Letošní požár v Českém Švýcarsku a malé ohlédnutí za nasazením vrtulníků AČR
Celkem čtyři dny pomáhaly začátkem května osádky vrtulníků z 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích s hašením rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Armáda do zasažené oblasti vyslala jak větší transportní vrtulník Mi-17 s bambi vakem o kapacitě 3 000 litrů vody, tak menší stroje W-3A Sokol v transportní i záchranné verzi, které unesou zhruba 1 600 litrů vody. Kbelské osádky 243. vrtulníkové letky během likvidace požáru provedly více než třetinu všech shozů vody z bambi-vaků a využívaly cenných zkušeností z předchozích zásahů, včetně rozsáhlého požáru v Hřensku v roce 2022. Právě díky těmto zkušenostem a včasnému nasazení vrtulníků se podařilo nebezpečný požár v Národním parku České Švýcarsko tentokrát zvládnout v rekordně krátkém čase a s minimálními škodami na majetku.
Kouř stoupající z lesa ohlásilo 2. května 2026 zhruba ve dvě hodiny odpoledne na krajské operační středisko HZS Ústeckého kraje během krátké chvíle hned několik oznamovatelů. Ochránci přírody Národního parku České Švýcarsko po tomto upozornění vyslali okamžitě do vzduchu specializovaný dron. Jeho vyškolený operátor, držící nepřetržitou pohotovost v době sucha, se snažil tuto informaci ověřit a požár přesně lokalizovat.
Specializované drony vybavené rovněž infrakamerou mají ochránci přírody NP České Švýcarsko od loňského roku dva a jsou schované v terénu na kopcích v turisticky nepříliš známých místech. Drony čekají na vzlet ve speciálních dokovacích stanicích. Operátoři, kterých je mezi zaměstnanci národního parku několik, pak mohou bezpilotní letouny ovládat z jakéhokoliv místa s internetovým připojením. Drony v době sucha vzlétají dvakrát denně (ráno a večer), kdy během přeletu nad parkem kontrolují, zda se odněkud z lesů nevznáší podezřelý kouř. Ranní bezpilotní letoun ale v sobotu 2. května žádný kouř nezaznamenal a na místě podle svědků prokazatelně nebyl ani okolo poledne. Krátce po druhé hodině odpolední však operátor dronu začínající požár skutečně lokalizoval a HZS (Hasičský a záchranný sbor) měl už do 15 minut od nahlášení přesné souřadnice požáru a hasiči přesně věděli, na jaké místo v členitém Národním parku vyrazit.
Zásah v NP České Švýcarsko od začátku komplikoval extrémně náročný terén s hlubokými roklemi, skalními stěnami a velkým množstvím suchého hořlavého materiálu na zemi. Hasiči proto kombinovali prakticky neustálé letecké hašení s rozsáhlým nasazením pozemních sil, budováním dlouhých hadicových vedení a využitím speciální techniky pro pohyb v terénu, včetně čtyřkolek a pásových prostředků. Velkou roli tentokrát hrály drony s termovizí a stacionární dohledové systémy, které pomáhaly vyhledávat skrytá ohniska i během nočních hodin. Na místo byla postupně povolána speciální technika Záchranného útvaru HZS ČR, včetně velkokapacitních cisteren CV 40 s kapacitou 21 tisíc litrů, zodolněných cisteren CZS 40 Titan pro nasazení v extrémních podmínkách, velkokapacitních mobilních nádrží pro plnění bambi vaků a hadicových automobilů HA 2000 pro pokládku dlouhých vedení. Mimořádně důležitá pak byla včasná a rozsáhlá letecká podpora vrtulníky Letecké služby Policie ČR, Armády ČR, soukromých provozovatelů Tech-Mont či Slovak Training Academy a později také Ozbrojených sil Slovenské republiky.
Den první – sobota
Hasiči zasahovali u rozsáhlého požáru, který byl ohlášen v prostoru mezi Rynarticemi, Jetřichovicemi a Tokání v Národním parku České Švýcarsko, již v sobotu 2. května odpoledne a první jednotky byly na místě už ve 14:33 hod. Požár se velmi rychle rozšířil na rozsáhlé ohnisko, které podle informací z místa zásahu dosahovalo rozlohy přibližně 1 km². V 16:50 byl již vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu. Protože se požár šířil především do neschůdného terénu, byly na místo postupně povolány celkem čtyři vrtulníky – dva vrtulníky Letecké služby Policie České republiky a dva vrtulníky Armády České republiky – které prováděly intenzivní letecké hašení až do setmění.
Kouřový oblak z požáru dne 2. května před 18. hodinou, kdy již byl v prostoru nasazen první vrtulník AČR. Na snímku je kbelský „GASTON 41“, který do postižené oblasti dorazil přímo z hotovosti SAR. (foto: Tomáš Salov)
Okolo 16. hodiny byla na základně ve Kbelích aktivována posádka držící hotovost SAR (Search and Rescue) s vrtulníkem Mi-17, která okamžitě zahájila přípravy na letecké hašení a odlet do postižené oblasti. V tomto směru se armáda značně poučila a na základě zkušeností z Hřenska poslala k okamžitému hašení stroj držící hotovost SAR, zatímco posádka držící „domácí“ dvouhodinovou pohotovost (H120) k leteckému hašení si po aktivaci převzala službu SAR ve Kbelích s jiným vrtulníkem Mi-17. Díky tomuto kroku startuje už v 16:42 z kbelského letiště první vrtulník Mi-17 „0849“ s volačkou „GASTON 41“ a směřuje do oblasti požáru. Sedmnáctka je vybavena velkým hasicím vakem Bambi Bucket typ 6578 se zařízením Power Pack, které ovládá palubní technik z nákladové kabiny a provádí shoz vody na požár. Samotný vak pojme bezmála tři tisíce litrů vody, při operačním použití se však standardně plní pouze zhruba na 90 % své kapacity z důvodu zálohy výkonu.
Protože se požár nebezpečně rozšiřoval, vznesly složky HZS přes stálou směnu na operačním středisku křídla WOC (Wing Operation Center) 24. základny dopravního letectva dotaz, zda by se do hašení mohl zapojit ještě vrtulník W-3A Sokol. Protože základna nedostala na uvedený víkend požadavek držet hotovost i pro typ W-3A, rozhodl se velitel letky pplk. Petr Šafařík oslovit okolo 17. hodiny prostřednictvím mobilní chatovací aplikace své kolegy z létajícího personálu s požadavkem, kdo z nich je schopen okamžitě dorazit na kbelskou základnu a odletět se Sokolem k požáru. Během krátké chvíle se ohlásil dostatečný počet lidí na vytvoření kompletní osádky a v 18:38 vzlétá ze Kbel další vrtulník W-3A Sokol „0711“ s volačkou „HANDY 64“, který směřuje do NP České Švýcarsko. Sokol je vybavený menším podvěsným vakem na vodu Bambi Bucket typ 3542 kanadského výrobce SEI Industries Ltd. o objemu 1590 litrů vody se závěsným systémem o délce 4,3 m s ovládáním a rozprašovací úpravou „Firesock“, který se opět většinou plní na cca 90%.
V prvních dvou dnech byla ohniska požáru i díky stoupajícímu kouři pro vrtulníkové osádky dobře viditelná, což usnadňovalo shozy. V dalších dvou dnech už se přímo v požářišti pohybovali hasiči a jednotlivé shozy bylo nutné realizovat s co největší přesností, aby proud vody o hmotnosti 1,5 až 3 tuny nezasáhl osoby na zemi. (foto: Armáda ČR a HZS ČR)
V počáteční fázi zásahu, kdy ještě na místě nebyly k dispozici velkokapacitní nádrže, probíhalo plnění bambi vaků z vodní plochy Velký rybník v okolí obce Rybniště s následnými shozy do nejvíce zasažených míst. „Hašení samotné bylo pro celou posádku opravdu profesní zážitek. Požár měl tři výrazná ohniska s hustým kouřem a šlehajícími plameny. Podle směru větru jsme zvolili směr náletu ze severu na jihu a shoz vody odklonovou zatáčkou do volného směru (od kouře). Výška co nejníže (největší hasicí efekt), rychlost 45 uzlů při vypuštění vody. Naše shozy trvaly díky větší vzdálenosti od zdroje vody cca o 5 minut déle než policejní, nicméně díky větší kapacitě byl hasicí efekt výraznější,“ upřesnil sobotní zásah kapitán Ján Lehet, pilot vrtulníku Mi-17 z kbelské 243. vrtulníkové letky.
Oba kbelské vrtulníky působily v oblasti až do úplného setmění a následně se ve večerních hodinách v pořádku vrátily zpět do Kbel.
Po setmění a utlumení letového provozu nad požářištěm, kdy armádní vrtulníky odlétly na své domovské základny ve Kbelích a Líních, byly pro monitoring nasazeny drony s termovizní, které hasičům usnadňovaly vyhledávání dalších skrytých ohnisek požáru. (foto: HZS ČR)
Den druhý – neděle
Hasiči i během druhého dne pokračovali v intenzivním zásahu u rozsáhlého požáru v národním parku České Švýcarsko. Prioritou zůstávala především jeho lokalizace. Rozsah požáru se stále dařilo i díky sobotnímu intenzivnímu nasazení vrtulníků držet přibližně do 1 km², situaci však komplikovaly vysoké teploty i vítr. Nedělní zásah probíhal po celý den jak ze země, tak ze vzduchu. Do leteckého hašení bylo zapojeno celkem 7 vrtulníků – dva vrtulníky Letecké služby Policie ČR, tři vrtulníky Armády ČR a dva stroje soukromých provozovatelů, konkrétně Mi-8 (TECH-MONT) a UH-60A Black Hawk (Slovak Training Academy).
Naprosto zásadní změnou druhého dne hašení bylo zřízení plnícího místa na letišti Chřibská, které je malou neveřejnou plochou pro sportovní létání s travnatou dráhou 10/28 o rozměrech 560 x 30 m v bezprostřední blízkosti požáru. Zde hasiči rozmístili dvě velkoobjemové mobilní nádrže (flexi tanky) o objemu 54 000 litrů pro plnění bambivaků, které doplňovali vodou pomocí velkokapacitních cisteren. Tímto krokem se podařilo i díky skvělé logistice přímo na letišti v Chřibské dosáhnout jedné otočky pro doplnění vody a shozu na neuvěřitelné 3–4 minuty! Letiště v Chřibské zároveň sloužilo jako místo pro doplnění paliva a tuto proceduru zde pro vrtulníkovou techniku AČR zabezpečovaly vojenské terénní cisterny CAPL-16M1 na podvozku automobilu TATRA 815-7 8×8 s nádrží o objemu 16 000 litrů paliva.
Na soukromém letišti Chřibská byla vybudována dvě plnící stanoviště, čímž se výrazně zkrátil přeletový čas vrtulníků mezi místem shozů a plněním vody. Později bylo na ploše v Chřibské zbudováno ještě jedno plnící stanoviště s flexi-tankem, tak aby se netvořily fronty čekajících vrtulníků před plnícími stanovišti. Zároveň zde armádní vrtulníky plnily i palivo z cisteren CAPL-16M1. (foto: Armáda ČR)
Do akce se v neděli zapojily opět kbelské vrtulníky W-3A Sokol „0711“ létající jako „HANDY 61“ a Mi-17 „0849“ s volačkou „GASTON 31“, které doplnil ještě záchranářský W-3A Sokol „0718“ z Líní, létající jako „HANDY 18“. Kbelská 243. vrtulníková letka totiž disponuje dvojicí bambi-vaků pro vrtulníky Sokol a jeden z nich je trvale uložen na stanovišti LZS v Líních. Vrtulníkové posádky si po příletu na letiště v Chřibské během krátkého briefingu rozdělily jednotlivé sektory zásahu a reagovaly na aktuální situaci i přímé požadavky hasičů. „S vrtulníkem Mi-17 jsme prováděli jeden nálet za druhým. Nabírali jsme vodu z flexitanku, vystoupali, přesně zaměřili sektor a provedli shoz. Někdy jsme sami vybírali nejkritičtější místa, jindy pracovali podle souřadnic dodaných jednotkami na zemi. Díky cyklům, které jsme zvládali pod 5 minut, se nám povedlo provést za neděli celkem 107 shozů,“ popisuje nedělní hašení kapitán Jaromír Fryščák, pilot vrtulníku Mi-17.
Po setmění a utlumení letového provozu nad požářištěm byly pro monitoring a podporu velitele zásahu nasazeny drony s termovizí. Dva dny intenzivního hašení znamenaly pro kbelské osádky vrtulníků Mi-17 a W-3A Sokol celkem 28 hodin v nasazení, provedení 326 shozů vody s bambi vakem a na požářiště bylo dopraveno přes 478 tun vody.
Vrtulníkové osádky působily v zasažené oblasti během prvních dnů vždy až do setmění, kdy bylo ještě alespoň trochu vidět a s nastupující tmou se vracely zpět na domovskou základnu ve Kbelích či Líních. (foto: Armáda ČR)
Den třetí – pondělí
Armádní a policejní vrtulníky, ke kterým se už v sobotu přidaly stroje soukromých poskytovatelů, doplnily kolem poledne dva vrtulníky UH-60M Black Hawk, které poskytly Ozbrojené síly Slovenské republiky. Celkem tak pro podporu hasebních operací bylo ve vzduchu rekordních 8 vrtulníků. Oheň se díky takovému nasazení a velkému úsilí všech zapojených jednotek podařilo dostat pod kontrolu a plameny se dál nešířily. Okolo 18:30 vyhlásil velitel zásahů lokalizaci požáru. Plocha zasažená požárem se tak z původních 100 ha snížila na aktuálních 20 ha.
Do akce se v pondělí konkrétně zapojil opět kbelský Mi-17 „0849“ jako „GASTON 33“, který doplnil ještě záchranářský W-3A Sokol „0718“ letící jako „HANDY 21“. Další kbelský Sokol „0711“ byl bohužel dolétán do předepsaných prací po 100 hodinách a musel zůstat na zemi kvůli údržbě. V pondělí 4. května večer byly kbelské osádky již více než 44 hodin v nasazení, uskutečnily celkově 436 shozů vody s bambi vakem a nad požářiště dopravily 739 tun vody.
Den čtvrtý – úterý
V úterý, kdy již byl požár více měně pod kontrolou, se do akce zapojil opět kbelský Mi-17 „0849“, létající jako „GASTON 41“ a jeden Sokol z Líní. K požáru původně vzlétl opět W-3A „0718“ letící jako „HANDY 61“, kvůli závadě na palivoměru se ovšem musel ještě nad Plzní otočit zpět a přistát v Líních. Do akce tak musel záložní W-3A „0714“, jenž okolo 9:25 odlétl se stejným volacím znakem na plochu Chřibská. Úterkem bylo zároveň ukončeno letecké hašení v NP České Švýcarsko.
Armáda během likvidace letošního velkého požáru v NP České Švýcarsko nasadila celkově čtyři vrtulníky z kbelské základny a stanoviště LZS v Líních. Jejich posádky pak v průběhu čtyř dnů uskutečnily 596 shozů a nad požářiště dopravily přes 1 000 tun vody. (foto: HZS ČR)
Požár v Českém Švýcarsku 2026 – shrnutí
Celkem čtyři dny – od soboty 2. do úterý 5. května – pomáhaly osádky vrtulníků ze 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely s hašením rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Armádní stroje za tu dobu provedly 596 shozů s 1 023 tunami vody, v akci byly téměř 60 hodin. Armáda nasadila největší počet vrtulníků v neděli 3. května, kdy v oblasti pomáhaly dva W-3A Sokol a jeden Mi-17. Co do počtu shozů i množství vypuštěné vody byla neděle nejintenzivnější. Tři posádky provedly celkem 289 shozů, vypustily 478 tun vody a v akci byly přes 23 hodin.
„Každý den byl jiný. V sobotu byl požár intenzivní, s mnoha ohnisky, zásahy tak byly pro nás jednodušší v tom, že bylo na první pohled jasné, kde hoří a kam máme shodit. Přes noc se situace trochu uklidnila, následující dny jsme tak dohašovali menší ohniska. Létalo se lépe, bylo méně kouře a mohli jsme nalétávat přímo nad požářiště,“ sdělil k průběhu zásahu podplukovník Petr Šafařík, velitel 243. vrtulníkové letky.
Posádka kbelského Gastona v akci nad požářištěm v NP České Švýcarsko. Právě kbelský Mi-17 „0849“ byl při letošním požáru největším pracantem ze všech vrtulníků AČR a má na svém kontě celkově 255 shozů z bambi-vaku. (foto: 24. zDL)
„Každý takový zásah je unikátní. Máte jiné prostředí, ve kterém působíte, jiný počet vrtulníků, probíhá tam jiná koordinace a vždy závisí na umu jednotlivých posádek, jak si s úkolem poradí,“ doplnil kapitán Michal Scherks, pilot vrtulníku W-3A Sokol. Koordinace leteckého provozu při zásahu v Českém Švýcarsku, kdy se ve vzduchu pohybovaly armádní a policejní vrtulníky – probíhala podle Scherkse na speciální frekvenci letecké záchranné služby. „Na této frekvenci jsme si s kolegy sdělovali, kde se nacházíme, co děláme, že například právě nabíráme vodu, jdeme na vylití atd.,“ popsal Scherks.
Nepřehledný kopcovitý terén, který je pro České Švýcarsko typický, hraje podle něj při zásahu roli. Posádky musí jednak dbát na vlastní bezpečnost, důležitá je ale samozřejmě efektivita zásahu. „Pilot se při hašení řídí metodikou, každé místo je ale specifické a řeší se podle aktuální situace – objevíme například plochu, kde se oheň rozhořívá a domluvíme se s kolegy, že se na něj zaměříme, abychom ho co nejrychleji uhasili,“ upřesnil s tím, že informace o ohniscích získával on a jeho kolegové také od policejních vrtulníků, které byly ve spojení s hasiči na zemi.
Celková statistika požáru v NP České Švýcarsko 2026
- V průběhu požáru zasahovalo 2 581 hasičů, z toho 1 874 dobrovolných a 707 profesionálních.
- Nasadili jsme celkem 356 kusů techniky. Největší část tvořily cisternové automobilové stříkačky, kterých bylo na místě celkem 221, z toho 152 byly velkokapacitní CAS 30. Čtyřkolek bylo nasazeno 19.
- V jednom okamžiku zasahovalo až 8 vrtulníků současně, celkem bylo během zásahu postupně nasazeno 9 různých strojů: 2 vrtulníky Letecké služby Policie ČR (Bell 412), 3 vrtulníky Armády ČR (2× W-3A Sokol a 1× Mi-17), 2 vrtulníky soukromých provozovatelů (1× UH-60A Black Hawk a 1× Mi-8) a 2 vrtulníky Ozbrojených sil Slovenské republiky (UH-60M Black Hawk).
- Vrtulníky celkem nalétaly 154 letových hodin a provedly 1 540 shozů. Na požářiště tak dopravily 2 936 700 litrů hasební vody, při čemž více než 1 140 000 l shodily 3. května, kdy souhrnně provedly 620 shozů.
| Letová aktivita a počty shozů vrtulníků AČR během požáru v NP České Švýcarsko 2026 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Typ vrtulníku | sobota 2. května | neděle 3. května | pondělí 4. května | úterý 5. května |
| Mi-17 "0849" | 21 shozů (nálet 3h 30m) | 107 shozů (nálet 6h 50m) | 54 shozů (nálet 5h 5m) | 73 shozů (nálet 6h 30m) |
| W-3A Sokol "0711" | 16 shozů (nálet 1h 50m) | 93 shozů (nálet 6h 20m) | - | - |
| W-3A Sokol "0718" | - | 89 shozů (nálet 6h 25m) | 56 shozů (nálet 4h 25m) | - |
| W-3A Sokol "0714" | - | - | - | 87 shozů (nálet 5h 55m) |
Letošní zásah při požáru v NP České Švýcarsko byl pro kbelský W-3A Sokol „0711“ vůbec poslední ostrým zásahem. Kbelská základna se totiž 21. května 2026 rozloučila s jedním z posledních létajících Sokolů v transportní verzi. Za 30 let ve službě má „0711“ na svém kontě nespočet splněných úkolů, zásahů, dynamických ukázek, hašení nejen Českého Švýcarska, záchrany životů při povodních a zdravotnických transportů. Za dobu své služby nalétal Sokol „0711“ téměř 4 500 letových hodin a zanechal za sebou výraznou stopu v historii Czech Air Force. Uprostřed je velitel 243. vrtulníkové letky pplk. Petr Šafařík, který se na hašení v NP České Švýcarsko osobně podílel. (foto: 24. zDL Praha-Kbely)
Zkušenosti z Hřenska 2022 v praxi
Asi nejdůležitějším poznatkem z letošního požáru v NP České Švýcarsko bylo intenzivní využití zkušeností z podobného zásahu v Hřensku, což umožnilo požár mnohem lépe zvládnout než před čtyřmi lety. Obě události se sice výrazně liší svým rozsahem, přesto je možné určité srovnání. Nedávný zásah v NP České Švýcarsko totiž ukázal, jak výrazně se změnilo za ty 4 roky vybavení i taktika hasičů. Nešlo pouze o včasné a od prvopočátku velice intenzivní nasazení vrtulníků a rozmístění flexi tanků v bezprostřední blízkosti od požáru, ale rovněž o využití nové a specializované techniky HZS ČR, včetně terénních čtyřkolek či monitorovacích dronů s termovizní.
K výrazným změnám došlo po zkušenostech se zásahem v Hřensku i ve Vzdušných silách AČR. Zatímco dříve byly hasební zásahy vrtulníků s bambi vakem doménou pouze kbelské 24. základny dopravního letectva, po zkušenostech s požárem v Hřensku 2022 byl tento výcvik zahájen rovněž u 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou, kde se na podobné úkoly specializují vybrané posádky 222. vrtulníkové letky s vrtulníky Mi-171Š. Aby mohli armádní piloti zasahovat při požárech, musí podstoupit speciální výcvik. První fáze zahrnuje létání s podvěsem pod vrtulníkem, poté cvičí hasicí techniky a způsoby náběru vody. Ty jsou v podstatě tři – náběr vody z volné plochy (přehrada, rybník), dále z velkokapacitních nádrží (flexi tanků) a nebo z proudnic, kdy hasiči plní bambivak vrchem z hadic. V případě vrtulníkového letectva AČR byly zároveň zkušenosti z ostrého nasazení v Hřensku zapracovány do pravidelného výcviku a jsou pravidelně procvičovány k dalšímu zdokonalování posádek vrtulníků i hasičských jednotek. Vrtulníky Mi-17 nebo Mi-171Š umožňují nést bambivak o objemu téměř tří tun vody, což významně rozšiřuje schopnosti armády při hašení rozsáhlých požárů.
V lokalitě Proboštského jezera u Brandýsa nad Labem provedl státní podnik LOM PRAHA 4. listopadu 2024 zkoušky velkoobjemového hasícího vaku (Bambi MAX Bucket 6578PF) zavěšeného pod modernizovaným transportním vrtulníkem Mi-171ŠKM trupového čísla 9887 a s volacím znakem „MASON 24“. Během letové aktivity ověřovala posádka vrtulníku z Centra leteckého výcviku dílčí způsoby plnění vaku systémem PowerFill MAX, který umožňuje čerpání vody i v mělkém vodním zdroji (od 46 cm) a dále „chování“ vaku za letu při jeho zavěšení na dlouhém (20 m) a krátkém (2 m) laně. (foto: Roman Svoboda, Helidat.cz)
Z pohledu AČR navíc dojde v budoucnu k poměrně zásadnímu rozšíření kapacit leteckého hašení. Prvním krokem je modernizace vrtulníků Mi-171Š ve variantě „Krovka“ na nový „westernizovaný“ standard Mi-171ŠKM. Výrazný upgrade se týká celkem osmi vrtulníků s vraty a od samého počátku počítá jak s dovybavením elektroinstalace na palubách modernizovaných vrtulníků pro ovládání hasebního vaku, tak s pořízením velkých bambivaků. Projekt, realizovaný státním podnikem LOM PRAHA, vstoupil začátkem letošního roku po úspěšném dokončení vojskových zkoušek do finální fáze a kromě certifikovaného prototypu Mi-171ŠKM „9887“ jsou už ve fázi rozpracovanosti dva sériové kusy „krovky“. Náměšťská 222. vrtulníková letka tak už zanedlouho začne používat tuto výrazně modernizovanou variantu, která by podle původních záměrů měla být cca v roce 2028 předisponována v několika kusech i na 24. základnu dopravního letectva Praha-Kbely patrně jako určitá náhrada za vyřazované Sokoly.
Druhým krokem je pak pořízení specializovaného hasicího modulu MAFFS II pro dvojici nových transportních letounů C-390 Millennium kbelské 24. zDL, které tak budou moci být využité v rámci Integrovaného záchranného systému. Systém MAFFS II uzpůsobený pro použití v letounu C-390 je schopný vypustit až 12 tisíc litrů vody za pouhých 7 sekund nad oblastmi zasaženými požárem. Celý modulární hasicí systém váží bez hasební látky kolem šesti tun a instalace do trupu C-390 Millennium vyžaduje přibližně šest až osm hodin práce. Na rekonfiguraci letounu se podílí specializovaný tým, který je na tuto činnost patřičně vyškolený.
Hasící modul pro C-390 přinese bezpochyby rozšíření možností leteckého hašení v rámci ČR, na druhou stranu jeho využití proti klasickým vrtulníkovým operacím s bambivakem skýtá mnohá úskalí, s nimiž se bude muset kbelská dopravka v budoucnu vypořádat. Je potřeba si uvědomit, že hasební operace s C-390 budou probíhat v malé výšce a s letounem v konfiguraci, blížící se maximální vzletové hmotnosti. České posádky proto budou muset projít speciálním výcvikem v hašení, jenž bude probíhat dle schválené osnovy a postupů doporučených výrobcem letounu a doplní jej pokračovací praktický výcvik v rozsahu 24 letů, který bude zahrnovat všechny možné scénáře použití systému hašeni MAFFS II nad územím České republiky.
Dalším specifikem použití hasícího modulu MAFFS II na C-390, s nímž je potřeba dopředu počítat, je časová prodleva mezi jednotlivými shozy, čili tzv. Turn-Around-Time. Plnění C-390 hasební látkou či vodou, které trvá zhruba 30 minut, je totiž možné realizovat pouze na klasickém letišti s odpovídající dráhou, kam je potřeba doletět a kde budou přichystány plnící bazény či velkokapacitní cisterny. Prodleva mezi jednotlivými shozy tak může při započtení letu do postižené oblasti a zpět, včetně předletové přípravy, dosáhnout klidně jednu až dvě hodiny. V tomto ohledu je nasazení vrtulníků mnohdy přeci jenom efektivnější a například během požáru v NP České Švýcarsko se díky ideálně umístěné ploše pro plnění bambi-vaků podařilo Turn-Around-Time zkrátit na neuvěřitelných 3-5 minut. Oproti klasickým bambi-vakům má však modul MAFFS II zcela jiný charakter rozptylu vypuštěného hasiva, který je vhodnější k plošnému působení. Největší problém efektivního využití modulu MAFFS II na českých letounech C-390 však bude patrně představovat nízký počet objednaných strojů a z toho plynoucí reálná operační dostupnost Embraerů, které budou vytížené celou řadou jiných úkolů.
Každopádně Armáda České republiky, jejíž úlohou je i podpora složek integrovaného záchranného systému (IZS) při mimořádných událostech, by měla díky modernizaci Mi-171ŠKM a pořízení hasícího modulu MAFFS II pro transportní letouny Embraer C-390 v budoucnu podobné situace zvládat s větší efektivitou, než je tomu doposud.
Autor textu: Aleš Hottmar – CZECHAIRFORCE.COM, zpracováno na základě údajů HZS ČR a článku pplk. Petra Šafaříka v Letectví + Kosmonautika 6/2026
Shoz vody při letových zkouškách zařízení MAFFS II na C-390, které je schopno během pouhých 7 sekund vypustit až 12.000 litrů vody či jiné hasební látky. (foto: @fabiomfoto, Embraer)
(úvodní foto: Armáda ČR)
zdroje:
Armádní vrtulníky od soboty zasahují u požáru v Českém Švýcarsku, ke včerejšímu večeru provedly 436 shozů, autor kapitánka Kristýna Kosatíková, https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armadni-vrtulniky-od-soboty-zasahuji-u-pozaru-v-ceskem-svycarsku-263649/
Pomoc armádních vrtulníků v Českém Švýcarsku: Téměř 600 shozů, přes tisíc tun vody, autor Tiskové oddělení MO ve spolupráci se Vzdušnými silami AČR, https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/pomoc-armadnich-vrtulniku-v-ceskem-svycarsku:-temer-600-shozu–pres-tisic-tun-vody-263748/
Rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko – shrnutí prvního dne, https://hzscr.gov.cz/clanek/rozsahly-pozar-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-shrnuti-prvniho-dne.aspx
Druhý den u požáru v národním parku České Švýcarsko. Situaci komplikovaly vysoké teploty i vítr, https://hzscr.gov.cz/clanek/druhy-den-u-pozaru-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-situaci-komplikovaly-vysoke-teploty-i-vitr.aspx
Třetí den u požářiště v Českém Švýcarsku přinesl dobré zprávy. Oheň se dál nešíří, https://hzscr.gov.cz/clanek/treti-den-u-pozariste-v-ceskem-svycarsku-prinesl-dobre-zpravy-ohen-se-dal-nesiri.aspx
Drony přinesly klíčovou stopu. Požár v Českém Švýcarsku vzplál podezřele rychle, autor Tomáš Klézl, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-drony-prinesly-klicovou-stopu-pozar-v-ceskem-svycarsku-vzplal-podezrele-rychle-305447
Druhý požár NP České Švýcarsko: Zkušenosti, letecké hašení a specializovaná technika byly rozhodující, https://hzscr.gov.cz/clanek/druhy-pozar-np-ceske-svycarsko-zkusenosti-letecke-haseni-a-specializovana-technika-byly-rozhodujici.aspx
Nové armádní letouny prý mohou mít problémy s hašením. Obrana nesouhlasí, autor Jiří Vojáček, https://www.denik.cz/veda-a-technika/nove-armadni-letouny-c-390-millennium-budou-mit-problemy-s-hasenim.html
Požár v Českém Švýcarsku pohledem vojenských vrtulníků, autor pplk. Petr Šafařík, Letectví + Kosmonautika 6/2026
(aktualizace: 21. 6. 2026)
Vážení čtenáři, pokud chcete podpořit naši tvorbu a další fungování webových stránek CZECHAIRFORCE.COM jakýmkoliv finančním darem, je možné tak učinit na účet č. 2003478690 / 2010 u Fio Banky. Ať už se rozhodnete pro byť i symbolickou výši příspěvku, budeme velmi vděční a moc děkujeme! Veškerý obsah webu zůstává i nadále zcela zdarma.
