Strážci severního Atlantiku: čeští stíhači se vrátili ze čtvrté mise nad Islandem
Na leteckou základnu v Čáslavi se v pondělí 7. července vrátilo pět letounů JAS-39 Gripen, nasazených od konce května v rámci Úkolového uskupení AČR ASICIPPN 2025 na Islandu. Čeští stíhači zde po dobu pěti týdnů zajišťovali z letiště v Keflavíku nejen důležitou ochranu vzdušného prostoru a bezpečnost v severním Atlantiku, ale zároveň se soustředili na vlastní výcvik v povětrnostně a geograficky mnohem nehostinějším prostředí, což přineslo pilotům Gripenů další neocenitelné zkušenosti.
Ačkoliv je Island jedním z 12-ti zakládajících členů Severoatlantické aliance, jako jediný je už dlouhé desítky let bez vlastních ozbrojených sil a letectva. Pro obranu Islandu je tak klíčové členství v NATO a bilaterální obranná dohoda s USA, uzavřená již v roce 1951 a umožňující trvalou přítomnosti amerického vojenského personálu na ostrově. Z tohoto důvodu se začala v padesátých letech minulého století rozšiřovat a modernizovat letecká základna u města Keflavík, kterou postavila americká armáda již za 2. světové války za účelem využití při zásobovacích letech přes Atlantik. V období studené války však nabrala opět na významu, kdy měla mimo jiné sloužit jako určitý protipól sovětské základny v Murmansku a jejímž hlavním úkolem bylo monitorovat pohyb v severním Atlantiku a případně bránit lodní trasy, spojující Evropu se Severní Amerikou.
Po celá desetiletí zároveň americké letectvo zajišťovalo z Keflavíku ochranu vzdušného prostoru severního Atlantiku a to až do roku 2006, kdy došlo k úplnému ukončení působení Američanů na Islandu. Již o dva roky později se však v dohledu nad vzdušným prostorem země střídají alianční spojenci, kterým tento ostrovní stát poskytuje podporu a možnost užívat základnu v Keflavíku. NATO obvykle provádí na Islandu tři nasazení ročně, každé z nich vede jeden alianční stát se 4–6 stíhacími letouny a zhruba 50-100 členy personálu. O tom, že základna Keflavík je pro ochranu severního Atlantiku mimořádně důležitá svědčí i fakt, že vojenská část letiště v současné době prochází další nákladnou modernizací.
Češi v Keflavíku – mezi lávovými kameny a lupinou
České taktické letectvo se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje v rámci zahraničních misí Air Policing již od roku 2009. Zatím čtyřikrát byli čeští stíhači v Pobaltí, kde působili v letech 2009, 2012, 2019 a 2022, a zároveň čtyřikrát hlídali nebe nad Islandem v rámci mise ASICIPPN (Airborne Surveillance and Interception Capabilities to meet Iceland’s Peacetime Preparedness Needs) v letech 2014, 2015, 2016 a 2025. Ve všech případech tyto zahraniční mise zabezpečovaly nadzvukové letouny JAS-39 Gripen a pozemní personál 21. základny taktického letectva v Čáslavi, který doplnili vojáci z dalších útvarů AČR.
Na svou zatím poslední misi nad Islandem odletěly Gripeny ve čtvrtek 22. května 2025, přičemž operační úkol v délce pěti týdnů český kontingent převzal 31. května. Na základně Keflavík v jihozápadní části ostrova působilo celkově osm desítek českých vojáků převážně z čáslavské základny s pěticí letounů JAS-39C Gripen, kteří svou červnovou misí navázali na únorové působení finského kontingentu s letouny F/A-18 Hornet. Zajímavostí je, že Finové se zúčastnili mise NATO Air Policing na Islandu vůbec poprvé od svého vstupu do Aliance.
Velitelem českého kontingentu byl určen podplukovník Vladimír „SNAKE“ Málek, který jinak zastává funkci velitele 211. taktické letky. Naše Úkolové uskupení AČR ASICIPPN 2025 zajišťovalo ostrahu islandského vzdušného prostoru a přímo v pohotovosti mělo vždy dva plně vyzbrojené Gripeny, zatímco s ostatními letouny prováděli čeští stíhači téměř každodenní cvičné lety z Keflavíku. Český kontingent měl zároveň vlastní Force Protection, neboli strážní službu a do Keflavíku si nákladním letounem An-124 přepravil množství náhradních dílů a potřebného vybavení, čímž si zde vlastně vytvořil takovou malou expediční základnu. Naopak Island zabezpečoval veškerou infrastrukturu v rámci konceptu „Host Nation Support“, včetně stravy a ubytování.
České Gripeny tentokrát působily nad Islandem v lehčí konfiguraci bez výzbroje středního dosahu v podobě střel AIM-120C-5 AMRAAM, v jaké létají poslední tři roky v domácích podmínkách. Oproti službě v národním systému QRA však jejich piloti používali rovněž zaměřovací kontejnery Litening 4i pro snazší identifikaci případných narušitelů vzdušného prostoru v oblasti severního Atlantiku. (foto: Jan Schejbal, www.jan-schejbal.cz)
Na stráži severního Atlantiku
Hlídání vzdušného prostoru severního Atlantiku má podle zástupce velitele čáslavské základny plukovníka gšt. Milana Nykodyma stále zásadní význam. Ačkoliv je ruské dálkové letectvo se svými bombardéry Tu-95 a Tu-160 už přes tři roky „zaneprázdněno“ brutálními údery na civilní a vojenskou infrastrukturu Ukrajiny, stále vykazuje v operačním prostoru severního Atlantiku určitou sporadickou aktivitu společně s průzkumnými letouny Il-38 a Tu-142 ruského námořního letectva. Podle velitele českého kontingentu pplk. Vladimíra Málka je Island a místní základna v Keflavíku důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, protože velká část tras letounů a lodí mezi Evropou a Severní Amerikou vede právě kolem tohoto ostrova. Island tak umožňuje exkluzivní možnost dohledu nad tímto důležitým prostorem a jde o důležitý bod pro případnou obranu Evropy, USA a Kanady.
Mise na Islandu zároveň nejsou tak vypjaté jako v Pobaltí a situace, kdy by docházelo k nedodržování letových plánů a nutnému ostrému vzletu „Alpha Scramble“ tu nejsou tak časté. Ostatně, ani při letošním nasazení nad Islandem čeští stíhači nemuseli nahánět žádné ruské „Medvědy“ či „Blackjacky“. Česká jednotka se tak hlavně soustředila na výcvik v jiném prostředí a také na přípravu Islanďanů v letovém řídicím centru, aby dokázali udržovat strategickou základnu v chodu. Mise ASICIPPN jsou tak více zaměřené na procvičování a prověřování připravenosti islandské infrastruktury a personálu. Čeští stíhači zároveň musí brát ohledy na velké vzdálenosti od letecké základny, ve kterých se s letouny během cvičných letů „Tango Scramble“ pohybují a to ať už nad chladným oceánem, nebo nad nehostinným vnitrozemím.
Český kontingent byl během své čtvrté mise v Keflavíku v centru zájmu médií a české vojáky zde navštívila i ministryně obrany Jana Černochová. Na snímku vlevo je velitel Úkolového uskupení AČR ACICIPN 2025 pplk. Vladimír „SNAKE“ Málek, který asistoval u zahraničních návštěv české jednotky. (foto: Jan Schejbal, www.jan-schejbal.cz)
Nízké létání nad studeným oceánem
Jedním z obrovských benefitů mise na Islandu je tak možnost cvičit létání v malé výšce. Nad oceánem totiž nejsou téměř žádné překážky jako v hustě obydleném Česku. Létání v malé výšce je ale náročné na přípravu i soustředění a není zde prostor pro jakoukoliv chybu. Během letošního nasazení si tento specifický způsob létání mohli vyzkoušet zvláště mladší piloti Gripenů, kteří ještě takovou příležitost neměli. Jeden z pilotů kontingentu, kapitán Ondřej „PROBE“ Španko, zase oceňuje možnost létat každý den ve velice proměnlivém prostředí. Počasí se na Islandu totiž nemění ze dne na den, nýbrž z minuty na minutu. Největším nebezpečím je prudký boční vítr, který v nárazech dosahuje síly vichřice a který by mohl letouny zvláště při přistání ohrozit. Obrovskou výhodou základny v Keflavíku však je, že jsou tu dvě vzletové a přistávací dráhy, kolmo na sebe navazující a pilot si tak může vybrat, z jakého směru půjde na přistání s ohledem na aktuální vítr.
Na ostré mise „Alpha Scramble“ a lovení ruských „Medvědů“ či „Blackjacků“ ani tentokrát nedošlo a tak čeští stíhači využili misi nad Islandem především k vlastnímu výcviku a zdokonalování svých operačních schopností. Řídká hustota obydlení a přilehlý oceán umožnily provádět například lety v extrémně nízké výšce, které není možné v podmínkách ČR cvičit. (foto: Probe, 211. taktická letka)
Keflavík je zároveň relativně velké civilní letiště se značným počtem pohybů. Zejména v ranních a pak v odpoledních hodinách, kdy jsou určitá okna a létá se přes Atlantik na jednu či druhou stranu, se při plánování cvičných letů snaží čeští stíhači těmto „přeplněným“ oknům vyhnout. V případě ostrého vzletu „Alpha Scramble“ by však Gripeny měly před civilním provozem přednost.
Oproti létání nad Českem je výcvik nad vulkanickým ostrovem zároveň náročnější, protože v případě havárie hrozí, že se piloti budou muset katapultovat do aktivních lávových polí nebo do chladného oceánu. Voda je tu velmi studená, kolem čtyř až pěti stupňů, a doba přežití pilota v takové vodě je jen několik minut. Proto musí čeští stíhači na Islandu nosit pod leteckou kombinézou ještě termo-izolační oděv. Přežití ve studeném a rozbouřeném moři mají čeští piloti natrénováno ze Švédska, kde ve speciálním bazénu umí simulovat vlny nebo ostrý vítr, podchladit vodu či spustit déšť. Právě nepříznivé počasí, kdy pršelo a kvůli nízké oblačnosti byla i špatná viditelnost, nebo kdy naopak foukal silný boční vítr, letos provázelo čtvrté nasazení nad Islandem. Na nepříznivé počasí si však čeští rychle zvykli, ostatně sami Islanďané říkají, že když nesněží, tak je léto.
Vzhledem k velmi chladné vodě v severním Atlantiku s teplotou pouze okolo 4-5 stupňů museli čeští piloti používat speciální termo-izolační oblek „Isolerdräkt 97“, vyrobený z hustě tkané bavlny. Ten se používá při letech nad vodní hladinou, pokud je teplota vody nižší než 12 C° a který umožňuje přežít ve studené vodě cca 20-30 minut. (foto: Jan Schejbal, www.jan-schejbal.cz)
Piloti Gripenů během přeletu na Island a zpět procvičují rovněž procedury Air-to-Air Refueling, neboli tankování ve vzduchu, protože vzdálenost přes tři tisíce kilometrů Gripen nezvládne s potřebnou rezervou paliva na jedno dotankování ani při použití přídavných baků. Působení českého kontingentu tentokrát podpořila osádka tankeru A330MRTT mnohonárodní letky MMU, jejíž součástí je i Česká republika. Tato mezinárodní spolupráce zároveň ukazuje naši připravenost, profesionalitu i schopnost působit v jakýchkoli podmínkách daleko od domova.
Zatímco mise českých Gripenů nad severním Atlantikem již skončila, už v srpnu se na Island vrátí španělské letectvo, které se mise NATO Air Policing ASICIPPN zúčastní vůbec poprvé. Šest letounů EF-18M Hornet z jednotky Ala 15 se základnou v Zaragoze bude nasazeno na letecké základně v Keflavíku po dobu přibližně pěti týdnů a bude plnit identické úkoly, jako nedávno čeští stíhači. Tak hodně štěstí.
Samotný přelet na Island a zpět tentokrát probíhal za asistence tankeru A330MRTT mnohonárodní letky MMU, jejíž součástí je i Česká republika. V průběhu přeletu byly letouny formace v různých konfiguracích, první trojice letounů v klasické bojové, čtvrtý letoun v přeletové s trojicí baků a poslední letoun převážel čtveřici Sidewinderů na wingtipech a NATO pylonech s novými launchery MML. Během čtyřhodinového letu na 3.000 km vzdálený Island piloti doplňovali dvakrát palivo z tankeru, tak aby byli schopni během přeletu Atlantiku doletět v každé situaci na nejbližší záložní letiště. (foto: Martin Král, Air & Camera)
(úvodní foto: Martin Král, Air & Camera)
(zdroj: článek „Ministryně obrany navštívila české vojáky na Islandu a jednala s tamní ministryní zahraničí“, https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministryne-obrany-navstivila-ceske-vojaky-na-islandu-a-jednala-s-tamni-ministryni-zahranici-258822/; článek „Jsme tu jako vzdušní policisté, popisují piloti gripenů ostrahu Islandu“, autor Oldřich Danda, https://www.novinky.cz/clanek/stalo-se-jsme-tu-jako-vzdusni-policiste-popisuji-piloti-gripenu-ostrahu-islandu-40527871; článek „Gripeny se vrátily z Islandu do Čáslavi. Pět týdnů střežily severní Atlantik“, autor iDNES.cz a ČTK, https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/caslav-gripeny-island.A250708_144246_domaci_kurl; archív redakce czechairforce.com)
