Civilní letiště v Mošnově a Karlových Varech zřejmě převezme armáda
Premiér Andrej Babiš nedávno informoval o poměrně překvapivém záměru převést letiště v Karlových Varech a Mošnově pod armádu. Hlavním důvodem podle premiéra je, že Karlovarský a Moravskoslezský kraj nemají potřebné finance na rozsáhlou rekonstrukci či úpravy vzletové a přistávací dráhy obou letišť. Převodem pod armádu by následně tyto nákladné projekty Ministerstvo obrany mohlo vykázat jako obranné výdaje, čímž by se ČR přiblížila závazku dávat 2 % HDP na obranu. Zatímco v případě Mošnova jde vzhledem ke strategickému charakteru letiště o vcelku pochopitelný krok, v případě Karlových Varů vzbuzuje podobné řešení silné kontroverze.
Ostrava-Mošnov LKMT
Letiště v Mošnově využívala armáda prakticky od zahájení provozu v roce 1959 a nově postavené letiště se smíšeným provozem a nadstandardně dlouhou betonovou dráhou 22/04 o rozměrech 3511 x 63 metrů se v průběhu let stalo domovem především pro 8. stíhací letecký pluk a 1. smíšený letecký dopravní pluk. Kromě leteckých útvarů ČSLA zároveň sloužilo v období studené války jako záložní letiště pro bombardéry Tu-16 a Tu-22 sovětského dálkového letectva, pro než byl vybudován unikátní rozptyl u obce Petřvaldík. V roce 1993 armáda z Mošnova definitivně odešla a od roku 2004 je vlastníkem letiště Leoše Janáčka Ostrava Moravskoslezský kraj.
Oprava vzletové a přistávací dráhy mošnovského letiště se připravuje několik let, neboť poslední velká rekonstrukce dráhy a pojezdových drah zde proběhla už v roce 1984. Celý projekt má již pravomocné územní rozhodnutí a nedávno se rozběhlo i samotné stavební řízení. O tom, že by rekonstrukci dráhy mohla „platit“ armáda, se spekulovalo již v minulosti. Ministerstvo obrany totiž v roce 2022 informovalo o záměru vybudovat v Mošnově armádní logistické centrum se zázemím za zhruba 2,5 miliardy korun, které mělo sloužit podpoře vlastních i aliančních sil a díky němuž se měla armáda po řadě let do Mošnova vrátit. Jenže ambiciózní záměr na vybudování centra byl před nedávnem zastaven a Ministerstvo obrany se s krajem dohodlo na odstoupení od memoranda z roku 2022.
Vizualizace předpokládané podoby armádního logistického centra, které se mělo nacházet na severovýchodním okraji mošnovského letiště, za bývalou stojánkou 8. stíhacího pluku a dnešním hangárem opraven Job Air. (foto: AČR)
Celý projekt rekonstrukce mošnovské vzletové a přistávací dráhy vychází ze studie „Letiště Ostrava – studie proveditelnosti rekonstrukce RWY a navazujících provozních ploch“, jejímž účelem bylo vyhodnotit nejvhodnější způsob rekonstrukce stávající RWY 04/22. Zakázku na projekt získalo v roce 2021 sdružení firem SIEBERT + TALAŠ, spol. s r.o. a Kania za 62,5 milionu korun. Posouzení realizovatelnosti spočívalo ve dvou základních variantách, a to kompletní rekonstrukci dráhy ve stávající poloze a ve výstavbě dráhy nové v alternativní poloze. Na základě SWOT analýzy a ekonomického vyhodnocení investice byla vybrána varianta rekonstrukce stávající dráhy. Důležitou součástí celého návrhu je etapizace rekonstrukce dráhy s ohledem na minimalizaci omezení, nebo dočasného přerušení provozu letiště.
Jak přesně bude rekonstrukce dráhy realizována však bude záležet na způsobu financování, o kterém se teprve jedná. Jedna z variant počítá s tím, že by se rekonstrukce dělala vždy po částech. Z dráhy o celkové délce 3511 m by se nejdříve udělala jedna třetina, tak aby mohla doprava na LKMT dál fungovat. Samozřejmě by se musely změnit typy letadel, ale běžně 2200 metrů stačí na to, aby letní sezona charterových letů do dovolenkových destinací pokračovala. Pak by letiště mohlo přistoupit k uzavření druhého konce dráhy, také jedné třetiny, tak aby byl na letišti dál zachován provoz. Až jako poslední by přišla na řadu prostřední třetina ranveje, což by samozřejmě znamenalo několikaměsíční uzávěru letiště.
Jedna z variant rekonstrukce dráhových systémů na LKMT počítala s výstavbou dráhy RWY 04/22 v nové alternativní poloze. Na základě řady analýz a ekonomického vyhodnocení investice byla nakonec vybrána varianta rekonstrukce stávající RWY. (foto: SIEBERT + TALAŠ, spol. s r.o.)
Moravskoslezský kraj už dříve řešil, jak rozsáhlou investici financovat. Rada kraje loni v červnu projednávala dofinancování rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy a navazujících provozních ploch v letech 2026 až 2028 ve výši 3,98 miliardy korun bez DPH. Premiér Babiš však nedávno přišel se záměrem, že letiště Mošnov převezme armáda. Moravskoslezský kraj totiž podle premiéra nemá 4,5 miliardy na plánovanou opravu dráhy, kterou by patrně zafinancovalo ze svého rozpočtu Ministerstvo obrany. Převod letiště pod armádu však musí schválit vedení kraje.
Každopádně mošnovské letiště představuje do budoucna významný strategický přepravní „hub“ a to jak v rámci České republiky, tak především NATO, který je díky rozměrům hlavní RWY a dalších pohybových ploch schopen pojmout i největší transportní letouny kategorie C-5 Galaxy či An-124.
Mošnovské letiště je zároveň jedno z mála letišť ve střední Evropě, které umožňuje bez problému přijmout letouny velikosti B-52H, které zde v minulosti přistály v rámci operačního nasazení Bomber Task Force v Evropě. (foto: Miroslav Kostelník, Ostrava Airport – Aviation Photography)
Karlovy Vary-Olšová vrata LKKV
Karlovy Vary jsou civilním mezinárodním letištěm, které armáda nikdy v minulosti neprovozovala a kvůli menším rozměrům dráhy zde aktuálně nemohou přistávat větší dopravní letadla. Limitujícím faktorem rozvoje letiště Olšová vrata a jeho budoucího využití je délka a šířka vzletové a přistávací dráhy RWY 11/29 o rozměrech 2150 m x 30 m, která se prakticky nezměnila od výstavby letiště v roce 1959.
Rozměry dráhy proto výrazně omezují rozvoj provozu na LKKV, kde je například omezení maximálního užitečného zatížení, což snižuje efektivitu provozu při odletech do vzdálenějších destinací. Dalším omezením je schopnost příjmu letadel za špatných meteorologických podmínek, kdy je snížená viditelnost, nebo boční vítr. Šířka RWY je i limitující faktor pro potencionální letecké dopravce, kteří musí zajistit nutné vyškolení speciálních posádek, nebo dopravní společnosti nedostanou povolení využívat toto letiště od dozorových orgánů ze zemí v místě jejich registrace.
Prvotní studii na prodloužení a rozšíření RWY 11/29 zpracovala již v roce 2013 projekční kancelář AGA – Letiště, s.r.o. Tento projekt počítal s rozšířením dráhy na 2660 x 45 m, dále doplnění jedné pojížděcí dráhy TWY a odmrazovacího stání, rozšíření stojánky APN a vybavení RWY 29 radionavigačními, světelnými a meteorologickými systémy pro splnění podmínek CAT II. Dostavba dráhového systému se předpokládala ve dvou etapách a součástí celého projektu byly i rozsáhlé terénní úpravy v okolí dráhy. Ambiciózní záměr z roku 2013 však vyšuměl do prázdna patrně kvůli finanční náročnosti.
Studie projekční kanceláře AGA – Letiště, s.r.o. z roku 2013 počítala s prodloužením a rozšířením RWY 11/29 na rozměr 2660 x 45 metrů, výstavbou nových spojovacích a pojížděcích drah včetně nové stojánky, a poměrně výraznými úpravami terénu v blízkosti RWY. (foto: AGA – Letiště, s.r.o.)
Následující studie proveditelnosti rozšíření a prodloužení dráhy z roku 2019 od projekční kanceláře SIEBERT + TALAŠ, spol. s r.o. počítala se třemi navrhovanými variantami, které detailně rozpracovala. Na základě aktuálních požadavků letiště a celosvětově užívaným standardům zejména v oblasti bezpečnosti provozu byla nakonec vybrána varianta číslo 3. Ta počítá s úpravami vzletové a přistávací dráhy RWY 11/29 a v zásadě půjde o rozšíření na celkovou šířku 45 m, resp. 60 m včetně zpevněných 7,5 m postranních pasů a prodloužení stávající délky 2150 m o dalších 360 m, tj. na celkových 2510 m. Součástí projektu je i úprava navazujících letecko-provozních ploch letiště, včetně nového obratiště při prahu THR 29 a vybudování pojezdové dráhy TWY A od prahu THR 11 k odbavovací ploše APN M. Součástí záměru je i dovybavení koridoru světelnou a přístrojovou navigací či odstranění překážek pro větší bezpečnost letového provozu.
Stavební povolení na dostavbu a prodloužení letištní dráhy by mělo být vydáno ještě do konce května a náklady na stavbu se odhadují zhruba na miliardu korun, což by výrazně zatížilo rozpočet Karlovarského kraje. Podle nedávno oznámeného záměru premiéra Andreje Babiše by proto letiště Olšovy Vrata přešlo pod armádu a Ministerstvo obrany by plánované stavební úpravy letiště zafinancovalo. Podle hejtmana Petra Kubise (ANO) kraj nyní jedná s předsedou vlády o tom, na koho a za jakých podmínek by mělo být letiště převedeno a tento krok musí následně schválit krajské zastupitelstvo. Každopádně představitelé karlovarského kraje usilují o to, aby se karlovarské letiště stalo vojenským letištěm s civilním provozem.
Vítězná varianta ze Studie proveditelnosti rozšíření a prodloužení dráhy z roku 2019 počítá s rozšířením a prodloužením vzletové a přistávací dráhy RWY 11/29 na celkovou šířku 45 m (60 m včetně zpevněných postranních pasů) a prodloužení stávající délky na celkových 2510 m. Úpravami projdou i navazujících letecko-provozní plochy letiště, včetně vybudování nového obratiště při prahu THR 29 a pojezdové dráhy TWY na hlavní stojánku. (foto: SIEBERT + TALAŠ, spol. s r.o.)
Strategický záměr, nebo „slovenské“ řešení?
Zatímco převod mošnovského letiště vzhledem ke strategickému charakteru letiště dává určitě smysl a nelze s ním jinak než souhlasit, záměr na převzetí letiště Karlovy Vary vzbuzuje slušně řečeno silné kontroverze. Karlovarské letiště armáda v minulosti fakticky nikdy neprovozovala, neboť plocha u obce Olšová Vrata je poměrně malá s nepříliš vhodným terénním reliéfem, kdy nepříjemně blízko od osy dráhy 11 je kopec Vítkův vrch (642 m). I po prodloužení a rozšíření dráhy zde nebude k dispozici žádná „vojenská“ stojánka či případný rozptyl na rozmístění letecké techniky dle konceptu Agile Combar Employment (ACE). Jediným benefitem LKKV je tak relativní blízkost Vojenského výcvikového prostoru Hradiště v doupovských horách.
Pokud chceme rozklíčovat smysl celého záměru převedení letišť Karlovy Vary a Mošnova pod armádu, není možné se zbavit nepříjemného pocitu, že hlavním smyslem celého nápadu premiéra je, že by veškeré náklady stavebních úprav na LKKV a LKMT mohlo Ministerstvo obrany následně vykázat jako obranné výdaje a zahrnout je do závazku ČR dávat 2 % HDP na obranu. V tomto ohledu se zdá, že se premiér bohužel nechal inspirovat na sousedním Slovensku, navíc shodou mnoha náhod se rozhodl pomoci zrovna krajům, kde má hnutí ANO své hejtmany.
Je proto určitě škoda, že podobné věci vláda a nové vedení Ministerstva obrany neřeší koncepčně a s nějakou dlouhodobou strategií. V oblasti jižních, západních a severních Čech je totiž několik mnohem vhodnějších letišť, které by mohla armáda využít jako záložní při rozptýlení taktického či dopravního letectva dle konceptu ACE. Jde o záložní plochy, na nichž není potřeba zvětšovat dráhu a jež disponují rozsáhlými rozptylovými prostory. Na druhou stranu vyžadují určité investice do oprav a vybudování alespoň minimalistické infrastruktury, která by umožnila provoz letecké techniky Vzdušných sil AČR či aliančních spojenců v případě potřeby.
Letiště v Karlových Varech je pro vojenské lety využíváno zcela ojediněle a ve většině případů se jedná o přepravu osob do nedalekého VVP Hradiště. (foto: Jan Slezák, www.facebook.com)
(úvodní foto: Jan Slezák, www.facebook.com)
(zdroj: Letiště v Mošnově má převzít armáda. Kraj nemá miliardy na opravu dráhy, řekl Babiš, autor Vojtěch Očadlý, https://zdopravy.cz/letiste-v-mosnove-ma-prevzit-armada-kraj-nema-miliardy-na-opravu-drahy-rekl-babis-281540/; Babiš chce převést ztrátové karlovarské letiště pod armádu, jedná s krajem, https://zdopravy.cz/karlovarske-letiste-prejde-pod-armadu-rekl-babis-280715/; archív redakce czechairforce.com)
Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.
