Čáslav AFB – základnu taktického letectva čekají velké změny
V loňském roce představila ministryně obrany Jana Černochová z ODS ambiciózní záměr na pořízení 24 nadzvukových víceúčelových strojů páté generace F-35A Lightning II, které by se měly stát po roce 2030 páteří taktického letectva Vzdušných sil AČR. Celý akviziční proces je stále na samém začátku a vyjednávací tým Ministerstva obrany ČR průběžně rokuje se zástupci americké administrativy o veškerých aspektech a detailech možného pořízení nadzvukových letounů páté generace. Nejpozději 1. října 2023 by pak měla ministryně obrany informovat vládu o dojednaných základních parametrech možného pořízení a provozu letounů F-35A. Na základě toho následně vláda rozhodne, zda si Česká republika tyto letouny pro zabezpečení suverenity svého vzdušného prostoru pořídí. Celá akvizice zároveň dostává na základě jednání v USA stále jasnější obrysy a ministerstvo obrany si proto již nyní nechává zpracovat prověřovací studii možného umístění nemovité infrastruktury pro letouny 5. generace na letišti v Čáslavi. Pokud totiž vláda ČR nakonec rozhodne o pořízení letounů F-35A, čekají naši hlavní základnu taktického letectva rozsáhlé stavební úpravy.
Problematice budoucnosti českého taktického letectva a možnému zavedení amerických víceúčelových strojů 5. generace F-35A Lightning II do výzbroje AČR jsme se na našich stránkách již nesčetněkrát věnovali. Nedílnou součástí takového kroku jsou pochopitelně rozsáhlé stavební úpravy na 21. základně taktického letectva, které umožní budoucí provoz letounů páté generace v Čáslavi. V praxi to znamená, že zde bude muset dojít k vybudování kompletní a úplně nové provozní, údržbové, školící a logistické infrastruktury, postavené na „zelené louce“. Tento rozsáhlý a doposud neschválený stavební projekt se bohužel v českém mediálním prostoru stále a dokola zaměňuje s úplně jiným investičním záměrem, kterým je projekt modernizace alianční infrastruktury na 21. zTL, spojený s kompletní rekonstrukcí hlavní VPD a pojížděcích drah, včetně modernizace letištní světlotechniky. Ve skutečnosti však jde o dva zcela rozdílné projekty, které spolu v zásadě nemají prakticky žádnou souvislost.
Středobodem dlouhodobě plánovaného investičního projektu modernizace alianční infrastruktury na 21. zTL je kompletní rekonstrukce hlavní vzletové a přistávací dráhy 31/13 čáslavské základny, a k ní navazujících spojovacích a pojezdových drah. Tomuto projektu a vysvětlení důvodů pro tak rozsáhlou rekonstrukci jsme se na našem webu v minulosti rovněž obšírně věnovali. Ačkoliv je celá stavební akce plánována na roky 2026-27, kdy dojde v Čáslavi ke kompletní výluce letového provozu a letouny JAS-39 Gripen a L-159 ALCA budou po dva roky operovat ze záložních letišť, první etapa rekonstrukce bude zahájena již letos. Půjde o výstavbu příjezdové komunikace na letiště ze silničního obchvatu města Čáslav, po které se bude v následujících letech přivážet a odvážet veškerý stavební materiál, určený pro rekonstrukci dráhových systémů. Svým rozsahem půjde o nejrozsáhlejší stavební projekt vzdušných sil, který byl řadu let odsouván, ovšem nyní již není kam couvnout.
Pro představu, zhruba takto nějak to bude vypadat v letech 2026-27 na čáslavské základně. Kompletní rekonstrukce dráhových systémů, které čekají čáslavskou základnu, nejsou v Alianci ojedinělé a podobným procesem nyní prochází německá základna ve Wittmundu. (foto: Luftwaffe)
„F-35 Campus“ na čáslavské základně
Jak už bylo zmíněno v úvodu, možná výstavba kompletní provozní, údržbové, školící a logistické infrastruktury, známější pod slangovým názvem „F-35 Campus“, však bude zcela samostatným investičním projektem, který na své schválení a finální podobu teprve čeká. Vše samozřejmě ovlivní rozhodnutí vlády ČR o tom, zda si Česká republika letouny F-35 pro zabezpečení suverenity svého vzdušného prostoru skutečně pořídí a vyřeší tak dlouholeté provizorium, spočívající v provozu pouhých 14- ti nadzvuků, které jsou navíc obstarány formou pronájmu. Ačkoliv toto řešení v roce 2004 vytáhlo české nadzvukové letectvo z propasti a dalo mu určitou jistotu ve formě smluvně zabezpečeného náletu celé flotily českých Gripenů, je nasnadě, že současné vedení MO ČR se chce vzhledem k aktuálním a budoucím hrozbám posunout dále a nahradit pronájem švédských letounů nějakým dlouhodobějším řešením, jež bude zároveň reflektovat přezbrojovací trend v aliančních letectvech.
Vyjednávání o možném pořízení letounů páté generace F-35 probíhají na základě vládního rozhodnutí z července 2022, kdy vláda ČR reagovala především na zhoršující se bezpečnostní prostředí, způsobené invazí Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022. Modernizace techniky a vybavení Armády České republiky je tak v důsledku současných i budoucích konfliktů naprosto nezbytná a jakékoliv otálení či přešlapování na místě by se nemuselo vyplatit. V průběhu loňského a letošního roku se již uskutečnilo několik kol vyjednávání delegace Ministerstva obrany ČR se zástupci americké administrativy ohledně možného pořízení nadzvukových letounů páté generace. Cílem těchto jednání je získat od USA v předstihu podrobnější informace zejména v oblasti modelu financování celého akvizičního projektu tak, aby bral v úvahu aktuální rozpočtové možnosti České republiky. Dále jsou diskutovány důležité bezpečnostní aspekty, související s provozem, výcvikem pilotů a pozemního personálu, požadavky na nemovitou infrastrukturu a příležitosti pro zapojení firem českého obranného průmyslu.
Záměr na pořízení víceúčelových letounů páté generace F-35A Lightning II představuje doposud nejambicióznější projekt v novodobé historii AČR, který by měl vyřešit dlouholeté provizorium v používání pouhých 14-ti letounů JAS-39 Gripen, pronajatých od Švédska. Z dosavadních jednání s americkou administrativou je zároveň zřejmé, že resort obrany chce akviziční náklady rozprostřít do co nejdelšího časového období vzhledem k aktuálním rozpočtovým možnostem státu a dalším vyzbrojovacím projektům. Každopádně vyjednávací tým Ministerstva obrany má značně napilno a v průběhu jednoho roku musí vyjednat veškeré náležitosti, které jiné státy řešily řadu let. (zdroj: Israeli Air Force via IDF spokesperson)
Jak nedávno sdělila vedoucí vyjednávacího týmu a vrchní ředitelka sekce ekonomické MO ČR Blanka Cupáková, „jednání ve Spojených státech přineslo detailnější poznatky zejména o možnostech a flexibilitě financování tohoto významného projektu. Se zástupci amerických vládních agentur a amerického obranného průmyslu jsme dále diskutovali detaily možného pořízení a provozu letounů z hlediska bezpečnosti či přípravy infrastruktury. Nadále platí, že usilujeme o nejvýhodnější podmínky pro Českou republiku.“ Zatím poslední jednání v USA se uskutečnilo ve dnech 3. až 6. dubna 2023 a probíhalo jak ve Washingtonu, kde sídlí zainteresované vládní agentury DSCA (Defence Security Cooperation Agency) a JPO (Joint Program Office), tak v centrále společnosti Lockheed Martin v texaském městě Fort Worth.
Právě ve Forth Worth proběhlo současně jednání skupiny českých pilotů, vedené brigádním generálem Jaroslavem Míkou. V jeho průběhu byl diskutován význam systému letounu 5. generace od strategické úlohy odstrašení protivníka přes operační použití v multidoménových operacích až po jednotlivé role systému F-35 v konkrétních scénářích. Součástí programu bylo i seznámení se s produkcí letounu F-35, s výcvikovými programy a praktická ukázka výstroje pilota. Na závěr si čeští piloti vyzkoušeli některé z diskutovaných scénářů na pozemním demonstrátoru. Zároveň se podařilo dojednat už na měsíc květen další návštěvu, během které si čeští piloti budou moci vyzkoušet i simulátor vyššího stupně, což v případě jiných zemí bylo vždy umožněno až po obdržení formální nabídky USA na prodej letounů.
Zatímco vyjednávání stále pokračují, už nyní je jasné, že jednou z důležitých součástí celé akvizice bude vybudování veškeré potřebné infrastruktury pro letouny 5. generace na základně v Čáslavi. Ministerstvo obrany si pochopitelně důležitost tohoto kroku velice dobře uvědomuje a zároveň se snaží již dopředu vyvarovat situace, ke které došlo v sousedním Slovensku. Zde byla v rámci akvizice moderních letounů F-16 Block 70 otázka vybudování potřebné infrastruktury flagrantně podceněna a celý projekt nabral obrovské zpoždění. To může ve výsledku ovlivnit termín zahájení provozu nových letounů ze základny Sliač, neboť americká administrativa téměř s jistotou neumožní přelet letounů na Slovensko, dokud zde nebude vše kompletně připraveno*. Obdobnou situaci je ovšem možné vztáhnout i na ČR, neboť pokud i zde nebude čáslavská základna plně připravena a certifikována, americká administrativa neschválí přelet letounů F-35 do České republiky. V tomto ohledu jsou podmínky provozu F-35 s mnoha unikátními technologiemi naprosto striktně dány a téměř s jistotou je nepůjde přizpůsobit tradičním „českým specifikům“.
Poznámka* – Ačkoliv ministerstvo obrany SR oficiálně neztrácí optimismus a pevně věří, že vše bude do příletu prvních slovenských F-16 na Sliači hotovo, ve skutečnosti je už nyní poměrně jasné, že řada plánovaných infrastrukturních projektů se dokončit zřejmě nepodaří. Ministr obrany Jaroslav Naď proto zvažuje i krajní možnost umístit slovenské F-16 krátkodobě v nějaké blízké evropské zemi. V této souvislosti se nejčastěji skloňuje americká základna Aviano v Itálii, kam by slovenští piloti chodili v určitém časovém intervalu na tzv. „refresh“.
Během různých deploymentů či krátkodobých zahraničních misí působí F-35A v poněkud odlišných podmínkách, než tomu je na domovských základnách. Na snímku holandský kontingent během mise Baltic Air Policing 2023 na polské „prvoliniové“ základně v Malborku, jen 100 kilometrů od ruského Kaliningradu. (foto: Koninklijke Luchtmacht)
Přesně takové situaci se chce MO ČR samozřejmě za každou cenu vyhnout a proto již nyní, ještě před schválením nákupu letounů F-35 českou vládou, zadalo veřejnou zakázku na vyhotovení tzv. prověřovací studie možného umístění nemovité infrastruktury pro letouny 5. generace na letecké základně Čáslav. Realizátorem studie bude projektová kancelář AGA – Letiště, s.r.o., která se zabývá projektovou činností (studie, územně plánovací dokumentace, dokumentace pro územní řízení, stavební řízení, výběr dodavatele a realizaci stavby, autorský dozor) v oblasti výstavby či rekonstrukce letišť a heliportů, včetně jejich vybavení (civilních i vojenských). Výsledný dokument by měl zajistit podklady pro rozhodovací proces zařazení, nebo případně nezařazení realizace výstavby provozního, údržbového, logistického a školícího komplexu pro letouny F-35 do střednědobého plánu investičních projektů. Studie má zároveň vyhodnotit, zda lze potřebnou infrastrukturu pro letouny 5. generace vůbec prostorově umístit do vyčleněného areálu letiště Čáslav. Dokument by měl taktéž odpovědět na otázku, zda je realizace výstavby reálná do konce roku 2030, navíc za podmínky zachování provozu stávajících objektů včetně jejich obslužných komunikací pro leteckou činnost.
Výstavba zcela nového „kampusu“ pro české letouny F-35A se zatím předpokládá v severní části čáslavského letiště, zhruba v místech, kde je dnes umístěný rozptyl 212. taktické letky se zodolněnými úkryty pro letouny L-159. Výběr tohoto místa je poměrně logický, neboť splňuje nejen přísná bezpečnostní kritéria, ale zároveň co nejméně ovlivní dosavadní logistiku, vybudovanou primárně pro letouny JAS-39 v jižní části základny. Uvedené místo je navíc prakticky jediným prostorem čáslavského letiště, kde lze relativně bez problémů takto rozsáhlou stavbu uskutečnit, přičemž demoliční práce se dotknou prakticky pouze několika zodolněných úkrytů (ÚLů), jejichž stáří dosahuje téměř 50 let a dnes už jsou dávno za svou plánovanou životností.
Začátek stavebních prací na dánské základně Skrydstrup v roce 2020 a satelitní snímky celé základny před a po zahájení výstavby kampusu. Nový komplex pro letouny F-35A vyrůstá z protihlukových důvodů v místě bývalého jihozápadního rozptylu, tedy co nejdále od městské zástavby Skrydstrupu. Výhodou dánské základny oproti čáslavskému letišti je mnohem větší rozloha areálu, který se rozprostírá po obou stranách hlavní VPD. (zdroj: www.seznam.cz, RDAF a www.google.com)
Prověřovací studie možného umístění nemovité infrastruktury pro letouny 5. generace musí zároveň ověřit, zda bude celý kampus splňovat extrémně přísné požadavky na odstup v bezpečnostní vzdálenosti 100 m od dalších objektů letiště a především okraje pozemků ve vlastnictví Ministerstva obrany. Jak už bylo uvedeno, studie musí prověřit možnost realizace výstavby kampusu do konce roku 2030 za podmínky zachování provozu stávajících objektů leteckých pohonných hmot LPH, objektu technické letky OTL a zkušebny motorů (Hush House), včetně jejich obslužných komunikací, určených pro leteckou činnost. Během výstavby v letech 2028-2030 se totiž počítá s letovou činností strojů JAS-39 Gripen z objektů a prostorů v jihovýchodní části základny Čáslav, tedy prostoru ostré hotovosti QRA, hangárů oprav a uložení letecké techniky, provozní stojánky SOUTH atd. V rámci přípravy projektů výstavby kampusu na letišti Čáslav bude s jistotou využito zkušeností a doporučení partnerských zemí, již zapojených do programu F-35. Každý komplex F-35 je totiž realizován podle podobného vzorce Design, Build & Maintain (DBM), Česká republika si však vzala jako vzor přímo budovaný „F-35 Campus“ na dánském letišti Skrydstrup. Je tak velice pravděpodobné, že plánovaný komplex na čáslavském letišti bude vypadat velice podobně. Součástí kampusu pro letouny F-35 na čáslavské základně budou následující objekty:
1. Hangár údržby letadel, dílny a sklady
Mělo by se jednat o krytý pracovní prostor s celkovou plochou cca 1.438 m2, přičemž pracovní údržbový prostor bude mít k dispozici celkem 6 stání letadel (délka cca 110 m, šířka cca 27 m, výška cca 7 m). Samotná stání budou vybavena protipožárním systémem, součástí hangáru údržby budou rovněž dílny, sklady, technické a provozní části. Celý objekt bude muset být zabezpečen proti úniku kompromitujícího vyzařování, velikost obslužných ploch navazujících na skladovou a dílenskou část hangáru musí zároveň umožňovat provoz nákladních vozidel, manipulátorů a techniky pro údržbu.
2. Pilotní simulátor
Půjde o objekt nazývaný Special Access Program Facility (SAPF) se 4 kompletními pracovišti simulátorů a zázemím s technologiemi, včetně výkonné klimatizace pro každý simulátor, dále učebnami a briefingovou místností, šatnami a sklady pilotní výškové výstroje, včetně hygienického zázemí. Tato část infrastruktury musí splňovat vysoké bezpečnostní standardy USA a velmi důležité bude opět zabezpečení objektu proti úniku kompromitujícího vyzařování, což znamená, že budova simulátoru musí disponovat certifikovanou stínící komorou.
3. Sídlo pro dvě taktické letky
Půjde o společnou budovu v maximálně 3 úrovních (patrech) s kancelářskou a pobytovou částí, určenou jako administrativní stanoviště pro personál dvou taktických letek. Budova má disponovat šatnami a sklady pilotní výstroje, hygienickým zázemím, učebnami a briefingovými místnostmi, včetně zodolněného pracoviště bojových směn.
Designová agentura Burns&McDonnell zhotovila projekt kompletní rekonstrukce hangáru údržby pro letouny F-35A na Burlington Air National Guard Base s kompletním rozvodem všech potřebných technologií (vlevo). Na dalším snímku je Maintenance Hangar pro letouny F-35A na základně Hill Air Force Base v Utahu. (foto: Bryan Fairbanks, Burns & McDonnell a R. Nial Bradshaw, 75th Air Base Wing Public Affair)
Vizualizace hangáru údržby letadel a přidružených specializovaných pracovišť, včetně skladů materiálu či administrativní části. Součástí kampusu budou i účinná protihluková opatření. (zdroj: RDAF)
4. Krytá průjezdná stání pro celkem 20 letadel
Nově vybudovaná krytá stání neboli Flightline Aircraft Shelters (FAS) musí fungovat nejen jako klasické „garáže“, ale zároveň musí sloužit jako prostor pro předletovou či poletovou kontrolu a předepsané práce v rámci běžných checků. Předpokládá se vybudování dvou samostatných objektů, z nichž každý by měl pojmout deset letounů. Délka krytého stání pro jeden letoun bude cca 25 m a šířka cca 17 m. Průjezdná stání budou řešena ve dvojicích, oddělená mezilehlým servisním modulem, jenž bude obsahovat sociální zázemí, sklady, technické místnosti a vybavení pro připojení k produktovodu z blízkého skladu LPH. Stání budou vybavena výsuvnými vraty z obou stran, ventilací a ve směru výjezdu letounů budou boční stěny prodlouženy o 15 m dlouhou zvukovou bariérou. Celková šířka jednoho stání včetně zvukové bariery bude cca 40 m a vnitřní části stání a zvukové bariéry musí být obloženy materiálem pohlcujícím hluk. Velikost pohybových ploch, navazujících z obou stran krytých stání, musí umožňovat samostatný bezpečný pohyb letadel (letový provoz) a únosnost podlah ve stání a pohybových plochách musí vyhovovat letounu F-35A při maximální vzletové hmotnosti. Armáda zatím řeší, zda tato stání vybudovat jako zodolněný betonový kryt, nebo stavbu pouze z lehkých prvků odolných korozi. Každopádně všechna stání musí být vybavena protipožárním systémem a musí vyhovovat provozu leteckého motoru a vznikajícím vibracím.
5. Vnější zabezpečení objektů kampusu
Půjde o ochranné valy a náspy, jež budou součástí celého komplexu. Výška valů se zeminou po obvodu celého kampusu bude dosahovat až 7 m, zatímco výška protihlukové stěny na valu po celém obvodu kampusu má mít 6 m. Naopak výška vnitřního valu mezi objekty krytých průjezdných stání letounů dosáhne „pouze“ 4 m, ovšem výška protihlukové stěny na tomto valu má být až 7 m. Součástí celého kampusu bude oplocení vnitřního perimetru.
6. Parkovací plochy u kampusu
U kampusu se plánuje vybudovat parkoviště pro cca 200 osobních vozidel, jež však bude umístěno mimo celý komplex.
Už na základě dispozic obdobného komplexu na dánské letecké základně ve Skrydstrupu je poměrně jasné, že půjde stavebně o mimořádně rozsáhlý projekt. Odhadnout náklady na vybudování potřebné nemovité infrastruktury v „českém prostředí“ je samozřejmě poměrně obtížné, pokud by jsme ovšem chtěli vzít jako bernou minci náklady na výstavbu podobných objektů u západoevropských uživatelů, mohou v ČR dosáhnout částky minimálně 3 až 3,5 mld. Kč, s největší pravděpodobností však ještě více (armáda předpokládá, že celková částka za modernizaci čáslavské základny a výstavbu infrastruktury pro F-35 přesáhne 10 mld. Kč). Je totiž potřeba vzít do úvahy enormní nárůst cen stavebního materiálu v posledních letech, navíc celá rovnice s úvahou o ceně má stále řadu neznámých, jako například, zda celý projekt bude realizovat výhradně česká firma dle domácího projektu, nebo nějaké zahraniční konsorcium apod. Z českého pohledu by samozřejmě bylo ideální znát pro srovnání přesné náklady na vybudování podobného komplexu budov na polské základně Świdwin. Ta se stane domovem druhé letky polských F-35A a čeká ji rovněž kompletní rekonstrukce dráhových systémů plus výstavba potřebné infrastruktury. Bohužel polské ministerstvo obrany přesnou částku zatím nikde nesdělilo, respektive autorovi se ji nepodařilo dohledat.
Pokud se tedy podíváme více na „západ“, tak například výstavbu infrastruktury pro belgické stroje F-35 na základnách Florennes a Kleine Brogel získalo belgicko-nizozemsko-americké konsorcium, tvořené domácí společností Jan De Nul Group a designovými agenturami Arcadis (Nizozemsko) a Burns&McDonnell (USA). Jde opět o výstavbu na „zelené louce“ a celý kontrakt má dohromady hodnotu přibližně 600 milionů eur, tedy zhruba 300 mil Euro na jednu základnu. V případě komplexu na dánské základně Skrydstrup se náklady na výstavbu celého kampusu zdvojnásobily z původních 650 milionů DKK (87 milionů EUR) na 1,1 miliardy DKK (150 milionů EUR) v cenách z roku 2019. Důvodem je především rozhodnutí dánského ministerstva obrany o kompletní změně finálního umístění celého kampusu kvůli obavám z přílišného hlukové zatížení obyvatelstva v okolí základny Skrydstrup. Další vícenáklady si pak vyžádaly právě nadstandardní protihluková opatření kampusu, což se bude dozajista týkat i čáslavské základny. Porovnávat náklady na výstavbu belgického a dánského komplexu pro letouny F-35 je však velmi ošidné, protože samozřejmě neznáme přesnou komparaci obou kampusů, tedy zda byla například použita stejná stavební technologie (zodolněná železobetonová konstrukce či lehčí montovaná kovová konstrukce), zároveň neznáme rozsah nutných demoličních prací, stavebních úprav terénu, složitost napojení na stávající pohybové plochy, rozvody energie či produktovody a co všechno bylo do celkových nákladů započítáno. Zároveň je potřeba si uvědomit, že veškeré stavební práce při budování komplexu pro letouny F-35 bude muset vykonat stavební firma, jež musí získat bezpečnostní oprávnění od vlády Spojených států amerických.
Zda skutečně dojde k uskutečnění nejambicióznějšího akvizičního programu v historii Vzdušných sil AČR se snad dozvíme již v průběhu letošního podzimu. Každopádně v případě realizace investičního projektu s pracovním názvem „F-35 Campus LKCV“ konečně dojde po řadě let ke zlepšení pracovních podmínek pozemního personálu, jenž nebude tolik vystaven povětrnostním vlivům v zimních či letních měsících. Dalším pozitivem bude bezesporu snížení hlukové zátěže během letových akcí, respektive v průběhu spouštění a předletových kontrol, kdy tato činnost bude probíhat v krytém stání s protihlukovými prvky, zatímco doposud taková činnost probíhá na otevřené stojánce. Dalším benefitem by měla být mnohem větší provázanost činností obou taktických letek, což přinese zásadní rozdíl oproti současnému stavu, kdy si každá letka „hraje na svém písečku“. Každopádně s výstavbou celého komplexu se velmi předběžně počítá v letech 2027-30, tak aby se vše stihlo před příletem prvních letounů F-35 do České republiky.
Autor textu: Aleš Hottmar, czechairforce.com. Veškeré údaje obsažené v článku pocházejí z veřejně dostupných zdrojů. Technické specifikace projektu „F-35 Campus na LKCV“ jsou převzaty z veřejně dostupného dokumentu „Prověřovací studie možného umístění nemovité infrastruktury pro letouny 5. generace na LZ Čáslav“.
Celková vizualizace kampusu pro dánské letouny F-35A na základně Skrydstrup, jehož výstavba byla naplánována v letech 2020-2023 a k finálnímu dokončení by mělo dojít na podzim letošního roku, kdy se očekává přílet prvních strojů F-35A do Dánska. Takto nějak bude s největší pravděpodobností vypadat i komplex na čáslavském letišti. (zdroj: RDAF)
(úvodní ilustrační foto: Alex Nye Photographer, https://alexnyeart.com/ via Harper Construction Company, http://www.harperconstruction.com/)
zdroje:
V USA proběhla další jednání o podmínkách možného pořízení letounů F-35, autor Tiskové oddělení MO, https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/-v-usa-probehla-dalsi-jednani-o-podminkach-mozneho-porizeni-letounu-f-35-243195/
F-35 Campus Skrydstrup – INFORMATIONSMØDE Erhvervsarrangement i Frøs Arena Onsdag den 26. februar 2020
Contract for Belgian F-35 infrastructure goes to Belgian-Dutch-American consortium, https://www.belganewsagency.eu/contract-for-belgian-f-35-infrastructure-goes-to-belgian-dutch-american-consortium
Pris på F-35-hangar stiger og stiger: Bygningerne her koster nu 1,1 milliard kroner, autoři Mads Korsager Nielsen a Andreas Nygaard Just, https://www.dr.dk/nyheder/indland/pris-paa-f-35-hangar-stiger-og-stiger-bygningerne-her-koster-nu-11-milliard-kroner
Archív redakce czechairforce.com
Prověřovací studie možného umístění nemovité infrastruktury pro letouny 5. generace na LZ Čáslav
Stíhačky pro Česko nejmíň za 100 miliard, autor Oldřich Danda, https://www.novinky.cz/clanek/domaci-stihacky-pro-cesko-nejmin-za-100-miliard-40428934?utm_campaign=abtest222_hitovani_v_komentarich_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Stíhačky F-16 na Slovensku nebudú ani v roku 2024. Naď to považuje za obrovské zlyhanie, hovorí dokument ministerstva obrany, autor Peter Števkov, https://standard.sk/343483/stihacky-f-16-na-slovensku-nebudu-ani-v-roku-2024-nad-to-povazuje-za-obrovske-zlyhanie-hovori-dokument-ministerstva-obrany/
(aktualizace: 27. 4. 2023)
