Vrtulníková základna v Náměšti projde výraznou modernizací
V souvislosti se záměrem pořídit pro české letectvo moderní víceúčelové nadzvukové letouny páté generace F-35A se v mediálním prostoru často skloňuje nutnost modernizace a vybudování potřebné infrastruktury na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. Obdobným procesem modernizace a kompletní rekonstrukce dráhových systémů však v budoucnu projde i 22. základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Ta je v současné době sice domovem výhradně vrtulníkových letek Vzdušných sil AČR, ve skutečnosti však jde o plnohodnotnou leteckou základnu, která by v budoucnu měla sloužit rovněž jako operační a záložní letiště pro české i alianční letouny, a zároveň by měla být schopna bez problémů přijmout velkokapacitní transportní stroje.
Výstavba vojenského letiště mezi obcemi Sedlec, Popůvky a Hartvíkovice nedaleko Náměšti nad Oslavou probíhala v letech 1956-60 a od prvopočátku byla uzpůsobena potřebám stíhacího, a později stíhacího-bombardovacího letectva. Letiště v Náměšti bylo stavěno v podstatě jako jedno z posledních v bývalém Československu prakticky na „zelené louce“ a i z tohoto důvodu je dodnes jedinou základnou na území bývalého Československa, která už byla budována dle nového konceptu, kdy je kasárenská část umístěna zcela mimo hlavní areál s letištní plochou.
Náměšť se stala na několik desítek let domovem pro 20. stíhací-bombardovací letecký pluk, jehož výzbroj představovaly nejprve Migy-15, následně letouny Su-7BM/BKL a později i Su-22M4/UM-3K. V polovině devadesátých letech byl celý 20. sbolp společně s jeho zabezpečujícími útvary transformován na 32. základnu taktického letectva, a v Náměšti se zároveň objevily bitevní letouny Su-25K/UBK a lehké útočné L-39ZA Albatros od zrušeného 30. bitevního pluku z Pardubic. Další významnou etapou v Náměšti bylo postupné vyřazení všech Súček v letech 2000-2002 a následné zahájení přezbrojení na tehdy nové podzvukové útočné stroje L-159A ALCA, které se měly stát v budoucnu hlavní bojovou silou obou náměšťských taktických letek.
Pohled na 22. základnu vrtulníkového letectva od prahu dráhy RWY30, který zachycuje stavební úpravy a podobu letiště po modernizaci v letech 2003-2007. (foto: 22. zVrL)
V roce 2003 byla konečně zahájena částečná modernizace tohoto „polního“ letiště v rámci Programu bezpečnostních investic NATO. Jenže ještě v témže roce vyvrcholily veškeré problémy, spojené s výrazným seškrtání výdajů na obranu po ničivých povodních v roce 2002, které následně vedly po pověstných Tvrdíkových „reformách již probíhajících reforem“ ke zrušení celé 32. zTL a k následnému uzemnění podstatné části flotily L-159. K likvidaci samotného letiště v Náměšti však ale nakonec nedošlo a to především kvůli již proinvestovaným finančním prostředkům Aliance.
Z celé šlamastiky se nakonec našlo východisko v podobě kompromisu o přestavbě letecké základny, umožňující stálou dislokaci dvou vrtulníkových letek s tím, že na letišti bude smíšený provoz letounů L-39 a vrtulníků. Do Náměšti tak v roce 2008 přelétly všechny bitevní vrtulníky Mi-24V/35 a posléze v roce 2013 i zbývající transportní Mi-171Š, což znamenalo i definitivní konec pro celou 23. základnu vrtulníkového letectva v Přerově. V rámci dalších reorganizací se „domácí“ 222. výcviková letka přemístila v říjnu 2013 se všemi svými Albíky do Čáslavi, kde jako 213. výcviková letka působí doposud, a z Náměšti se tak stalo čistě vrtulníkové letiště.
I přes výraznou modernizaci v letech 2003-2007, kdy došlo na letišti k poměrně rozsáhlým stavebním úpravám a vybudování úplně nových heliportů, provozních stojánek NORTH, MIKE a SOUTH, obřího hangáru oprav letecké techniky s přilehlou provozní plochou a další potřebné infrastruktury, je více než zřejmé, že základna v Náměšti musí v budoucnu projít další etapou modernizace. Největší problém v současné době představuje kvalita hlavní vzletové a přistávací dráhy RWY30/12 či dalších pohybových ploch. Ty jsou tvořeny převážně cemento-betonovými deskami TEVYCED 15-17, které již vykazují značné poruchy. Kontrolou vzniku četných poruch cemento-betonové vrstvy byly navíc zjištěny značné rozdíly v její tloušťce, zapříčiněné sklony desek původní letištní dráhy, a v mnoha případech i špatně umístěnou výztuží. Stejně tak jsou některé letištní zařízení a technologie již morálně a technologicky zastaralé, a je nutné řešit jejich modernizaci ve smyslu platného aliančního standardu „NATO Criteria and Standards for Airfields“.
Z tohoto důvodu ministerstvo obrany zadalo v srpnu letošního roku veřejnou zakázku na zpracování studie k analýze současného a požadovaného stavu základny v Náměšti a ke zpracování návrhů variant řešení podoby letištní infrastruktury k roku 2030 s výhledem na používání do roku 2050 v rámci stavebního projektu „Náměšť – modernizace letištní infrastruktury a světlotechniky“. Studie je zároveň nutnou podmínkou k finálnímu rozhodnutí o celé stavbě.
Výsledkem modernizace infrastruktury 22. zVrL má být do budoucna zajištění provozu hned tří vrtulníkových letek, zabezpečení úloh „Host Nation Support“ a funkce záložního letiště AČR s životností letištních ploch a světlotechniky minimálně do roku 2052. V praxi to znamená, že základna by měla do budoucna zajistit stalý provoz vrtulníků systému H-1 v celkovém počtu 20 ks, dále 6 ks těžkého vrtulníku (např. CH-47) a k tomu umožnit nestálý provoz až 16 ks letounů 5. generace, 4 ks dopravních letounů kategorie C (např. CASA C-295 či C-130 Hercules) a 2 ks dopravních letounů kategorie D (např. C-17 Globemaster).
Dráha v „Námu“ má výškový rozdíl obou prahů neuvěřitelných 15,5 metrů a je tak pověstná svým skokanským můstkem zhruba v polovině VPD, kousek za spojkou CHARLIE. Tento hrb generuje při silných přeháňkách či bouřkách velké množství stékající vody k prahu 30, která činí pilotům nemalé problémy během přistání. Velké množství vody na dráze mělo například v září 2010 na „svědomí“ Alku, jejíž mladý pilot si aquaplaning v tomto místě vyložil jako selhání brzdícího systému a po iniciaci nouzové brzdy skončil smykem na trávě mimo VPD. Na snímku L-39ZA od 222. výcvikové letky během přistání za obdobných podmínek při cvičení Flying Rhino 2010, jehož posádku rovněž potrápil aquaplaning v místě za spojkou CHARLIE. (foto: Aleš Hottmar)
V Náměšti tedy bude zajištěno zachováni souběžného provozu vrtulníků a letounů, plus musí být zajištěno odděleni provozu na pohybové ploše a obslužných plochách formou komplexního řešení. Armáda dále požaduje zpracovaní návrhu kompletní rekonstrukce všech dráhových systémů či případně návrh výstavby nových pojížděcích či záložních drah, dále všech stojánek, vrtulníkových stání plus pojezdových a obslužných ploch. Rekonstrukce hlavní RWY30/12 bude provedena se zachováním stávajícího podélného profilu s rozměry 2440 x 45 m a celkovou šířkou s postranními pásy 60 m, včetně návrhu tzv. obratiště na jihovýchodním prahu RWY30 pro transportní letouny kategorie D.
Studie má rovněž přinést návrh nové pojížděcí dráhy, situované rovnoběžně s hlavní RWY30/12, která by neprotínala všechny stojánky, stejně tak jako výstavbu dvou nových spojovacích drah, umístěných kolmo na hlavní RWY a umožňujících pojíždění velkokapacitních transportních letounů na nově vybudovanou plochu, určenou pro stání dvou letounů kategorie D. Návrh se bude zabývat rovněž kompletní rekonstrukcí či výstavbou úplně nových vrtulníkových stojánek a heliportu s nezávislým provozem VFR/IFR k RWY pro vrtulníky až do hmotnostní a rozměrové kategorie CH-47.
Nedílnou součástí celé modernizace náměšťské základny bude i splnění podmínek „Host Nation Support“. V praxi to bude znamenat například zřízení stanoviště pro schopnost Hot Refueling, čili dotankování letounu při spuštěném motoru a jeho možného nazbrojení, dále půjde o návrh řešení provozu letounů vybavených palubním záložním zdrojem, používajícím jako palivo vysoce toxický Hydrazin (například letoun F-16), zapracování případných požadavků pro přijeti a provozováni taktického letounu 5. generace a s tím související návrh řešeni tzv. „Force Protection“ letiště, tedy fyzické a elektronické ostrahy letiště – například dobudováním dvojitého oplocení perimetru, zvýšení ochrany důležitých staveb a objektů základny, vybudovaní ochrany proti malým bezpilotním prostředkům apod.
Do studie je rovněž nutné zahrnout budoucí plánovanou výstavbu tzv. Depot Hub, neboli hangáru, kde bude na strojích UH-1Y Venom a AH-1Z Viper probíhat údržba a opravy vyšších úrovní. Stejně tak bude nutné navrhnout řešení hotovostních budov (SAR, NaPoSy, NATINAMDS), včetně zastřešeného stání pro hotovostní stroje. Důležitý bude i návrh na vybudování úplně nové záložní RWY v místě současné taxiway T u obce Sedlec, která by plnila funkci tzv. startovky, čili dráhy určené výhradně k nouzovému opuštění letiště, jež zde doposud zcela absentuje.
Výsledky studie budou využity při rozhodovaní o rozsahu, technickém řešení a odhadu nákladů budoucí rekonstrukce LZ Náměšť. Dále budou využity při zpracovaní investičního záměru a zadávacích podmínek pro zpracovaní projektové dokumentace pro stavební povoleni a samotnou realizaci stavby. Po dokončení modernizace by tak AČR měla disponovat dvěma plnohodnotnými leteckými základnami, plnící veškeré alianční standardy a umožňující provoz letounů F-35A.
Celkový pohled na rozsáhlý areál 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou ve směru od jihu, včetně třetího rozptylu u obce Hartvíkovice. V horní části fotky je zároveň vidět i kasárenský areál ve směru na obec Vícenice. (foto: www.mapy.cz)
(úvodní ilustrační foto: Aleš Hottmar)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com)
