Druhý Albatros „2436“ předán Vojenskému historickému ústavu v Praze
Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha získal v uplynulých týdnech další z letounů Aero L-39ZA Albatros, konkrétně stroj evidenčního čísla 2436. Jedná se o druhý stroj tohoto typu, který se aktuálně ocitl ve sbírkách VHÚ – na konci loňského roku doputoval do Kbel z Čáslavi „výroční“ Albatros L-39ZA ev. č. 2433 s markingem připomínajícím 40 let provozu tohoto letounu a zároveň osobnost někdejšího hlavního konstruktéra firmy Aero, ing. Jana Vlčka, podrobnější informace naleznete ZDE.
Vlčkův Albatros ev. č. 2433 bude v hangáru č. 43 umístěn i nadále, druhý Albatros ev. č. 2436 však musel před několika dny v tomto hangáru uvolnit místo, aby na jeho pozici mohl být umístěn další známý cviční letoun, polský TS-11 Iskra. Iskra byla doposud umístěna v depozitáři v prostoru Staré Aerovky.
Poměrně unikátní záběr na dvojici hotovostních L-39ZA ev. č. 2436 a 2427, zachycených v září 2003 na letišti Náměšť nad Oslavou v místě rozšířené pojížděcí dráhy, nedaleko spojky „Delta“ a dnešní stojánky Mike. Albíky byly stavěny do hotovosti po událostech z 11. září 2001 a jejich hlavním posláním v Náměšti byla ochrana vzdušného prostoru v okolí jaderné elektrárny Dukovany proti nízko a pomalu letícím cílům. Jejich výzbroj zpočátku představovaly pouze dva raketové bloky UB-16, neboť měly sejmutý palubní kanón GŠ-23. Později se situace otočila, byl nainstalován kanón GŠ-23 s omezeným palebným průměrem nábojů ráže 23mm a bloky UB-16 byly svěšeny. (foto: Radim Špalek, www.airfighters.com – skenováno z 35mm negativu)
Oba letouny si tak vyměnily svá místa, Iskra putovala do hangáru č. 43 a Albatros do depozitního hangáru ve Staré Aerovce. Výměna letadel probíhala po veřejné komunikaci, doprovod letounům vytvořila a bezpečnost celého procesu zajistila Vojenská policie. Poděkování patří také pracovníkům 24. základny dopravního letectva Kbely a letňanskému letišti, bez jejichž pomoci by akci nebylo možné realizovat. Výměna obou letadel trvala asi dvě a půl hodiny.
Letoun L-39ZA Albatros výrobního čísla 232436 byl vyroben v Aeru Vodochody v průběhu roku 1982 a dne 28. prosince1982 je dodán ke 2. letce 30. sbolp v Hradci Králové. Během podzimu 1984 je „zapůjčen“ k 11. slp do Žatce a odtud následuje detašmán u 5. slp v Plzni-Líních, kam přelétává 29. listopadu 1984. V roce 1985 je předán do stavu 11. slp i papírově, nadále však zůstává na detašmánu v Líních).
Dva poslední mohykáni v letectvu AČR – letoun L-39ZA a terénní automobil Praga V3S, zde v provedení s nástavbou SUEZ-M, které pomalu končí svou službu v armádě ČR. Na snímku je Albík 2436, zachycený v péči pozemního personálu při doplňování paliva do koncových 100l křídelních baků během cvičení Flying Rhino 2006. Fotografie byla pořízena na dnes již neexistující severozápadní stojánce v Náměšti nad Oslavou a Albík už má oproti roku 2003 na SOP namalované číslo 36. (foto: Aleš Hottmar)
Během působení v Líních aktivně bránil vysokou modrou zeď na západě naší republiky, přičemž v jednom případě se díky použití zbraní nesmazatelně zapsal do historie československého vojenského letectva. K asi nejvážnějšímu incidentu na naší západní hranici v osmdesátých letech došlo dne 28. září 1985, kdy byl vyslán k zásahu proti narušiteli v podobě amerického vrtulníku AH-1S Cobra letoun L-39ZA ev. č. 2436, pilotovaný npor. Piskatým ze 2. letky 5. slp. O průběhu zásahu existuje hned několik verzí, které se v celé řadě údajů poměrně rozcházejí. Jako nejvěrohodnější se však jeví verze přímo z pramenů 2. letky 5. slp, podle které npor. Piskatý po navedení do prostoru zprvu s narušitelem v podobě vrtulníku AH-1S navázal vizuální kontakt, když letěl kurzem 130° jihozápadně od Železné Rudy. V tom okamžiku měl narušitele vpravo od sebe za hranicí. Pravděpodobně kdesi v prostoru kóty Luzný kontakt ztratil, ale krátce nato jej znovu spatřil vlevo od sebe v prostoru Knížecích Plání, takže nabyl dojmu, že došlo k narušení. Ve skutečnosti se ale sám dostal nad území NSR, aniž by to tušil – od kóty Luzný uhýbá hranice k severu a krátce nato u kóty Malá Mokrůvka k východu. V dobré víře tedy v levé zatáčce zahájil palbu na narušitele neřízenými raketami S-5 z raketových bloků UB-16, bohužel již na německém území, a bohudík bezúspěšně. Dalším problémem bylo, že pilot pravděpodobně zahájil palbu, aniž by měl výslovný souhlas velitelského stanoviště, což je ale možné připsat velmi špatnému radiovému spojení v malé výšce v hraničním pásmu. Každopádně, američtí armádní piloti se pár týdnů vyhýbali letům v těsné blízkosti československé hranice. Druhý případ už naštěstí nebyl tolik vyhrocený. Dne 10. dubna 1988 odstartoval z Líní proti narušiteli opět Albík 2436, pilotovaný tentokrát pplk. Petříkem. Z narušitele se vyklubal západoněmecký sportovní letoun s dvojicí nezkušených pilotů, kteří byli po ztrátě orientace navedeni k přistání na civilním letišti v Karlových Varech.
Albík 2436 přistává na dráhu 31 v Náměšti nad Oslavou, cvičení Flying Rhino 2008. V této době byl stále ve stavu 221. taktické letky a jeho kamufláž už byla na celé řadě míst opravována barvami s jiným odstínem a lesklým povrchem, což je krásně vidět na tomto záběru. Stylizovaný albatros s tygří šálou na sacím otvoru je pozůstatkem služby u 11. slp v Žatci. Původní tygrování vrcholu SOP a znak 11. slp na trupu pod kabinou ale již dávno zmizely. (foto: Aleš Hottmar)
V období od 21. 6. 1989 do 4. 1. 1990 proběhla první generální oprava v LOT Trenčín a poté se vrátil zpět k 11. slp v Žatci. Už za osm měsíců, konkrétně 14. srpna 1990 byl ale předán k 5. slp do Líní, kde se ovšem příliš dlouho neohřál, neboť v československém vojenském letectvu začala éra rušení útvarů a vojenských letišť. Tento osud potkal jako jeden z prvních i 5. slp, takže se Albík 2436 dne 25. dubna 1991 opět stěhuje zpět k 11. slp do Žatce. Koncem roku 1993 však neúprosné rušení útvarů a letišť dostihlo i elitní 11. slp a celé letiště v Žatci. Od listopadu 1993 do prosince 1994 je tak zařazen do stavu 4. samostatné stíhací letky, zpočátku umístěné v Přerově, a následně v Čáslavi. Od ledna 1995 je ve stavu 41. stíhací letky na 4. základně stíhacího letectva v Čáslavi (později přejmenována na 4. základnu taktického letectva) a odtud je po šesti letech, dne 30. ledna 2001 předán na 32. základnu taktického letectva v Náměšti nad Oslavou. K 13. říjnu 2003 měl nálet draku 3012 hodin. Od 1. prosince 2003 je po další reorganizaci ve stavu 221. taktické letky na 22. základně letectva v Náměšti nad Oslavou. K 19. únoru 2005 měl nálet draku 3205 hodin a počet přistání 4352.
V roce 2007 participoval na dnes již „legendárním“ ročníku Dnů NATO v Ostravě-Mošnově, během kterého Vzdušné síly AČR málem přišly při pátečním nácviku o jednu Alcu ev. č. 6058 a v hlavním programu o dvě ZetÁčka. V sobotu 15. září 2007 totiž došlo během zahajovacího průletu trojice náměšťských L-39ZA v turbulentním počasí a v těsné formaci ke kolizi dvojice strojů L-39ZA ev. č. 2415 a 2436. Albík 2415 to naštěstí odnesl „jen“ poškozenou výškovkou a pilotům se podařilo v pořádku nouzově přistát v Mošnově. Následně se zjistilo, že letouny měly jinou kolizi již o něco dříve během průletu nad obcí Dačice. Poslední let absolvoval Albík 2436 dne 19. října 2010 a za jeho řízením seděl npor. Zbyněk Abel, který se o pět let později proslavil sestřelem supa letounem L-159A ev. č. 6057 během cvičení Trident Juncture 2015 ve Španělsku. Následně byl 2436 odstaven z provozu kvůli titanovým požárům motorů strojů L-39C 0440 a L-39ZA 2341 s celkovým náletem 3926 hod. a 5138 přistání, přitom jeho technická životnost byla do 20. prosince 2012. Dne 15. října 2013 je demontován a pozemní cestou převezen do Čáslavi, kde byl zkompletován a uložen jako zdroj ND až do března letošního roku.
Zajímavostí cvičení Flying Rhino 2008 bylo, že všechny letouny L-39 a L-159 měly své stání netradičně na ploše před novým hangárem. Albík 2436 prošel přibližně v roce 2007 malou modernizací radionavigačního vybavení, což dokládá dvojice bílých antén ILS/VOR/LOC na směrovce a anténa modulu GPS Trimble 2101 před kabinou. Číslo 36 na SOP mělo oproti roku 2006 jiný tvar a rozměr. (foto: Aleš Hottmar)
V roce 2010 bylo možné spatřit Albíka 2436 na několika akcích při zajímavé solo-display ukázce. Předváděcím pilotem byl mladý příslušník 222. výcvikové letky npor. Ondřej Š., který zažil v dubnu 2008 horké chvilky při zadření motoru Albíka během nočního výcvikového letu, v roce 2011 se pak přeškolil na L-159 a v sezóně 2014 byl předváděcím pilotem na Alce. V následujícím roce zahájil přeškolení na letoun JAS-39 Gripen, na kterém létá do dnešních dnů. Krásně jsou vidět oba promáčklé sací otvory, což byla specialita Albíka 2436. (foto: Aleš Hottmar)
(zdroj: vlastní archív; spolupráce Radim Špalek; článek „Letadla Albatros a Iskra si vyměnily svá místa“ na webu VHÚ Praha, www.vhu.cz; článek „S letadly proti Cobrám“, autor Ing. Miroslav Irra, Letectví+Kosmonautika 19/2000; publikace AERO č.36 „Albatros L-39 4.díl“, autor Ing. Miroslav Irra, vydavatelství JAKAB, www.jakab.cz)
