Aero provede generální opravu dalších dvou bulharských L-39ZA
Jedním z důležitých pilířů českého výrobce Aero Vodochody je poskytování širokého portfolia služeb MRO (Maintenance, Repair and Overhaul) pro své starší produkty, kterým zabezpečuje především generální opravy či prodloužení technické životnosti, včetně nabídek různých modernizačních balíčků. V posledních letech se tak Aeru daří získávat nové kontrakty a realizovat autorizované generální opravy stále rozšířených cvičných letounů L-39 Albatros pro řadu zahraničních zákazníků. Jedním z nich je ministerstvo obrany Bulharska, které v listopadu 2022 uzavřelo čtyřletou rámcovou smlouvu na GO své flotily Albatrosů a v lednu 2023 byla ve Vodochodech zahájena generální oprava prvních dvou L-39ZA. Na tento obchod pak nedávno navázal druhý kontrakt na generálku další dvojice bulharských Albíků.
Bulharsko pořídilo od bývalého Československa celkem 36 letadel verze L-39ZA, tedy cvičně-bojové varianty Albatrosu, vybavené dvouhlavňovým kanónem GŠ-23 ráže 23mm a zesíleným křídlem se čtyřmi závěsnými body pro výzbroj. Úvodní várka 18-ti strojů L-39ZA byla objednána již v roce 1985 a prvních 12 Albíků bylo dodáno již v roce 1986, zatímco zbývajících šest v roce 1987. Druhá várka 18-ti Albíků pak do Bulharska dorazila v roce 1990. Z této rozsáhlé flotily však do dnešních dnů zůstalo „papírově“ jen 12 strojů, vedených ve stavu školní letky na 12. letecké základně Dolna Mitropolija. Z tohoto počtu však byla v poslední dekádě reálně provozována jen polovina a zbytek byl dlouhodobě uložen.
Šestice provozovaných letounů jsou Albíky z poslední dodávky v roce 1990, jež prošly v letech 2013 až 2016 generální opravou, kterou zajistil přímo v Bulharsku výrobce Aero Vodochody ve spolupráci s bulharskou společností Avionams. Během předepsaných prací došlo k prodloužení dobové životnosti až na 32 let a obnovení standardního meziopravního technického resursu na 7,5 roku, nebo 1.500 letových hodin. Během prací byla realizována i drobná modernizace letounů, do kterých bylo instalováno nové vybavení včetně digitálního zařízení pro záznam letových dat, se kterým byl dodán i pozemní systém pro jejich analýzu, a dále zařízení pro měření zátěžového spektra, jehož údaje pak výrobce vyhodnocuje pro stanovení reálné zbytkové životnosti.
Z důvodu dlouholetých průtahů při zadávání veřejných zakázek na realizaci potřebných GO však zůstávají v současné době reálně letuschopné už pouze tři poslední stroje trupových čísel 147, 205 a 209, které nestačí plnit všechny požadavky na přeškolení dalších mladých pilotů, které bulharské letectvo akutně potřebuje pro nové letouny F-16 Block 70, jež se v budoucnu stanou páteří bulharského letectva. V červenci 2019 totiž bulharské ministerstvo obrany uzavřelo kontrakt na dodávku osmi strojů F-16C/D Block 70, pro které je nutné vycvičit celkem 14 nových pilotů, z nichž čtyři dosáhnou kvalifikaci vedoucího pilota a zbylých 10 pak bude pouze na úrovni vedeného pilota. V listopadu 2022 Bulharsko rozšířilo stávající kontrakt o dalších osm kusů, čímž celkové množství bulharských Viperů dosáhne výsledných 16 ks a s tím souvisí požadavek na výcvik dalších pilotů.
Při výběru nového létajícího personálu pro F-16 zároveň Bulharsko řeší v podstatě identické problémy, jaké má v současné době Slovensko. To znamená, že na přeškolení v USA nemůže vyslat starší a zkušené bojové piloty Migů-29 či Su-25, kteří jsou vzhledem k věku již neperspektivní, a výběr tak padá na mladé „kádry“, kteří však nemají dostatek odlétaných hodin a zkušeností v rámci domácího výcviku. Z tohoto důvodu musejí mladí piloti absolvovat v USA celou osnovu výcviku na turbovrtulových T-6 Texan a posléze proudových T-38 Talon prakticky od úplného začátku. Přestože jsou bulharští piloti velmi dobře motivováni, podle bývalého ministra obrany Dimitara Stojanova je předpoklad, že cca 20 % jich přeškolení na F-16 nedokončí. Není zároveň žádným tajemstvím, že několik bulharských pilotů se již muselo z USA předčasně vrátit, neboť náročný výcvik, kde hraje svou roli i perfektní znalost anglického jazyka, bohužel neměli šanci dokončit.
Přestože velení bulharského letectvo učinilo jistá opatření, aby se podobná věc již pokud možno neopakovala, je vcelku nasnadě, že hlavním řešením bude zintenzivnění výcviku v domácích podmínkách, tak aby na základě většího počtu odlétaných hodin bylo možné vytipovat, kdo přeškolení v USA zvládne, a kdo ne. Bulharské ministerstvo obrany zároveň doufá, že v další fázi budou piloti F-16 školeni a připravováni přímo v Bulharsku za využití celého současného spektra cvičných letounů, které představují nové pístové Zlínky Z242, turbovrtulové Pilatusy PC-9M a zanedlouho i generálkované a modernizované proudové L-39ZA.
Jedním z hlavních úkolů bulharských L-39ZA je aktuálně zvýšení úrovně vycvičenosti mladých pilotů 3. třídy, kteří jsou vybráni pro přeškolení na F-16 v USA. Jejich výcviková osnova zahrnuje vzdušný boj, lety ve dvojici, v noci, nebo za složitých povětrnostních podmínek apod. Ještě v letech 2016-2018 přitom bulharské letectvo organizovalo dva kurzy intenzivního výcviku na L-39ZA, jejichž cílem bylo rychlé dosažení velkého náletu a přidělení 1. pilotní třídy mladým a nadějným pilotům, kteří pak ve zrychleném programu přestoupili k bojovým útvarům v Graf Ignatěvu či Bezmeru. Následně však tento intenzivní výcvik značně „uvadl“ a to nejen kvůli přebytku nově vycvičených pilotů, pro které bohužel nebyly letuschopné bojové letouny, ale i kvůli postupnému odstavování posledních provozuschopných Albíků, za které nebyla náhrada v podobě generálkovaných strojů. (foto: Bulgarian Air Force)
Protože bulharské MO nemá v současné době dostatečné finanční prostředky pro nákup nové proudové výcvikové platformy s moderní avionikou a simulačními schopnostmi, rozhodlo se logicky pro uschopnění alespoň několika zbývajících Albíků v závislosti na množství každoročně vyčleněných financí. Už na konci roku 2022 podepsalo smlouvu s výrobcem Aero Vodochody o generální opravě s částečnou modernizací avioniky prvních dvou letounů L-39ZA a pravděpodobně šlo o dlouhodobě odstavené Albíky trupových čísel 207 a 211. Oba letouny dorazily do Aera v lednu 2023 a ihned se na nich rozeběhly předepsané práce. Předpoklad dokončení a předání těchto letounů zákazníkovi je zatím v prvním čtvrtletí roku 2024.
Nedávno ministerstvo obrany vyčlenilo na GO svých Albíků další finanční prostředky a tak mohlo dojít na konci roku 2023 k uzavření nového kontraktu na generální opravu další dvojice letounů L-39 Albatros, které zřejmě nesou trupová čísla 139 a 213. Podle prováděcí smlouvy Aero provede opět generální opravu samotných letounů, včetně dvou motorů AI-25TL. Na zakázce bude spolupracovat i strategický partner LOM PRAHA s.p., jehož malešický Závod pohonných jednotek zajistí kompletní demontáž obou motorů a provede tzv. kontrolně technologický nález, případnou výměnu dílů a závěrečné přezkoušení na zkušebně proudových motorů. Rozsáhlé práce Aero zahájí v lednu 2024, kdy budou letouny do vodochodské továrny dopraveny. Plánuje se, že zpět do Bulharska poletí po vlastní ose pravděpodobně někdy začátkem roku 2025.
Součástí kontraktu je i částečná modernizace, kdy bude nahrazena především původní ruská avionika za západní a dojde tak k modernizaci navigace, komunikace, identifikace a záznamového zařízení. Konkrétně se předpokládá nahrazení původního navigačního systému RBSN-5S za systém americké výroby Garmin GTN 650 s navigačními přijímači GPS/VOR/ILS a samostatným přijímačem DME, původní radiostanice R-832M bude vyměněna za radiostanici české výroby LUN 3520 UHF/VHF, zastaralý letový zapisovač SARPP-12 bude nahrazen moderním systémem FDR-39 a zároveň dojde k instalaci nového odpovídače Mode-S. Samotná generální oprava zajistí obnovení meziopravní doby letounů na 7,5 roku, nebo 1.500 letových hodin. Na základě výpočtů zbývající životnosti podle aktuálního zátěžového spektra výrobce deklaruje, že bulharské letouny L-39ZA mohou být nadále bezpečně provozovány až do období let 2030-2032, samozřejmě za předpokladu pravidelné údržby a stanovené střední intenzity provozu celé flotily, tedy náletu zhruba 150 hodin ročně na letadlo.
Každopádně generální opravy starší generace Albíků tvoří v posledních letech stále významnou část portfolia českého výrobce. Kromě již dokončených kontraktů pro Uzbekistán a Nigérii letos výrobce dokončil generální opravy a modernizaci avioniky L-39C pro kazašské vzdušné síly. První čtyři letouny byly dopraveny do Kazachstánu již v roce 2021, další čtyři pak v roce 2022 a poslední dva následovaly v letošním roce. Stejně tak výrobce pokračuje v modernizaci Albíků pro letectvo Etiopie a v roce 2023 zároveň podepsal smlouvu na modernizaci a generální opravu čtyř letounů L-39 angolského letectva. Mělo by se jednat o první kontrahovanou modernizaci L-39C s novým americkým motorem FJ44-4M od společnosti Williams International, který je použit v nových L-39NG. Tento kontrakt však zatím není realizován, neboť zákazník doposud nealokoval dostatečné finanční prostředky pro zahájení prací.
Hlavním produktem výrobce z Vodochod je však nový cvičný stroj L-39NG. Celý program engéčka dosáhl ještě před letošními Vánoci jednoho významného milníku, když výrobce poslal nákladním letem B-747-446F vůbec první tři „dárečky“ na vietnamskou základnu Cam Ranh (Nha Trang). Výroba dalších strojů pro Maďarsko a pardubické CLV již běží a výrobce intenzivně vede jednání o dalších kontraktech. V této souvislosti se nejčastěji mluví o druhé objednávce 12ks pro vietnamské letectvo, nebo o vážném zájmu nigerijského letectva, který nedávno potvrdil náčelník štábu letectva Air Marshal Hasan Abubakar. Výrobce však cílí i na další evropské zákazníky a to nejen z řad tradičních a dlouholetých uživatelů starší generace Albatrosů, jako například Slovensko či Bulharsko, ale snaží se formou významné průmyslové spolupráce přesvědčit i úplně nové zákazníky, jako například Rakousko. Do jaké míry bude snaha výrobce úspěšná ukážou samozřejmě až následující roky.
Bulharské Albíky jsou stále provozovány v „ruském“ stylu. Pro ministerstvo obrany Bulharska je v tuto chvíli prioritou stabilizace taktického letectva a náhrada L-39ZA zůstává až někde na konci akvizičních plánů. Z tohoto důvodu chce bulharské letectvo provozovat stávající letouny až do konce jejich životního cyklu. V případě bulharských Albíků je předpoklad udržení v provozu až za horizont roku 2030. Vzhledem k záměru bulharského MO školit v další fázi piloty F-16 v domácích podmínkách je však nakonec možné, že stávající Albíky budou někdy v budoucnu nahrazeny novější generací L-39NG, která představuje cenově efektivní řešení při přechodu na bojové letouny 4. generace. (foto: Irena Angelova, Bulgarian Air Force)
(úvodní foto: kpt. Dimo Vičev, Bulgarian Air Force)
(zdroj: článek „Aero podepsalo smlouvu na generální opravu a modernizaci letounů L-39 Albatros bulharských vzdušných sil“, https://www.aero.cz/aero-podepsalo-smlouvu-na-generalni-opravu-a-modernizaci-letounu-l-39-albatros-bulharskych-vzdusnych-sil/; článek „LOM PRAHA provede „generálky“ motorů AI-25 TL pro bulharské letectvo“, https://www.lompraha.cz/news/lom-praha-provede-generalky-motoru-ai-25-tl-pro-bulharske-letectvo; článek „Nigerian Air Force eyes Czech L-39NG jets for future upgrade“, autor Ekene Lionel, https://www.military.africa/2023/12/nigerian-air-force-eyes-czech-l-39ng-jets-for-future-upgrade/; článek Министър Стоянов: Приоритет е стабилизация на изтребителната авиация, autor Krasimir Grozev, https://aero-bg.com/2022/10/27/ministar-stoyanov-prioritet-e-stabilizatsiya-na-iztrebitelnata-aviatsiya/; článek „L-39 – днес и утре в България“, autor Krasimir Grozev, https://aero-bg.com/2019/03/20/l-39-dnes-i-utre-v-balgariya/)
