Generální opravy a modernizace českých Sokolů stále pokračují
Polské vrtulníky W-3A Sokol jsou už více než dvacet let naprosto nepostradatelným dříčem a tažným koněm armádní letecké záchranné služby, které zároveň plní v AČR i široké spektrum dalších úkolů. A i když jejich tehdejší výměna s Polskem za letouny MiG-29 stále budí v některých lidech silné kontroverze, právě úspěšná a spolehlivá služba v systému LZS, zhruba 12.000 přepravených pacientů a téměř 50.000 nalétaných hodin celé flotily českých Sokolů, jsou poměrně jasnou odpovědí na smysluplnost tehdejšího kroku.
Sokoly slouží v Armádě České republiky již od konce roku 1996 a v současné době jsou provozovány čtyři vrtulníky W-3A ev. č. 0709, 0711, 0712 a 0713 v klasické transportní variantě s kamuflážním nátěrem u 243. vrtulníkové letky přímo na kbelské základně, zatímco dalších 6 ks vrtulníků ev. čísel 0714 až 0719 je v tzv. v SAR úpravě (červeno-bílý nátěr) a ty jsou nasazovány v Letecké záchranné službě (LZS) ze stanoviště v Líních. České Sokoly se zároveň vyznačují vůbec nejvyššími nálety ze všech celosvětově provozovaných vrtulníků W-3 a zatímco kamuflované stroje za sebou mají druhou GO po 3.000 hodinách, SARkové mašiny postupně procházejí již třetí GO po 4.500 hodinách, přičemž jeden „rekordman“ už je v současné době dolétán na 6.000 hodin!!
Výrobce Sokolů, polská společnost PZL – Świdnik, s.a., která je součástí koncernu Leonardo Helicopters, v průběhu března letošního roku dokončovala generálku dalšího „SARkového“ stroje W-3A Sokol ev. č. 0716, který zde od roku 2020 podstupoval již celkově třetí GO po 4.500 hodinách. Díky tomu byl meziopravní technický resurs prodloužen o dalších 1.500 hodin a vrtulník může opět létat až do celkového náletu 6.000 hodin. Souběžně s generální opravou byla u výrobce provedena i revize po 25 letech provozu, čímž došlo k dalšímu dobovému prodloužení životnosti o 5 let. Tyto předepsané práce po 25 letech provozu nejsou přímo navázané na generální opravu, pokud je to ale možné, realizují se společně. Ve dnech 28. a 29. března 2022 se uskutečnily na továrním letišti ve Świdniku kontrolní a přebírací zálety, jež dopadly na výbornou a tak se mohl Sokol 0716 vydat už ve čtvrtek 31. března na přelet do České republiky.
W-3A Sokol ev. č. 0716 zářící novotou v hangáru výrobce PZL – Świdnik po právě dokončené GO, díky které mu byl obnoven meziopravní technický resurs o dalších 1.500 letových hodin. Sokol 0716 zde zároveň podstoupil velkou prohlídku po 25-ti letech provozu a dobově byl prodloužen o dalších 5 let. Tato kontrola není přímo navázána na generální opravy, ale musí se provádět po uplynutí základní dobové životnosti 25 let a výrobce ji následně prodlužuje kalendářně o 5 let. (2x foto: Jiří Převrátil)
Sokol ev. č. 0716 je zároveň prvním SARkovým strojem, na kterém došlo k implementaci několika drobných úprav a modernizací. Asi nejviditelnější změnou je výměna anténních prvků na ocasním nosníku, kde původní „téčkové“ antény nahradily nové „ploutvičkové“. K výměně starých antén dojde postupně na všech Sokolech a důvodem je nedostupnost i poruchovost starého typu. V přední trupové části je dále instalována malá ploutvičková anténa pro novou radiostanici Becker RT6201 a „drátová“ anténa pro nový komunikační systém AXNES, který umožňuje bezdrátovou komunikaci posádky mimo vrtulník.
Další drobnou změnou je zcela nový typ stupačky u levých trupových dveří plus přidaná madla na obou stranách trupu. Sokol 0716 má zároveň jako první SARková mašina šedý kokpit, který nahrazuje původně světle béžové zbarvení. Šedý kokpit byl již dříve použit při GO na kamuflovaných transportních Sokolech a po kladných zkušenostech z provozu bylo rozhodnuto o použití i v SAR verzi z důvodu lepší viditelnosti z kabiny při nočním létání. Výše zmiňované úpravy budou postupně realizovány na všech SARkových Sokolech z důvodu sjednocení jejich výbavy. Zároveň nejde o první modernizace či úpravy záchranných Sokolů, neboť již v loňském roce získalo všech šest strojů zařízení Enhanced Vision System typu Max-Viz 2300 od společnosti Astronics pro zdokonalení vizuální orientace pilotů během letu. Zařízení EVS je v podstatě infračervená kamera, snímající prostor před vrtulníkem, jejíž obraz je u vrtulníků W-3A promítán na displej v pilotním prostoru.
Sokol 0716 získal během generální opravy ve Świdniku i nové šedé zbarvení kokpitu. Tato barevná úprava byla použita již dříve při GO transportních verzí Sokolů a po kladných zkušenostech z provozu bylo rozhodnuto o použití i v SARkové verzi z důvodu lepší viditelnosti z kabiny při nočním létání. (2x foto: Jiří Převrátil)
Ačkoliv jsou stroje W-3A Sokol v provozu už více než čtvrtstoletí, tento spolehlivý dříč vrtulníkového letectva má stále v AČR svou perspektivu. Sám výrobce u něj v tuto chvíli povoluje maximální nálet až 12.000 hodin, což je zřejmě nedosažitelná hodnota, plus plnou dobovou životnost 40 let, což by čistě teoreticky umožnilo provozovat české Sokoly až do roku 2036. V současné době probíhají jednání mezi MO a výrobcem PZL Świdnik o nové víceleté smlouvě na servis Sokolů, která by měla umožnit generální opravy dalších strojů, které již mají vyčerpaný 1.500 hodinový meziopravní technický resurs a čekají na GO. Zároveň je připraven i projekt modernizace na tzv. standard Eurocontrol a v letošním roce snad bude podepsána patřičná smlouva mezi ministerstvem obrany a výrobcem. Celý upgrade by měl proběhnout v letech 2023-24 a největší změnou bude integrace zcela nového avionického systému od společnosti Genesys Aerosystems. Na palubní desce se tak objeví například multifunkční displeje IDU-680 EFIS, které již používá nový cvičný letoun L-39NG z Aero Vodochody.
Vrtulníky W-3A Sokol provozované AČR tak budou díky modernizaci Eurocontrol patřit stále mezi efektivní platformy, splňující přísné mezinárodní standardy letového provozu. A i kdyby nakonec armáda nevyužila jejich plnou čtyřicetiletou dobovou životnost, je už nyní zcela jasné, že minimálně jedním cyklem mezi generálními opravami ještě projdou. Samotné Sokoly jsou u personálu i přes své stáří stále mimořádně oblíbené, a to především pro svou odolnost a spolehlivost. S trochou nadsázky jde ještě o poctivé „železo“, které něco vydrží a u něhož nelze příliš hledět na ekonomiku provozu, tak jako u civilních vrtulníků. Každopádně tento elegantní stroj budeme na českém nebi vídat i v následujících letech.
Dvojice detailních záběrů na Sokola 0716 a snímek ze záletu na továrním letišti výrobce PZL – Świdnik. Na ocasní části trupu jsou krásně vidět nové „ploutvičkové“ antény, zatímco v kabinové části je u levých trupových dveří dobře postřehnutelný nový typ stupačky plus přidané madlo, instalované nově i u pravých trupových dveří. Na přídi Sokola je dále patrný kryt zařízení Enhanced Vision System typu Max-Viz 2300, což je infračervená kamera, snímající prostor před vrtulníkem, která je do určité míry náhradou za NVG. (3x foto: Jiří Převrátil)
(úvodní foto: Jiří Převrátil)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com; článek „Čtvrtstoletí W-3A Sokol“, autor Tomáš Soušek, ročenka Vzdušných sil AČR 2021)
