Ministerstvo obrany chystá nákup klamných cílů FLARE
Armáda opět po určité době plánuje doplnění skladových zásob klamných cílů pro leteckou a vrtulníkovou techniku Vzdušných sil AČR, a ministerstvo obrany tak koncem března vyhlásilo zadávací řízení na dodávky klamných cílů dle rámcové dohody „Nákup munice 2020/II – klamné cíle“ v celkové výši maximálně 90 milionů korun (včetně DPH).
V rámci výše uvedeného zadávacího řízení ministerstvo poptává klamné cíle typu DSTL 22 a DSTL 73, plus klasické IČ klamné cíle PW 118 Mk3 Type1 v celkovém počtu několik desítek tisíc kusů. Ve všech třech případech jde o nákup klamných cílů typu FLARE, které slouží primárně jako tzv. protiopatření, využívané letouny a vrtulníky proti řízeným střelám s IČ naváděním. Klamný cíl tvoří hliníková nábojnice čtvercového, obdélníkového nebo kruhového průřezu, uvnitř které je zabudován pyrotechnický generátor požadované vlnové délky a pyrotechnický bezpečnostní zážehový systém. Součástí náboje je příslušný elektrický zápalkový šroub a ústí samotného náboje uzavírá červená ochranná krytka.
Klamný cíl PW 118 Mk3 Type1 je klasickou pyrotechnickou flérou čtvercového průřezu o rozměru 1 x 1 palce, jehož chemickou náplní je hořlavá směs na bázi hořčíku s označením MTV (Magnesium/Teflon/Viton), hořící při vysoké teplotě a sloužící jako protiopatření proti starším samonaváděcím střelám 1. generace. Naopak klamné cíle DSTL 22 a DSTL 73 již představují pokročilejší fléry tzv. aerodynamického, respektive spektrálního typu, určené k oklamání střel novější generace. Stále dokonalejší tepelně naváděné protiletadlové rakety totiž využívají pokročilé obrazové snímače s minimálním rozlišením 128 x 128 pix, které mohou porovnávat nejen teplotu obou zdrojů (cíle a klamné fléry), ale zároveň rozlišují i jejich rychlosti, trajektorie a velikost. Nejmodernější PLŘS navíc využívají duální navádění v infračerveném a ultrafialovém spektru, protože letecké palivo má jiné vyzařování v UV spektru než hořící směs fléry. Zmást nejnovější senzory samonaváděcích střel tedy rozhodně není tak jednoduché, jako tomu bylo v 80. a 90. letech.
K oklamání moderních střel se sofistikovanějším systémem navádění je tak nutné použít tzv. koktejl různých typů flér, odpalovaných v určité sekvenci, které mohou za určitých okolností zmást i nejmodernější střely. Klamný cíl DSTL 22 aerodynamického typu je používán k oklamání střel, jejichž obrazový snímač porovnává rychlost a trajektorii obou zdrojů tepla, tedy skutečného cíle a klamné fléry. Tento typ klamného cíle je za letu stabilizován pomocí malých odpružených ploutviček, které se po vystřelení z výmetnice rozevřou a díky aerodynamicky tvarovanému náboji je redukován i jeho odpor, čímž nedochází k takovému rozdílu rychlostí mezi nosičem a klamnou flérou. Spektrální klamný cíl DSTL 73 se naopak využívá k oklamání raket, jejichž snímač porovnává vyzařování cíle a fléry. Tento typ klamného cíle má schopnost přizpůsobit hoření fléry tak, aby odpovídala charakteristikám nosiče, jenž má chránit. Toho bylo dosaženo úpravou chemického složení náplně klasické fléry.
Švédští zbrojíři nabíjejí výmetnice BOP/C letounu Gripen během cvičení TTP 13 (Teknik, Taktik och Procedurer) na základně Vidsel. Na českých Gripenech se většinou používá pouze spodní výmetnice. (foto: Johan Lundahl, Försvarsmakten)
Všechny tři typy FLARE jsou certifikovány pro použití na letecké a vrtulníkové technice Vzdušných sil AČR. V případě taktického letectva se používají jak na nadzvukových Gripenech, tak samozřejmě i na podzvukových Alkách. České stroje JAS-39C/D jsou vybavené čtveřicí pyrotechnických výmetnic BOP/C, což je klasická „hranatá“ kazeta, jež umožňuje nabít 40 ks standardních flér o rozměru 1 x 1 palce, nebo 20 ks větších patron o rozměru 2 x 1 palců. Tři kazety jsou umístěny v zadní části trupu a vystřelují cíle směrem nad letounu, čtvrtá kazeta je umístěna na spodní části trupu. V běžném mírovém provozu se však používá převážně jen spodní výmetnice a tři zbývající jsou zakryty ochrannými panely. Podzvukové L-159A mají instalovány dvě kazety Vinten Vicon 78 Series 455 pro 30 ks patron o rozměru 1 x 1 palce, umístěné na vrchní straně trupu, zhruba v místě začátku SOP.
V případě vrtulníkového letectva byly až donedávna na strojích Mi-24V, Mi-17 či Mi-171Š instalovány výhradně klasické ruské kazety ASO-2V pro klamné cíle PPI-26 kruhového průřezu. U modernizovaných strojů Mi-171ŠM se však přešlo na „západní“ klamné cíle, odpalované z bloků společnosti EADS, jež umožňují nabít standardních 30 ks patron FLARE o rozměru 1 x 1 palce. Vrtulník Mi-171ŠM disponuje celkově čtyřmi kazetami a může tak nést maximálně 120 klamných cílů, které jsou vystřelovány do přední a zadní polosféry. Důležitou součástí protiopatření je pak včasné zahájení únikového manévru vrtulníku proti střelám s infračerveným navedením, jehož provedení bylo řešeno v letech 2011-2013 v rámci projektu výzkumu a vývoje s názvem „Manévr“. Cílem programu bylo provedení analýzy pravděpodobnosti odvedení IČ naváděné střely palubním systémem vlastní ochrany AMPS-M vrtulníku Mi-171ŠM a na základě simulací navrhnout nejvhodnější manévr, případně nejvhodnější soubor protiopatření. Analýzy realizovaných simulací odpalu IČ řízených střel na cíl ukázaly, že únikový manévr je účinným opatřením k obraně proti těmto střelám a hodnota pravděpodobnosti úniku se zvyšuje s rostoucí vzdáleností odpalu. Výsledkem projektu pak byly doporučené výcvikové metody a návrh systému výcviku posádek vrtulníků AČR s cílem zvýšit efektivnost využívání systému vlastní ochrany vrtulníku Mi-171ŠM proti nepřátelským PLŘS.
Pasivní ochranou na bázi klamných cílů typu FLARE disponuje i dopravní letectvo ze kbelské základny. Její transportní letouny CASA C-295M jsou totiž vybaveny systémem vlastní ochrany DAS, jehož nedílnou součástí jsou výmetnice klamných cílů typu AN/ALE-47 od společnosti BAE Systems. Celkově osm bloků výmetnic je instalováno v zadní části trupu a na spodní části podvozkových gondol, díky čemuž lze klamné cíle odpalovat přesně do proudu výstupních plynů motorů, tedy právě míst, kam se zaměřují IČ naváděné střely. V závislosti na velikosti patron může být v každém bloku nabito až 30 klamných cílů.
Je určitě dobře, že armáda doplňuje zásoby klamných cílů pro techniku Vzdušných sil, u které se předpokládá i nasazení v rámci aliančních operací, tedy především letounů JAS-39 Gripen a vrtulníků Mi-171ŠM. Na druhou stranu je škoda, že se stále lpí na menších jednopalcových flérách, přitom alianční letectva stále častěji používají větší patrony o rozměru 2 x 1 palců, které vykazují přeci jenom větší účinnost. Samostatnou kapitolou jsou pak klamné cílů typu CHAFF, které ve výbavě taktického letectva AČR zatím zcela absentují, přitom jde o základní prostředek k pasivnímu rušení radiolokačních systémů. I když jejich použití v rámci současných úkolů taktického letectva AČR není potřeba, v budoucnu by se mohla situace změnit. Ostatně činnost švédského kontingentu s Gripeny v libyjské kampani se bez kombinace FLARE/CHAFF neobešla.
Švédský Gripen při hromadném odpalu klamných cílů FLARE. Namíchat správný „koktejl“ flér pro konkrétní typ letounu a hrozby není úplně jednoduché a toto „know-how“ si každý pečlivě střeží. České Gripeny se za tímto účelem například účastnily cvičení EMBOW 2014 ve francouzském Cazaux, kde se testovala účinnost různých kombinací FLARE. Nejvhodnější kombinace flér pro odvedení dané rakety se vyhodnocovala pomocí naváděcích hlavic různých střel, umístěných na pozemním stendu. (foto: SAAB AB, www.saab.com)
Integrace a především plné zprovoznění pokročilého systému vlastní ochrany DAS si vyžádalo na českých Casách dva roky testování a několik desítek letových hodin v rámci přípravné fáze a letové části vojskových zkoušek, včetně ověřování detekce odpálených protiletadlových střel s použitím klamných cílů na polygonu Donna Nook ve Velké Británii. V AČR jde asi o nejpokročilejší systém pasivní ochrany, který reaguje na nejčastější hrozby v podobě ozáření radarem (RWR), ozáření laserem (LWS) či detekce odpálených protiletadlových střel (MAWS). (foto: 24. zDL Praha-Kbely, www.army.cz)
Český vrtulník Mi-171ŠM jednotky Task Force Hippo odpaluje salvu FLARE během letu nad Afghánistánem. Modernizovaná „Stosedmdesátjednička“ může nést ve čtyřech výmetnicích až 120 ks klamných cílů, přičemž minimální kapacita flér před operačním letem činila 40% z celkového množství. Fléry bylo povoleno používat ve výšce nad 300 m, protože v nižší letové hladině mohly na zemi způsobit požár. (foto: TF HIPPO, https://221sqn.cz/)
(úvodní foto: Task Force Hippo (TF HIPPO), https://221sqn.cz/)
(zdroj: veřejná zakázka – Nákup munice 2020/II – klamné cíle – RD, https://nen.nipez.cz/; vlastní archív czechairforce.com)
(aktualizace: 15. 4. 2021)
