Iráčtí piloti L-159 byli na simulačním výcviku v České republice
Česká republika nedávno hostila skupinu příslušníků iráckých vzdušných sil (Iraqi Air Force – IQAF), kteří u nás absolvovali formou dvoutýdenního kurzu specializovaný pozemní simulační výcvik. Konkrétně šlo o piloty lehkých útočných podzvukových letounů L-159 ALCA od 115. letky ze základny Balád nedaleko Bagdádu, jejichž výcvik v ČR probíhá na základě vládního Programu podpory české účasti při stabilizaci a rekonstrukci Iráku v období let 2018-2021.
První část školení se uskutečnila na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, kde iráčtí piloti procvičovali na trenažéru TL-159 zvládání nouzových situací za letu a jak se zachovat i v dalších modelových situacích během letu. Druhá fáze pak probíhala pod vedením čáslavských instruktorů v pardubickém Taktickém simulačním centru TSC, což je výcvikové zařízení státního podniku LOM PRAHA.
Skupina iráckých pilotů 115. letky ze základny Balád během simulačního výcviku v pardubickém TSC. Uprostřed je instruktor z 21. zTL v Čáslavi mjr. David S. a ředitel pardubického CLV Jaroslav „Jerry“ Špaček. (foto: TSC Pardubice, LOM PRAHA s.p., www.lompraha.cz)
Irácké letectvo je dlouholetým uživatelem československých výrobků z produkce Aero Vodochody a mnoho iráckých pilotů v minulosti začínalo svou pilotní kariéru právě na letounech L-29 Delfín a L-39 Albatros. Není proto úplně překvapivé, že právě IQAF využilo lákavou nabídku na odkup přebytečných strojů L-159, které se do té doby z mnoha různých důvodů nedařilo prodat a letouny byly dlouhodobě uložené přímo u výrobce. K průlomu ve složitých jednáních došlo nakonec v roce 2013, kdy začal nabývat prodej L–159 iráckému letectvu konkrétnější podoby. V rámci realizace obchodní transakce pak Armáda ČR v roce 2014 formálně vyřadila ze své evidence celkem 15 nepotřebných strojů, z nichž 12 převzalo přímo irácké letectvo a zbylé tři byly využity na náhradní díly. První dvě Alky dodal výrobce Iráku už začátkem listopadu 2015 a tyto letouny byly s dalšími L-159 začleněny do stavu 115. letky na základně Balád (zhruba 80 km od Bagdádu), která se s nimi nakonec zapojila i do závěrečné ofenzivy proti IS v Mosulu.
IQAF z důvodu probíhajících bojů proti Islámskému státu na severu země potřebovalo letouny tak urgentně, že tři jednomístné L-159A ev. č. 6049, 6055 a 6068 plus jedna spárka L-159T1 ev. č. 6069 byly staženy přímo ze stavu 212. taktické letky v Čáslavi. Dalších 7 ks L-159A ev. č. 6006, 6008, 6010, 6014, 6025, 6037 a 6045 bylo dlouhodobě odstavených ve Vodochodech a tyto letouny musely projít předepsanými pracemi u výrobce. Trojice neletuschopných strojů ev. č. 6001, 6002 a 6004 byla dodána jako zdroj náhradních dílů a v roce 2017 byla jako poslední předána IQAF úplně nová spárka L-159T1, konvertovaná z jednomístného stroje ev. č. 6017. Na podzim roku 2015 se v ČR uskutečnil výcvik pozemního personálu a začátkem roku 2016 probíhal základní výcvik prvních čtyř z celkem 12-ti plánovaných iráckých pilotů.
Vůbec první dvě dodané Alky iráckému letectvu byly letouny ev. č. 6049 a 6055, které až do začátku roku 2015 sloužily u 212. taktické letky v Čáslavi. Samotný přelet do iráckého Baládu se uskutečnil ve dnech 4. – 5. listopadu 2015 s technickým mezipřistáním v bulharském Plovdivu. Kvůli počáteční neochotě britské vlády schválit export systému vlastní ochrany typu Sky Guardian 200 musely oba stroje odlétnout do Iráku s demontovaným zařízením RWR, které jim bylo namontováno zpět až později, po schválení britskou vládou. (foto: Petr Štefl, www.planes.cz)
Irácké letectvo se v současné době nachází v poměrně složité situaci ohledně provozuschopnosti své velmi rozmanité flotily a například letouny F-16 či Su-25 tráví většinu času spíše na zemi, než ve vzduchu. Po ukončení činnosti českého Leteckého poradního týmu LPT se s určitými problémy samozřejmě potýká i flotila L-159, na druhou stranu se Alky daří stále jakž takž provozovat. Jak tomu bude v budoucnu je však otázkou.
Je potřeba si uvědomit, že irácké L-159 stále reálně odpovídají výrobní konfiguraci let 2000-2002. Na rozdíl od českých strojů totiž neprošly žádnou modernizací a mají původní radionavigační, avionické a komunikační vybavení. V praxi to například znamená, že irácké Alky disponují původním kokpitem se starými MFD 4×4 palce, nemají komunikační prostředky odolné proti rušení a jejich starší palubní software zřejmě neumožnuje režim „BULLSEYE“, tedy schopnost zobrazení polohy vzdušného či pozemního cíle od předem definovaného bodu atd.
První dodané letouny, převzaté přímo z výzbroje VzS AČR navíc budou mít v současné době téměř jistě vylétán meziopravní technický resurs a teoreticky je čekají předepsané práce PP16 po šestnácti letech provozu. Naopak letouny uschopněné z dlouhodobě odstavených L-159 dolétají svůj resurs přibližně v období let 2024-2025 a následně budou muset projít první revizí PP2000, jež se provádí po dvou tisících nalétaných hodinách, nebo osmi letech provozu. Irácké letectvo však zatím neupřesnilo, zda tímto nákladným procesem nechá „protáhnout“ celou flotilu svých L-159. Každopádně Alca je pro IQAF ideální cvičně-bojovou platformou, která má rozumné provozní náklady a oproti jiným letounům je stále poměrně nenáročná na údržbu, čili je pravděpodobné, že Irák finanční prostředky na obnovení resursu vyčlení.
Zároveň to znamená, že flotila iráckých L-159 by musela projít určitou modernizací, tak aby jejich provoz byl smysluplný i v následujících letech. Podobné snahy na zvýšení operačních schopností Alky mělo IQAF již v minulosti, kdy například projevilo zájem o integraci tureckého zaměřovacího a průzkumného kontejneru ASELPOD. S tím, jak se však blížil konec ofenzívy proti IS u Mosulu, postupně mizel i zájem irácké strany na dokončení započaté integrace a celá akce s Aselpodem nakonec vyšuměla do prázdna.
Každopádně irácké Alky stále nad rozpáleným Baládem létají a je pravděpodobné, že budou iráckým letectvem provozovány i nadále.
První přeškolení piloti 115. letky IQAF se s Alkami zapojili i do závěrečné ofenzívy proti IS v okolí Mosulu. L-159A při svých operacích proti Islámskému státu létaly nejčastěji v konfiguraci se čtyřmi pumami Mk.82, případně s dvojicí Mk.82 a dvěma velkými baky na 500 litrů paliva. Samozřejmostí bylo nabití obou kazet Vinten Vicon klamnými cíli FLARE. Zajímavé je, že irácké Alky standardně nepoužívají vnější pylony č. 1 a 7, určené k nesení PLŘS Sidewinder. (3x foto: Iraqi Air Force)
(úvodní ilustrační foto: Aero Vodochody Aerospace, www.aero.cz)
(zdroj: vlastní archív redakce czechairforce.com; článek „Simulační výcvik zahraničních pilotů“, autor Pavel Lang, https://www.lompraha.cz/news/simulacni-vycvik-zahranicnich-pilotu; https://www.facebook.com/21.zTL)
