Poslední let „nula osm set dvacet osmičky“ v pardubickém CLV
Ve středu 5. dubna 2023 došlo k poslednímu letu vrtulníku Mi-17 trupového čísla 0828, který byl více než 15 let používán k výcviku u pardubického Centra leteckého výcviku (CLV), spadajícího pod státní podnik LOM PRAHA. Vůbec poslední let z Přerova do Pardubic, vedoucí netradičně přes vrcholy zasněžených Jeseníků, provedla osádka ve složení Jaroslav Špaček, Radek Pilný a npor. Vilém Marek, která při něm použila oblíbený volací znak pardubických Sedmnáctek „DUSTER“. Nad „lomáckou“ flotilou vrtulníků Mi-17 se tak pomalinku začínají stahovat mračna, neboť další stroj CLV odchází do zaslouženého důchodu po téměř 7.000 hodinách, strávených ve vzduchu.
Vrtulník sériového čísla 108M28 byl vyroben v Kazani dne 22. 2. 1987 a tehdejší představitelé ČSLA si jej oficiálně převzali 7. října 1987, kdy byl s trupovým číslem 0828 zařazen do stavu 3. vrtulníkové letky 1. smíšeného dopravního leteckého pluku v Mošnově. Zde vydržel sloužit celých 5 let až do podzimu 1992, kdy byla třetí letka 1. smdlp zrušena. Část mošnovských Sedmnáctek putovala v rámci rozdělení federace na Slovensko, část k 51. vrtulníkovému pluku v Prostějově a zbytek strojů včetně vrtulníku 0828 byl přelétnut do pražských Kbel, kde byly zařazeny k tehdejšímu 3. dopravnímu leteckému pluku. Ten se stihl ještě začátkem roku 1994 přeformovat na 6. smíšený dopravní letecký pluk a v jeho sestavě došlo 6. dubna 1994 k vynucenému přistání Mi-17 ev. č. 0828 do terénu v okolí Vysokého Mýta z důvodu prasklé hadice k bustru kolektivního řízení hydraulického systému.
Už v červenci 1994 dochází ve Vzdušných silách AČR k další rozsáhlé reorganizaci a z bývalého 6. smdlp vzniká nově 6. základna dopravního letectva, jejíž součástí je i 62. vrtulníková letka, která absorbovala všechny kbelské vrtulníky Mi-8/17 bývalého pluku. V roce 1995 následně došlo u Sedmnáctky 0828 k dolétání úvodního osmiletého meziopravního technického resursu a stroj byl nasunut k tehdejšímu LOK (Letecké opravny Kbely) na svou první generální opravu. V rámci GO se stal zároveň s vrtulníkem ev. č. 0830 vůbec první Sedmnáctkou AČR, na které byla v závěru roku 1996 aplikována úplně nová NATO Standard kamufláž. V průběhu GO došlo zároveň k modernizaci avioniky a dalšího vybavení, tak aby byl tento vrtulník schopen zahraničních misí.
Dnes už historický záběr z „nadupaného“ CIAFu 2000, na který přilétla i Mi-17 ev. č. 0828. Krásně je vidět nová NATO Standard kamufláž, kterou pro odlišení a plánované zahraniční nasazení na neklidném Balkánu doplnily „bílé plameny“ a nápisy SFOR. Na vrtulníku jsou implementovány prvky umožňující zahraniční nasazení v podobě přídavného pancéřování a bloků ASO na klamné cíle. V roce 2000 byla tato Sedmnáctka ve stavu tehdejší 333. vrtulníkové letky na 33. zVrL v Přerově-Bochoři. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm kinofilmu)
V souvislosti s plánovaným zahraničním nasazením českých vrtulníků Mi-17 na neklidném Balkánu se již v roce 1995 zpracoval projekt jejich modernizace, zaměřený především na zvýšení odolnosti vrtulníků při operacích v možných oblastech bojů. Samotnou přestavbu zajišťoval opět státní podnik Letecké opravny Kbely, u něhož Sedmnáctky procházely GO, a společností Česká letecká servisní a.s. Modernizace se soustředila do několika oblastí. Pro zvýšení balistické ochrany posádky se příď kabiny vybavila kevlarovými pancéřovými deskami od společnosti Petris, s.r.o. s odolností proti munici ráže 7,62 mm, jejichž výhodou byla oproti původnímu sovětskému „ocelovému“ řešení výrazně nižší hmotnost. Posádku v nákladové kabině dále chránily kevlarové koberce a ochranu proti průsaku paliva při průstřelu získaly i nové postranní palivové nádrže. Ty mají zvětšený objem (celkově asi o 500 litrů – levá nádrž pojme 1090 l paliva, zatímco pravá 980 l.) a jsou chráněné samo-zacelitelným potahem od již zmiňované firmy Petris Solnice.
Pro případ ohrožení samonaváděcími střelami získaly vrtulníky výstražné přijímače SPO-10 a sadu výmetnic klamných cílů ASO-2V z bitevních vrtulníků Mi-24. Velkou předností takto upravených strojů, někdy označovaných jako Mi-17SOR (Síly okamžité reakce), byla i modernizovaná avionika, kterou doplnil nový odpovídač IFF typu Bendix/King APX-100, zapisovač letových dat FDR od společnosti SPEEL Praha, havarijní HF radiostanice ELT-3000-10 od amerického výrobce Pointer, nová radiostanice Radmila RF-13L od Dicomu Uherské Hradiště a GPS přijímač typu KLN-90B. Úprav na tento standard se dočkalo celkem dvanáct vrtulníků s trupovými čísly 0802, 0816, 0819, 0825, 0828, 0832, 0834, 0835, 0836, 0837, 0838 a 0848, z nichž většina postupně sloužila v misích na Balkáně. Některé z takto modernizovaných strojů navíc měly instalovánu kameru pro noční vidění Inframetrics 445G Mk. II a pátrací světlomet Spectrolab NX-16 Nightsun.
Na jaře 2003 se vrtulník Mi-17 ev. č. 0828 nacházel ve stavu přerovské 332. vrtulníkové letky a byl odstavený v neletuschopném stavu v jihovýchodním rozptylu přerovského letiště. Nápisy SFOR už byly kompletně zatřeny barvou, zástavba pro zahraniční mise je však stále ponechána. V srpnu 2004 Sedmnáctka 0828 opět létala a po sérii reorganizačních změn u přerovské základny se v uvedené době nacházela ve stavu 232. vrtulníkové letky 23. základny vrtulníkového letectva v Přerově. (foto: Aleš Hottmar, skenováno z 35mm kinofilmu)
Vrtulník Mi-17 ev. č. 0828 se účastnil mise SFOR na území bývalé Jugoslávie poprvé od března do července 1997 a následně i v letech 1998-2001. V roce 1998 je zaznamenáno jeho zajímavé přistání na palubě britské lodi RFA Fort George A388 a v historii československého letectva šlo teprve o třetí přistání vrtulníku na palubě lodi. Další zajímavostí je, že české vrtulníkové posádky používaly během nasazení v rámci IFOR svůj typický volací znak „ROSEBUD“, který je do dnešních dnů občasně používán vrtulníkáři z Náměště. V téže době již 0828 patřil do stavu 33. základny vrtulníkového letectva v Přerově-Bochoři, respektive její 333. vrtulníkové letky. Později jej v rámci dalších reorganizací přerovské základny používala 332. vrtulníková letka a následně od roku 2004 po další nekonečné reorganizaci 232. vrtulníková letka přerovské 23. zVrL.
V letech 2005-06 začínají přicházet z Ruska v rámci deblokace úplně nové vrtulníky Mi-171Š, které v podstatě kompletně nahradily u přerovské základny všechny původní „socialistické“ Sedmnáctky. Část z vyřazených Mi-17 byla odprodána, ovšem některé zůstaly v ČR a byly předisponovány například pardubickému CLV, což byl i osud vrtulníku 0828. Ten zaznamenal svůj první let ve stavu CLV státního podniku LOM PRAHA poprvé 13. března 2008, přičemž většina jeho specifického vybavení z mise IFOR byla předtím pochopitelně svěšena. V roce 2012 následně prošel v LOMu generální opravou, při které dostal nové a slušivé žluté doplňky, které jsou typické pro školní stroje pardubického CLV. Z vrtulníku dále definitivně zmizely poslední stopy po modernizaci IFOR, což byly například antény varovného systému SPO.
Podoba 0828 z června 2009, kdy jej už používalo pardubické CLV. Vrtulník je vyfocen na ploše před bývalým „TOPem“ 4. stíhacího pluku v Pardubicích a krásně je vidět, že většina nepotřebných zástaveb modernizace pro IFOR již byla svěšena. Na vrtulníku zůstaly jen některé antény radiostanic či varovného systému SPO-10. (foto: Aleš Hottmar)
Na podzim 2012 se „nula osm set dvacet osmička“ vrátila z generální opravy v LOMu, při které získala nejen zcela nový matný kamuflážní nátěr, ale především typické žluté doplňky pardubického CLV. Zajímavostí dále je, že Sedmnáctka 0828 byla vůbec prvním strojem tohoto typu v AČR s instalovaným antivibračním zařízením na hlavním rotoru. (foto: Roman Vích)
Svou službu v CLV završil Hip 0828 ve středu 5. dubna 2023 svým úplně posledním letem z Přerova do Pardubic. V průběhu své šestatřicetileté služby nejprve v letectvu ČSLA, poté AČR a posléze CLV dosáhl úctyhodného náletu 6.999 hodin a 35 minut, přičemž provedl 19.031 přistání. V pardubickém CLV jde již o třetí uzemněnou Sedmnáctku, neboť před určitou dobou byly staženy z provozu vrtulníky čísel 0837 plus 0825, a zanedlouho tento osud potká i další stroj ev. č. 0836. Státní podnik LOM PRAHA tak bude provozovat už pouze trojici Sedmnáctek čísel 0832, 0835 a 0457, které by měl v budoucnu doplnit ještě jeden vrtulník Mi-17 ev. č. 0831. Ten doposud sloužil jako učební pomůcka ve VA Vyškov a projde v LOMu generální opravou. Státní podnik plánuje čerstvě uzemněnou 0828 využít v jiné výcvikové roli a s největší pravděpodobností bude převezena do Vyškova jako náhrada za stroj 0831. Jde však pouze o spekulaci autora a teprve čas ukáže, kde nakonec opravdu skončí.
Velké poděkování za přípravu aktuality patří Radimu Špalkovi.
K úplně poslednímu letu Mi-17 trupového čísla 0828 došlo ve středu 5. dubna 2023 během přeletu z Přerova do Pardubic. Posádka ve složení Jaroslav „Jerry“ Špaček (ředitel CLV), Radek Pilný a npor. Vilém Marek si naplánovala letovou trasu přes zasněžené Jeseníky do okolí horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně či turistické chaty na Šeráku. Před vzletem z Přerova vrtulník 0828 připravil k poslednímu letu technik Zdeněk Smaženka, zatímco v Pardubicích jej již očekávali příslušníci pozemního personálu CLV, pánové Vlastislav Radil, Pavel Fejl a Marek Kubista. (foto: Centrum leteckého výcviku Pardubice)
(úvodní foto: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
(zdroj: oficiální FB profil pardubického CLV; archív redakce czechairforce.com; www.vrtulnik.cz; publikace „Historie československého a českého vrtulníkového letectva od roku 1945 po současnost“, autoři Daniel Povolný, Jan Czvalinga, Petr Čepelka, František Dvořák, Jakub Fojtík, Slavomír Medzihradský, Pavel Minařík, Jaroslav Špaček, Václav Špaček a kolektiv, VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA A ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU SKPV PČR; článek „Mi-17 pro SFOR“, autor Pavel Sviták, Letectví+Kosmonautika 19/98)
