Armáda chce získat zpět bývalé letiště Hradčany u Mimoně
Ministerstvo obrany nedávno informovalo o záměru na opětovné využití bývalého vojenského letiště Hradčany u Mimoně, které až do roku 1990 používalo sovětské letectvo Střední skupiny vojsk v Československu, a jehož areál už více než třicet let kompletně chátrá. Ačkoliv je vzhledem k celkovému stavu a totální devastaci celého letiště poměrně nereálné, že by zde armáda obnovila trvalý provoz spojený s dislokací AČR, pro výcvikové účely či možnost rozptýlení letecké techniky v případě ohrožení státu může posloužit velmi dobře.
Bývalé sovětské letiště Hradčany ve vojenském výcvikovém prostoru Ralsko patřilo ve druhé polovině 80. let bezesporu mezi nejmodernější letecké základny v Československu, neboť v letech 1985-86 prošlo velmi rozsáhlou modernizací a výstavbou. Rekonstrukce se dočkala především hlavní betonová VPD 09/27 o rozměru 2500 m x 80 m (v 80. letech před změnou deklinace nesla označení 10/28), a dále veškeré spojovací či pojezdové dráhy, včetně stojánek. Na hlavní a největší severovýchodní stojánce byl instalován centrální rozvod paliva k letounům a stojánka získala zcela nové betonové deflektory. Na jihovýchodním okraji letiště zároveň došlo k výstavbě úplně nových vrtulníkových stojánek.
Začátkem roku 1990, ještě před zahájením odchodu Střední skupiny z Československa, byly na hradčanském letišti dislokovány celkem tři sovětské letecké a vrtulníkové útvary Střední skupiny vojsk. Hlavní sílu představoval 236. stíhací-bombardovací pluk, který měl i přes částečnou redukci bojového stavu v roce 1989 stále ve výzbroji 32 letounů MiG-27K a 10 spárek MiG-23UB. Dalšími útvary pak byla 100. samostatná průzkumná letka, vybavená 16-ti průzkumnými letouny Su-17M3R plus třemi spárkami Su-17UM3 a nakonec 199. samostatná vrtulníková letka, disponující celkově 14-ti vrtulníky, včetně velitelských stanovišť Mi-6VKP/Mi-22, vrtulníků pro elektronický boj Mi-8PPA či dalších specializovaných platforem, jako Mi-24RCh/K.
V průběhu první etapy odchodu sovětských vojsk z Československa opustila v květnu 1990 jako první hradčanské letiště průzkumná letka se Súčky. V půlce července ji v rámci druhé etapy odchodu následovala 199. vrtulníková letka, která ještě před svým stažením do SSSR našla krátkodobé útočiště v Milovicích. Následně z Hradčan odlétl i 236. stíhací-bombardovací pluk, jenž 21. července 1990 zamířil se svými Migy do Pobaltí. Úplně posledními sovětskými letouny, které se tehdy vznesly z hradčanské dráhy, byly transportní An-12AP reg. SSSR-11961 a Il-76M reg. SSSR-86025, čímž se na celé čtvrtstoletí uzavřela kapitola působení vojenských strojů z letiště Hradčany.
Důležitost opuštěného letiště Hradčany a především celého okolního areálu s ideálními dispozicemi pro výcvikové účely výsadkových jednotek si armáda uvědomila teprve po čtvrtstoletí chátrání a v září 2016 tak zde vůbec poprvé po dlouhých 26-ti letech přistál v rámci cvičení Sky Soldier II vojenský transportní letoun CASA C-295M ev. č. 0455. Už na jaře 2017 se na Hradčanech uskutečnilo rozsahem mnohem větší cvičení českých a amerických výsadkářů pod názvem Saber Junction 2017, a na hradčanské dráze opět několikrát přistála česká transportní CASA C-295M a dokonce i americký velkokapacitní C-17A Globemaster III, který na Hradčany dopravil obrněná vozidla Stryker. K zatím poslední akci kbelské dopravky na letišti Hradčany došlo v loňském roce, kdy zde v rámci plánované operace „SABINA“, zaměřené na záchranu občanů z nebezpečné oblasti, přistála dvojice nových transportních letounů CASA C-295MW ev. č. 0481 a 0482.
CASA C-295M ev. č. 0454 dobržďuje po přistání na hradčanskou dráhu 09, cvičení Saber Junction 2017. Zajímavé je, že při všech nedávných cvičeních na hradčanském letišti kbelské posádky realizovaly výhradně přiblížení ze směru dráhy 09 s následným vzletem z dráhy 27, a to bez ohledu na povětrnostní podmínky, přitom na Hradčanech je hlavní směr pro přistání od východu na VPD 27. Důvodem může být fakt, že přistání z 09 je pocitově snazší, neboť z opačného směru vede k VPD mnohem strmější sestupová osa, která má na svědomí čtyři sovětské piloty 192. stíhacího pluku, kteří zde zahynuli při katastrofách letounů MiG-21bis/UM po nárazu do zalesněného úbočí v předpolí. Dalším důvodem může být dnes již zarostlý průsek přímo v ose dráhy 27, který usnadňoval přistání z tohoto směru. (foto: Aleš Hottmar)
Zatím největším letounem, který na Hradčanech přistál od posledního odletu sovětských strojů An-12AP a Il-76M v červenci 1990 během odchodu Střední skupiny vojsk z Československa, byl americký C-17A. Tento Globemaster zde v rámci cvičení Saber Junction 2017 dopravil obrněná vozidla Stryker. (foto: Sgt. Devon Bistarkey)
V současnosti armáda využívá pouze čtyři stálé letecké základny (Čáslav, Pardubice, Náměšť a Kbely), jako záložní slouží dalších pět letišť, avšak ne všechna jsou nyní reálně použitelná. Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině tak má ministerstvo obrany zájem rozšiřovat prostory, kde může armáda cvičit, a proto v hledáčku ministerstva skončilo i hradčanské letiště. Někdejší sovětskou leteckou základnu v bývalém VVP Ralsko, jehož velkou část nyní spravuje státní podnik Vojenské lesy a statky ČR, spadající pod resort ministerstva obrany, však nyní vlastní Liberecký kraj. Ministerstvo obrany se proto chystá oslovit hejtmana Libereckého kraje ve věci převodu letiště Hradčany a přilehlých pozemků do správy Vojenských lesů a statků, z důvodu jejich dalšího využití Armádou ČR.
Z dosavadních kroků Ministerstva obrany je tak možné usuzovat, že by armáda chtěla hradčanské letiště i nadále využívat především k výcviku speciálních a výsadkových sil, tak jako doposud. Vzhledem ke snaze o převedení nemovitého majetku a přilehlých pozemků pod Ministerstvo obrany je zároveň možné odvodit, že armáda může čistě hypoteticky vyčlenit Hradčany i jako záložní letiště s možností rozptýlení letecké techniky v případě války. Jestli současný konflikt na Ukrajině něco ukázal, byla právě schopnost ukrajinského letectva předejít zničení na svých stálých „mírových“ základnách redislokací na záložní plochy, odkud je stále schopné podnikat v omezené míře bojové operace.
Pro účely rozptýlení letecké techniky má hradčanské letiště mimořádně dobré dispozice, neboť disponuje trojicí tzv. rozptylů s celkově 40-ti zodolněnými úkryty letecké techniky, z nichž část je skryta v lesním porostu. Některé z ÚLů jsou však pronajaty soukromým vlastníkům a tuto věc by bylo nutné do budoucna vyřešit. Je navíc otázkou, zda by se armáda v budoucnu skutečně odhodlala k náročnému výcviku operací ze záložních letišť, neboť tento druh výcviku se od roku 1992 v České republice prakticky neprovádí. Pokud se však v osnovách výcviku taktického letectva VzS AČR tento specifický druh výcviku znovu zavede (například po vzoru Švédska), bude mnohem výhodnější využít spíše bývalých plnohodnotných vojenských letišť jako Hradčany či Bechyně. Tyto základny stále disponují rozsáhlými prostory pro ukrytí letecké techniky a zároveň jsou díky parametrům dráhových systémů schopné pojmout i větší transportní letouny, než původní malá záložní letiště.
Pohled na ÚLy hradčanského letiště, ve kterých byly koncem 80. let umístěny Migy-27K zdejšího 236. stíhacího-bombardovacího leteckého pluku. Tyto zodolněné úkryty byly na Hradčanech postaveny již v polovině 70. let a celkově došlo k vybudování tří rozptylů pro jednotlivé letky (tehdy pro letouny MiG-21bis/UM od 192. stíhacího pluku), což v součtu představovalo 40 typizovaných úkrytů letecké techniky. Část ÚLů je v současné době pronajata soukromým subjektům a je v relativně ucházejícím stavu, v části byla bohužel skladována sůl pro silničáře, což se pochopitelně negativně projevilo na jejich stavu. (3x foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
Původních záložních letišť je sice v ČR mnohem více, jsou však až na výjimky v mnohem horším stavu a nemají vzhledem k omezené velikosti téměř žádné rozptylové prostory. Navíc disponují menšími rozměry VPD s asfaltovým povrchem, pojížděcích drah a stojánek. Pouze část z nich se v 80. letech rekonstruovala a získala prodlouženou betonovou VPD a velké stojánky. I z tohoto důvodu je snaha MO získat zpět letiště Hradčany poměrně logická, i když pro účely výcviku taktického letectva v operacích ze záložních ploch by muselo na hradčanském letišti dojít k určitým opravám 30 let nepoužívané VPD a pojížděcích drah. Jde především o zafrézování přesazených betonových desek, z nichž některé jsou vystouplé vlivem působení vody a mrazu, dále opravám přímo prasklých desek či kompletního přespárování celého povrchu VPD. Rekonstrukci by potřeboval i drenážní systém a nutně by muselo dojít k instalaci nových odvodňovacích roštů, pokud možno z nekovového materiálu. V celkovém součtu by však nešlo o nějaké závratné náklady, neboť zmiňované opravy jsou spíše kosmetického rázu.
Mnohem závažnější je ovšem fakt, že AČR zatím nemá dostatečný počet mobilních prostředků pro zabezpečení letového provozu ze záložních letišť. A to i přesto, že v současnosti provozované Gripeny byly přímo stvořené k operacím ze záložních ploch a pro opakovaný vzlet vyžadují jen minimum pozemního zabezpečení, navíc po nejnovější softwarové aktualizaci MS20 Block2 již prakticky nepotřebují pozemní radiotechnické prostředky, jako ILS apod. Armáda by však musela znovu dokoupit například mobilní záchytné systémy a soupravy dráhového osvětlení, mobilní prostředky radiotechnického zabezpečení, záložní místa velení a řízení, externí hangáry pro údržbu v polních podmínkách atd. atd. Některé z výše popsaného vybavení AČR sice již má, ale jde většinou o prostředky zakoupené v jednom jediném exempláři apod.
Každopádně současný záměr ministerstva obrany na opětovné využití bývalého sovětského letiště Hradčany u Mimoně je ve světle současné války na Ukrajině vcelku pochopitelný a v případě potřeby chce mít armáda možnost tento strategický prostor nárazově využívat, například pro výsadkový výcvik. Jednání s Libereckým krajem jsou však teprve v počátcích a samo Ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že rozhodně nechce v tomto prostoru obnovovat stálý letecký provoz.
Podrobnější informace o sovětském letectvu Střední skupiny vojsk v Československu a celém průběhu odchodu v letech 1990-91 naleznete v rozsáhlém článku „Dočasně na 23 let – v červnu 1991 odlétly poslední stroje Střední skupiny vojsk“, publikovaného v časopise Letectví+Kosmonautika č. 6/2021. Poděkování za pomoc při přípravě článku patří Standovi Mackovíkovi.
Většina staveb na letištní ploše již byla vzhledem k technickému stavu zbourána. Například řídící věž se musela vzhledem k silnému poškození od použití trhaviny strhnout již v roce 1997, svému osudu po roce 2012 neunikla ani výšková budova, padáčkárna, budova u forsážní stojánky, jakož i samotný štáb 236. pluku a celá řada dalších staveb v areálu hradčanského letiště. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
Hangár technických opraven 236. stíhacího-bombardovacího pluku (rusky TEČ – Těchničesko-Ekspluatacionnaja Časť), umístěný nedaleko hlavní severovýchodní provozní stojánky. Vzhledem k velmi špatnému stavu musel být v roce 2005 kompletně zbourán. Druhý hangár stejného typu, který se nachází ve střední části letiště a který sloužil jako TOP pro 199. a 230. vrtulníkovou letku, je naštěstí udržován a stále stojí. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
Silně poškozená budova DISKu (rusky KPI – Komandnyj Punkt Inženěra), jež se nacházela přímo u hlavní provozní stojánky, hned vedle vjezdu k hangáru TOP 236. pluku. V současné době je i ona pochopitelně zbourána. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
Budova trenažéru, situovaná naproti hangáru TOP vrtulníkových útvarů ve střední části letiště, ve stavu po úpravách kvůli natáčení filmu „Tmavomodrý svět“. Ještě v roce 2017 posloužila během cvičení Saber Junction výsadkářům jako štáb, nedávno však musela být rovněž zbourána. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
Jižně od letiště se v těsné blízkosti hradčanských rybníků nachází také několik zodolněných muničních skladů. Dnes už je tato lokalita kompletně zarostlá stromy, což platí i pro nedaleké vrtulníkové stojánky v jihovýchodní části letiště, které již kompletně pohltila příroda. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
(úvodní ilustrační foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm diapozitivu)
(zdroj: článek „Armáda chce získat zpět letiště Hradčany v Ralsku“, autor Jan Menšík, Novinky, https://www.novinky.cz/domaci/clanek/armada-chce-ziskat-zpet-letiste-hradcany-v-ralsku-40393060; archív Aleše Hottmara a Stanislava Mackovíka; článek „Dočasně na 23 let – v červnu 1991 odlétly poslední stroje Střední skupiny vojsk“, autor Aleš Hottmar, Letectví+Kosmonautika 6/2021)
(aktualizace: 12. 4. 2022)
