LION EFFORT 2024 – po devíti letech opět na českém nebi
Jednou z nejdůležitějších domácích výcvikových aktivit Vzdušných sil AČR v letošním roce patřilo mezinárodní cvičení Lion Effort 2024, do kterého se primárně zapojují uživatelé letounů JAS-39. Přímo v České republice se konalo teprve podruhé a navíc po velmi dlouhé devítileté přestávce. A přestože byl letošní Lion Effort svým rozsahem a množstvím techniky nepatrně skromnější než ten v roce 2015, v určitých věcech se odlišoval a zároveň reflektoval současné bezpečnostní hrozby, vyplývající z aktuálního konfliktu na Ukrajině.
Jak už bylo naznačeno v úvodu, cvičení formátu Lion Effort jsou primárně určena uživatelům švédské platformy JAS-39 Gripen, sdružených ve skupině známé pod zkratkou GUG (Gripen Users Group) a na stránkách našeho webu jsme se jim v minulosti již věnovali. A protože podrobnou a v podstatě zcela vyčerpávající reportáž z letošního cvičení Lion Effort 2024 (LEF24) už přinesl magazín Letectví+Kosmonautika 6/2024 v článku od Tomáše Souška, zaměříme se v následujících řádcích spíše na rozdíly mezi oběma ročníky cvičení, pořádanými v ČR v rozmezí devíti let.
Méně letadel, více úkolů
Mezinárodní letecké cvičení Lion Effort se konalo v celkovém pořadí již po páté, ovšem letos poprvé se Švédskem v roli člena NATO. Zapojilo se do něj na 500 vojáků, z toho cca 150 ze zahraničí, přičemž na letové části probíhající od 14. do 23. května participovala v součtu více než dvacítka letounů. Součástí letošního Lion Effort bylo také specializované cvičení Ramstein Guard 2024, které je tradičně zaměřené na vedení bojové činnosti v podmínkách elektronického boje a dalo tak všem účastníkům jedinečnou příležitost vyzkoušet si „fungování“ v podmínkách rušení palubních radiolokátorů, rádiového spojení a navigace GPS.
Prvotním rozdílem oproti ročníku LEF2015 byl tentokrát nepatrně nižší počet letecké techniky, účastnící se cvičení, přestože se původně očekával větší počet účastníků. Velkou premiérou totiž měla být účast brazilského kontingentu s letounem KC-390, jehož přítomnosti v ČR chtěla brazilská strana prapůvodně využít k certifikaci tankování platformy Gripen C/D. Bohužel zástupci Brazílie nakonec do Čáslavi nedorazili vůbec, a to z důvodu katastrofálních záplav v jejich zemi těsně před začátkem cvičení, kdy bylo potřeba využít všech dostupných přepravních kapacit při transportu pomoci do postižených oblastí.
Omezenější účast mělo tentokrát i švédské letectvo, které do Čáslavi vyslalo pouze šest Gripenů (4x JAS-39C č. 214, 215, 227, 277 a 2x JAS-39D č. 827, 830) od 72. letky „Ghost“ ze stavu křídla F7 „Skaraborg“ v Såtenäs, které ještě doprovodil speciálně zbarvený stroj Sk.60 (č. 105), jenž aktuálně skončil svou operační službu ve švédském Flygvapnetu. Švédskému kontingentu velel v Čáslavi zkušený pilot Gripenu s nickem „JINX“ a v jeho řadách byli opravdu zkušení stíhači, včetně pilota s nickem „SPICER“, jenž má na svém kontě jako jeden z pouhých tří pilotů na světě přes 2.000 hodin na strojích JAS-39. Právě příslušníci křídla F7 se již připravují na implementaci nového typu Gripen E, jenž by se měl v Såtenäs objevit snad již příští rok. Tím že se Švédsko účastnilo tohoto cvičení vůbec poprvé jako plnohodnotný člen Aliance přineslo zároveň benefity při plánování operací plně dle aliančních standardů.
Do Čáslavi tentokrát přilétla pětice maďarských Gripenů od 1. letky „Puma“ ze 101. taktického křídla v Kecskemétu, naopak Švédsko participovalo pouze s šesti stroji JAS-39C/D od 72. letky „Ghost“ ze stavu křídla F7 „Skaraborg“ v Såtenäs a jedním speciálně zbarveným strojem Sk.60, který se však do cvičení nezapojil. Některé maďarské Gripeny měly ještě na směrovce starý nápis 59th TWF, který je postupně měněn na aktuální 101st AW. (foto: mjr. Ivo Kardoš a prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
Dalším a v podstatě tradičním účastníkem cvičení pak bylo Maďarsko, které na letošní Lion Effort vyslalo pětici Gripenů (4x JAS-39C EBS HU č. 30, 31, 34, 37 a 1x JAS-39D EBS HU č. 44) od 1. letky „Puma“ ze 101. taktického křídla v Kecskemétu. Maďarskému kontingentu v Čáslavi velel rovněž zkušený „gripeňák“ pplk. Tibor Molnár, který se na švédské stroje přeškolil již v roce 2007. Největší účast pak pochopitelně zabezpečily domácí Vzdušné síly AČR, jež pro cvičení vyčlenily dle potřeby 4-6 Gripenů, 2-4 Alky plus transportní letouny CASA C-295M a L-410 Turbolet kbelské základny. Relativně slabá účast českého letectva pramenila z faktu, že 211. taktická letka s Gripeny se měla vzápětí účastnit prestižního Tiger Meetu v německém Schleswigu, zatímco 212. taktická letka s Alkami plánovala nasazení na cvičení Hot Blade v dalekém Portugalsku.
Posledním a dalo by se říci „exotickým“ účastníkem LEF24 bylo thajské královské letectvo RTAF (Royal Thai Air Force), které do ČR vyslalo celkově 6 pozorovatelů včetně čtyřech pilotů 701. letky „Sharks“, používající letouny JAS-39C/D na základně 7. wingu v Surat Thani, kteří však na čáslavskou základnu dorazili pochopitelně bez letecké techniky. Celému thajskému kontingentu tentokrát velel Group Captain Sithipol Pomtri a piloti RTAF se mohli účastnit nejen plánování jednotlivých misí, ale v některých případech se zapojili i do reálných misí na zadní sedačce dvoumístných Gripenů, a to jak švédského letectva, tak i českých strojů. Zároveň nelze zapomenout na participaci německých EF2000 a polských F-16, jejichž piloti se zapojovali do některých scénářů cvičení ze svých domovských základen v Neuburgu či Poznani-Krzesinách a představovali nepřátelské síly Red Air.
Mladý thajský pilot 701. letky, který se na Gripeny přeškolil v roce 2017 a jednu z misí cvičení Lion Effort absolvoval na zadní sedačce českého Gripenu. Ten pilotoval jeden z nejzkušenějších českých „driverů“ s nickem „JET LEE“, který má jenom na typu JAS-39 přes 1600 hodin a zároveň je v současné době jediným pilotem AČR, který může létat současně na obou platformách českého taktického letectva, tedy Gripenu a L-159. (foto: RTAF)
Vzdušný boj s omezením
Hlavní námět letošního Lion Effort představoval nácvik koordinace střetu s fiktivním protivníkem za pomoci švédských letounů JAS-39 Gripen, přičemž je pochopitelné, že řada scénářů cvičení zároveň reflektovala i aktuální bezpečnostní hrozby, vyplývající z války na Ukrajině. Letové mise byly zaměřeny primárně na vybudování vzdušné nadvlády, což představuje jak ofenzivní protiletecké operace, tak obranné protiletecké operace, a dále na působení proti prvkům PVO, nebo podporu pozemních sil či útok na cíle významné hodnoty, což může být například létající řídicí středisko, nebo nějaká jiná senzorická platforma.
Porovnání velikosti a výškových rozsahů vyhrazených prostorů pro cvičení Lion Effort 2024 (vlevo) a předchozího ročníku Lion Effort 2015 (vpravo).
Během osmi hlavních letových dnů byly v dopoledních časech 10:00 až 11:30 hodin uskutečňovány mise COMAO podle komplexního scénáře za koordinace všech cvičících, jež se odehrávaly nejčastěji v prostorech LION 1 a LION 2 ve východní části ČR. Jeden z mnoha scénářů misí COMAO například počítal s obrannou operací, kdy je střežen konkrétní vzdušný prostor, který je následně napaden protivníkem, jehož musí síly BLUE odrazit a následně přejít i do protiúderu. V odpoledních hodinách 15:00 až 17:00 následovaly tzv. mise Shadow Wave, zaměřené na manévrový vzdušný boj, úkoly přímé letecké podpory CAS (Close Air Support) včetně doplňování paliva za letu AAR (Air-to-Air Refueling), a to nejčastěji ve vyhrazeném prostoru LION 3 v jižních Čechách, a dále v běžných aktivovaných prostorech TRA nad Vysočinou a v blízkosti letecké základny v Náměšti nad Oslavou. Vlastní síly Blue Air samozřejmě zahrnovaly větší část letecké techniky, než nepřátelské Red Air.
Hlavním cílem většiny scénářů bylo procvičení taktiky a postupů vedení vzdušného boje mimo vizuální dohlednost BVR (Beyond-Visual-Range), které však měly tentokrát dvě určitá omezení. Pro LEF24 se bohužel nepodařilo zajistit dostatečně velké prostory, jaké by si stíhači představovali, a to jak svou rozlohou, tak i výškovým rozsahem. Další určité omezení spočívalo v nastavení stejných podmínek boje BVR, kdy Švédská strana nemohla použít daleko-dosahové střely Meteor a všechny cvičící strany používaly simulovaně pouze rakety AIM-120C s poněkud „horší“ obálkou možného použití. Důvod vyřazení střel Meteor je vcelku nasnadě. Na cvičeních z posledních let, kterých se účastnil švédský Flygvapnet s Gripeny proti obdobným protivníkům 4. generace, se totiž ukázala poměrně značná výhoda těchto daleko-dosahových střel, které jsou v současnosti díky svým parametrům králem vzdušných bojů na střední a velké vzdálenosti. A protože cílem Lion Effort nebylo někoho deklasovat 20:0, došlo tímto způsobem k narovnání podmínek pro všechny cvičící strany, navíc je vcelku zřejmé, že omezený prostor cvičení by švédským pilotům patrně nedovolil využít všech operačních výhod střel kategorie Meteoru.
Během misí zaměřených na vzdušný boj se samozřejmě realizovaly i scénáře blízkého manévrového boje při vizuální dohlednosti. V tomto směru bylo určitě zajímavé, že zatímco v roce 2015 švédské letectvo testovalo na Lion Effort jako novinku přilbový zaměřovač HMD Cobra, letos ani jeden ze švédských pilotů tuto progresivní technologii nepoužil. Důvody mohou být samozřejmě různé a je klidně možné, že tento pokročilý systém nebyl u křídla F7, které až do roku 2015 fungovalo výhradně jako přeškolovací útvar, vůbec zaveden do běžné praxe na rozdíl od „bojových“ křídel F17 a F21.
Na druhou stranu švédské letectvo v posledních letech tyto „přilbáky“ na cvičeních prakticky nepoužívá, na rozdíl třeba od německých pilotů EF2000, kteří mají obdobný systém HMD Striker a tato technologie se u Tajfunů v posledních letech poměrně rozšířila. U Gripenu je však kvůli malým rozměrům kokpitu a použité sedačce Martin Baker MK.10LS nutné uchytit rozměrnou napájecí a paměťovou jednotku HEASM (Head Equipment Assembly Service Module) do síťované kapsy přímo na anti-g vestě pilota, což jak sami Švédové přiznávají, není pro pilota úplně šťastné řešení při velkých G, a tak použití Cobry není patrně u pilotů příliš oblíbené.
Série fotografií ze Spotters Day, jenž organizovala ve čtvrtek 16. května čáslavská základna a který provázelo mimořádně větrné počasí, kdy se po celý den létalo z méně používaného směru dráhy 13. Jak je z fotek patrné, české Gripeny jsou již kompletně konfigurovány jako „multirole“ a nesou vnější NATO Standard pylony pro možné navěšení A-G munice, přičemž se zvažuje pořízení dalších „aliančních“ závěsníků pro zbývající závěsné body. Samotné letouny a některé jejich systémy zároveň procházejí další modernizací, tak aby mohly před koncem roku přejít na nejnovější softwarový standard Block2.2. (foto: Aleš Hottmar)
Tankovací orbita nad Čáslaví
Další velkou změnou oproti ročníku 2015 bylo podstatně větší využití tankeru pro vzdušné plnění paliva, který tentokrát létal téměř každodenně po vcelku nestandardní severo-jižní orbitě mezi Vrchlabím a Čáslaví, a tak byl přímo k dispozici všem cvičícím stranám Blue i Red. Nasazení tankeru A330MRTT během LEF24 bylo možné díky členství ČR v programu MMF, kdy po nedávné certifikaci platformy JAS-39 může AČR využívat tyto stroje konečně i pro vzdušné tankování, což celý výcvik Air-to-Air Refueling v letošním roce značně akcelerovalo. Zatímco ještě vloni se certifikace AAR českých stíhačů plnila jen s velkými obtížemi a české taktické letectvo v podstatě zachraňovala německá Luftwaffe s tankery A400M, od nového roku se tankování za letu stalo pro české piloty téměř každotýdenní záležitostí, tak jak by to mělo správně být.
V souvislosti s využíváním tankerů MMF je zároveň zřejmé, že ambicí taktického letectva AČR je posunout se na další level a v budoucnu zahájit i poměrně náročný výcvik nočního tankování, pro který jsou již české Gripeny náležitě upraveny. Posledním viditelným rozdílem oproti roku 2015 bylo větší zapojení pilotů 211. taktické letky do misí, zaměřených na údery proti pozemním cílům či úkoly blízké letecké podpory CAS s využitím kontejnerů Litening 4i. I zde je vidět určitý progres, na druhou stranu jde v rámci plněných úkolů letky stále o relativně marginální věc, jejímuž většímu rozšíření brání nízký počet letecké techniky, létajícího personálu, zaměřovacích kontejnerů a malého spektra nakoupené A-G munice.
Nová vlajková loď 211. taktické letky během čekání na tankovací orbitě v dohledu pardubického letiště na doplnění paliva německým Tajfunům, se kterými se Gripeny následně utkaly v rámci odpolední mise Shadow Wave. V této konfiguraci, určené pro vzdušný boj, je Gripen důstojným soupeřem výkonnějších Tajfunů, které kvůli doletu létají standardně s dvojicí baků. (foto: Luftwaffe)
Nové zkušenosti, nové výzvy
Lion Effort dal především úžasnou příležitost nahlédnout pod pokličku přípravy, postupů a provozu letounů JAS-39 u jednotlivých provozovatelů, neboť i když všichni používají prakticky stejnou verzi letounu s podobnou softwarovou edicí, v řadě detailů se jejich provoz ve Švédsku či Maďarsku liší. Ať už jde o drobnosti v rámci předletové přípravy techniky, plánování a organizaci letového provozu, nebo taktické postupy vedení vzdušných operací, kdy každý z uživatelů platformy JAS-39 využívá své vlastní a dlouholeté know-how.
Závěrem je dobré zdůraznit, že cvičení LEF24 bylo jednou z mnoha letošních aktivit českých Gripenů, které kromě již zmiňovaného Tiger Meetu čeká ještě několik aliančních cvičení. Na konci roku pak mají podle dříve ohlášeného záměru české stroje JAS-39C/D projít další modernizací na nejnovější softwarový standard Block 2.2, čímž dojde k dalšímu navýšení jejich operačních schopností. Čeští stíhači se ovšem nebudou nudit ani v příštím roce, kdy je po devíti letech čeká další náročná zahraniční mise na Islandu, navíc ministryni obrany již podle jejích slov přistála na stole další žádost ze Slovenska na pokračování ochrany vzdušného prostoru i v roce 2025.
Účastníci cvičení Lion Effort 2024, které v první řadě zastupují představitelé švédského a maďarského kontingentu, a dále velitelský sbor čáslavské základny včetně zástupců všech tří čáslavských letek. Podle velitele čáslavské základny Jaroslava Tomani se během cvičení uskutečnilo přes 200 letů a piloti strávili ve vzduchu více než 300 hodin. (foto: mjr. Ivo Kardoš a 21. zTL Čáslav via honvedelem.hu)
(úvodní foto: mjr. Ivo Kardoš, 21. zTL Čáslav)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com; článek „Lion Effort 2024 – znovu na českém nebi“, autor Tomáš Soušek, Letectví+Kosmonautika 6/2024)
(aktualizace: 19. 7. 2024)
