České Gripeny chrání vzdušný prostor pěti evropských států

Ve čtvrtek 1. září zahájily vzdušné síly České republiky a Polska společnou ochranu vzdušného prostoru Slovenska na základě společné deklarace ČR, Polska a SR, kterou 27. srpna slavnostně podepsali ministři obrany všech tří zúčastněných států. Pro české taktické letectvo jde o mimořádně prestižní úkol, neboť se bude po dobu jednoho měsíce podílet na zajištění ochrany hned pěti evropských států, což je zároveň poměrně unikátní situace, kterou by si v roce 2004 při výběru Gripenů v minimalistickém a vzhledem k současným úkolům naprosto nedostatečném počtu uměl jen málokdo představit.

Aktuální společná mise s Polskem při ochraně vzdušného prostoru Slovenska je vynucena předčasným ukončením provozu všech slovenských Migů-29 a zpožděním dodávek nových letounů F-16 Block 70. Slovensko se pro nejmodernější verzi legendárního Viperu sice rozhodlo již v roce 2018, první letouny však přistanou na Slovensku nejdříve v roce 2024 a počátečních operačních schopností IOC dosáhnou patrně až v roce 2025. Hlavním důvodem jsou problémy amerického výrobce Lockheed Martin s rozběhem nové výrobní linky v Greenville (Jižní Karolína), která sem byla kompletně přesunuta z texaského Fort Worthu. Jde o logisticky mimořádně náročnou věc, která si navíc vyžádala zaškolení značného počtu úplně nových pracovníků a kterou navíc ovlivnila pandemie Covid-19. Ta nakonec zapříčinila i obrovské zdržení v dodávkách důležitých konstrukčních celků od externího dodavatele z Izraele, které ve výsledku posunuly zálet prvního bahrajnského stroje až na poslední kvartál letošního roku.

Kromě opožděných dodávek prvních strojů F-16 muselo Slovensko řešit i problémy s udržením své pomalu ubývající flotily Fulcrumů v důsledku války na Ukrajině. Ještě před vypuknutím bojů v únoru letošního roku byl v hotovostním systému QRA (Quick Reaction Alert) držen už pouze jeden stroj, navíc bez jakékoliv raketové výzbroje. Po vypuknutí bojů se hotovost sice krátkodobě vrátila do klasického formátu 2x MiG-29, je ale nasnadě, že z dlouhodobého hlediska šlo o neudržitelnou situaci. Po vypuknutí bojů totiž prakticky ustaly dodávky náhradních dílů a ruští specialisté konsorcia RSK MiG, kteří na Sliači zajišťovali díky uzavřené abonentní smlouvě vyšší stupně údržby, se vrátili zpět do Ruska.

Ačkoliv bylo možné část slovenských Fulcrumů provozovat čistě teoreticky až do roku 2023, vedení resortu MO SR se vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a malému počtu zbývajících pilotů rozhodlo ukončit k 31. srpnu službu letounů MiG-29 v národním hotovostním systému QRA a posléze i uzemnit všechny doposud létající Fulcrumy k termínu 9. září 2022. Po téměř třiceti letech tak na Slovensku skončí provoz legendy, která vzbuzovala na veřejných akcích vždy zaslouženou pozornost a ještě na přelomu tisíciletí patřila k obávaným soupeřům na aliančních cvičeních. Za celou dobu své služby ve slovenském letectvu, tedy od 1. ledna 1993, nalétaly Migy-29 celkově přes 20.250 hodin a přeškolilo se na ně postupně 52 slovenských pilotů.

Vůbec poslední let v rámci slovenské QRA vykonal 31. 8. 2022 letoun MiG-29 ev. č. 2123. Úplně poslední létání slovenských Fulcrumů před jejich zřejmě definitivním uzemněním pak proběhlo v pátek 9. září 2022 u 81. krídla v rámci slavnostního aktu ukončení provozu letadel MiG-29 v OSSR. Do slavnostního průletu nad základnou Sliač se zapojila čtveřice Fulcrumů ev. č. 0921, 2123, 6124 a 6627. (2x foto: Ondrej Maliniak)

 

Foto vzlétajícího Migu-29 pochází ze slavnostního rozloučení během SIAFu 2022, kdy s Fulcrumem ev. č. 0921 přistál a projel vodní slavobránou na základně Kuchyňa v sobotu pplk. Peter „Lusky“ Lukáčik a v neděli pplk. Dušan „Kraken“ Tichý. (2x foto: Aleš Hottmar)

 

Jednání o zabezpečení ochrany svého vzdušného prostoru zahájilo Slovensko již na jaře letošního roku nejprve s Polskem. Posléze Bratislava požádala oficiálním dopisem z 18. června i Českou republiku, přičemž vláda premiéra Petra Fialy případné nasazení českých stíhačů nad Slovenskem schválila na svém zasedání 27. července. Samotnou ochranu vzdušného prostoru Slovenska již umožňuje mezivládní Smlouva mezi ČR a SR o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, která byla podepsána v Bruselu 15. února 2017. Nově vyjednaná Společná deklarace ČR, Polské republiky a Slovenské republiky o sdíleném závazku chránit vzdušný prostor Slovenska, kterou 27. srpna slavnostně stvrdili svým podpisem na SIAFu 2022 v Malackách ministři obrany Jana Černochová, Mariusz Błaszczak a Jaroslav Naď, tento závazek potvrzuje i s některými detaily případného nasazení.

Pro české  letectvo zatím nepůjde o nějakou výraznou změnu, neboť k zabezpečení nového operačního úkolu bude využívat stávající národní QRA s dvojicí hotovostních Gripenů (plus jeden záložní), dislokovaných na domácí základně v Čáslavi, které v případě potřeby budou vyslány nad Slovensko. Aby české hotovostní stroje mohly operovat i nad vzdálenou východní částí Slovenska, zvažuje se buď změna konfigurace, kdy by se místo standardní jedné podtrupové nádrže navěšovaly dvě podkřídelní, nebo případné vzdušné doplnění paliva z tankerů, které by vyčlenilo NATO, či nouzový „Hot Refueling“ na slovenské letecké základně.

Hotovostní Gripeny národní QRA původně létaly i s moderními zaměřovacími kontejnery Litening 4i, ty však nyní nosí pro účely Air-to-Air pouze letouny nasazené v misi eAP 2022. Důvodem je zbytečné omezení letové obálky a pochopitelně i větší opotřebení kontejnerů vlivem každodenních letů Tango Scramble, které jsou většinou provázeny výcvikem vzdušného boje s vysokými násobky přetížení. Pro případnou identifikaci během nočních zásahů jsou proto hotovostní piloti vybaveni prostředky nočního vidění NVG. (foto: 2x Stanislav Petera a 1x prap. Martin Král)

 

Větší problém spíše představuje dostupnost techniky, neboť české Gripeny jsou až do konce září nasazeny v misi eAP 2022, kde se spolupodílí na ochraně vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska. Rekordní půlroční mise s množstvím ostrých vzletů je samozřejmě pro personál značně vyčerpávající a odsává potřebné hodiny na běžný výcvik. I z tohoto důvodu si české letectvo může při počtu pouhých 14-ti Gripenů dovolit jejich dislokaci na cizím území pouze jednou za tři roky. S podobnými problémy a dostupností letecké techniky se však nyní potýkají prakticky všechny státy nasazené do zahraničních misí Air Policing či provádějících mise CAP (Combat Air Patrol) u hranic s Ukrajinou a rozhodně není náhodou, že na již zmiňovaném leteckém dnu v Malackách létali display piloti z Polska a Maďarska na dvoumístných spárkách.

Pro české stíhače se v případě nasazení nad Slovenskem nemění ani způsob velení, neboť o provedení ostrého vzletu bude stejně jako při standardním Air Policingu rozhodovat Středisko pro řízení vzdušných operací CAOC v německém Uedemu. To bude zároveň volit podle blízkosti ať už polské stíhačky F-16, či české Gripeny. Pouze v případě plnění úkolu na základě konceptu Renegade, kdy by Slovensku hrozil například teroristický útok, by hotovostní letouny přecházely pod národní hotovost. Slovensko zároveň poskytne v případě potřeby nezbytnou podporu hostitelského státu včetně služeb doplnění paliva, letových navigačních služeb a ochrany prostředků. Uhradí rovněž veškeré náklady související s ostrým vzletem pohotovostních sil a prostředků. V případě vynuceného přistání na slovenských letištích bude případná příprava letounu k opakovanému vzletu provedena samotným pilotem, popřípadě ve spolupráci se slovenským leteckým personálem, který je k tomuto účelu zaškolen v rámci Cross Servicingu.

Takzvaný Air Policing budou čeští a polští stíhači poskytovat Slovensku do 31. prosince 2023. Možné prodloužení této mise bude předmětem další vzájemné dohody, jak je uvedeno v přijaté společné deklaraci a bude se odvíjet od konkrétních dodávek letounů F-16 Block 70 na Slovensko a termínu dosažení počátečních operačních schopností.

Mezi hlavní úkoly čáslavské hotovosti QRA (Quick Reaction Alert) patří ostraha vzdušného prostoru ČR a našich spojenců. Dvojice letounů JAS-39 Gripen drží 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce 15-ti minutovou pohotovost v rámci Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS). Letouny provádějí cvičné i ostré vzlety na pokyn nadřízeného velitelství v německém Uedemu a to v jakoukoliv denní dobu. Například jen během letošních letních prázdnin zaznamenala armáda ve vzdušném prostoru České republiky celkem 25 incidentů a ve čtyřech případech museli řídící vojenského letového provozu ze Staré Boleslavi čáslavským Gripenům vyhlásit tzv. „Alpha Scramble“, tedy ostrý vzlet. Kromě ostrahy vzdušného prostoru jsou hotovostní Gripeny také připraveny pomoci jakýmkoliv letounům v nouzi. (foto: 2x Stanislav Petera a 1x Radim Špalek)


 

 

 

(úvodní ilustrační foto: Milan Nykodým, 21. zTL Čáslav, www.army.cz)

(zdroj: článek „Ministři obrany ČR, SR a Polska podepsali Deklaraci o ochraně vzdušného prostoru Slovenska“, autor redakce www.army.cz, https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministri-obrany-cr–sr-a-polska-podepsali-deklaraci-o-ochrane-vzdusneho-prostoru-slovenska-238264/; článek „Velitel 21. základny: Pro české piloty se střežením slovenského nebe nic nemění, jen budou létat dál“, autor kapitánka Hana Havrdová, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/velitel-21–zakladny:-pro-ceske-piloty-se-strezenim-slovenskeho-nebe-nic-nemeni–jen-budou-letat-dal-238287/; archiv redakce czechairforce.com)

(aktualizace: 12. 9. 2022)