JAS-39 Gripen – 20 let ochráncem (nejen) českého nebe 2. díl
Rok 2021 byl stejně jako předchozí poznamenán zejména stále trvající celosvětovou pandemií COVID-19, která začala odeznívat až v druhé polovině tohoto kalendářního období. Tomu se musela přizpůsobit i 211. taktická letka se svými Gripeny. V reálu to znamenalo udržování speciálního režimu, kdy byl personál rozdělen do skupin, které se během služby nepotkávaly, aby se zabránilo rozšíření možné nákazy v celém kolektivu. Samotný výcvik nad rámec běžných letových akcí pak byl organizován zejména díky bilaterálním dohodám s vojenskými letectvy okolních států. Docházelo tak k „soubojům“ DACT (Dissimilar Air Combat Training) s polskými Jastrzaby nebo německými a rakouskými Taifuny během misí „Cross Border“. Mimo toho pokračoval pravidelný výcvik v leteckém tankování AAR (Air-to-Air Refueling) a v létě proběhly úspěšné vojskové zkoušky s pumovou výzbrojí proti pozemním cílům. Až v závěru roku se české Gripeny zúčastnily přímo v Itálii prestižního aliančního cvičení „Steadfast Noon 2021“ zaměřeného na operace se „speciální municí“ a jejich podporu v rámci programu SNOWCAT.
2021 / „Bezkontaktní“ výcvikový rok aneb ve znamení „Cross Border“
Po krátkém loňském letním zlepšení se vrátila zpět špatná pandemická situace způsobená virovým onemocněním COVID-19 v téměř celé Evropě, a bránila tak v možnosti realizovat dopředu naplánované výcvikové aktivity v plném rozsahu dle schváleného harmonogramu. Zrušen musel být například hned první termín ze seznamu cvičení v kalendáři 211. taktické letky – MAG TACDAYS v Německu, kam měla v první půlce března odletět právě čtveřice Gripenů. Cílem TACDAYS je procvičení vzájemné spolupráce v rámci mnohonárodnostního uskupení vzdušných sil MAG (Multinational Air Group), pro které 211. tl vyčleňuju jeden roj svých letounů JAS-39C. Výcvik v rámci MAG TACDAYS byl nakonec alespoň operativně přesunut na listopad 2021 a tím nedošlo k jeho úplnému stornování.
Bohužel účast na dalších dvou rozsáhlých mezinárodních výcvikových aktivitách – na květnovém cvičení NATO Tiger Meet v Portugalsku a červnovém ACE21 (Arctic Challenge Exercise), při kterém měly české Gripeny operovat ze švédské základny v Lulea, byla zrušena bez náhrady. V uvedených termínech se sice pandemická situace v České republice začala rapidně zlepšovat, nicméně proces plánování a účasti na podobných mezinárodních akcích však probíhá ve značném časovém předstihu a v době, kdy bylo nutné učinit zásadní rozhodnutí, byla situace v naší zemi na rozdíl od celé řady evropských států stále poměrně špatná.
„Žokejům“ českých Gripenů tak nezbývalo nic jiného než se aktuální situaci pružně přizpůsobit a alespoň realizovat další výcvik se zahraničními partnery v rámci příhraniční spolupráce „Cross Border“, stejně jako po většinu loňského roku. 211. taktická letka tak navázala na již probíhající spolupráci mezi českým a německým letectvem v rámci pravidelné kooperace mezi čáslavskou 21. zTL a stíhači z TLG-74 (Taktisches Luftwaffengeschwader) v bavorském Neuburgu. Zhruba v periodě jednou za 2-4 týdny realizovali čeští stíhači 211. tl vzdušné boje DACT (Dissimilar Air Combat Training) s německými kolegy v rámci cvičení „Cross Border“, a to jak v německém, tak i českém vzdušném prostoru. Tuto aktivitu umožňuje společná dohoda o využívání přeshraničních oblastí, určených k podobnému účelu. U cvičení „Cross Border“ se jednalo buď o lety v rámci systému QRA (Quick Reaction Alert) za využití dvojice strojů JAS-39C Gripen z OH, kdy jednotlivé plánování závisí především na statusu dalších hotovostních systémů pod velením CAOC (Combined Air Operations Centre) v Uedemu, nebo šlo o zapojení Gripenů přistavených na běžnou letovou akci.
Například ve čtvrtek 28. ledna se do německého vzdušného prostoru nad jižním Bavorskem vydala dvojice čáslavských JAS-39C používajících mezinárodní volací znak „CEF 303“, aby zde realizovala výcvik vzdušného boje DACT s německými letouny EF-2000 Taifun od TLG-74. V průběhu tohoto „střetu“, který se odehrával převážně ve vyhrazeném vzdušném prostoru EDR 207 západně od Mnichova, se procvičovaly různé scénáře a taktické náměty, při kterých si piloti vyzkoušeli například boj dva na dva, či dva na jednoho. Pro celkově dvouhodinovou misi, na kterou připadla zhruba hodinová „bojová“ činnost v pracovním prostoru, bylo nutné „Gripy“ podvěsit párem „baků“ 1 100 l, bez kterých by obdobnou činnost nebylo možné zrealizovat. Jenom let do prostoru jižního Bavorska totiž trvá zhruba 30 minut a stejný čas je nutný i k návratu.
Začal se však konečně pomalu „rozjíždět“ i výcvik s naším severním sousedem z Polska. V pondělí 8. března se tak po delší době vydala do polského vzdušného prostoru dvojice hotovostních Gripenů s volacím znakem „Charlie Foxtrot 01/CF 02“, aby zde realizovala vzdušné boje DACT s polskými kolegy na letounech F-16C. Vzdušné boje probíhaly ve vyhrazeném prostoru TSA 06 jižně od letecké základny Lask, zhruba mezi městy Lodž a Czestochowa. Piloti Gripenů zde zhruba 30 minut procvičovali různé scénáře souboje dva na dva nebo dva na jednoho a v polském vzdušném prostoru strávili celkově hodinu.
Zatímco v případě Polska šlo stále o poměrně ojedinělou spolupráci, jejíž větší intenzitě zatím v předchozích letech bránil nevyřešený problém se vzdušnými prostory, v případě Německa se dalo mluvit o trvalé a oboustranně prospěšné kooperaci. Výše jsme si již uvedli jednu takovou konkrétní misi českých stíhačů z 28. ledna 2021. Další proběhla ve čtvrtek 25. února, kdy zamířila do německého vzdušného prostoru opět dvojice Gripenů, ale s tím rozdílem, že proti lednovému DACT tentokrát naši piloti „bojovali“ v prostoru severně od Chemnitzu, zhruba mezi městy Lipsko a Drážďany. Oba Gripeny používaly mezinárodní „callsign“- „CEF 300“ a v německém vzdušném prostoru piloti strávili více než půl hodiny. Ve čtvrtek 25. března pak následovala další mise DACT, kdy se do vzdušného prostoru u Mnichova vydala dvojice českých JAS-39C opět s „klasickým“ volacím znakem „CEF 300“. Cílem tohoto DACT bylo tentokrát zdokonalování taktiky vzdušného boje dva na dva. V obou případech byli tradičními „protivníky“ čáslavských stíhačů němečtí piloti od TLG-74 na svých „Eufi“ EF-2000.
V dubnu 2021 vznikl nad Českou republikou tento záběr, na kterém hotovostní JAS-39C tč. 9234 („Charlie Foxtrot 01“ nebo „CF 02“) ve výročním zbarvení „100 let letectva a PVO“, respektive z této strany SOP pak „NTM 2018“, „zapózoval“ vedle „velkého bratra“ E-3A LX-N 90454. AWACSy z multinárodní společné jednotky NATO Airborne Early Warning & Control Force v Geilenkirchenu, kde mimochodem působí na různých pozicích již od 17. května 2011 i český personál, jsou častými hosty v našem vzdušném prostoru a „blízké setkání třetího druhu“ s nimi lze prožít například na letišti v Pardubicích, které nepravidelně používají posádky k výcviku přiblížení a přistání na zdejší RWY 09/27. (Foto 21. zTL)
Příhraniční spolupráce s bavorskými stíhači z Neuburgu byla v těchto letech opravdu velice intenzivní. Lze uvést, že v roce 2020 se takto uskutečnilo v rámci cvičení „Cross Border“ celkem sedm nácviků DACT v německém a polském vzdušném prostoru. Nad územím ČR se naopak uskutečnily čtyři mise DACT. Tato cvičení přinášela mimořádné benefity a zkušenosti pro všechny strany, a umožnila i v této složité pandemické době procvičit celou řadu scénářů – jak mimo vizuální dohlednost BVR, tak samozřejmě i blízký manévrový vzdušný boj. Při BVR byli v minulosti němečtí piloti limitováni použitím méně výkonných variant AMRAAMu v podobě verze AIM-120B, což se ale „otočilo“ v roce 2020, kdy začala Luftwaffe zavádět moderní střely MBDA Meteor, které se stanou po plné integraci „gamechangerem“ a zjevně změní pravidla hry ve scénářích BVR.
Obdobná situace panovala i v případě blízkého manévrového boje neboli „dogfightů“, kdy bavorští stíhači z TLG-74 v posledních letech začali běžně používat obávanou kombinaci střel IRIS-T ve spojení s přílbovým zaměřovačem HMD Stryker. Podobné vybavení bohužel našim stíhačům na Gripenech stále chybělo. Na druhou stranu, podle vyjádření přímo zainteresovaných stíhačů na obou stranách, zůstávaly rozhodujícím faktorem stále zkušenosti jednotlivých pilotů a správně zvolená taktika boje.
Mimo nácviku DACT probíhal ještě další pravidelný výcvik a to tankování za letu, neboli „Air-to-Air (A2A) Refueling“ nebo také „AAR“. Konkrétně jednu ze zajímavějších akcí tohoto druhu realizovali čeští piloti Gripenů ve středu 26. května, kdy zamířili nad Německo, kde na ně čekalo „rendez-vous“ s americkým tankerem KC-135R. Do určeného prostoru nedaleko Lipska se vydalo rekordních pět Gripenů od 211. tl, z nichž dva byly hotovostní letouny s klasickým volacím znakem „CF 01/CF 02“, zatímco zbylá dvojice „sóláků“ JAS-39C plus jedna „spárka“ JAS-39D používaly mezinárodní volací znaky „CEF 315/CEF 316“ a jednalo se o letouny z běžné letové akce. Jako platforma k výcviku doplňování paliva ve vzduchu posloužil konkrétně stroj KC-135R (62-3551 – nesoucí výroční marking B-17F Flying Fortress 42-30086 „EP-B“od 100th BG / 351st BS, se jménem „Black Jack“, která během 2. světové války působila z britské základny RAF Thorpe Abbotts) ze 100th ARW (Air Refueling Wing) / 351st ARS (Air Refueling Squadron) s domovskou základnou v britském Mildenhallu, komunikující s volacím znakem „Quid 33“. Stratotanker létal zhruba hodinu na orbitě mezi městy Chemnitz a Lipsko, a využíval letovou hladinu cca 19 000 ft. Po ukončení výcviku se všechny letouny následně v pořádku vrátily na své domovské základny.
Tento výcvik v procedurách tankování za letu AAR (Air-to-Air Refueling) navázal na loňské mezinárodní cvičení „AAR Conversion Training 2020“, které proběhlo ve dnech 2. až 6. listopadu 2020 ve Švédsku na letecké základně křídla F17 „Blekinge“ v Ronneby, kam se vydala čtveřice českých Gripenů. Doplňování paliva za letu si tehdy piloti z 211. tl trénovali na švédském tankeru Tp-84T (C-130E Hercules). Udržení schopnosti AAR je jednou z důležitých podmínek našeho plnohodnotného zapojení do aliančních cvičení či operací typu Baltic Air Policing a ASICIPPN. Dosažené podmínky AAR však platí u každého pilota jen 6 měsíců a proto je nutné vždy před jejich vypršením tyto podmínky prodloužit cvičným letem s tzv. „wet contact“ neboli „mokrým“ spojením, což v praxi znamená, že dojde k vlastnímu přečerpání paliva z tankeru do letounu.
V posledních letech byla dostupnost tankerů na evropském nebi stále velmi problematická a plánované praktické využití nové mnohonárodní flotily MMF (Multinational Multi-Role Tanker Transport Fleet), jejíž součástí je také Česká republika, zůstávalo stále závislé na certifikaci letounů JAS-39 Gripen pro nový tanker A-330MRTT. Hromadná certifikace byla původně plánována právě na rok 2021, kdy mělo zároveň dojít k využití přiděleného letového času (což v případě našich Gripenů činilo cca do 30 letových hodin), ale nakonec nebyl celý proces do konce roku ještě dotažen do zdárného konce a žádná mise AAR s A-330MRTT se tak neuskutečnila.
V poslední květnové pondělí čekal na piloty 211.tl, zařazené do hotovostní směny QRA (Quick Reaction Alert) na 21. zTL v Čáslavi, velmi zajímavý úkol v podobě doprovodu amerického strategického bombardéru B-52H Stratofortress (který jeho personál slangově označuje jako „BUFF“ neboli „Big Ugly Fat Fellow“, příčemž poslední „F“ se někdy také překládá vulgárnějším slovem „Fucker“), jenž realizoval unikátní misi s názvem „Allied Sky“ (Spojenecké Nebe), která zahrnovala přelet tohoto ikonického bombardéru nad všemi třiceti státy NATO. Tato mise amerických bombardérů navazovala na podobnou událost z 28. srpna 2020, kdy celkem šest strojů B-52H Stratofortress přeletělo rovněž nad třicítkou členských států Aliance. Akci vedenou 31. května 2021 zabezpečily v evropském prostoru letouny B-52H od 96th BS (Bomb Squadron) / 2nd BW (Bomb Wing) s domovskou základnou Barksdale AFB v Louisianě, které byly už více než dva týdny dislokovány v počtu čtyř kusů na letišti Morón na jihu Španělska, kde působí v rámci současné evropské skupiny BTF (Bomber Task Force).
Už týden předtím bombardéry B-52H během letových misí ze španělského Morónu, směřujících převážně do oblasti Černého moře, spolupracovaly například s maďarskými Gripeny, italskými EF-2000 či letouny F-16 z Řecka a Rumunska. Letité „BUFFy“ později kooperovaly v oblasti Středozemního moře rovněž s britskými Typhoony FGR.4 z kyperské základny RAF Akrotiri a řeckými F-16 ze základny Souda na Krétě.
„Naježený“ JAS-39C tč. 9243 z ostré hotovosti, doprovází 31. května 2021 během „Tango scramble“ v našem vzdušném prostoru během strategický bombardér B-52H 61-0012 pojmenovaný „Loko“ na misi „Allied Sky“. Legendární „BUFF“ ze stavu 96th BS „Red Devils“ / 2nd BW s domovskou základnou Barksdale AFB v Louisianě, v té době působil v rámci Bomber Task Force (BTF) ze základny Morón na jihu Španělska, odkud také na tuto misi vedoucí přes evropské členské státy NATO odstartoval. (Foto 21. zTL)
V rámci námi popisované mise „Allied Sky“, uskutečněné ve vzdušném prostoru České republiky 31. května 2021, nakonec přilétl legendární „BUFF“ 61-0012 pojmenovaný „Loko“, který odstartoval ze španělského Morónu a během svého dálkového letu prolétl vzdušným prostorem několika dalších aliančních států. Při letu nad ČR jej po celou dobu doprovázela dvojice hotovostních letounů JAS-39C (jedním z nich bylo tč. 9243). Aby mohl B-52H provést misi „Allied Sky“ bez nutného mezipřistání pro tankování paliva, byl ze vzduchu podporován tankery KC-135R ze základny RAF Mildenhall. Celkově šlo teprve o druhou operaci „Spojenecké nebe“ od roku 2018, kdy USA začaly v evropském regionu nasazovat bombardéry v rámci tzv. skupiny BTF (Bomber Task Force). Podle mnoha analytiků šlo v tu dobu o určitou ukázku síly před chystaným summitem amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, který měl ukázat odhodlanost a připravenost států Aliance. Jak se však prakticky ukázalo 24. února 2022, nebyla to demonstrace dostatečná…
Hotovostní piloti českých Gripenů poslední květnový den opravdu nezaháleli a kromě doprovodu amerického bombardéru B-52H je čekala i méně obvyklá večerní spolupráce s hotovostními letouny F-16C „Jastrzab“ v polském vzdušném prostoru v rámci cvičení „Cross Border“. Součinnost s polským letectvem je možná díky mezivládní smlouvě o spolupráci v oblasti vojenského letectví, kterou slavnostně podepsali ministři obrany obou států Lubomír Metnar a Mariusz Blaszczak v průběhu zasedání vlád České republiky a Polska ve Varšavě dne 28. srpna 2019. Právě tato dohoda rozšiřuje možnosti spolupráce při výcviku a umožňuje zřizovat přeshraniční prostory pro výcvik vzdušných sil podél hranice mezi ČR a Polskem v místech, kde neprobíhá intenzivní civilní letový provoz. Ministerstva obrany obou států v návaznosti na přijatou dohodu následně sjednaly úpravu prováděcího dokumentu k dohodě, který stanoví společná pravidla pro pružné užívání přeshraničního vzdušného prostoru a stanoví jeho přesné vymezení. Tuto technickou dohodu následně podepsali na akci DNY NATO 2019 v Mošnově gen. Petr Hromek za AČR a gen. Tadeusz Mikutel za Ozbrojené síly Polska.
Jak jsme se již zmínili v předchozím textu, tak větší intenzitě česko-polských operací „Cross Border“ původně i po tomto datu bránil problém s vyčleněním vhodných letových prostorů v Polsku, ale nakonec se jej podařilo zjevně zdárně vyřešit. Čeští a polští piloti tak díky tomu mohli od roku 2021 společně začít používat častěji prostor TSA 06 jižně od letecké základny Lask, zhruba mezi městy Lodž a Czestochowa ve střední části Polska, který již „okupovali“ například během cvičného letu 8. března. Spolupráce s polskými stíhači, ať již na F-16C nebo Mig-29, tak mohla v dalších měsících akcelerovat.
Tak tomu bylo i v pondělí 31. května v podvečerních hodinách, kdy do polského vzdušného prostoru zamířila dvojice hotovostních JAS-39C (mezi nimi tč. 9236) od 211. tl, aby zde spolupracovala s hotovostním párem F-16C Block 52+ z 6. ELT (Eskadra Lotnicza), dislokované na 31. BLOT (Baza Lotnictwa Taktycznego) v Poznani-Krzesinách. Právě s polskými „tygry“ z 6. letky čáslavští stíhači dlouhodobě kooperují, podobně jako s „Bavarian Tigers“ od TLG-74. Cílem bylo uskutečnění společné mise QRA nad středním Polskem, kdy se během několika desítek minut ve vyhrazeném prostoru procvičovaly různé scénáře, vyplívající z plnění úkolů ochrany vzdušného prostoru v rámci NATINAMDS. Polské hotovostní „Jastrzaby“ přitom byly na české poměry mohutně vyzbrojené, protože kromě klasických PLŘS s IČ naváděním AIM-9X Block II Sidewinder měly na wingtipech navěšenou i dvojici PLŘS středního dosahu pro BVR AIM-120C-7 AMRAAM, a jedna z F-16C disponovala navíc i zaměřovacím a značkovacím kontejnerem Sniper XR.
14. července 2021 byl veřejnosti představen nový, již pátý display pilot na typu JAS-39 Gripen, kterým se stal kpt. Ondřej „Probe“ Španko. Vystřídal přitom předchozího velmi úspěšného „žokeje“ v podobě kpt. Ivo Kardoše, jenž Gripen „vodil“ v působivých a často oceňovaných solo display ukázkách na veřejnosti v letech 2017-2020. Nebyla to jeho první zkušenost s předváděním u VzS AČR, protože již v roce 2010 měl možnost létat u 222. výcvikové letky (vl) v Náměšti nad Oslavou na veřejnosti s L-39ZA v úplné display derniéře tohoto typu u VzS AČR. Po přechodu do Čáslavi v roce 2011 začal létat na L-159 ALCA u 212. tl a v roce 2014 byl ustanoven novým display pilotem pro sólo ukázku na „Alkáči“. Když jej v roce 2021 vybrali na stejnou pozici v Gripenu, stal se tak zároveň prvním pilotem našeho vojenského letectva, který předváděl na veřejnosti postupně tři různé typy proudových letadel.
Ani začátek tohoto roku sice nevypadal z pohledu epidemického stavu vůbec růžově, ale s pomalu rozbíhajícím se očkováním světové i domácí populace došlo postupně k uklidnění situace a vybraní display piloti mohli v půlce dubna opět začít s nácviky. Bohužel „Probe“ kvůli zranění musel své prvotní nácviky posunout až na začátek června. Ačkoliv i sezónu leteckých akcí a airshow 2021 nakonec citelně poznamenala stále probíhající pandemie COVID-19, Ondru Španka jsme nakonec mohli vidět na těchto domácích a zahraničních akcích: 31. 7. – Letecký den s Armádou ČR, Jindřichův Hradec / 28. – 29. 8. Kecskemét International Air Show, Maďarsko / 4. – 5. 9. – SIAF 2021, Kuchyňa, Slovensko / 10. – 12. 9. Sanicole Airshow, Belgie (zároveň účast na XTM 2021 v Kleine Brogel – akce „tygrů“ k výročí 60 let od založení NATO Tiger Association) / 18. – 19. 9. – Dny NATO, Ostrava-Mošnov. Z výčtu je vidět, že byť Ondrovi zbyla jen „půlka“ display sezóny, tak rozhodně nezahálel. Svou ukázku v prvním roce koncipoval podle zavedených zvyklostí na základě předchozí sestavy Ivo Kardoše, která se vyznačovala energickým předváděním „Gripu“ pokud možno stále v blízkosti diváků, samozřejmě při dodržení bezpečnosti a display line. Naproti tomu Ondra se rozhodl předvést více agilitu švédského supersoniku na vertikále, což přineslo také působivé ukázky pro davy diváků, ale o něco méně příležitostí pro pořízení efektních fotografií početnou skupinou spotterů bez nutnosti „přezbrojit“ na ultradlouhé teleobjektivy u jejich fotoaparátů. Na druhou stranu Ondra ukázku Gripena jako takovou obohatil nově například o výkrut na osm dob, nebo divácky velmi zajímavé přistání „Gripu“ přímo ze zvratu, přičemž z letounu samotného během display „vyždímal“ maximum možného.
Díky softwarové edici MS20 se české Gripeny staly v roce 2018 víceúčelovými bojovými letouny s plnými schopnostmi plnit jak mise zaměřené na vzdušný boj, tak i protizemní údery s pomocí laserem naváděných pum řady GBU-12 / GBU-16. Možnost použití air-to-ground (A2G) munice na tomto typu, a tím její skutečné zařazení do výzbroje našich Gripenů, byla ovšem ověřena až během vojskových zkoušek, které proběhly na 21. zTL v Čáslavi v průběhu července 2021. Takže teprve od této doby můžeme skutečně hovořit o českých Gripenech jako multi-role strojích, byť je jasné, že vzhledem k počtu čtrnácti letounů, kterými 211. tl disponuje, bude zřejmě typ misí A2G vždy patřit spíše k doplňkové schopnosti ve spektru bojových úkolů letky, která se soustředí hlavně na ochranu vzdušného prostoru a s tím spojený A2A výcvik.
Piloti 211. tl během vojskových zkoušek protizemní munice použily jak ostré (olivově zelené tělo), tak i inertní (modré tělo) přesně naváděné pumy GBU-12/B Paveway II i klasické „železné“ pumy Mk.82, oboje o váze 227 kg / 500 lb, které již taktické letectvo VzS AČR používá na strojích L-159 ALCA u 212. tl. Při vyhodnocení výsledků střeleb zřejmě nejvíce překvapila téměř „bodová“ přesnost zásahu klasických „železných“ pum Mk.82, odhazovaných v submódu CCRP s využitím funkce změření vzdálenosti cíle pomocí palubního radiolokátoru a upřesnění této hodnoty za pomoci kontejneru Litening 4i.
Červenec 2021 – JAS-39C tč. 9240 vzlétá z RWY 31 k provedení vojskových zkoušek s pumovou výzbrojí nově integrovanou na Gripeny. Pro tento účel nese značkovací a průzkumný kontejner Litening 4i, standardní podtrupovou přídavnou nádrž 1 100 l a nejdůležitější součástí je „ostrá“ laserově naváděná puma GBU-12/B Paveway II o váze 500 lb / 227 kg. (Foto Martin Král, 21. zTL)
Smlouvu na nákup nové protizemní munice, která měla být primárně určena právě pro Gripeny, podepsalo Ministerstvo obrany (MO) koncem května 2019. Jednalo se o klasické „železné“ pumy Mk.82 o váze 227 kg / 500 lb. Zprostředkovatelem dodávek této protizemní výzbroje se stala obchodní společnost CZ Export Praha, s.r.o., jenž je součástí skupiny Česká zbrojovka Group SE (CZ Group), a která už v minulosti zajišťovala dodávku munice ráže 27 mm pro palubní kanón Mauser BK-27 použitém právě nu JAS-39C. MO vyhlásilo výběrové řízení na dodávku celkově 140 ks pum Mk.82 již koncem dubna 2018. Předmětem uzavřené smlouvy se společností CZ Export v hodnotě 125 mil. Kč byla konkrétně dodávka 90ks pum Mk.82 SEI LD Live a 50ks pum MK 82 SEI LD Balistic (INERT), určených ke cvičným účelům. Výrobcem pumové výzbroje Mk.82 je švédská společnost SAAB Dynamics AB a její dodávka měla proběhnout ve třech etapách v rozmezí let 2019-2020.
Současný nákup „železných“ pum Mk.82 není první akvizicí protizemní munice pro české letouny JAS-39 Gripen. V letech 2018-19 již byla dokončena dodávka 180 ks pum GBU-12/B Paveway II pořízených prostřednictvím agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency), která sdružila požadavky dalších zemí a následně provedla hromadný nákup řízené protizemní munice u příslušných dodavatelů pro několik letectev. Česká republika konkrétně objednala 120 ks pum Mk.82 plněných tritonalem a 60 ks cvičných pum Mk.82 INERT, které měly být z produkce španělské firmy EXPAL Systems S.A. Pro tuto pumovou výzbroj byl objednán příslušný počet řídicích a naváděcích jednotek MAU-169L/B, stabilizačních skupin MXU-650C/B a zapalovačů M905/FMU-139. Dodávka této munice měla být původně realizována už v roce 2017, nakonec však nabrala více než roční zpoždění.
Důvod, proč se MO v případě současné akvizice z května letošního roku rozhodlo postupovat jinak než v předešlém případě a pumy obstaralo poněkud dražší cestou přes prostředníka je zřejmě ten, že prvotní akvizice přes agenturu NSPA sice umožnila díky sdružení objednávek vícero států nákup za relativně slušnou cenu, na druhou stranu však tuto akvizici zřejmě kvůli vytíženosti výrobců a značného množství poptávané munice neúměrně časově protáhla až na necelé čtyři roky. Tomu se zjevně chtělo ministerstvo v případě pořízení přes společnost CZ Export vyhnout, neboť celá dodávka měla být realizována maximálně do osmnácti měsíců od podpisu smlouvy. Dalším důvodem vyšší ceny je zřejmě skutečnost, že pumy měly být dodány s programovatelným zapalovačem FMU-152A/B, jehož cena může tvořit značnou část akvizice, a spolupůsobícím faktorem může být i skutečnost, že pumy mohou být podle zadávací dokumentace naplněny místo klasického tritonalu podstatně dražší trhavinou PBXN-109 (má nižší citlivost na detonaci při zahřívání ohněm).
Na druhou stranu sdružené nákupy přes agenturu NSPA jsou samozřejmě cenově nejvýhodnější cestou k obstarání munice a proto ministerstvo obrany koncem června 2018 opětovně poptávalo další pumy Mk.82 znovu přes agenturu NSPA, tentokrát v hodnotě 11,2 mil. Kč s DPH. K nim a pravděpodobně i ke „švédským“ Mk.82 chce zároveň nakoupit další naváděcí soupravy pro GBU-12, jejichž prodej již v listopadu 2018 schválila Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency), pod kterou tento materiál spadá. Výrobcem pumové výzbroje z druhé objednávky přes NSPA bude opět španělská společnost EXPAL Systems S.A. (Explosivos Alaveses). Počet objednaných pum ani termín dodávky armáda v době zakázky neupřesnila.
Významného milníku v podobě 2 000 letových hodin na Gripenu dosáhl pplk. Michal „Macro“ Daněk ve středu 22. září 2021 během přeletu „výročního“ JAS-39C tč. 9234 „100 let letectva a PVO“ ze švédského Linköpingu do Čáslavi. Po přistání následoval průjezd vodní slavobránou a gratulace členů pozemního personálu. Stal se tak vůbec prvním českým pilotem, který docílil této magické mety a zároveň teprve druhým pilotem Gripenu na světě, jenž takového rekordního náletu dosáhl. Vůbec prvním stíhačem s 2 000 hodinami na letounech JAS-39 se stal příslušník švédského Flygvapnetu mjr. Stefan „Scooter“ Kaarle, který tohoto milníku dosáhl již v prosinci 2015. Od té doby švédské letectvo neoznámilo žádného jiného pilota, který by podobného náletu dosáhl, a další uživatelé Gripenů z Maďarska, JAR či Thajska mají podstatně menší nálety.
Tento unikátní počin velitele 211. tl se vyjímal v celkovém rekordním náletu celé flotily čtrnácti českých strojů JAS-39C/D, který je dlouhodobě na počet letounů vyšší než u samotného domácího uživatele ve Švédsku. Některé české Gripeny v roce 2021 dokonce dosáhly kumulovaného náletu 2 400 hod. a procházely tak v pořadí již dvanáctou periodickou revizí TS200, která následuje vždy po 200 letových hodinách. Již během loňského podzimu, konkrétně 11. listopadu 2020, právě i díky tomu dosáhla 211. tl významného milníku v podobě 30 000 letových hodin na Gripenech jako vůbec první ze všech zahraničních uživatelů švédských supersoniků.
U 211. tl se však v předchozích letech vyskytlo více pilotů, kterým se podařilo na Gripenech dosáhnout významného celkového náletu. Úplně prvním českým stíhačem, který dosáhl na metu 1 000 hod. na typu JAS-39 Gripen se stal v roce 2011 mjr. Otakar Prikner, jenž tohoto náletu dosáhl v průběhu pouhých sedmi let, což dává skutečně velmi solidní průměr 150 hod. ročně. Dalším s 1 000 hod. na kontě se stal v roce 2013 mjr. Jaroslav Tomaňa, kterého v roce 2014 následoval právě Michal Daněk. V „závěsu“ za ním pak hranici 1 000 letových hodin pokořili i další zkušení „žokejové“ z prvních dvou skupin pilotů přeškolovaných na „Gripy“ v letech 2004-05, a to konkrétně – mjr. Tomáš „Clerk“ Merta (první display pilot na Gripenu v letech 2006-08), kpt. Ervín Ehm a mjr. Martin „Hobbit“ Pelda.
V následujícím období podobného náletu dosáhli i další, služebně mladší piloti, jejich jména však VzS AČR v současné době z pochopitelných důvodů nezveřejňuje. Výjimku lze snad udělat pouze u mjr. Martina „Jet Lee“ Špačka, který v letech 2013-2016 vystupoval na veřejnosti, jako v pořadí třetí display pilot na Gripenech, a je mediálně známý. Další magické hranice 1 500 letových hodin na typu JAS-39 Gripen pak u 211. tl kromě Michala Daňka dosáhli jistě už jen Tomáš Merta, Jaroslav Tomaňa a před koncem roku 2022 právě Martin Špaček (čímž trochu předbíháme chronologický popis).
JAS-39C tč. 9234 „100 let letectva a PVO“. Toto velice efektní zbarvení na SOP, kanárdy, horní plochu křídel a trupu dostal Gripen v květnu 2018 za pomocí polepů odstranitelnou fólií, tedy stejnou technologií jako na předchozích speciálně zbarvených Gripenech. Kombinuje přitom z levé strany SOP symboly k výročí 100 let vojenského letectva a z pravé pak „tygří“ marking pro NATO Tiger Meet 2018 na polské základně Poznaň-Krzesiny. Na horní straně křídel a kanárdů jsou potom tyto symboly zrcadlově obráceny a vytvářejí celkovou kompozici, která vyniká na tomto záběru pořízeném během vystoupení kpt. Ivo Kardoše na domácím Dni otevřených dveří / Open day 21. zTL v Čáslavi dne 25. května 2019. S tímto zbarvením se „Grip“ tč. 9234 zúčastnil například mise Baltic Air Policing 2019 v estonském Ämari a „vlajkovou lodí“ 211. tl zůstal až do přelomu září a října 2021, kdy byly polepy odstraněny a JAS-39C se vrátil do své původní šedé standardní podoby, v které se během října 2021 účastnil cvičení „Steadfast Noon 2021“ na italské základně Aviano. (Foto Radim Špalek)
Každoroční cvičení „tygřích“ letek soustředěných od roku 1961 v NATO Tiger Association (NTA) se uskutečnilo tento rok ve dnech 2. – 5. května na portugalské základně BA11 Beja, ale vzhledem k pandemické situaci v celé Evropě bylo značně omezeno a podepsalo se to i na „prořídlém“ listu účastníků z řad aliančních „tygrů“. VzS AČR jsou v NTA zastoupeny hned dvojicí letek s právy plného členství „full member“ – 221. vrtulníkovou letkou (vrl) z Náměšti nad Oslavou, které v roce 2021 stále létala na legendárních strojích Mi-24 Hind a samozřejmě také 211. tl z Čáslavi „sedlající“ Gripeny. Účast našich „tygrů“ v Portugalsku byla však pro tento rok zcela zrušena, zejména kvůli již výše uvedenému stavu epidemie COVID-19 v ČR.
Malou „náplastí“ na tuto absenci se pro naše letky nakonec stala účast na ještě jednom speciálním „Tiger Meetu“, který uspořádala 31. sq./sml. belgického letectva na základně Kleine Brogel o víkendu mezi 10. – 13. zářím. Oficiálně pod odlišnou zkratkou „XTM 2021“, a jednalo se vlastně více o „společenskou“ akci rozvíjející myšlenku „Tiger spirit“, než o cvičení, protože žádné společné létání nebylo plánováno. Při vyšší účasti „tygřích“ letek, než umožnil jarní termín v portugalské Beji, se navíc podařilo důstojně oslavit 60 let od založení NTA. Benefitem této akce dále bylo, že „tygři“ se mohli předvést širší veřejnosti na tradiční airshow v Sanicole, jenž se konala o stejném víkendu nedaleko základny v Kleine Brogel, která právě běžně slouží jako výchozí bod pro vystupující nad „aeroklubovým“ letištěm v Sanicole. Za 211. tl se XTM 2021 účastnil JAS-39C tč. 9234 ve výročním zbarvení „100 let letectva a PVO“, který v Sanicole během solo display „vodil“ kpt. Ondřej „Probe“ Španko.
Přelom končícího léta a nastávajícího podzimu bývá tradičně u VzS AČR nabitý množstvím výcvikových aktivit. Napilno tak většinou mají pochopitelně i stíhači od 211. tl z Čáslavi, kteří se od 21. září účastnili ojedinělého cvičení „Squadron Exchange“ s rakouskými letouny EF-2000 Taifun od 1. a 2.Staffel / Überwachungsgeschwader ze základny v Zeltwegu. „Výměna letek“ byla dlouhodobě plánovanou aktivitou, jíž iniciovala rakouská strana, a která měla původně proběhnout ve zcela jiném formátu. Rakušané totiž zamýšleli přiletět s trojicí Taifunů na celý týden do České republiky, a realizovat společné výcvikové mise s Gripeny přímo z 21. zTL v Čáslavi, což by dovolilo uskutečnit přeci jenom větší množství připravených scénářů vzdušného boje a především pak jejich kvalitnější vyhodnocení přímo na místě.
Bohužel aktuální pandemická situace v Rakousku tento záměr nakonec zhatila, podobně jako na jaře mnoho aktivit Vzdušných sil AČR. Vzhledem k velkému nárůstu případů COVID-19 totiž náš jižní soused spadl do tzv. červeného semaforu našeho ministerstva zdravotnictví, a pro cestu do ČR by tak byla nutná týdenní karanténa pro všechny členy rakouského pozemního a létajícího personálu. Pro „Squadron Exchange“ tak byl nakonec zvolen kompromisní „bezkontaktní“ formát, kdy každá z participujících letek operovala ze své domácí základny. Byla to v podstatě jediná možnost, jak dlouhodobě plánované cvičení, jehož primárním úkolem byl nácvik spolupráce a vzdušných soubojů s rakouskými kolegy a jejich letouny EF-2000, vůbec uskutečnit. S Rakouskem už je naštěstí podepsána dohoda o využívání výcvikových prostorů rakouskými vojsky na území České republiky, včetně spolupráce ve vojenském letectví v rámci „Cross Border“, tedy vzájemné podpoře při zabezpečení ochrany vzdušného prostoru. To nakonec umožnilo využívat vyhrazené vzdušné prostory co nejvíce v blízkosti rakouské hranice.
Samotné létání bylo zahájeno v úterý 21. září a během společných misí ve vzdušném prostoru ČR se realizovaly vzdušné boje DACT (Dissimilar Air Combat Training) ve formátu 2v2, 2v1 a 1v1, plus scénáře BVR, tedy souboje za hranicí viditelnosti, přičemž pro rakouské piloty se jednalo jak o premiérovou spolupráci s českými stíhači, tak i možnost ověřit si svoje dovednosti proti odlišnému typu letounu a pilotům, kteří jsou ve vzdušných bojích dlouhodobě značně „kovaní“. Vzdálenost od letiště v Zeltwegu donutila rakouské stíhače létat výhradně v konfiguraci s dvojicí přídavných palivových nádrží 1 000 l pod křídly, což samozřejmě není pro manévrový vzdušný boj úplně ideální. Právě v konfiguraci s dvojicí externích nádrží odlétal svou ukázku na akci Dny NATO 2021 v Mošnově rakouský display pilot, a i když je EF-2000 díky svému páru motorů EJ200 o výkonu každého 60 kN, respektive 90 kN na forsážním režimu, nebezpečný „dogfighter“, dvojice „baků“ přesto omezuje jeho manévrovací schopnosti. Jiné řešení však nepřicházelo příliš v úvahu, neboť pouze s podtrupovou palivovou nádrží by Taifun moc dlouho ve vzdušném prostoru ČR nevydržel. Ostatně, už v minulosti rakouské letectvo vícekrát vyslalo EF-2000 na display ukázku do Mošnova přímo ze Zeltwegu pouze s jedním „bakem“, což zde stačilo pouze na krátkou, cca 3 min. „vlažnou“ ukázku, přičemž minimálně v jednom případě se rakouský pilot málem vrátil zpět bez vystoupení, když jej řídící na TWR nechal vyčkávat v prostoru vedle letiště tak dlouho, až musel stíhač pohrozit, že se vrací pro nedostatek paliva bez ukázky na airshow.
Každopádně EF-2000 patří, podle hodnocení zúčastněných pilotů, na mezinárodních cvičeních mezi velmi nebezpečné protivníky. Čeští stíhači mají s Taifuny, nebo chcete-li anglicky Typhoony, poměrně bohaté zkušenosti ze společných cvičení s letectvy jako RAF či Luftwaffe, a je tak nasnadě, že znají velmi dobře jeho silné a slabé stránky. Není proto žádným tajemstvím, a uváděli to ostatně i britští piloti účastnící se u nás cvičení „Quo Vadis 2015“ v rozhovoru pro armádní měsíčník A-report, že Gripen mnohem lépe manévruje při nízkých rychlostech, naopak ideální letová obálka Taifunu je při vysokých rychlostech ve vyšší letové hladině a díky výkonu obou motorů pochopitelně i na vertikále. Každá strana se tak soupeři snaží vnutit svou taktiku boje, která jí nejlépe vyhovuje. Dalším faktorem, který zásadně ovlivňuje vzdušný boj, jsou pak zkušenosti jednotlivých stíhačů. Podle vyjádření rakouského tisku piloti jejich EF-2000 nyní stráví ve vzduchu pouze cca 50 hod. ročně a nemají takové příležitosti účastnit se pravidelně mezinárodních cvičení, tak jako alianční piloti. Zároveň však jde většinou o dlouholeté „žokeje“ Taifunů s poměrně velkým celkovým náletem a dosavadními zkušenostmi.
Rakouské vojenské letectvo, po vyřazení legendárních J-35Oe Draken v roce 2005, dočasně spoléhalo na pronajaté F-5E Tiger II ze Švýcarska, které pomohly překlenout dobu do příchodu nových EF-2000 Taifun a byly vráceny zpět v roce 2008. Mezi lety 2007-09 pak postupně převzalo patnáct „sóláků“ v provedení Tranche 1, které mají omezené bojové schopnosti – neumožňují například používat protizemní munici a rakouské vojenské letectvo na nich sice má integrované moderní IČ naváděné PLŘS krátkého dosahu IRIS-T, ale žádné PLŘS středního dosahu pro BVR, což značně devalvuje už tak „osekané“ schopnosti Taifunů Tranche 1. Všechny rakouské EF-2000 jsou bázovány na letišti Zeltweg, kde slouží v rámci 1. a 2.Staffel / Überwachungsgeschwader. 2. Staffel přitom v roce 2021 získala plné členství „full member“ v NATO Tiger Association (NTA). Od 21. září 2021 probíhalo v českém a rakouském vzdušném prostoru cvičení „Squadron Exchange“, které přineslo střety DACT malých agilních Gripenů proti dvoumotorovým výkonným Taifunům. Záběr na EF-2000 7L-WI pochází z nácviku solo display na akci Dny NATO v Ostravě-Mošnově, a byl pořízen 15. září 2016. (Foto Radim Špalek)
Omezené manévrovací schopnosti s dvojicí „baků“ se rakouští piloti pravděpodobně snažili vykompenzovat v blízkém manévrovém boji za použití moderní samonaváděcí střely IRIS-T, která oproti již letitým Sidewinderům verze „Mike“ na našich Gripenech poskytuje mnohem větší možnosti zachycení cíle, stejně tak jako možnost odpalu v širším spektru letové obálky. Poměrně zajímavé je vyjádření armády, že byly procvičovány i scénáře boje za hranicí viditelnosti (BVR), protože Rakousko do dnešních dnů ke svým letounům EF-2000 Tranche 1 nenakoupilo žádné PLŘS středního dosahu. Na druhou stranu podle vyjádření tiskového mluvčího rakouského ministerstva obrany Michaela Bauera tyto scénáře cvičí již několik let alespoň simulačně v rámci spolupráce s VzS AČR na taktickém simulátoru v pardubickém TSC, takže během tohoto „Squadron Exchange“ šlo o cennou praktickou zkoušku nabytých zkušeností. V každém případě společné mise během této výměny letek byly nakonec prospěšné pro obě strany.
Z důvodu plánované technické odstávky čáslavské TWR proběhla na 21. zTL výluka letového provozu v období 22. října až 1. listopadu 2021. Přelet letecké techniky, tentokrát jen v podobě Gripenů 211. tl, proběhl na standardní záložní základnu v Pardubicích, kde personál letky zaujal nepřetržitou hotovostní službu v rámci aliančního systému NATINAMDS s dvojicí pilotů stejně jako na domácí bázi.
Návštěvníci i obyvatelé Krkonoš a Orlických hor měli možnost 13. října 2021 zaznamenat výrazný dunivý zvuk proudových motorů a někteří možná spatřili mezerou v místy protrhané oblačnosti ojedinělou smíšenou formaci šesti letounů JAS-39 Gripen a F-16 Fighting Falcon, které zde sváděly cvičné vzdušné boje DACT (Dissimilar Air Combat Training) v rozsáhlé zóně TRA 37, která je často využívána Gripeny 211. tl k běžnému výcviku během letových akcí nebo také hotovostními stroji na misích „Tango scramble“. V případě této spolupráce je výrazným benefitem prostoru TRA 37 také blízkost polské hranice. Šlo tedy o další akci v rámci přeshraniční spolupráce „Cross Border“ s polským letectvem, která se však v premiéře odehrála kompletně v našem vzdušném prostoru. K výcviku DACT se do ČR vydala dvojice hotovostních strojů F-16C Block 52+ tč. 4042 a 4050 s piloty 6. ELT (Eskadra Lotnicza), dislokované na 31. BLOT (Baza Lotnictwa Taktycznego) v Poznani-Krzesinách. S „tygry“ z 6. ELT se přitom personál 211. tl setkává například na cvičeních „Tiger Meet“, takže můžeme svým způsobem mluvit o další „tygří“ kooperaci. Oba „Vipery“ přilétly slušně „navěšené“ – každý nesl dvojici podkřídelních „baků“ na 370 galonů paliva (cca 1 400 litrů), dále dva páry PLŘS (2x IČ naváděné AIM-9X Block II Sidewinder plus 2x AIM-120C-7 AMRAAM pro BVR), dále průzkumný a zaměřovací kontejner Sniper XR, plus navíc zřejmě oba polští stíhači používali přilbové zaměřovače JHMCS. V systému národních QRA jde skutečně o mohutnou výzbroj, která pochopitelně poněkud omezuje letovou obálku stroje během manévrového vzdušného boje, nicméně naši severní sousedé zjevně považují za důležité držet svou OH „po zuby ozbrojenou“ díky některým svým sousedům na východě.
Z české strany se do výcviku zapojila hned čtveřice Gripenů od 211. taktické letky z 21. zTL v Čáslavi, z nichž dva byly hotovostní stroje s klasickou ostrou raketovou výzbrojí v podobě páru IČ naváděných PLŘS krátkého dosahu AIM-9M Sidewinder na wingtipech, která však v porovnání s polskými „pistolníky“ vypadala poněkud „chudě“ (jeden z nich byl „Grip“ tč. 9244 a z druhého se pořizovala fotodokumentace, která je vidět níže). Zbylá dvojice z letové akce – „sólák“ tč. 9242 a „spárka“ tč. 9819 naopak nesla na wingtipech „registry“ CATM-9. Řečeno sportovní terminologií, výhoda domácího hřiště umožnila čáslavským stíhačům vstoupit do soubojů v úplně čisté konfiguraci bez jakýchkoliv podvěsů, pouze „spárka“ JAS-39D byla nucena použit standardní podtrupovou nádrž 1 100 l, protože její interní zásoba paliva ji neumožňuje setrvat v zóně příliš dlouhou dobu, než by ji vypršel „playtime“ s nutností „boj“ přerušit a vrátit se zpět na základnu. Podobná „čistá“ konfigurace je během standardního provozu opravdu málo vídaná a používá se téměř výhradně při nácviku manévrového vzdušného boje. V minulosti ji tak například nosily hotovostní Gripeny v rámci americko-českého cvičení „Sky Avenger 2018“ během vzdušných „půtek“ s texaskými „gunmany“ z 182nd FS (Fighter Squadron) „The Lone Star Gunfighters“ / 149th FG (Fighter Wing), kteří slouží jako součást Texas ANG na základně JB San Antonio – Kelly Field.
Záběry společné formace JAS-39C/D a F-16C v zóně TRA 37 zhruba nad Jaroměří. 13. října 2021 vyslala 211. tl do mise „Cross Border“s polskými stíhači, vůbec poprvé v českém vzdušném prostoru, hned kvarteto Gripenů – mezi nimi „sóláky“ tč. 9242, 9244 a „spárku“ tč. 9819. Čáslavští „žokejové“ využili výhody „domácího hřiště“ a na polské „tygry“ z 6. letky nastoupili v „čisté“ konfiguraci bez přídavných nádrží, pouze „spárka“ disponovala podtrupovým „bakem“ 1 100 l kvůli menšímu doletu. Jedna z polských „šestnáctek“ tč. 4050 nesla výroční zbarvení aplikované u příležitosti výročí 100 let polského letectva, které bylo založeno v roce 1919. Na SOP má kód QH, který v letech 1945-46 používala polská 302. sq. RAF, zatímco celou vrchní část zdobí silueta havrana, jenž byl ve znaku této squadrony a ještě před válkou jej používala 132. stíhací letka / 3. leteckého pluku v Poznani, která se v září 1939 zapojila s letouny PZL P.11c do bojů proti Luftwaffe. Obdobný nátěr používá i další F-16C této jednotky – tč. 4047, který má však na směrovce kód WX, používaný polskou 302. sq. RAF v letech 1940-1945. (Foto 21. zTL)
V průběhu DACT se většinou realizují klasické scénáře a taktické náměty, při kterých si piloti zkouší například boj 2v2, či 2v1. Vzdušné souboje se odehrávají podle předem dohodnutých scénářů a velmi důležité je jejich následné vyhodnocení na zemi, kdy se primárně hodnotí vhodnost použité taktiky a její následná aplikace v praxi, aby z toho mohli piloti načerpat zkušenosti pro příště. Výcvik „Cross Border“ v rámci přeshraniční spolupráce se stal v roce 2021 pro české stíhače jednou z mála příležitostí, jak alespoň nějakým způsobem participovat se zahraničními partnery z Německa, Polska či Rakouska, a tím zdokonalovat svou taktiku a patřičné dovednosti.
Důležitou modernizací, kterou české Gripeny prošly v roce 2020, byla instalace dlouho očekávaných terminálů MIDS LVT(4), které našim strojům umožnily konečně plnohodnotně používat systém alianční utajované datové komunikace ve formátu LINK 16. Ty byly do pronajatých Gripenů pořízeny jako vlastní majetek přímo od vlády USA a po případném skončení pronájmu v roce 2027 a vrácení Gripenů zpět Švédsku zůstanou ve vlastnictví VzS AČR a mohou být využity na jiných platformách. Ministerstvo obrany v roce 2021 připravovalo modernizaci těchto terminálů z důvodu plánovaného přechodu na nový systém kryptografické ochrany přenosu taktických dat – Block Upgrade 2 (BU2), který se v budoucnu stane novým standardem formátu LINK 16.
Samotná utajená datová komunikace není na našich Gripenech úplnou novinkou, neboť obdobný systém používají české stroje JAS-39C/D již od roku 2006 v podobě švédské technologie utajeného datového spojení TIDLS (Tactical Information Data Link System), jež byla zprovozněna v rámci softwarové aktualizace MS18.7. Švédský datalink TIDLS je stále moderním systémem, který prošel řadou vylepšení a například oproti aliančnímu protokolu LINK 16 dokáže komunikovat v reálném čase a tím zobrazovat neustále aktuální „picture“ na displeji taktické situace v kokpitu JAS-39. Zároveň má však jednu podstatnou nevýhodu – je totiž nekompatibilní se zařízením protokolu LINK 16, standardem v NATO, a nedokáže si tak s aliančními stroji „předávat“ šifrovaná data. Z tohoto důvodu se Švédsko v roce 2008 rozhodlo pro implementace aliančního datového spojení LINK 16 přímo do svých strojů JAS-39C/D Gripen. Systém se podařilo dostat do operačního provozu během let 2011-2012 v rámci balíčku aktualizace software MS19 a integraci nově pořízených terminálů MIDS LVT.
České Gripeny 211. tl si na tuto modernizaci musely počkat ještě téměř deset let, i když stroje samotné byly teoreticky připraveny na integraci LINK 16 již během modernizace ve Švédsku v letech 2016-18, spojené s následným přechodem na nejnovější verzi operačního software MS20 na jaře roku 2018. Celý proces implementace LINK 16 do českých Gripenů však zbrzdila opožděná dodávka samotných terminálů MIDS LVT(4), které do ČR přišly teprve na konci roku 2019. Akvizici „hardware“ v podobě terminálů je totiž nutné provést v režimu FMS (Foreign Military Sales) na základě kontraktu uzavřeného přímo s vládou USA, protože jde o speciální utajenou technologii. Po jejich instalaci do letounů následovaly začátkem roku 2020 letové a vojskové zkoušky. Teprve poté začala 211. tl alianční systém LINK 16 používat v plném operačním provozu.
Další důležitou modernizací českých Gripenů, která proběhla v tomto roce, byla zástavba cryptovoice, neboli šifrátorů řeči. Tato nová schopnost utajené hlasové komunikace, je důležitým krokem v interoperabilitě s aliančními spojenci a posouvá operační schopnosti taktického letectva VzS AČR opět kupředu. Schopnost utajené komunikace je již řadu let naprosto základním předpokladem fungování na jakémkoliv moderním bojišti a vzhledem ke stále sofistikovanějším metodám elektronického boje a rušení je nutné její neustálé rozvíjení a posilování. České Gripeny jsou z důvodu zapojení do mezinárodních operací na střežení vzdušného prostoru aliančních států standardně vybaveny radiostanicemi, pracujícími v režimu Have Quick II, což je spojení odolné proti rušení, kde se kóduje vlastní vysílací frekvence. K tomu se využívá metoda tzv. frekvenčního hopingu, při které se několik předem daných frekvencí během komunikace mění, a to několikanásobně za sekundu v různém pořadí a podle předem stanoveného krypto klíče. Zjednodušeně řečeno se tak šifruje pouze vysílací frekvence, ale ne přímo hlas. A právě z tohoto důvodu se armáda rozhodla i pro integraci šifrátorů hlasové řeči, které celý systém utajené hlasové komunikace na českých Gripenech posílí a lépe zabezpečí.
Ministerstvo obrany na základě kontraktu z října 2017 zakoupilo celkem 30 šifrátorů hlasu typu CM-107E a 15 kontrolních jednotek CP-107E od společnosti Leonardo v hodnotě zhruba 26,4 mil. Kč bez DPH, přičemž dodávka šifrátorů se měla uskutečnit do listopadu 2018. Součástí zakázky byla i garance zajištění logistické podpory, technických a finančních parametrů celého systému po dobu jeho provozu, minimálně do roku 2027. Ke zkušební instalaci šifrátoru přímo do letounu došlo v průběhu roku 2020, kdy se uskutečnil celý proces pozemního a letového ověření, zakončený zkrácenými vojskovými zkouškami. Teprve po jejich zdárném ukončení se v letošním roce uskutečnila zástavba nového hardware do všech Gripenů a systém cryptovoice byl uveden do běžného operačního provozu. Zde je zároveň potřeba dodat, že značná časová prodleva od nákupu po samotné zprovoznění není dána ani tak technickou náročností implementace šifrátorů řeči, jako spíše rozsáhlým legislativním a bezpečnostně-schvalovacím procesem, nad kterým drží gesci Národní bezpečnostní úřad (NBÚ).
V oblasti kryptozařízení zároveň nejde o jediný upgrade českých Gripenů, neboť jak jsme si již uvedli výše, v loňském roce došlo ke zprovoznění aliančního systému utajené datové komunikace LINK 16 a ministerstvo obrany zároveň přistoupilo k jednání o pořízení kryptomodulů KIV-77 k palubním i pozemním radarovým odpovídačům IFF Mode 4/5. Podle předpokladů z roku 2021 měla další modernizace, v této oblasti, čekat naše „Gripy“ zhruba v horizontu 2-3 let, kdy se měl realizovat přechod na úplně nový standard aliančního utajeného spojení, který je znám pod zkratkou SATURN (Second generation Anti‑Jam Tactical UHF Radio for NATO). Jde o druhou generaci utajeného spojení NATO, která by měla od roku 2024 postupně zcela nahradit dosavadní systém Have Quick II. SATURN byl od počátku vyvíjen tak, aby zajišťoval plnou interoperabilitu v rámci NATO a odolával nejnovějším či budoucím sofistikovaným způsobům rušení. Tento systém zajišťuje bezpečnou obousměrnou hlasovou a datovou komunikaci ve frekvenčních pásmech 30 až 400 MHz (VHF/UHF) a je především kompatibilní s předchozími systémy Have Quick a Have Quick II. Přechod na nový standard aliančního utajeného spojení je u českých Gripenů zatím ve fázi příprav, neboť výrobce musí podobné zařízení nejprve certifikovat. Každopádně pořízení nové technologie je zcela nezbytné pro splnění budoucích požadavků na interoperabilitu v rámci NATO, a tento krok zároveň umožní taktickému letectvu VzS AČR další rozvoj operačních schopností nejen na Gripenech.
Itálie se v průběhu října 2021 stala hostitelem leteckého cvičení NATO s trochu zavádějícím názvem „Steadfast Noon 2021“. Dobře informovaní čtenáři ale jistě vědí, že jde o tradiční alianční cvičení, které je zaměřeno na procvičení postupů při vedení operací za použití leteckých jaderných nosičů a speciální munice, konkrétně taktických jaderných pum B61-3/4, které jsou dlouhodobě skladovány na vybraných leteckých základnách NATO v Evropě, byť podléhají kontrole svého majitele z USA. Jaderné odstrašení je už od začátku studené války v roce 1947 základním pilířem a velmi důležitou součásti obrany států NATO před jakýmkoliv vnějším agresorem. Aby tato schopnost zůstala stále na patřičné úrovni, je nutné veškeré procedury spojené s obsluhou, manipulací a případným použitím speciální munice neustále procvičovat, a právě k tomuto účelu slouží aktivita typu „Steadfast Noon“. Jde o strategické cvičení Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě SHAPE (Supreme Headquarters Allied Powers Europe) a velitelství AIRCOM (Allied Air Command) v Ramsteinu zaměřené na plánování a realizaci náročných komplexních operací typu COMAO (Composite Air Operation), které se koná každoročně na podzim, a pokud možné pokaždé na rozdílné evropské základně. V roce 2020 hostila toto cvičení například hned dvojice základen – nizozemská ve Volkelu a německá v Büchelu. Každopádně vždy jde svým zaměřením o citlivou vojensko-politickou událost, bedlivě sledovanou nealiančními státy, která z pochopitelných důvodů podléhá značnému stupni utajení.
Nádherné snímky z přistání českých Gripenů na dráze v Avianu s úbočím horského masivu Benátských Alp v pozadí. Spárka používala trojici přídavných nádrží a část jednomístných strojů zase disponovala zaměřovacím kontejnerem Litening 4i. (foto: Lukáš Tomeš a Jiří Sofilkanič, http://czechairspotters.com)
Letos o zahájení týdenního cvičení Steadfast Noon 2021, které začalo 18. října, informovala alespoň v základních obrysech přímo Aliance. Neuvedla přitom z důvodu OPSEC přímo letiště, na kterých akce probíhala, ale podle aktivity ve vzdušném prostoru Itálie se dalo dobře vydedukovat, že jde tentokrát o dvě velmi dobře známé „jaderné“ letecké základny v Avianu a Ghedi na severu země. Aviano je širší veřejnosti jistě dobře známou bází amerického letectva v Evropě, která hrála klíčovou roli během celého konfliktu na Balkáně ve státech bývalé Jugoslávie v devadesátých letech a následně pak i v roce 2011 během úderů proti Libyi. V současné době je zde dislokován 31st FW (Fighter Wing) USAFE (United States Air Forces in Europe) s dvěma letkami strojů F-16CM/DM – 510th FS (Fighter squadron) „Buzzards“ a 555th FS „Triple Nickel“. Základna v Ghedi je naopak domovem pro 6° Stormo „Diavoli Rossi“ italského letectva Aeronautica Militare, jehož tři letky (102° Gruppo OCU, 154° Gruppo a 155° Gruppo) mají ve výzbroji útočné stroje a letouny pro REB Tornado IDS/ECR. Samotná základna v této době procházela významnou modernizací a rozsáhlou výstavbou úplně nové infrastruktury, tak aby mohla v roce 2022 převzít první letouny F-35A. Podle NATO se do cvičení „Steadfast Noon 2021“ zapojilo celkem 14 aliančních států, a to jak s letouny dvojího určení (rozuměj jadernými nosiči), tak konvenčními bojovými letouny, tankery, letouny včasné výstrahy či elektronického průzkumu (ELINT). To vypovídá o rozsahu plánovaných komplexních operací typu COMAO. Na obě letecké základny nakonec dorazila technika ze sedmi států Aliance, které zde zároveň působí v rámci dvoutýdenního cvičení „NATO Cross-Servicing 2021“, někdy označovaného i jako „X – Servicing Exercise“. Cílem cvičení „Cross Servicing“ je otestovat schopnost každého partnera hostit a obsluhovat letadla jiné země na leteckých základnách NATO a dá se předpokládat, že podobná cvičení slouží pro jednotlivé státy kvůli politické korektnosti či vnitropolitické situaci zároveň jako určitá „zástěrka“ před skutečnými aktivitami v průběhu „Steadfast Noon 2021“.
Známý holandský spotterský web Scramble.nl uváděl, že ze základny v Ghedi operuje čtveřice německých strojů Tornado IDS od TLG-33 z Büchelu, dále trojice holandských F-16AM od 312. sq.“Bonzo“ z Volkelu a několik domácích letounů Tornado IDS od 6° Stormo „Diavoli Rossi“ Aeronautica Militare. Z Aviana naopak působí čtveřice amerických letounů F-15E Strike Eagle od 492nd FS „Madhatters“, z britské základny RAF Lakenheath, trojice belgických F-16AM/BM od 31. „tygří“ sq. z Kleine-Brogel, pětice českých JAS-39C/D Gripen od 211. „tygří“ tl z Čáslavi, trojice tureckých F-16C od 191. Filo „Cobra“ z Balikesiru, trojice polských F-16C od 10. ELT z Lasku a pochopitelně část domácích „Viperů“ od obou squadron 31st FW. Do rozsáhlých operací COMAO se dále zapojily tankery A-330MRTT a KC-135R, letouny včasné výstrahy E-3A z Geilenkirchenu či italský Gulfstream E.550 CAEW. Využívány pak k tomuto účelu byly především rozsáhlé vyhrazené letové prostory nad Jaderským mořem, a důležité je také uvést, že veškerá výcviková aktivita probíhala pochopitelně pouze s cvičnou „speciální“ municí.
Polské F-16 Fighting Falcon a české JAS-39 Gripen samozřejmě na cvičení v Avianu nefigurují jako jaderné nosiče, protože ani jedna ze zemí není členem vybraného „klubu“ států NATO s právem „nuclear sharing“ (i když Polsko bude o toto členství určitě usilovat, zvláště s přihlédnutím k aktuální situaci v Evropě dané ruskou agresí na Ukrajině), ale působí zde v rámci programu SNOWCAT (Support Nuclear Operations With Conventional Air Tactics), což není „sněžná kočka“, jak by mohla na „první dobrou“ napovídat samotná zkratka, ale volně přeloženo – podpora jaderných operací s konvenčními vzdušnými silami. V reálu jde o klasické nácviky stíhací ochrany „balíku“ útočných strojů NATO v průběhu misí se „speciální“ municí. Pro VzS AČR navíc nejde o první účast na podobném cvičení, neboť už v říjnu 2017 působila čtveřice našich Gripenů 211. tl z belgické základny v Kleine Brogel během „Steadfast Noon 2017“, což u nás už tehdy bylo poměrně dobře utajeno. Zároveň je potřeba zdůraznit, že Polsko a Česká republika jsou jediné dva státy bývalého východního bloku, které velení Aliance k podobným aktivitám přizvalo, což svědčí o vysoké míře důvěry ve schopnosti a stav výcviku taktického letectva obou států.
JAS-39C tč. 9234, už bez výročního zbarvení „100 let letectva a PVO“, se účastnil cvičení NATO zaměřeného na operace se „speciální“ municí „Steadfast Noon 2021“ na italské základně Aviano. České Gripeny samozřejmě nejsou zahrnuty v aliančním programu „nuclear sharing“, ale na tomto specifickém a prestižním cvičení figurují v rámci programu SNOWCAT (Support Nuclear Operations With Conventional Air Tactics), což znamená podporu jaderných operací s konvenčními vzdušnými silami. V reálu pak jde o klasické nácviky stíhací ochrany „balíku“ útočných strojů NATO v průběhu misí se „speciální“ municí. „Grip“ tč. 9234 je zachycen 22. října 2021 po startu z Aviana k jednomu ze cvičných letů. Podvěšen je dvojicí „baků“ 1 100 l pod křídly, „registrem“ CATM-9 na wingtipu a značkovacím a průzkumným kontejnerem Litening 4i. (Foto 21. zTL)
V Avianu působily během „Steadfast Noon 2021“ následující stroje 211. tl – JAS-39C tč. 9234 (již bez výročního zbarvení „100 let letectva a PVO“ a zpět v klasickém „šedém kabátu)“, tč. 9241 (ex „Wildcat“ NTM 2017, dobře rozpoznatelný díky tomu, že na horní straně trupu a křídel zůstaly viditelné „tygří“ pruhy i po odstranění polepů), tč. 9242 a jeden další zatím autorovi neznámý „sólák“. Toto kvarteto doplňovala „spárka“ JAS-39D tč. 9819. Vzhledem k potřebě většího doletu kvůli značné vzdálenosti letových prostorů, působily „Gripy“ standardně v konfiguraci s dvojicí přídavných nádrží 1 100 l, „spárka“ tč. 9819 pak ještě s jedním podtrupovým „bakem“ stejného obsahu navíc. Podle později zveřejněných fotografií byly české Gripeny dále navěšeny „registrem“ CATM-9 na wingtipu a některé JAS-39C používaly i zaměřovací a průzkumné kontejnery Litening 4i. Vzhledem k operacím nad Jaderským mořem pak „žokejové“ v Gripenech zcela určitě nosili speciální termo-izolační obleky „Isolerdräkt 97“ švédské provenience, které se standardně používají při letech nad vodní hladinou. Můžeme ještě doplnit, že jako transportní podpora našeho kontingentu v Avianu působila prokazatelně minimálně jedna „wingletová“ C-295MW tč. 0481 ze stavu 242. transportní a speciální letky (tsl) / 24. základny dopravního letectva (zDL) v Praze-Kbelích.
Listopad přinesl personálu 211. tl mimo obvyklých letových akcí a pravidelných služeb v OH i výcvikovou aktivitu, která byla přesunuta na tento termín z první poloviny března, kdy ještě v Evropě panovala pandemie COVID-19. Ve vzdušném prostoru jižního Německa se v první půli listopadu uskutečnilo odložené mezinárodní cvičení „MAG TACDAYS 2021“, které představovalo vůbec první letošní aktivitu Mnohonárodního uskupení vzdušných sil MAG (Multinational Air Group) s účastí českých pilotů z Čáslavi. K samotné iniciativě MAG se VzS AČR připojily v roce 2018, když pro tento účel vyčlenily jeden roj čtyř letounů JAS-39 Gripen ze stavu 211. tl s dvaceti osobami, které jsou připraveny působit ve prospěch aliančního systému velení a řízení vzdušných sil JFAC (Joint Force Air Component). Od té doby se čáslavští stíhači pravidelně účastní výcviku uskupení MAG a zatím poslední akce s účastí českých Gripenů se uskutečnila v únoru 2020 na německé základně Schleswig-Jagel, kdy v rámci MAG naši piloti poprvé prováděli během komplexních misí COMAO noční lety. Hlavním cílem letošního „MAG TACDAYS 2021“ byl opět výcvik posádek v přípravě a provádění náročných kombinovaných operací COMAO (Combined Air Operation) v noci s cílem procvičit součinnost létajícího personálu s aliančními jednotkami. Operace typu COMAO jsou komplexní mise, ve kterých společně působí velké množství různých typů letounů a každý z nich plní určitou roli. Některé letouny jsou předurčeny k působení proti vzdušným cílům, další proti pozemním cílům, a tyto stroje jsou podporovány tankery doplňující palivo či transportními letouny. Do „MAG TACDAYS 2021“ se celkem zapojilo zhruba 50 letounů z různých partnerských zemí, přičemž alianční letecké jednotky tak měly skvělou příležitost procvičit vzájemnou spolupráci.
Čtveřice českých JAS-39C (mezi nimi tč. 9238 a 9239) nakonec působila přímo z domácí 21. zTL v Čáslavi a stejně tak tomu bylo i u dalších účastníků. USA vyslaly letouny F-16C, Francie Mirage 2000, domácí Luftwaffe nasadila jak stroje EF-2000 Taifun, tak i útočné letouny Tornado IDS, tankery A-310MRTT určené pro doplňování paliva ve vzduchu, ale také třeba dopravní letouny A-400M Atlas. Cvičení „MAG TAGDAYS“ trvá zpravidla týden. První a třetí den je věnován přípravám a plánování misí, které tentokrát z důvodu působení z domácích základen proběhlo formou videokonference. V rámci samotných letových operací čeští stíhači využívali aktivně systém alianční utajované datové komunikace LINK 16, který jim umožnil udržovat si důležitý situační přehled ve vzdušném prostoru. Každý z účastníků noční mise COMAO plnil, jak už bylo uvedeno, určitou roli a piloti 211. tl měli za úkol v přidělené zóně najít a identifikovat protivníka. Do cvičení „MAG TACDAYS“ se zároveň zapojili také mladí, méně zkušení piloti 211. tl, pro které šlo o první větší zkušenost s takto rozsáhlým scénářem COMAO, navíc ještě v nočních podmínkách, což jsou ty nejnáročnější možné mise. Zbývá dodat, že celkově nalétaly české Gripeny během dvou nočních COMAO dohromady cca 20 letových hodin, přičemž stroje nad jižním Německem působily s volacím znakem „CEF 351“ a pouze jednou standardní podtrupovou nádrží 1 100 l.
Kalendářní rok 2021 uzavřela 211. tl zajímavou aktivitou, která je fenoménem například ve Švédsku, ale i v jiných zemích. Konec roku a nastávající vánoční období bývá v některých státech pravidelně spojeno s lety vojenských letadel či vrtulníků ve speciálních formacích, připomínajících rozsvícený vánoční stromeček, jež slouží jako určité rozloučení s uplynulým rokem. Tyto vánoční formace prolétávají v předem ohlášených časech po zveřejněné letové trase, která většinou vede přes důležité městské aglomerace. Velmi oblíbené jsou tyto formace například ve Švédsku, kde se každoročně do vánočních letů, označovaných jako „Julgransflygningen“, zapojují osmi až dvanáctičlenné formace bojových strojů Gripen či cvičných letounů SK.60, nebo menší čtyřčlenné formace transportních strojů Tp.84 Hercules.
A právě švédskými vánočními formacemi se zřejmě nechali inspirovat příslušníci 211. tl, kteří se rozhodli tento rok uskutečnit „Gripen X-Mas Flight“, neboli let vánoční formace nadzvukových Gripenů, kterým se letka chtěla rozloučit s uplynulým výcvikovým rokem 2021. Zatímco v případě Švédska jde vždy o velmi početné formace a delší letové trasy s větším počtem otočných bodů, v českých podmínkách a při menších počtech letecké techniky VzS AČR bylo rozhodnuto utvořit mnohem skromnější formaci, tvořenou celkem pěti letouny. Celý nápad byl zřejmě spontánní akcí s minimálním časem na přípravu a samotná armáda se pro realizaci letu vánoční formace rozhodla vzhledem k vývoji počasí až v průběhu pátku 17. prosince. Z tohoto důvodu zbyl jen minimální čas na informování veřejnosti na sociálních sítích a prvotní informace o plánovaném letu vánoční formace Gripenů se bohužel objevila v „informačním prostoru“ teprve půl hodiny před samotným startem letounů. Původní předpoklad počítal s variantou zhruba hodinového letu, který měl vést po letové trase Čáslav-Pardubice-Nymburk-Stará Boleslav-Praha-Humpolec-Jihlava-Třebíč-Náměšť-Brno-Svitavy-Polička-Hlinsko-Čáslav. Nad největšími aglomeracemi, tedy Prahou a Brnem měly letouny formace prolétávat s vysunutým podvozkem a rozsvícenými přistávacími světlomety.
Jak již bylo uvedeno, celá formace ve tvaru vánočního stromečku byla tvořena pěticí Gripenů, které po 13. hodině odstartovaly z čáslavské základny. Vedoucím strojem formace byl JAS-39C tč. 9238 s volacím znakem „Maiden 11“, za kterým letěla dvojice hotovostních Gripenů tč. 9244 a tč. 9234 s klasickými volacími znaky strojů QRA – „Charlie Foxtrot 01 / CF 02“ a krajními letouny formace pak byly dvě „spárky“ JAS-39D tč. 9819 a tč. 9820 s volacími znaky „Maiden 12 / Maiden 13“. Během průletu nad Prahou došlo k plánovanému vysunutí podvozků a rozsvícení přistávacích světlometů, přičemž letouny sklesaly až na letovou hladinu cca 1 550 ft (470 m). Vzhledem k plánovanému hodinovému letu byly všechny Gripeny vybaveny pouze jedinou podtrupovou přídavnou nádrží 1 100 l. Ve Švédsku, kde jsou samozřejmě podobné lety delší, „Gripy“ standardně používají dvojici „baků“ pod křídly.
Snímek z průletu vánoční formace nad pražskou aglomerací v prostoru Žižkova, kdy se piloti nacházeli mezi otočnými body „Kbely“ a „Národní divadlo“. Nad Prahou měly Gripeny vysunutý podvozek, rozsvícené světlomety a výška letu se v tu chvíli pohybovala na úrovni cca 1 550 ft (470 m) při rychlosti zhruba 240 – 250 knotů (450 km/h). Vedoucím je JAS-39C tč. 9238 následovaný dvojicí „naježených“ hotovostních Gripenů s PLŘS AIM-9M na wingtipech. Vlevo je tč. 9234 s „tygří“ přídavnou nádrží 1 100 l z JAS-39C tč. 9236 „Fiery Tiger“ a vpravo pak tč. 9244, které má naopak „bak“z JAS-39C tč. 9234 „100 let letectva a PVO“. (Foto kpt. Ondřej „Probe“ Španko, 21. zTL)
Bohužel, při podobných akcích je zcela zásadním a rozhodujícím faktorem počasí, jenž musí splňovat určitá minima pro let vícečlenné formace. Celá akce navíc probíhá v nízké letové hladině nad městskými centry a aglomeracemi, takže bezpečnost je tak na prvním místě. Právě zhoršující se meteorologické podmínky nakonec ovlivnily závěrečnou část letu celé formace, když souvislá vrstva nízké oblačnosti v prostoru Brna a jižní Moravy zapříčinily, že Gripeny musely předčasně ukončit svůj vánoční let a zamířit zpět do prostoru letecké základny v Čáslavi, kde po krátkém manévrování v oblasti jižně od Poličky nakonec všechny letouny v pořádku přistály. I když tedy první vánoční formace VzS AČR nakonec nedopadla úplně podle zamýšlených představ, je tento způsob prezentace vojenského letectva na veřejnosti jistě zajímavou alternativou a musíme doufat, že se třeba ještě někdy dočkáme jejího opakování.
Třetí díl, věnující se podrobněji provozu českých Gripenů v roce 2022, bude následovat.
Autor textu: Radim Špalek, czechairforce.com
Za spolupráci na textu a finální korektury patří díky Aleši Hottmarovi, stejně jako za důležitou „studnici“ aktualit o provozu typu JAS-39 Gripen u nás, pravidelně doplňovanou na webu czechairforce.com, z které je do článku také čerpáno.
Poznámka autora: Všechny informace obsažené v tomto článku byly získány z volně dostupných zdrojů a text samotný si v žádném případě nedělá nárok na to, že se jedná o bezchybnou „kroniku“ provozu typu JAS-39 Gripen u nás. Takovou práci budou muset za pár let udělat jistě povolanější, nicméně v tuto chvíli bylo našim úmyslem přiblížit službu tohoto švédského supersoniku u Vzdušných sil AČR všem čtenářům, kteří by si ji chtěli zrekapitulovat ve větší míře, než je možné běžně dohledat.
Foto:
Vlastní archiv autora – Radim Špalek, další autoři jsou uvedeni přímo u fotografií nebo grafik.
Zdroje:
Tomáš Soušek – „Perspektivy Gripenu v českém letectvu“ – L+K 4/22
Tomáš Soušek – „Dvacet let s Gripeny v českém letectvu“ – L+K 4/25
Podcast „O létání s Mig-21 – Michal Daněk“ – https://www.youtube.com/watch?v=aK-VhgMLe4k
a další aktuality týkající se typu JAS-39 Gripen na webu czechairforce.com z let 2021-2025 od Aleše Hottmara
https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ceske-gripeny-slavi-15-let-provozu-220791/
https://mise.mo.gov.cz/historie-misi/kontingent-acr—air-policing-2009–litva-13790/
https://mise.mo.gov.cz/historie-misi/baltic/2–kontingent-acr-_-baltic-air-policing-2012-litva-73311/
https://mise.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/gripeny-pristaly-v-litve-73551/
https://mise.mo.gov.cz/historie-misi/island-air-policing-105341/
