Letištní manévr L-159: taktické letectvo se vrací ke svým kořenům
Na ostravské letiště Leoše Janáčka se po řadě let opět na chvíli vrátila bojová letadla, která zde trvale působila naposledy v roce 1993. Začátkem července se totiž do Mošnova přemístily podzvukové útočné stroje L-159A od čáslavské 212. taktické letky, účastnící se zde dvoutýdenního cvičení, zaměřeného na vyvedení a letové operace ze záložního civilního letiště. České letectvo tak pokračuje v procvičování rozptýlených operací dle standardů NATO a tato aktivita navazuje na loňské cvičení, během kterého působil roj letounů L-159 z civilního letiště v Českých Budějovicích.
Po dlouhých desetiletích od konce studené války se české taktické letectvo začíná nesmělými krůčky pomalu vracet ke svým kořenům a do výcvikových osnov zařazuje na základě aktuálních zkušeností z ukrajinského bojiště důležitou schopnost působit ze záložních letišť. Ještě před 40 lety šlo přitom o naprosto běžnou součást každoročních letecko-taktických cvičení (LTC), jichž se formou letištního manévru účastnily prakticky všechny letecké útvary bývalé 10. letecké armády a 3. divize PVOS. V průběhu vyvedení na jinak opuštěná záložní letiště se společně s leteckou technikou přesouvaly na tyto plochy i zabezpečující letištní a RTZ útvary, díky čemuž zde bylo možné provádět intenzivní letovou činnost ve dne i v noci, včetně ztížených povětrnostních podmínek.
Ukrajina dala lekci
České taktické letectvo se na základě aktuálních zkušeností z ukrajinského bojiště a důrazu na stále častější procvičování konceptu ACE (Agile Combat Employment) ze strany Aliance snaží vybudovat nové schopnosti postupnými kroky. Výsledkem by pak měla být schopnost efektivně působit i z vybraných záložních ploch bez jakékoliv stálé infrastruktury. Tento záměr si v rámci Vzdušných sil AČR nepochybně vyžádá pořízení různých mobilních prostředků letištního a radiotechnického zabezpečení, včetně odpovídající automobilní techniky. Bohužel české letectvo si za posledních 30 let tak trochu zvyklo na „komfort“ působení ze stálých základen s odpovídající stálou infrastrukturou a schopnost mít řadu prostředků letištního a RTZ zabezpečení mobilních a schopných přesunu na záložní plochy zatím chybí.
Jedním z prvních kroků je tak schopnost využívat předem vytipovaná civilní letiště, které disponují alespoň základní infrastrukturou a patřičným radiotechnickým zabezpečením. K prvnímu letištnímu manévru v novodobé historii taktického letectva AČR došlo v loňském roce během cvičení Ample Strike 2024, kdy se roj letounů L-159A přemístil na civilní letiště Planá u Českých Budějovic, odkud během dvou týdnů působil nad VVP Boletice. Šlo o první vlaštovku, která přinesla cenné zkušenosti a především nové výzvy, neboť tato první akce po dlouhých 35 letech odhalila několik problémů, se kterými se budou muset vzdušné síly vypořádat. Jde především o řadu legislativních omezení, provozních postupů a norem, které však činnost taktického letectva z civilních letišť v době míru při striktním dodržování civilních letových předpisů do značné míry omezují.
Působení vojenských strojů AČR na vybraných civilních letištích v České republice bude do budoucna stále častější a na občasnou přítomnost armády na těchto většinou bývalých vojenských letištích si budou muset obyvatelé zvyknout. Na snímku L-159 pojíždí po dráze ostravského letiště Leoše Janáčka v Mošnově, kde byly v období studené války umístěny stíhací letouny MiG-21 a transportní stroje An-12/26 a L-410, společně s vrtulníky Mi-17. (foto: Marek Kopy, Ostrava Airport – Aviation Photography)
Návrat do Mošnova
Pro letošní rok byl v rámci schváleného plánu vojenských cvičení připraven další letištní manévr roje letounů L-159A, tentokrát však na civilní ostravské letiště Leoše Janáčka. Mošnovské letiště nebylo rozhodně vybráno náhodou, ostatně uvažovalo se o něm již v roce 2024 díky nedalekému polygonu Libavá. Stejně tak jako Planá u Českých Budějovic jde o bývalé vojenské letiště, ze kterého dlouhé roky působily jak stíhací letouny 8.slp, tak dopravka 1.smdlp a kde jsou stále určité pozůstatky vojenské infrastruktury.
Pro působení roje Alek byl na mošnovském letišti vybrán severní rozptyl u obce Petřvaldík, který je veřejnosti velice dobře znám, neboť se zde v posledních letech konají každoroční Dny NATO. Co však už návštěvníci této akce patrně vůbec netuší je fakt, že tento rozptyl byl v období studené války určen pro dislokaci bombardérů Tu-16 a později Tu-22 sovětského dálkového letectva. Už v 60. letech minulého století se totiž počítalo, že v případě zostření mezinárodní situace a zahájení bojových operací dojde ke vzniku tzv. Československého frontu (ČsF), na jehož podporu byly vyčleněny sovětské letecké útvary tzv. druhého strategického sledu, dislokované na území západní Ukrajiny. Šlo převážně o sovětské letecké útvary 57. letecké armády Karpatského vojenského okruhu (PrikVO), jež měly v případě vypuknutí konfliktu působit z letišť přímo v ČSSR.
Mimo to se v Československu rovněž předpokládalo působení 184. gardového pluku těžkých bombardérů z letiště Priljuki (východně od Kyjeva), vyčleněného k jaderným úderům na cíle v Západním Německu a pro jeho letouny Tu-16 se proto rozšiřovaly stojánky na letištích Milovice a Přerov. Pro nasazení sovětských bombardérů v ČSSR však byla vybrána ještě třetí lokalita, a tou bylo právě mošnovské letiště, které se v období let 1956-1960 teprve budovalo primárně jako náhrada za staré a již absolutně nevyhovující civilní letiště v Hrabůvce. Protože se již od prvopočátku počítalo s jeho využitím armádou, bylo vzhledem k rozměrné VPD s délkou 3.500 metrů předurčeno k využití sovětskými bombardéry. Již v roce 1958 zde byl vybudován zcela nový atypický rozptyl se sedmi velkými kruhovými stojánkami, situovaný v severní části areálu u obce Petřvaldík.
Svým pojetím jde na československých letištích o zcela ojedinělou stavbu, která měla umožnit působení bombardérů velikosti Tu-16 či Tu-22. Obdobné „kruhové“ stojánky byly zaznamenány ve státech bývalé Varšavské smlouvy pouze na letištích Gross Dölln v NDR a Powidz v Polsku. A přestože mošnovský rozptyl naštěstí během studené války nikdy nesloužil svému účelu, AČR se jej pro jeho ideální dispozice rozhodla v průběhu letošního cvičení logicky využít.
Armáda během letištního manévru roje L-159 na civilním ostravském letišti Leoše Janáčka v Mošnově využívala severní rozptyl u obce Petřvaldík, který byl během studené války určen pro případnou dislokaci sovětských bombardérů Tu-16 či Tu-22. Alka ev. č. 6057 na snímku je v „megaultimátní“ :o) konfiguraci se čtyřmi registry AIM-9M a shodou okolností jde o letoun, se kterým tehdy mladý npor. Zbyněk Abel „trefil“ supa na cvičení Trident Juncture 2015 ve Španělsku. (foto: 21. zTL Čáslav)
Letištní manévr
Nácvikem rozptýlených operací formou vyvedení roje letounů L-159 ALCA z čáslavské základny si armáda ověřila schopnost přemístit se, rozvinout a působit mimo svoji stálou dislokaci. Cílem podobného nácviku je zároveň zvýšit odolnost jednotek Vzdušných sil AČR vůči protivníkovi a umožnit efektivní provedení úkolů v komplexním, dynamicky se měnícím operačním prostředí. Součástí podobného nácviku je i analýza využitelnosti záložních letišť. Samotný letištní manévr v Mošnově byl dopředu plánovaný a probíhal v úzké součinnosti s vedením letiště i zástupci kraje.
Cvičení se uskutečnilo v termínu od 30. června do 11. července, přičemž hlavní letové úsilí bylo plánováno od 1. do 10. července v časech 09:00 až 21:00 hodin. Velitelem letových operací z mošnovského letiště byl mjr. Zbyněk Abel, který mimo jiné zastává funkci velitele 212. taktické letky. Na ostravské letiště Leoše Janáčka v Mošnově se v průběhu cvičení přemístila čtveřice letounů L-159A z výzbroje 212. letky, které po celou dobu využívaly již zmiňovaný rozptyl u Petřvaldíku. Ten má v současné době naprosto ideální dispozice, neboť je v části využívané armádou skrytý lesním porostem a umožňuje vyjetí letounů po spojovací dráze „G“ přímo na práh dráhy 22.
Detail mošnovské Alky 6064 s „prkny“ SUU-5003/A na vnitřních křídelních pylonech, vybavených balistickými simulačními projektily BDU-33 a Mk.106 s množstvím zajišťovadel, což jistě ocení zbrojíř na čáře předběžného vzletu :o) (foto: 21. zTL Čáslav)
Kromě Alek se do Mošnova přemístil i podpůrný personál s dalším potřebným vybavením, včetně automobilní techniky letištního zabezpečení a spouštěcích zdrojů SUEZ-M. Vojáci museli na mošnovském letišti vybudovat nejen operační, ale především ubytovací zázemí, neboť zde po celé dva týdny všichni žili v podstatě v polních „bojových“ podmínkách. Kromě ubytovacích stanů a sociálního zařízení si armáda přivezla na mošnovské letiště i v nedávné době „medializovanou“ polní kuchyni a vojáci si vlastními silami zabezpečovali i Force Protection, čili ostrahu celého areálu rozptylu.
Armáda se snažila co nejméně omezovat chod civilního letiště Leoše Janáčka a L-159 zde proto vykonávaly pouze vzlet a přistání, přičemž konkrétní úkoly piloti plnili ve standardních letových prostorech. Útočné Alky prováděly v rámci cvičení mise zaměřené na přímou leteckou podporu a sladění činnosti předsunutých leteckých návodčích s osádkami letounů či veliteli pozemních jednotek. Zároveň v průběhu vyvedení uskutečnily letecké střelby, a to v blízkém vojenském výcvikovém prostoru Libavá, kde se nachází letecká střelnice. L-159 působily z mošnovského letiště jak v konfiguraci Air-to-Air, vyzbrojené registry protiletadlových střel AIM-9M Sidewinder, tak především v konfiguraci pro mise Air-to-Ground, vybavené klasickými „prkny“ SUU-5003/A s balistickými simulačními projektily BDU-33 a Mk.106.
Vzdušné síly plánují do budoucna v rámci nácviku působení z rozptýlených ploch střídat různé lokality a kromě letišť vojenských využívat ve větší míře také letiště civilní. Právě rozptýlené operace jsou na základě zkušeností z bojů na Ukrajině mimořádně důležitou schopností a velení letectva je plánuje intenzivně procvičovat i v následujících letech. Už příští rok by se navíc čeští stíhači měli vrátit i na silniční úseky a to během společného cvičení se švédským letectvem.
Alky létaly z Mošnova ve třech časových oknech a to převážně nad nedaleký výcvikový prostor Libavá, kde plnily úkoly spojené s blízkou leteckou podporou pozemních vojsk, část L-159 však létala v konfiguraci A2A do standardních vyhrazených prostorů TRA. Mezi Alkami přesunutými do Mošnova byl i nový výroční letoun L-159A ev. č. 6064, který je aktuálně vlajkovou lodí 212. taktické letky a jehož motiv na SOP připomíná 25 let od zavedení Alek do výzbroje AČR. Tento výroční polep už je bohužel na řadě míst potrhaný. (foto: Marek Kopy, Ostrava Airport – Aviation Photography)
(úvodní ilustrační foto: kpt. Pavel Vaňha, 212. taktická letka)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com; článek „Do Mošnova se vrátili vojáci, na letiště se přemístily letouny L-159 Alca“, https://zdopravy.cz/do-mosnova-se-vratili-vojaci-na-letiste-se-premistily-letouny-l-159-alca-250448/; https://www.instagram.com/udalostiostrava/)
