Malé ohlédnutí za cvičením Swift Response 22 a českou účastí
Tisíce aliančních vojáků během uplynulého měsíce trénovali na mnoha místech Evropy společnou obranu. Mimo jiné i na cvičení Swift Response, kterého se letos poprvé zúčastnili také Češi. Do výcviku se zapojilo až 3 tisíce výsadkářů a 17 tisíc dalších vojáků z dvou desítek členských států NATO, přičemž manévry se odehrávaly v šesti lokalitách.
Sto šedesát chrudimských výsadkářů mělo spolu s polskými kolegy za úkol ovládnout jedno ze strategických letišť v Lotyšsku. Nad zem je vynesly dva stroje CASA C-295M/MW z kbelské letecké základny a před útoky ze vzduchu je kryli strakoničtí protiletadlovci se systémy RBS-70.
„Úkolem našich vojáků bylo ovládnout strategicky položené letiště Jēkabpils, ubránit jej před nepřáteli a udržet jej do přísunu posil,“ sdělil velitel 43. výsadkového pluku plukovník Róbert Dziak. Výsadek podle něj probíhal jako při skutečné operaci: Ihned po dopadu vojáci museli nejen začít bojovat s protivníkem, ale také pomoct kolegům, kteří se zranili nebo vyřešit škody na materiálu.
Podle Dziaka si výsadkáři museli poradit i s dalšími úkoly, například vypořádat se s posilami, které protivníkovi přispěchaly na pomoc nebo jednat s nepřátelsky naladěným obyvatelstvem.
Úkolem českých a polských výsadkářů bylo ovládnout strategicky položené letiště Jēkabpils v Lotyšsku, ubránit jej před nepřáteli a udržet jej do přísunu posil. Kbelské transportní letouny CASA C-295M/MW přepravovaly i potřebné zásoby včetně šestikolek Polaris. (foto: kapitánka Kristýna Kosatíková a archív 252. protiletadlového raketového oddílu)
Spolupráce se zahraničními kolegy – Češi zde působili v sestavě 16. výsadkového praporu 6. výsadkové brigády polské armády – nepředstavuje pro chrudimské vojáky problém: „Máme zkušenosti z misí a naše operační postupy jsou si velice blízké,“ podotýká Dziak s tím, že cvičení pro ně bylo unikátní příležitostí vyzkoušet si vzdušně-výsadkové operace s hromadným seskokem do neznámého terénu, které doma běžně neprovádějí. Z letiště v Krakově startovalo k výsadkům celkem devět letadel, stovka vojáků seskakovala z výšky 300 metrů.
Mezi nimi byly i dva letouny CASA C-295, jejichž úkolem bylo bezpečně vysadit co nejvíce osob v nejkratším možném čase: „Pro výsadek je důležité určit správný náletový směr letadla nad plochu, kde má proběhnout. Pokud jsme přesně nad požadovaným bodem výsadku, vojáci na palubě mají zelenou. Pro nás je pak zásadní hlídat si rychlost a výšku letadla,“ vysvětlil pilot, kapitán Filip Onderka. Češi jako jediní provedli v polské formaci naprosto přesný vzdušný výsadek, Poláci jej museli přerušit a dokončit na zemi.
Z polského letiště v Krakově startovalo k výsadkům celkem devět letadel, stovka českých výsadkářů seskakovala nedaleko letiště Jēkabpils z dvojice transportních strojů C-295M/MW z výšky 300 metrů. (foto: rotmistr Jakub Debrecenyi a kapitánka Kristýna Kosatíková)
Do cvičení Swift Response na území Lotyšska se po boku příslušníků 43. výsadkového pluku z Chrudimi zapojili i strakoničtí vojáci z 252. protiletadlového raketového oddílu. „Úkolem našich vojáků bylo provádět bojovou podporu výsadkářům ve smyslu pozemní protivzdušné obrany. Poprvé v historii jsme cvičili společně s výsadkáři,“ uvedl velitel 252. protiletadlového oddílu podplukovník Petr Řezníček.
Specifickým úkolům výsadkářů se musela přizpůsobit i jednotka, kterou na cvičení vyslal strakonický útvar. Oproti jiným cvičením ji tvořil menší počet vojáků i množství vezeného materiálu. Do Lotyšska se protiletadlovci společně s výsadkáři přepravili letecky. Z letiště do prostoru cvičení se pak dopravili prostředky Polaris, které používají chrudimští výsadkáři. (Pozn.: K přepravě výstroje a výzbroje protiletadlových družstev RBS-70 používají strakoničtí vojáci za normálních okolností nákladní vozidla T-810 PVO nebo obrněná vozidla DINGO).
„Jsme schopní sestavit jednotku, skládající se z palebných i průzkumných prvků, která se společně s výsadkovými či speciálními jednotkami operativně přesune na určené místo a bude plnit bojové úkoly,“ shrnul podplukovník Řezníček, jaká schopnost strakonických vojáků byla ověřena během cvičení Swift Response. „Potvrdilo se i to, že protiletadlový systém RBS-70 je nejen spolehlivou a výkonnou zbraní, ale zároveň i skladnou a lehce přemístitelnou,“ dodal velitel oddílu, který je vyzbrojený systémy RBS-70 i novějšími RBS-70NG.
Zbraňový systém má i další, pro výsadkáře důležitou vlastnost. Kromě bojových letounů a vrtulníků je schopen ničit i drony, které v dnešní době představují velmi aktuální hrozbu. „Tyto malé a obtížně detekované prostředky mohou protivníkovi sloužit jako cenný zdroj informací o rozmístění jednotek, stejně tak mohou na jednotky útočit,“ vysvětlil podplukovník Řezníček. „Naše průzkumné prostředky jsou schopné drony detekovat a palebné prvky RBS-70 pak následně na ně vést palbu,“ vyzdvihl další schopnost strakonických vojáků, ke které jsou cvičeni.
Přínos společného výcviku spočíval i v tom, že se obě jednotky navzájem dobře poznaly. „Naši vojáci se rychle začlenili do sestavy jednotky 43. výsadkového pluku a zabezpečovali jim potřebnou podporu. Výsadkáři zase poznali, jaké jsou schopnosti jednotky pozemní protivzdušné obrany. Překvapili jsme je i tím, když jsme v jedné fázi bojové operace pomocí rakety BOLIDE zničili obrněné vozidlo nepřítele. I to patří mezi naše dovednosti, přestože primárně sestřelujeme vzdušné cíle,“ uzavřel podplukovník Petr Řezníček.
Swift Response 2022 spolu se cvičeními Saber Strike 2022 a Defender Europe 2022 LIVEX tvoří sérii mezinárodních cvičení s obecným názvem Defender Europe 2022. Jedná se o každoroční mezinárodní cvičení, které má za cíl prohloubit spolupráci armád Severoatlantické aliance. Cílem je plánování činnosti a koordinace velkého počtu vojáků a jednotek při vzniku nenadálé hrozby či konfliktu. Přínos obřího mezinárodního výcviku byl podle všech Čechů nepopiratelný: „Bylo to náročné, byla to dřina, ale bylo to velmi užitečné. Naučili jsme se, co jinde než v boji nezískáme,“ zhodnotil za všechny plukovník Róbert Dziak.
Autoři textu: rtm. Jakub Debrecenyi, kpt. Jana Samcová, kpt. Kristýna Kosatíková, redakčně upraveno
Češi působili během Swift Response v sestavě 16. výsadkového praporu 6. výsadkové brigády polské armády a pro chrudimské výsadkáře šlo o unikátní příležitostí vyzkoušet si vzdušně-výsadkové operace s hromadným seskokem do neznámého terénu, které doma běžně neprovádějí. Strakoničtí vojáci se do cvičení Swift Response zapojili s protiletadlovými komplety RBS-70 a v Lotyšsku využívali k přepravě prostředky Polaris, které sloužily i k přepravě výstroje a výzbroje protiletadlových družstev. (foto: rotmistr Jakub Debrecenyi, archív 252. protiletadlového raketového oddílu)
(úvodní foto: Mojmír Vavrečka, www.planes.cz)
(zdroj: článek „Výsadkáři, piloti i protiletadlovci se blýskli na obřím cvičení NATO Swift Response“, autoři rtm. Jakub Debrecenyi, kpt. Jana Samcová a kpt. Kristýna Kosatíková, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/-vysadkari–piloti-i-protiletadlovci-se-blyskli-na-obrim-cviceni-nato-swift-response-235594/; článek „Nová zkušenost pro strakonické vojáky: Na cvičení v Lotyšsku kryli záda elitním výsadkářům“, autor kapitánka Jana Samcová, https://25plrb.army.cz/aktuality/nova-zkusenost-pro-strakonicke-vojaky-na-cviceni-v-lotyssku-kryli-zada-elitnim-vysadkarum)
