude celá flotila menší o dva jednomístné stroje. Armáda sice deklaruje, že i s nižším počtem strojů bude ochrana vzdušného prostoru České republiky plně zajištěna, otázkou je však budoucí účast na zahraničních misích Air Policing. Českým stíhačům se zároveň v roce 2026 poněkud odlehčí, neboť by měla po téměř 3,5 letech skončit ostraha vzdušného prostoru Slovenska. (foto: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
Méně letadel, méně hodin
Díky snížení počtu pronajímaných strojů ze 14 na 12 (z toho 10 jednomístných JAS-39C a dva dvoumístné JAS-39D), dojde k významné finanční úspoře. Armáda zároveň deklaruje, že i s nižším počtem strojů bude ochrana vzdušného prostoru České republiky zajištěna a nenastane tak „slovenský“ scénář. Nižší počet letadel samozřejmě může ovlivnit především zahraniční mise Air Policing, kterých se české letectvo pravidelně účastní zhruba v tříletých cyklech. Přestože zatím žádná další mise není plánována, čistě teoreticky by k ní mělo dojít v roce 2028. Právě tento rok však bude v taktickém letectvu asi nejnáročnější, neboť 211. letka už bude disponovat pouze deseti jednomístnými JAS-39C, zároveň budou tyto letouny stále procházet modernizací ve Švédsku a s největší pravděpodobností budou kvůli výluce čáslavské základny ještě působit z provizoria v Pardubicích. Na budoucí snížení počtu letadel bylo upozorněno NATO s tím, že daná skutečnost bude v rámci plánování ochrany společného vzdušného prostoru zohledněna.
| Letové hodiny českých JAS-39 Gripen vykázané v rámci misí NATO Air Policing | |||
|---|---|---|---|
| Název Mise | Stát / Základna | Termín | Celkový nálet |
| Baltic Air Policing 2009 | Litva / Šiauliai | od 30. dubna do 30. srpna 2009 | 384:54 hod. |
| Baltic Air Policing 2012 | Litva / Šiauliai | od 30. srpna 2012 do 3. ledna 2013 | 315:41 hod. |
| Island Air Policing 2014 | Island / Keflavík | od 10. října do 4. prosince 2014 | 144:29 hod. |
| Island Air Policing 2015 | Island / Keflavík | od 23. července do 27. srpna 2015 | 139:20 hod. |
| Island Air Policing 2016 | Island / Keflavík | od 29. září do 2. listopadu 2016 | 163:51 hod. |
| Baltic Air Policing 2019 | Estonsko / Ämari | od 1. září do 31. prosince 2019 | 434:30 hod. |
| Baltic Air Policing 2022 | Litva / Šiauliai | od 1. dubna do 30. září 2022 | cca 600 hodin |
| Island Air Policing 2025 | Island / Keflavík | od 31. května do 7. července 2025 | ? |
Nižší počet o dva stroje však automaticky neznamená definitivní konec participace AČR na zahraničních misích Air Policing. Zde je potřeba si totiž říci, že české letectvo v minulosti tyto mise chápalo nejen jako plnění aliančních závazků, ale rovněž jako příležitost k intenzivnímu výcviku za podmínek, které není možné v ČR realizovat. Na tyto zahraniční mise proto posílala „nadstandardní“ kontingent s pěti letouny a odpovídajícím množstvím personálu, jenž v průběhu mise vygeneroval i stovky letových hodin. Některé jiné státy však přistupují k misím Air Policing trochu jinak a do zahraničí posílají jen 4 letouny, vykazující minimální množství letové aktivity. A v takové podobě je možné si budoucí mise určitě představit, i když je nutné zdůraznit, že ČR již nebude mít prakticky žádné zálohy pro případ prodloužení mise apod.
| Vytížení flotily českých JAS-39 Gripen v letech 2005 až 2020 a počty pilotů na typu | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Počet hodin celkově | Počet hodin NATINADS | Počet pilotů |
| 2005 | zhruba 800 hodin | 647:50 hodin* | 16 |
| 2006 | zhruba 1400 hodin | 993:20 hodin | 21 |
| 2007 | zhruba 1700 hodin | 1151:40 hodin | 20 |
| 2008 | zhruba 2000 hodin | 1154:50 hodin | 24 |
| 2009 | zhruba 2300 hodin** | 1104:25 hodin | 24 |
| 2010 | 2278:30 hodin | 1069:40 hodin | 25 |
| 2011 | 2237:40 hodin | 1180:30 hodin | 25 |
| 2012 | 1781:15 hodin | 982:15 hodin | 23 |
| 2013 | 1836:37 hodin | 751:35 hodin | 23 |
| 2014 | 2060:05 hodin | 967:05 hodin | 26 |
| 2015 | 2116:45 hodin*** | 982:55 hodin | 24 |
| 2016 | 2213:08 hodin | 1099:35 hodin | 22 |
| 2017 | 2188:55 hodin | 1149:45 hodin | 25 |
| 2018 | 1925:50 hodin | 945:00 hodin | 24 |
| 2019 | 2016:15 hodin | 1302:55 hodin | 23 |
| 2020 | 2104:55 hodin | 1050:00 hodin | 25 |
poznámka* – hodnota 647 hodin a 50 minut v roce 2005 zřejmě zahrnuje i hotovostní lety letounů MiG-21MF/MFN; poznámka** – v letech 2005 až 2009 nalétala celá flotila českých Gripenů přibližně 8.200 hodin; poznámka*** – počet letových hodin za období prvního pronájmu od 1. 1. 2005 do 30. 9. 2015 vykázaných flotilou 14 letounů JAS-39 Gripen C/D činil 19 859:14 hod.
Snížení provozovaných strojů se zároveň projeví na nižším počtu nakontraktovaných hodin. Zatímco nyní ČR může využít až 2.100 letových hodin, do budoucna se počítá jen s cca 1.500 hodinami a armáda předpokládá, že celá flotila českých Gripenů nalétá do konce pronájmu v roce 2035 přibližně 56.100 letových hodin. Reálný pokles ročního náletu na úroveň 1.500 hodin tedy bude určitě znát, zároveň i s tímto množstvím se dá nějakým způsobem „přežít“. Ostatně, maďarské letectvo mělo prvních deset let pro svých 14 Gripenů nasmlouváno jen 1.600 hodin a v aliančním prostředí fungovalo vcelku dobře. V případě ČR je zároveň dobré zvážit, zda má cenu udržovat kvalifikaci některých pilotů JAS-39, působících na nejvyšších štábních funkcích, kteří na typu nalétají už jen třeba 20-30 udržovacích hodin ročně a tyto hodiny odebírají operačním pilotům z letky.
Letošní výroční nátěr na stroji JAS-39C ev. č. 9234 odkazuje na dvacet let provozu Gripenů v AČR, během nichž v letech 2005-2025 celá flotila nalétala přes 38. 000 hodin. A přestože dojde od roku 2027 k určitému útlumu v čerpání letových hodin, armáda předpokládá, že do konce pronájmu v roce 2035 celá flotila českých Gripenů nalétá přibližně 56.100 letových hodin. (foto: Martyn Foss, https://www.martynfossphotography.co.uk/, https://x.com/Martynfoss)
Velký upgrade
Přestože české Gripeny během své dvacetileté služby procházejí kontinuálně různými modernizacemi, pro efektivní použití v dalších letech a v reakci na vývoj současného bojiště bude nezbytné tyto letouny opět výrazně upgradovat. V letech 2026 až 2028 proto české Gripeny absolvují další dvě fáze modernizace ve Švédsku, za kterou Ministerstvo obrany podle dojednané smlouvy zaplatí 1,454 miliardy švédských korun, tedy zhruba 3,34 miliardy českých korun (bez DPH) dle aktuálního kurzu. Půjde o vůbec nejnákladnější modernizaci českých Gripenů v celém třicetiletém cyklu životnosti letounu, neboť v prvním desetiletí služby (2005-2015) šlo na modernizaci nových letounů logicky pouhých 0,14 mld. Kč, zatímco v průběhu druhého pronájmu v letech 2016-2027 tyto náklady již vzrostly na 2,21 mld. Kč.
Armáda zatím k plánované modernizaci nesdělila příliš podrobností, mezi potvrzené body však patří integrace nových protiletadlových střel krátkého a středního dosahu, modernizace palubního radaru s cílem zlepšení detekce malých a vzdálených cílů, implementace rušení odolné GPS, zlepšení palubní architektury Ethernet či modifikace výcvikových a pozemních podpůrných zařízení, to vše v rámci přechodu na dvě nové softwarové edice MS20 Block 3 a 4, jež bude distribuovat švédský úřad FMV. Zcela zásadní pro navýšení operačních schopností českých Gripenů bude právě integrace nových protiletadlových střel krátkého a středního dosahu. V této souvislosti se nejčastěji hovoří o objednání střel Meteor a IRIS-T, v případě raket středního dosahu by se však mohlo jednat rovněž o nové americké střely AIM-120C-8, které má Česká republika objednané pro své letouny F-35A a jež by měly podle vyjádření představitelů VzS AČR dorazit v předstihu. Ostatně, nedávno si tuto nejnovější verzi Amraamu zamluvilo i švédské letectvo, které je chce integrovat na své Gripeny jako náhradu za staré střely Rb-99 (AIM-120B).
V článku byl použit nádherný snímek výročního Gripenu 9234 od Martyna Fosse, který je nadšeným amatérským fotografem ze severního Walesu, jehož úžasnou tvorbu si můžete prohlédnout na jeho webu https://www.martynfossphotography.co.uk/, nebo na twitterovém účtu https://x.com/Martynfoss.
V rámci rozsáhlé modernizace v letech 2026-2028 budou na české Gripeny integrovány nové protiletadlové střely krátkého a středního dosahu, neboť právě absence moderní výzbroje je v současné době asi největší slabinou českého „nadzvuku“. V armádních kuloárech se nejčastěji hovoří o nákupu již integrovaných střel IRIS-T a MBDA Meteor, používaných na Gripenech švédským letectvem. V případě raket středního dosahu by však mohlo jít rovněž o střely AIM-120C-8, které ČR pořídila primárně pro nové letouny F-35A a jež by mělo Švédsko v dohledné době rovněž integrovat na Gripeny. (foto: Cpl Jake Hobbs RAF © Crown copyright 2025)
(úvodní foto: Martyn Foss, https://www.martynfossphotography.co.uk/, https://x.com/Martynfoss)
(zdroj: „Smlouva na další pronájem Gripenů byla podepsána“, autor tiskové oddělení MO, https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/-smlouva-na-dalsi-pronajem-gripenu-byla-podepsana-259947/; „Gripeny v Česku: stály 37 miliard, provedly desítky startů proti narušitelům a nová smlouva bude v září“, autor Jan Horák, https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/gripeny-v-cesku-staly-37-miliard-provedly-desitky-startu-proti-narusitelum-a_2507310500_hrk; archív redakce czechairforce.com)
(aktualizace: 28. 9. 2025)
