Gripen E vstupuje do fáze sériové výroby pro Švédsko a Brazílii
Ačkoliv švédského výrobce Saab v poslední době pronásledují neúspěchy ve světových tendrech, kdy se toho švýcarského nemohl kvůli nesplnění podmínek účastnit, ve Finsku byl nedávno poražen americkým typem F-35A a v Kanadě má jen pramalé šance na úspěch, i přes to celý program Gripen E pokračuje stále kupředu a směřuje k dodávkám prvních sériových strojů zákazníkům. Už ve čtvrtek 24. listopadu představil švédský výrobce na slavnostní akci ve svém výrobním sídle v Linköpingu prvních šest sériových letounů JAS-39E/F-39E, vyrobených v letošním roce pro švédské a brazilské letectvo.
Samotného ceremoniálu v Linköpingu se zúčastnila celá řada pozvaných hostů, v jejichž čele stál velitel brazilského letectva generál Carlos de Almeida Baptista Junior, dále velitel švédského letectva generálmajor Carl-Johan Edström, prezident a generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson, viceprezident a vedoucí obchodní divize společnosti Saab Aeronautics Jonas Hjelm, velvyslanec Brazílie ve Stockholmu Nelson Antônio Tabajara de Oliveira, předseda koordinačního výboru programu bojových letadel (COPAC) brazilského letectva brigádní generál letectva Alan Elvis de Lima a náčelník velitelství výcviku (COMPREP) brigádní generál letectva André da Silva Ferreira.
Především pro velitele brazilského letectva byla ceremonie v Linköpingu důležitým dnem, který se zapsal do historie brazilského vojenského letectva a samotné Brazílie. „Přebírám první čtyři letouny Gripen, které posílí naše letectvo a umožní bránit naší zemi. Děkuji těm, kteří se podíleli na uskutečnění tohoto snu. Je to pro mě výsada, jako bývalého stíhacího pilota a nyní velitele letectva, zastupovat všechny vojáky a civilisty, kteří velmi usilovně pracovali, aby se tento sen stal skutečností,“ uvedl brigádní generál Baptista Junior. „Je mi zároveň potěšením sledovat tento krok v celém procesu dodávky letounu F-39 Gripen, který umožní rozvoj operačních schopností brazilského letectva. Projekt představuje pro Brazílii značný technologický přínos a má zásadní význam pro další rozvoj našeho obranného průmyslu,“ dodal brigádní generál Carlos de Almeida Baptista Junior, velitel brazilského letectva.
Velitel brazilského letectva generál Carlos de Almeida Baptista Junior, generální ředitel společnosti Saab Micael Johansson a velitel švédského letectva generálmajor Carl-Johan Edström během slavnostního ceremoniálu v Linköpingu dne 24. listopadu 2021 u příležitosti oficiálního převzetí prvních šesti sériových strojů Gripen E, určených pro brazilské a švédské letectvo. (foto: Lasse Hejdenberg a Saab AB, www.saab.com)
Během ceremoniálu byly představeny čtyři brazilské stroje F-39E registrací FAB 4101, 4102, 4103 a 4104 plus dalších pět letounů Gripen E v barvách švédského letectva výrobních čísel 6002, 6003, 6004, 6010?, 6011 a prototypu 39-9. Představitelé obou delegací si mohli následně vyzkoušet nový full mission simulátor Gripenu E a zhlédnout letovou ukázku švédských a brazilských strojů nad letištěm v Linköpingu. Delegace z obou zemí měly také příležitost diskutovat o plánovaných aktivitách, které budou přínosem pro společný program Gripen E.
Švédský Flygvapnet si od nového letounu slibuje opravdu mnoho. „Rozdíl mezi starším Gripenem C/D a novým Gripenem E je opravdu velký. „Erik“ má podstatně modernější senzory a kombinace jejich schopností, spojená s integrací všech senzorů, výzbroje a systémů elektronického boje do jednoho celku bude odpovídat a v mnoha případech bude lepší než dnešní stíhací letouny páté generace. JAS-39E Gripen zvýší obranné schopnosti Švédska, což nám umožní vybudovat silnější a operačně schopnější letectvo, určené pro nasazení za každé situace,“ uvedl generálmajor Carl-Johan Edström, velitel švédského letectva.
„Gripen E je zároveň platforma se stále přijatelnými provozními náklady, snadnou údržbou a vysokou úrovní dostupnosti. Letoun má rovněž více závěsných bodů, což znamená, že může nést více výzbroje, a to jak protiletadlové, tak protizemní. S Gripenem E vytváříme pro potencionálního soupeře vojenský problém a stáváme se nebezpečnějšími,“ říká šéf švédského Flygvapnetu.
Společná formace švédských a brazilských strojů Gripen E včetně prototypu 39-9. Vzhledem k celošedivému nátěru sériového stroje 6011 je zřejmé, že švédský Flygvapnet zrezignoval na použití efektní lomené kamufláže, což je určitě škoda. (3x foto: Linus Svensson, Saab AB, www.saab.com)
Brazilské Gripeny, stejné a přesto jiné
Ze čtveřice nově vyrobených brazilských strojů FAB 4101–4104 budou dva z nich ještě do konce prosince odeslány lodí ze švédska do brazilského přístavu Navegantes, kam by měly dorazit v lednu 2022. Odtud budou z místního civilního letiště přelétnuty do závodu v Gaviao Peixoto, kde se podrobí dalším letovým testům za účasti brazilského letectva, společnosti Embraer a výrobce Saab s cílem získat vojenskou certifikaci, což je krok, který musí předcházet uvedení do operačního provozu u brazilského letectva. Další dva stroje budou odeslány lodí do Brazílie až v průběhu ledna 2022.
Nově dodané letouny budou v průběhu roku 2022 zařazeny do výzbroje 1º GDA „Jaguar“ (Grupo de Defesa Aérea) v Anápolisu. Pro brazilské letectvo jde o opravdový milník, neboť poslední úplně nové bojové letouny dostalo v roce 1989 a jednalo se o stroje Embraer A-1 (AMX), zařazené do výzbroje 1º/16º GAv (Grupo de Aviação) na základně Santa Cruz. Úvodní výrobní série F-39E nahradí v Anápolisu letité Northropy F-5 Tiger II, které slouží v Brazílii díky zásadním modernizacím už neuvěřitelných 46 let. Později švédské Gripeny částečně nahradí i útočné letouny Embraer A-1 (AMX) a to s největší pravděpodobností právě u 1º/16º GAv „Adelphi“, která byla v prosinci 2016 rozformována a zřejmě dojde k její opětovné reaktivaci na základně v Anápolisu.
První sériové stroje F-39E brazilského letectva zároveň ukazují na několik odlišností oproti Gripenům E švédského Flygvapnetu. Hned na první pohled jsou viditelné rozdíly ve wingtipech na koncích křídel, respektive tvaru koncových antén na samotném wingtipu. Zatímco švédské stroje mají tyto anténní prvky podstatně mohutnější, na brazilských letounech jsou při pohledu seshora viditelně menší. Představitelé brazilského letectva uvádějí, že systém elektronického boje brazilských F-39E se jen nepatrně liší od systému na švédských letounech a rozdíl je pouze v koncových anténách systému RWR, které mají na švédských strojích JAS-39E jiný tvar, neboť pokrývají mírně odlišná frekvenční pásma kvůli rozdílným požadavkům na potlačení případných hrozeb. Švédský systém vlastní ochrany byl totiž primárně navržen tak, aby čelil ruskému systému protivzdušné obrany S-400/500 a novým bojovým strojům Su-57 či Su-35.
Prozatím téměř neznámou zajímavostí brazilských F-39E je možnost gravitačního plnění palivových nádrží v trupu a křídlech místo klasického tlakového z jednoho bodu. Tento záložní systém byl už použit na Gripenech jihoafrického letectva a brazilské F-39E mají na pravé vrchní straně trupu tři identické plnící otvory pro tankování trupových nádrží číslo 1 až 3, zatímco další dva plnící body jsou na obou stranách kořene křídla, kde slouží pro plnění křídelních nádrží číslo 4 a 5. Brazilské letectvo tak počítá s provozem Gripenů i na polních a špatně vybavených letištích, kde nebudou k dispozici specializovaná cisternová vozidla či palivová čerpadla. Jde jistě o zajímavou schopnost, kterou však jihoafrické letectvo do dnešních dnů prakticky nevyužilo. Na druhou stranu je faktem, že Gripeny SAAF tráví kvůli špatné ekonomické situaci Jihoafrické republiky drtivou většinu času spíše na zemi, než ve vzduchu.
Letové záběry na sériový F-39E reg. FAB 4101, určený pro brazilské letectvo. Na spodní fotografii je krásně vidět trojice plnících otvorů pro gravitační tankování trupových nádrží, další dva plnící otvory se nacházejí po obou stranách kořene křídla a slouží k plnění křídelních nádrží. Jde o stejný systém, který používají jihoafrické Gripeny. Další viditelnou odlišností je tvar antén systému RWR na wingtipech a SOP, nebo rozdílné senzorové vybavení systému pro detekci odpálených střel MAWS. (foto: Saab AB, www.saab.com)
Brazilské Gripeny budou dále používat odlišný odpovídač IFF, vyvinutý v domácích podmínkách Institutem pro letectví a kosmonautiku (IAE) v São José dos Campos nedaleko São Paulo. Národní projekt IFF Mode 4 si klade za cíl vyvinout a certifikovat hlavní součásti systému odpovídače, včetně kryptopočítače domácí výroby CM4-B, vybaveného národními šifrovacími algoritmy. Kryptopočítač IFFM4BR CM4-B bude první šifrovací kryptokomunikační technologií vyvinutou 100% na domácí úrovni a letouny F-39E/F Gripen budou vůbec první, které ji budou moci používat. Cílem vývoje a integrace vlastní technologie IFF je umožnit brazilskému letectvu provádět vlastní a bezpečnou identifikaci vzdušných prostředků.
Rozdílné bude i radionavigační vybavení, kdy brazilské F-39E získají softwarově definované radiostanice Soveron AR5000 od německé společnosti Rohde & Schwarz, které pracují v pásmu VHF/UHF a umožňují přenos hlasové/datové komunikace, přičemž se vyznačují vysokou rychlostí přenosu datových souborů. Kromě toho si Soveron AR5000 zachovává kompatibilitu s předchozími generacemi radiostanic, integrovaných v různých platformách brazilského letectva, které používají šifrovanou komunikaci v protokolu R&S® SECOS, přizpůsobenou pro potřeby brazilského letectva.
Radiostanice Soveron AR5000 budou zároveň schopny distribuovat i brazilské utajené datové spojení Link-BR2, vyvíjené společností AEL Sistemas prostřednictvím její dceřiné společnosti Mectron Communication se sídlem v Porto Alegre, která je součástí skupiny AEL Sistemas. Brazilské letectvo v současnosti používá několik různých datalinků, které však nemohou komunikovat společně a vzájemně si předávat data. Veškerá komunikace je tak možná pouze mezi stejnými typy letecké techniky, čili F-5M mohou komunikovat pouze s dalšími F-5M, A-29 Super Tucano zase jen s dalšími A-29 a co je nejhorší, letoun včasné výstrahy AEW&C E-99 může datově komunikovat pouze s pozemními velitelskými stanovišti. Na základě těchto nedostatků je projekt Link-BR2 vyvíjen jako univerzální platforma pro použití na všech současných i budoucích pozemních, námořních a vzdušných platformách brazilské armády.
Nové Gripeny E budou standardně vybaveny varovným systémem obsahujícím senzory pro detekci odpálených střel MAWS, který se skládá kromě centrálního řídícího procesoru především ze šesti optoelektronických senzorů, rozmístěných na různých místech trupu kvůli 360 stupňovému pokrytí. Po srovnávacích testech padlo rozhodnutí vybavit brazilské stroje F-39E izraelským systémem PAWS-2 od společnosti Elbit System, který už je používán na některých letounech brazilského letectva. Švédské letectvo naopak preferovalo systém MAWS od německé firmy Hensoldt, který je údajně modernější.
Ačkoliv se obě letectva snaží vybavení svých Gripenů maximálně sjednotit, některé prvky na brazilských Gripenech budou zcela originální včetně integrované výzbroje. V podstatě půjde o podobný proces jako v případě jihoafrických Gripenů, které jsou svým vybavením a výzbrojí v podstatě originály a od původních švédských strojů se v celé řadě věcí odlišují. To samozřejmě přináší nejen dražší provoz a údržbu, ale především mnohem složitější a nákladnější proces aktualizací nového software. Z tohoto důvodu nejsou do dnešních dnů Gripeny SAAF modernizovány na aktuální softwarovou edici MS20 a kvůli nepochopitelné absenci důležitých smluv o podpoře při údržbě, servisu a dodávkách náhradních dílů, které nebyly v posledních letech uzavřeny s výrobcem, jsou v současné době dokonce kompletně uzemněné. Na druhou stranu Brazilské letectvo je díky své technologické a výrobní základně na úplně jiné úrovni a je velmi pravděpodobné, že provoz a následné modernizace svých Gripenů zvládne podstatně lépe.
Brazilské letectvo zřejmě počítá s možností nasazení Gripenů ze záložních a hůře vybavených letišť bez jakékoliv infrastruktury. Z tohoto důvodu brazilské F-39E disponují unikátní schopností plnit palivo gravitační metodou celkově pěti plnícími body. Tento systém doposud mají pouze jihoafrické Gripeny. (foto: SO Johnson, Força Aérea Brasileira)
(úvodní ilustrační foto: SO Johnson, Força Aérea Brasileira)
(zdroj: De första Jas 39 Gripen E på väg till Försvarsmakten, https://www.forsvarsmakten.se/sv/aktuellt/2021/11/de-forsta-jas-gripen-e-pa-vag-till-forsvarsmakten/; Gripen E Entering Serial Delivery Phase for Brazilian and Swedish Air Forces, https://www.saab.com/newsroom/press-releases/2021/gripen-e-entering-serial-delivery-phase-for-brazilian-and-swedish-air-forces; Mudanças nos caças Gripen E de série e diferenças entre as versões da FAB e da Força Aérea Sueca, autor Alexandre Galante, https://www.aereo.jor.br/2021/11/26/mudancas-nos-cacas-gripen-e-de-serie-e-diferencas-entre-as-versoes-da-fab-e-da-forca-aerea-sueca/; Gripen E/F, o último e mais avançado membro da linhagem Gripen, autor Ricardo N. Barbosa, https://tecnomilitar.wordpress.com/2020/12/15/gripen/; archív redakce czechairforce.com)
