Náměšťský „GHOST“ se odmlčel: Tragická havárie vrtulníku UH-1Y Venom a její možné příčiny
Ve čtvrtek 23. července ve 12:05 hodin došlo na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou k havárii vrtulníku UH-1Y Venom. Stroj trupového čísla 0491 se při návratu z rutinního výcvikového letu zřítil z výšky kolem 50 metrů během přistávacího manévru přímo v prostoru základny. Na palubě Venomu bylo celkem pět osob – čtyři vojáci byli zraněni, jedna vojákyně bohužel zemřela. Následující text se pokusí odpovědět alespoň na základní otázky, co bylo možnou příčinou tragédie a proč mladá palubní střelkyně zahynula, zatímco ostatním čtyřem členům osádky se podařilo z hrůzu nahánějící havárie vyváznout s různým stupněm zranění. Autor by chtěl zároveň zdůraznit, že následující popis nemá v žádném případě za cíl hledat nějakého konkrétního viníka. Jeho jediným smyslem je popsat zcela nestranně celou událost a uvést nejpravděpodobnější příčiny tohoto neštěstí. Ostatně, to je i cílem vyšetřovatelů – zjistit skutečnou příčinu nehody, abychom z ní vyvodili poučení a udělali vše pro to, aby se podobná událost již nikdy neopakovala.
Přestože Vzdušné síly AČR učinily v posledních letech obrovský pokrok z pohledu bezpečnosti letového provozu, létání vojenských strojů představuje vzhledem k plněným úkolům a náročnému výcviku vždy určité riziko, které bohužel může vyústit v tragickou událost, ať se nám to líbí či ne. Vojenské létání prostě bude vždy spojeno s možnou technickou závadou či chybnou technikou pilotáže, protože stroje nejsou bezporuchové, lidé neomylní, a bez chyby je jenom Bůh.
Mimořádky vrtulníků z LKNA
Pokud se podíváme trochu do historie, tak ani 22. základna vrtulníkového letectva se nevyhnula od svého vzniku v prosinci 2013 během intenzivního provozu několika mimořádným událostem, které skončily havárií či poškozením vrtulníkové techniky.
Jednoznačně nejzávažnější událostí se stalo zničení vrtulníku Mi-171ŠM „9774“ na cvičení Trident Juncture 2015 v dalekém Španělsku. Jmenované cvičení bylo jednou z nejrozsáhlejších výcvikových aktivit států NATO za poslední roky a zúčastnilo se jej celkem 36 000 vojáků z více než 30 zemí Aliance či partnerských států. Trident Juncture probíhalo ze základen ve Španělsku, Portugalsku a Itálii v termínu od 3. října do 16. listopadu 2015 a účastnily se jej vzdušné, pozemní, námořní i speciální síly. Pro Armádu České republiky bylo zapojení do Trident Juncture jedním z významných úkolů roku 2015 a účastnili se ho příslušníci vzdušných, pozemních a speciálních sil. Celkem se jednalo o více než 250 vojáků a přímo z letecké techniky zde byly nasazeny 4 vrtulníky Mi-171ŠM (ev. č. 9774, 9799, 9806, 9813) z náměšťské 222. vrtulníkové letky a 6 letounů L-159A ALCA (6052, 6057, 6058, 6062, 6064, 6066) od čáslavské 212. taktické letky, které působily ze základny ve španělské Zaragoze. Přeprava pětasedmdesáti příslušníků vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou, včetně letecké techniky a materiálu byla organizována jak po zemi, tak vzduchem. To se týkalo i trojice vrtulníků Mi-171ŠM, které nejprve přeletěly do Pardubic, kde na ně již čekal 18-ti členný tým technického personálu z Náměště, který vrtulníky připravil k přepravě pomocí transportního letounu AN-124 Ruslan. Jedna osádka pak s Mi-171ŠM letěla do Španělska po vlastní ose.
Těžce poškozený Mi-171ŠM „9774“ po pádu z asi desetimetrové výšky během výsadku speciálů na cvičení Trident Juncture 2015 ve Španělsku. Samotný pád mělo na svědomí velmi razantní přitažení během manévru Quick Stop, kdy došlo vlivem hrubé pilotáže k překročení povolených otáček nosného rotoru, na což automatika ovládání motorů TV3-117 reagovala v kritické fázi snížením výkonu motorů a na tuto situaci již pilot nedokázal včas zareagovat. I přes značné poškození trupu si událost naštěstí nevyžádala žádné smrtelné zranění. Při podobných událostech dochází téměř vždy k destrukci nosného rotoru, přetočení na bok a odlomení celé ocasní části s vyrovnávacím rotorem. (foto: archív redakce czechairforce.com)
Vrtulníkovou jednotku čekalo ve Španělsku létání na taktický námět ve dne i v noci včetně ostrých střeleb z Mi-171ŠM. Vrtulníky zde navíc působily v plné bojové konfiguraci s namontovanými chladiči výstupných plynů EVU. Během jedné z náročných misí dne 5. listopadu bohužel došlo ke zničení stroje Mi-171ŠM „9774„. Osádka měla provést vysazení družstva 601. skupiny speciálních sil ve výcvikovém centru San Gregorio, přibližně 15 km severovýchodně od Zaragozy. Po velmi razantním přitažení kvůli snížení dopředné rychlosti před vysazením (patrně metodou Fast Rope) automatika ovládání motorů reagovala na překročení povolených otáček nosného rotoru vlivem hrubé pilotáže a automaticky snížila výkon obou motorů. Pilot bohužel na tento jev už nedokázal včas zareagovat, následovalo prosednutí, dopad na zem z výšky cca 10 metrů a převrácení na pravý bok. Na palubě bylo v tu chvíli pět členů posádky a jedenáct členů 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Pět z nich muselo podstoupit ošetření, jinak se ale naštěstí celá událost obešla bez ztrát na životech. Po převozu do ČR byl vrtulník kompletně odstrojen a později alespoň trochu pospraven pro účely výcviku na 22. zVrL. V dnešní době je torzo vrtulníku odstaveno v areálu 43. výsadkového pluku v Chrudimi.
Cvičení Trident Juncture 2015 tak nebylo pro Vzdušné síly AČR úplně šťastné, navíc při něm mohla přijít ještě o letoun L-159. Dne 28. října 2015 totiž pilot npor. Zbyněk Abel z 212. taktické letky, pilotující Alku „6057“ s volacím znakem „BUTCHER 03„, zaznamenal při návratu ze střelnice srážku se supem, jež si vyžádala poškození konce náběžné hrany pravého křídla. I s takto poškozeným strojem dokázal pilot přistát v Zaragoze, kde teprve na zemi pozemní personál zjistil skutečný rozsah poškození. Celá událost se supem, který dosahuje rozpětí až 3 m a běžně váží okolo 10 kg, nakonec dopadla dobře a letoun se po opravě (výměně nového křídla) v roce 2016 u výrobce Aero Vodochody mohl vrátit zpět do služby. Pod kabinou se mu navíc nově objevil i „sestřel“ v podobě siluety supa.
Zatímco v roce 2016 základna neevidovala žádnou závažnější událost, už v dalším roce potkalo náměšťské vrtulníkáře hned několik mimořádek. První se stala ve čtvrtek 11. května 2017 zhruba v 10:20 hod., kdy došlo při plnění letového úkolu k indikaci vysazení levého motoru TV3-117 vrtulníku Mi-171ŠM „9837“ z výzbroje 222. vrtulníkové letky. Osádka s vrtulníkem bezpečně dosedla do volného prostoru u obce Mohelno. Piloti si místo přistání v oblasti národní přírodní památky Mohelenská hadcová step vybrali záměrně, protože jde o velkou travnatou plochu bez stromů či jiných překážek. Během události nedošlo ke zranění osob ani ke škodám na vrtulníku a na místo vzdálené pouhých 7 km od letiště byla okamžitě vyslána technická skupina, která stroj následně překontrolovala a uvedla do letuschopného stavu.
Už o pět dní později, v úterý 16. května 2017, se mírně zapotila osádka jiného vrtulníku Mi-171Š s volacím znakem „HIPPO 42„, která si svůj let zpestřila nebezpečným sblížením s kluzákem Standard Cirrus. V 18:00 hod. kluzák letěl severozápadně od LKNA v letové hladině 3500 feetů. Pilot kluzáku dostal od řídícího na věži povolení pro přelet na aeroklubové letiště Brno-Medlánky. V čase 18:01 vyžádal řídící MAPP od řídícího MTWR přeladění Mi-171Š na přibližovací systém COPTER NDB. V čase 18:05 se pilot kluzáku domníval, že se nachází v poloze u vodní nádrže Mohelno a oznámil řídícímu na věži tuto polohu. Řídící si bohužel neověřil polohu kluzáku podle zobrazení primárního radaru a řídící MAPP proto nedostal správnou informaci o poloze kluzáku. Trať letu vrtulníku, který se chystal k přistání na LKNA totiž vedla prostorem letu kluzáku, kde došlo k nebezpečnému sblížení. Kluzák naštěstí spatřil palubní střelec, který okamžitě upozornil osádku, a celá událost měla opět šťastný konec.
Náměšťský Mi-171ŠM „9825“ odváží poškozený list hlavního rotoru po jeho výměně během CIAFu 2017 v Hradci Králové. (foto: archív redakce czechairforce.com)
Ke kurióznímu poškození vrtulníku Mi-171ŠM „9799“ došlo v sobotu 2. září na statické ukázce během mezinárodního leteckého dne CIAF 2017 v Hradci Králové. Pořadatelé podcenili rozměry nosného rotoru Hrocha a umístili zábrany nedostatečně daleko od vrtulníku. Projíždějící historický autojeřáb Tatra 111, který se přesouval kolem statiky, pak logicky zachytil o list rotoru, jenž přesahoval přes zábrany. Poškození si vyžádalo rychlou přepravu náhradního listu z Náměšti do Hradce a jeho výměnu v „polních podmínkách“ na hradeckém letišti.
Poslední akcí roku 2017 bylo vysazení motoru u vrtulníku Mi-171Š „9892“ a nouzové přistání na aeroklubovém letišti ve Frýdlantu nad Ostravicí (LKFR). K události došlo v pátek 10. listopadu, kdy osádka vrtulníku z výzbroje 222. vrtulníkové letky zaznamenala během letu v prostoru Frýdlantu nad Ostravicí problém s jedním z motorů TV3-117, a proto se piloti rozhodli k okamžitému přistání na nedalekém aeroklubovém letišti. V pozdních odpoledních hodinách sem ještě přilétl Mi-171Š s technickým personálem, který měl za úkol vyhodnotit rozsah závady a její řešení. Po výměně celého motoru „v polních podmínkách“ byl vrtulník přelétnut zpět do Náměšti.
Zatímco všechny předchozí případy se týkaly vrtulníků typové řady Mi-171, v roce 2018 už došlo i na Hindy. Předchozí absence „mimořádek“ vrtulníků Mi-24V/35 mohla být do určité míry způsobena faktem, že od roku 2015 začaly generální opravy celkově deseti Hindů, řada vrtulníků byla tzv. „dolétána“ a v provozu zůstávalo minimum strojů. Každopádně ve středu 28. listopadu 2018 v ranních hodinách došlo přímo na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou k havárii a poškození bitevního vrtulníku Mi-35 „3361“ z výzbroje 221. vrtulníkové letky. Mimořádná událost se stala během takzvaného zátěžového testu motorů. Stroj se vznesl jen do výšky přibližně jednoho až dvou metrů a následně došlo během visení k náhlé ztrátě výkonu levého motoru TV3-117VMA v důsledku destrukce oběžných lopatek turbíny. Vrtulník poté spadl z nízké výšky zpět na plochu heliportu. Při nehodě naštěstí nebyl nikdo zraněn, rozsah poškození byl však poměrně značný.
Při dopadu přední částí vrtulníku na heliport došlo ke zničení optoelektronické vyhledávací soustavy Raduga a antény naváděcího systému pro střely Šturm na přídi. Mnohem vážnější však bylo poškození trupu v oblasti přechodu mezi kabinou pilota a nákladovým prostorem. Podle zvlnění potahu mezi přepážkami od 5N po 6N přední části trupu až po přepážku č. 1 střední části trupu (nákladová kabina) se dá usuzovat, že mohly být poškozené samotné přepážky a podélné nosníky okolo. V tomto místě byl odstraněn nátěr pro lepší viditelnost poškození vnějšího potahu trupu. Stejně tak lze předpokládat, že se určité deformace objevily i v podlaze přední části trupu, v místě uchycení válce zavírání přední podvozkové nohy. Poškozeny mohly být samozřejmě i další části vrtulníku nejen v souvislosti s tvrdým dopadem na heliport, ale i v důsledku destrukce oběžných lopatek turbíny motoru TV3-117.
Téměř rok byl poškozený stroj podrobován detailní analýze, zdali jej bude vůbec možné opravit a nadále používat. Zástupci 22. zVrL a opravárenského podniku LOM PRAHA se nakonec shodli, že k opravě vrtulníku by dojít mohlo, ale vzhledem k předpokládané časové náročnosti opravy, jež se odhadovala na 2 roky, a přetrvávajícím problémům s dodávkami náhradních dílů z Ruska, armáda nakonec opravu nerealizovala. Co se týče přesné příčiny destrukce lopatek turbíny, podle závěrečné zprávy výrobního podniku Motor Sič se jako příčina jeví nejpravděpodobněji porucha oběžné lopatky způsobená zeslabením profilu listu při její opravě.
K dalšímu poškození Hindu došlo hned další rok. Ve středu 19. června 2019 v poledních hodinách musel ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku nuceně přistát do terénu bitevní vrtulník Mi-24V „7353“ z výzbroje 221. vrtulníkové letky v Náměšti nad Oslavou. Hind zřejmě prováděl vzlet z heliportů Bores, které se nachází v nadmořské výšce 650 m. Kombinace horkého počasí, nadmořské výšky a konfigurace navěšeného vrtulníku s dalšími lidmi v prostoru výsadku nakonec vedla k nezdařenému vzletu, který osádka zakončila v okolních keřích a stromech. Na palubě vrtulníku bylo v době mimořádné události celkem pět členů osádky. Zranění vojáků byla naštěstí lehká a po vyšetření byla většina z nich propuštěna z nemocnice domů. Stroj, kterým byl bývalý „Černo-modrý tygr“ ev. č. 7353, byl při přistání výrazně poškozen. Stejně jako v předchozím případě, LOM PRAHA by jej opravit dokázal, ale vzhledem k předpokládané časové náročnosti opravy a s ohledem na plánované vyřazení strojů tohoto typu armáda nakonec opravu nerealizovala, byť samotný Hind měl poměrně krátce po provedení GO (v opravnách státního podniku LOM PRAHA se nacházel mezi listopadem 2015 až prosincem 2017, kdy se do Náměšti vrátil jako první Mi-24V po generální opravě).
Zajímavé záběry z automobilu na přepravu poškozeného a odstrojeného Mi-24V „7353“ do opraven státního podniku LOM PRAHA dne 25. června 2019. Přestože během nouzového přistání do křovinatého porostu u heliportů ve VVP Libavá to odnesl především hlavní rotor, při dopadu došlo i k lehkému strukturálnímu poškození trupu v oblasti přechodu mezi kabinou pilota a nákladovým prostorem. Jde o poměrně slabé konstrukční místo Hindu, kde se při podobných událostech vždy objevují trhliny či zvlněný povrch, tzv. Gofry. (foto: Petr Kanovský HIND SCALE MODEL via www.valka.cz)
K zatím poslední závažné události až do osudného čtvrtka došlo 3. března 2021, kdy byla přímo na základně v Náměšti poškozena na zemi dvojice vrtulníků Mi-171. Osádka jedné „Stosedmdesátjedničky“ se na jihovýchodní stojánce připravovala k nočnímu výcvikovému letu pro podporu speciálních operací s využitím NVG. Tyto lety se provádějí z kompletně neosvětlené stojánky, kde jsou vrtulníky zaparkovány nikoliv příčně, ale podélně. Už při spouštění měli oba piloti nasazené noktovizory, které jim do značné míry bránily v prostorovém vnímání. Krátce po spouštění a roztočení hlavního a vyrovnávacího rotoru se vrtulník patrně vlivem špatné funkce parkovací brzdy a nepatrného posunu páky cykliky dal do pomalého dopředného pohybu, který osádka vzhledem k vibracím a nasazeným NVG nezaregistrovala. Protože úkony předletové kontroly při nočních letech jsou časově náročnější, dokázal se vrtulník za tu dobu nepozorovaně posunout o několik metrů dopředu, až začal hlavním rotorem škrtat o ocasní nosník dalšího stroje, zaparkovaného před ním. Teprve v tuto chvíli si osádka uvědomila problém a okamžitě zareagovala. Výsledkem střetu byl jak poškozený hlavní rotor prvního stroje, tak poměrně vážné poškození ocasního nosníku a vyrovnávacího rotoru druhého vrtulníku, které musel následně řešit opravou státní podnik LOM PRAHA. S největší pravděpodobností šlo o stroj Mi-171Š „9873„, u kterého se v LOMu současně s prováděnou GO provedla i kontrola poškozeného trupu a navrhla technologie opravy „Heavy Repair“, kterou následně posuzovala přímo konstrukční kancelář, jež musela odsouhlasit technologii opravy v rozsahu „Heavy Repair“. Tento případ zároveň vnesl systémovou změnu do přípravy vrtulníkových osádek při létání s NVG, kdy nově na zatemněné stojánce má noktovizor nasazený pouze jeden z pilotů, tak aby druhý mohl vnímat okolní prostor při spuštěných motorech a roztočených rotorech.
Uvedené případy rozhodně nejsou kompletním přehledem všech mimořádných událostí na 22. zVrL už jen z toho důvodu, že armáda v posledních letech prakticky nezveřejňuje žádné statistiky předpokladů MÚ, tak jako v minulosti. Každopádně i tento publikovaný výčet ukazuje, že určitou část mimořádek zapříčinily problémy s turbohřídelovými motory TV3-117 VM/VMA. Ty měla na svědomí do určité míry špatná technologie generálních oprav, což si v jednu dobu dokonce vyžádalo několikaměsíční uzemnění kompletní flotily vrtulníků Mi-24V/35 a Mi-17/171. Ve spolupráci s ruským ODK Klimov a ukrajinským Motor Sič byla posléze technologie oprav motorů TV3-117 změněna. Problémy dále představoval například i výskyt kovových třísek v oleji u hlavních reduktorů v důsledku poškození satelitního ložiska, nebo naopak falešné signalizace výskytu kovových třísek. Drobností pak byly problémy s podvozky Mi-171 vlivem praskání některých součástí. Zároveň je potřeba zdůraznit, že i přes hrozivě vypadající událost ve Španělsku nedošlo za celou dobu od vzniku 22. zVrL při mimořádných událostech k žádné ztrátě na životech až do osudného čtvrtka, což je určitě skvělá vizitka zdejších vrtulníkářů.
Černý čtvrtek v Náměšti
Ve čtvrtek 23. července plánovala náměšťská základna bez ohledu na prázdniny či dovolené běžnou letovou akci, pro níž si vyhradila v časech 07:00 až 18:00 UTC (9-20 hodin našeho středoevropského času) letové prostory TRA10 a TRA12 až 19. Jde o standardní dočasně rezervované prostory (Temporary Reserved Area) v blízkém okolí LKNA, využívané nejčastěji v rozsahu výšek od GND (Ground) po Flight Level 125, respektive až po FL 245 v závislosti na konkrétním prostoru. Oproti předchozímu dni byla čtvrteční předpověď počasí pro region okolo Náměšti nad Oslavou nepatrně horší a v průběhu dne počítala převážně s oblačnou oblohou (5/8 oblačnosti), oblaky typu Cumulus s výškou spodní základny 1230 až 1800 metrů nad zemským povrchem a s horizontální dohledností okolo 20 km. V průběhu dopoledne vál západní vítr o rychlosti 6 m/s (21,6 km/h), který se však okolo 11. hodiny změnil na severozápadní (320°) o rychlosti 9 m/s (32,4 km/h) a byl doprovázen silným poryvy, jež v nárazech dosahovaly hodnoty až 16 m/s (57,6 km/h).
Náměšťská základna plánovala na čtvrtek 23. července běžnou letovou akci, pro níž si vyhradila v časech 7-20 hodin UTC letové prostory TRA10 a TRA12 až TRA19. Ještě před havárií Venomu plnily v průběhu dopoledne své letové úkoly nedaleko LKNA jak transportní vrtulník Mi-171ŠM, tak bitevní AH-1Z Viper. (foto: foto: archív redakce czechairforce.com)
Do čtvrteční letové akci se zapojily obě náměšťské letky a již v 9:15 hod. odstartoval ke cvičnému letu vrtulník Mi-171ŠM „9837“ od 222. vrtulníkové letky, který plnil s volacím znakem „HIPPO 71“ výcvikové úkoly v oblasti jihovýchodně od LKNA a jenž se zhruba po hodině vrátil zpět na základnu. Přibližně V 9:50 hod. jej doplnil bitevní AH-1Z Viper „0487“ od 221. vrtulníkové letky, který jako „HUNTER 69“ plnil výcvikový let západně od základny. Okolo 10:30 hod. zaznamenala meteostanice v Náměšti nad Oslavou slabou dešťovou přeháňku s celkovým úhrnem 0,8 mm/h, jinak počasí zůstávalo zhruba stejné, včetně silného větru nad letištěm, jenž v nárazech stále osciloval kolem hodnoty 14 až 16 m/s.
Ve stejnou dobu se na LKNA chystal k výcvikovému letu i vrtulník UH-1Y Venom trupového čísla „0491„. Šlo o stroj, který byl do ČR dopraven 2. října 2023 na palubě amerického velkokapacitního transportního letounu C-17 Globemaster společně s bitevním vrtulníkem AH-1Z „0489„. Od druhé poloviny března do konce června letošního roku působil tento vrtulník společně s dvěma dalšími UH-1Y trupových čísel „0492“ a „0495“ v sestavě 5. vrtulníkové jednotky v Polsku, kde plnil úkoly spojené se službou QRA (Quick Reaction Alert) nedaleko běloruské hranice, kde čeští vrtulníkáři pomáhají střežit polské nebe před ruskými bezpilotními prostředky. Venom „0491“ absolvoval ještě ve středu 22. července 2026 dvě letové mise, kdy jako „GHOST 41“ působil v prostorech jižně a západně od LKNA, a obě mise zcela bez problémů dokončil.
Čtvrteční výcvikový let Venomu „0491“ byl zaměřený na zatím blíže nespecifikované úkoly v aktivovaných prostorech TRA a na jeho palubě se nacházelo celkově 5 osob. Při návratu z rutinního výcvikového letu osádka pravděpodobně uskutečnila přiblížení z hlavního směru RWY30 (jde o odhad autora na základě směru větru) a po průletu nad dráhou pilot údajně provedl ještě před úrovní hangáru tzv. manévr Quick Stop. Smyslem podobného manévru je prudké snížení dopředné rychlosti, kdy se příď vrtulníku zvedne nahoru, ocasní část naopak směřuje dolů a tím se využije aerodynamický odpor nosného rotoru k prudkému zbrzdění. Místo zvolené pro Quick Stop by mohlo zároveň nasvědčovat tomu, že pilot chtěl s Venomem pokračovat pravou zatáčkou a přistát na heliportech mezi pojížděcí dráhou a stojánkou Foxtrot před hangárem oprav, jde však znovu o pouhý odhad autora, který nemusí být správný. Po převedení vrtulníku do visu však došlo zcela nečekaně k jeho nekontrolované rotaci a následnému pádu z výšky cca 50 m na travnatou plochu hned vedle betonové RWY 12/30, zhruba uprostřed mezi spojkami Charlie a Delta. Tvrdý dopad na zem zapříčinil částečnou destrukci stroje, odlomení ocasního nosníku a přetočení kabiny na levý bok. Na základně v Náměšti byla okamžitě aktivována požární hotovost, která bezprostředně vyrazila k místu neštěstí. Policie ČR dostala oznámení o události ve 12:11 hod. a vzápětí byly informovány i složky IZS.
Záchranáři vyslali na místo čtyři pozemní posádky a vrtulník Kryštof 12 (EC-135 reg. OK-DSA) z Jihlavy, který dorazil do Náměšti v 12:30 hodin. Následně v 13:17 hod. přilétl na LKNA i Kryštof 09 (EC-135 reg. OM-ATW) ze stanoviště Olomouc, neboť vrtulník ze stanoviště Kryštof 04 v Brně právě letěl k jinému zásahu. Jedna osoba utrpěla zranění neslučitelná se životem a pád vrtulníku bohužel nepřežila. Oba záchranářské vrtulníky následně převezly dva těžce zraněné členy osádky do Fakultní nemocnice Brno. Další se středním zraněním byl převezen pozemní cestou do nemocnice u sv. Anny v Brně a čtvrtý s lehkým zraněním skončil v péči zdravotníků v Jihlavě. Záchranáři ošetřili celkem sedm lidí, z toho tři se nadýchali kouře během zásahu a ti byli transportováni do nemocnice v Třebíči. Po 14. hodině záchranáři zásah ukončili. V pátek 24. července informovala armáda na síti X o tom, že vojáci zranění při čtvrteční nehodě jsou při vědomí, stabilizovaní a nejsou v bezprostředním ohrožení života. Podle nepotvrzených informací z médií šlo v jejich případě například o zranění typu otřes mozku či rozdrcený kotník.
Při katastrofě byl zničen víceúčelový stroj UH-1Y Venom trupového čísla 0491, který se 3. července 2026 vrátil ze zahraniční mise v Polsku, kde působil v sestavě 5. vrtulníkové jednotky AČR Heli Unit. (foto: foto: archív redakce czechairforce.com)
Hledání příčin
Důvody toho, proč v Náměšti krátce po poledni zhruba tři roky starý vrtulník spadl, začal okamžitě vyšetřovat Odbor interního auditu a inspekce Ministerstva obrany. Do doby, než bude k dispozici alespoň předběžná zpráva, musí všech sedm zbývajících Venomů a čtyři bitevní AH-1Z Viper zůstat na zemi, což je běžný operační postup. To se týká i dvojice strojů AH-1Z, které české armáda vyslala na ochranu Polska před ruskými drony v rámci 6. Heli Unit AČR.
Už v prvních hodinách po havárii se začaly množit spekulace, co mohlo tragickou událost způsobit. Jednou z prvotních verzí zvažovaných laickou veřejností, možná i vzhledem k případům z předchozích let, bylo vysazení motoru, ať již vlivem mechanické závady, nebo vniknutím cizího tělesa do motoru (birdstrike). Ačkoliv se Venom nacházel v režimu zavisení nad plochou letiště, měl by vysazení jednoho z motorů bez problémů ustát. V takovém případě druhý motor většinou automaticky přechází do maximálního nebo časově omezeného nouzového režimu OEI (One Engine Inoperative) a umožní tak bezpečné provedení nouzového přistání.
Poloha vraku na zemi však svědčila přeci jenom o jiné příčině, která mohla pád způsobit. Z rozsahu a typu poškození je totiž zřejmé, že pád z výšky 50 m byl provázen podélnou rotací. Pokud budeme akcentovat tvrzení deníku Aktuálně.cz, které vychází od zdrojů obeznámených s průběhem vyšetřování, ke zřícení pravděpodobně došlo vlivem situace, již odborníci označují jako LTE (Loss of Tail Rotor Effectiveness), tedy ztrátu účinnosti ocasního rotoru. Zjednodušeně jde o nebezpečný aerodynamický jev, hrozící při nízkých rychlostech, kdy zadní vyrovnávací rotor nestíhá korigovat točivý moment hlavního nosného rotoru a celý vrtulník se dostává do stále rychlejší rotace, během níž nekontrolovatelně padá k zemi. K jevu LTE může dojít například při visení nebo velmi nízké rychlosti, případně v určité kombinaci směru a síly větru. Piloti se samozřejmě učí, jak tento manévr zvládnout, a obecná poučka u amerických strojů, jejichž hlavní rotor se točí proti směru hodinových ručiček a trup se proto stáčí doprava, zní: plný levý pedál nožního řízení, současně páka cykliky dopředu – což umožní nabrání dopředné rychlosti a v případě, že je dostatek výšky, rovněž ubrat výkon motorů a případně přejít do autorotace s motory na volnoběh. Jde samozřejmě o obecný postup a každá osádka se vždy řídí postupem stanoveným pro daný typ vrtulníku.
Hned po ukončení záchranných prací začala armáda rozestavovat kolem vraku vrtulníku Venom různorodou automobilní techniku letištního zabezpečení s cílem zabránit možnému fotografování z prostoru obce Sedlec či naopak z pole u obce Popůvky. Z uveřejněných fotek je dobře vidět odlomený ocasní nosník s částí trupového čísla 0491. (foto: Jana Nedělková, MAFRA, https://www.mafra.cz/ a Jaroslav Svoboda, ČTK, https://www.ctk.cz/)
Vyšetřovatelé teď musí především zjistit, proč se nebezpečné otáčení pilotovi nepodařilo zastavit. Jednou z příčin může být, že pilot mohl omezenou počáteční odezvu nožního řízení mylně vyhodnotit jako úplnou ztrátu tahu motorů a opačný pedál nepoužít v dostatečném rozsahu, nebo jej nedržet dostatečně dlouho. Další příčinou může být, že by pilot omylem šlápl na opačný pedál (ve směru otáčení trupu), čímž by situaci dramaticky zhoršil. K takové situaci by samozřejmě čistě teoreticky mohlo dojít, ačkoliv je málo pravděpodobná. Pokud budeme brát v úvahu hypotetickou možnost, že osádku Venomu tvořili piloti přeškolovaní z ruských Hindů, mohlo v nečekané a značně stresové situaci dojít k aktivaci tzv. svalové paměti. Na ruských vrtulnících typové řady Mi-24/35 či Mi-17/171 se totiž hlavní rotor otáčí přesně opačně a je tak v podobné situaci nutné vyšlapávat pravý pedál. Přestože čeští piloti 221. vrtulníkové letky létají na H1 již několik let a bývalé návyky po stovkách hodin na Hindu by měly být „přepsány“, právě nečekaná a stresová situace může zapříčinit prvotní špatnou reakci vlivem svalové paměti. Autor by chtěl zároveň zdůraznit, že jde o pouhou spekulaci, která se však logicky nabízí a to i s ohledem na některé dřívější případy mimořádných událostí především během zavádění L-159, kde si čeští piloti zvykali na přechod z ruského analogového prostředí na západní digitální zobrazování hlavních letových údajů. Problém s nekontrolovanou rotací zároveň mohl vzniknout již během prvotního manévru Quick Stop. Pokud by jej totiž pilot provedl příliš energicky, mohl by vést k tzv. přetažení nosného rotoru, následnému kritickému poklesu jeho otáček a tím pádem i účinnosti vyrovnávacího rotoru.
Přestože samotná ztráta účinnosti vyrovnávacího rotoru LTE tedy může být způsobena několika důvody, je pravděpodobné, že působící spolupříčinou havárie mohl být i silný nárazový vítr, jenž foukal nad letištěm po celé odpoledne a dosahoval hodnoty až 16 m/s. Zároveň je důležité zdůraznit, že LTE zatím není potvrzenou příčinou nehody. Jde pouze o jednu z hypotéz, kterou vyšetřovací komise prověřuje společně s dalšími možnostmi, jako jsou technická závada, počasí, nebo lidský faktor. Vyšetřovatelé budou muset podrobně analyzovat záznamové zařízení s celou řadou letových a provozních parametrů, včetně komunikace posádky, nebo projít meteorologická data z inkriminované doby. S největší pravděpodobností bude k dispozici i kamerový záznam celé události, která se stala de facto před hangárem oprav letecké techniky, kde jsou na osvětlovacích věžích umístěné bezpečnostní kamery. Z dat letového zapisovače by měl jít přesně zrekonstruovat profil přistávacího manévru včetně reakce posádky, a ten si následně projít na letovém simulátoru. Je velmi pravděpodobné, že půjde o souběh více faktorů, nikoliv o jedinou samostatnou příčinu. A co je více než zřejmé, že vzhledem k nízké výšce 50m piloti neměli šanci situaci řešit ubráním výkonu motorů s případným přechodem do autorotace.
Ačkoliv jsou v českém mediálním prostoru taktéž zmiňovány jako možné příčiny nedostatečný výcvik či nízký počet objednaných strojů, podobná tvrzení nemají žádný opodstatněný základ. Jediné, co by mohlo být v oblasti výcviku do určité míry relevantní, je stále absentující Full Mission simulátor typu UH-1Y Venom. V prvotním kontraktu na dodávku 8+4 vrtulníků H1 se totiž objednal pouze sim AH-1Z, který už je dávno v provozu. Simulátor Venomu však byl součástí až druhého kontraktu v souvislosti s americkým darem 6+2 strojů H1, který bohužel nabírá další a další zpoždění, což se dotýká rovněž instalace simulátoru na 22. zVrL.
Druhou otázkou, na kterou bude muset vyšetřovací komise odpovědět, je proč mladá vojákyně zahynula, zatímco ostatním čtyřem členům posádky se podařilo z hrůzu nahánějící tragédie vyváznout s lehkými, respektive středně-těžkým zraněním. Přežití čtyř osob zároveň ukazuje, že kabina a bezpečnostní prvky alespoň částečně zafungovaly. Ať již jde o podlahu s deformačními prvky, nebo speciální sedačky od společnosti Collins Aerospace s 5-ti bodovým upínáním a schopností absorbovat silný náraz v horizontální rovině, kdy jsou testována na zatížení až 30 g pro osobu o hmotnosti 106 kg. Ani tyto bezpečnostní prvky bohužel nedokázaly mladou palubní střelkyni zachránit a vyšetřovací komise musí zjistit, zda byla uvnitř stroje dostatečně a správně zajištěna. V případě palubních střelců však jde spíše o teorii, neboť už z povahy jejich funkce na palubě vrtulníku asistují osádce v závěrečné fázi přiblížení a přistání, kdy jsou většinou vykloněni z otevřených bočních vrat a uvázáni kvůli větší volnosti pohybu na delším popruhu.
Přestože tato událost silně zasáhla celé letectvo, pro které jde od smrti rotmistryně Michaely Tiché v listopadu 2020 již o druhé úmrtí příslušnice Vzdušných sil AČR, sám autor je přesvědčen, že silná vrtulníková komunita v Náměšti tuto tragickou událost překoná. Pro Armádu České republiky, ale i pro všechny příslušníky náměšťské základny, přátele a rodinu je smrt teprve jednadvacetileté nadrotmistryně Kateřiny Steinocherové samozřejmě bolestnou a velmi smutnou událostí. Čest její památce a jen modré nebe, Káťo.
Autor textu: Aleš Hottmar, spolupráce Radim Špalek, czechairforce.com
Dvojice detailnějších záběrů na vrak Venomu „0491“. Z fotky vlevo, pořízené z pole naproti hangáru oprav, je patrná destrukce levé ližiny, utržená multisenzorová hlavice AN/AAQ-22E Brite Star II na přídi či odmontovaný kulatý nouzový průlez ve spodní části trupu. Fotka vpravo, pořízená od pojížděcí dráhy v Sedleci, naopak zachycuje vrtulník z druhé strany, přetočený na levý bok s chybějícími dveřmi a prosklením pilotní kabiny. Tato část však mohla být „vystříhána“ až při samotném zásahu záchranných složek během vyprošťování pilotní osádky. Za povšimnutí stojí i vytažené lano na Fast Rope. To je uvázáno na výsuvném ramenu v nákladové kabině a používá se k nácviku rychlého slanění. (foto: David W Cerny, REUTERS, https://www.reuters.com/ a Jaroslav Svoboda, ČTK, https://www.ctk.cz/)
(úvodní ilustrační foto: 22. zVrL Náměšť nad Oslavou)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com)
(aktualizace: 17. 8. 2026)
Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.
