Severské cvičení ACE 2023: České Gripeny se poprvé utkaly s F-35
Vůbec poprvé v historii Vzdušných sil AČR se mohli čeští stíhači zúčastnit jednoho z nejprestižnějších leteckých cvičení v Evropě, kterým je bezesporu severské Arctic Challenge Exercise, známější pod svou zkratkou ACE. Poprvé také měli čeští piloti unikátní možnost porovnat v reálném provozu své stíhačky JAS-39C Gripen s jejich možným nástupcem F-35A Lightning II, který by se po roce 2030 mohl objevit ve výzbroji AČR.
Cvičení ACE, která se od roku 2013 konají vždy jednou za dva roky, jsou součástí širší obranné spolupráce NORDEFCO (Nordic Defence Cooperation) mezi Finskem, Norskem, Švédskem a Dánskem, do které se v poslední době zapojují ve stále větší míře i další alianční či partnerská letectva. Letošní už šestý ročník se uskutečnil v termínu od 29. května do 9. června a vedoucím státem, odpovědným za cvičení v rámci severské spolupráce, se tentokrát stalo Finsko. V praxi to zároveň znamenalo, že celému cvičení velel plukovník Henrik Elo, zástupce náčelníka štábu Velitelství vzdušných sil Finska, a jako jeho zástupci byli určeni plukovník Carl-Fredrik Edström ze švédského letectva a plukovník Andreas Johansen z norského královského letectva.
Dvoutýdenní cvičení se létá ve vzdušném prostoru nebývalých rozměrů, kde lze téměř bez omezení realizovat všechny možné scénáře současného vedení leteckých operací za účasti ohromného množství letecké techniky, jejíž počet je pro středoevropské podmínky jen těžko představitelný. Už jen samotná pozvánka na toto prestižní cvičení je proto určitým privilegiem. A zatímco v roce 2021 účast českých stíhačů na ACE znemožnila tehdejší pandemická situace v ČR, letos si příslušníci čáslavské tygří letky vše vynahradili a při „Arktické výzvě“ uskutečnili celkem 50 letů s celkovou dobou strávenou ve vzduchu přes 90 hodin.
Jedno z největších leteckých cvičení v Evropě
Hlavní záměr cvičení ACE 2023 představoval výcvik a plánování společných leteckých operací typu COMAO, do nichž je zapojeno velké množství různých typů letounů, s důrazem na sladění taktiky vzdušného boje a spolupráci s ostatními jednotkami. Arktická výzva byla unikátní i počtem účastníků – z několika severských základen po dva týdny vzlétalo přibližně 150 kusů převážně taktických letadel, doprovázeno na zemi 2700 vojáky ze 13 států. To z něj učinilo jedno z největších leteckých cvičení v Evropě v letošním roce. Česká armáda vyslala pětici letounů JAS-39C Gripen a zhruba 40 příslušníků létajícího, pozemního a zabezpečujícího personálu z 21. základny taktického letectva v Čáslavi.
Vzhledem k počtům zastoupené techniky na ACE 2023 museli stíhací piloti během jedné letové mise koordinovat svou činnost s více než 50-ti dalšími letouny z přibližně osmi zemí, a přitom čelit protivníkovi, jenž disponoval ve vzduchu zhruba 30-40 stroji deseti různých typů, výkonů a operačních schopností. Po každé letové misi probíhalo velmi pečlivé vyhodnocení chování a jednání všech zúčastněných pilotů. Kromě samotného „vzdušného boje“ si stíhači procvičovali rovněž tankování ve vzduchu a v průběhu jednotlivých misí byli zároveň vystaveni aktivnímu „rušení“ komunikačních frekvencí, palubních radiolokátorů, či dalších elektronických systémů. Kromě nebezpečí ze strany vzdušných protivníků byly připraveny i pokročilé hrozby v podobě norských, německých, britských a amerických jednotek pozemní PVO, rozmístěných v oblastech Norrbotten a Västerbotten.
Obrovským benefitem cvičení ACE je možnost realizovat letové operace na obrovském prostoru a téměř bez jakýchkoliv omezení. Do cvičení se zároveň zapojují nejen důležité tankery či Awacsy, ale i další specializované platformy, určené k simulaci elektronického boje. To vše, v součtu s nasazením pozemní PVO, dokáže navodit co nejreálnější podmínky k výcviku. Na spodním snímku je nádherný pohled na „francouzskou“ stojánku ve finském Rovaniemi a za zmínku rovněž stojí, že oba piloti švédských Gripenů mají nasazen málo vídaný přílbový zaměřovač Cobra. (foto: Ilmavoimat)
Gripen proti F-35 – souboj generací
Piloti startovali ze čtyř různých leteckých základen ve třech zemích, konkrétně z Luleå-Kallax ve Švédsku, dále z letecké základny Ørland v Norsku a letišť Rovaniemi a Pirkkala ve Finsku. „Čeští stíhači působili z letecké základny v norském Ørlandu společně s domácími Nory, Italy, Holanďany, Američany, kteří létali s letouny F-35A Lightning II a s Belgičany s jejich staršími F-16MLU. Na stejné základně měly zázemí i tři americké tankery KC-135R a dva letouny NATO AWACS,“ prozradil jeden z českých účastníků cvičení, velitel kontingentu, major V. M.
Pro české stíhače tak bylo ACE 2023 unikátní příležitostí k procvičení spolupráce a interoperability mezi bojovými letouny 4. a 5. generace. Nejmodernější letouny 5. generace F-35A Lightning II totiž tvořily značnou část letecké techniky na ACE 2023: „Vůbec poprvé jsme ve vzduchu působili po boku i proti letounu F-35,“ prozradil major V. M. s tím, že provoz amerického letounu provázejí nejpřísnější bezpečnostní opatření a pro účastníky cvičení byla zorganizována odborná prohlídka zázemí letounu F-35A.
Zkušenosti a poznatky, získané z cvičných soubojů s F-35, budou bezpochyby tvořit cenné know-how pilotů čáslavské tygří letky. Právě možnost létat a kooperovat s nejmodernějšími aliančními stroji páté generace dala českým stíhačům názornou a neocenitelnou představu, jakým směrem se ubírají nejnovější trendy vzdušného boje a vedení komplexních leteckých operací. Tyto poznatky samozřejmě nelze z pochopitelných důvodů zveřejňovat, v obecné rovině však stále platí staré pořekadlo, že kdo první vidí, ten také první střílí. Ve scénářích BVR (Beyond-Visual-Range) tak vždy budou hrát prim detekční schopnosti, informační převaha a špičkové situační povědomí, které je pro podobné operace klíčové. A právě v těchto oblastech se projevuje převaha F-35 nad staršími letouny čtvrté generace, mezi které lze zařadit i české stroje JAS-39C/D, kterým se budeme zanedlouho věnovat v jednom z příštích článků.
Letouny F-35A prokázaly během většiny misí ACE 2023 svou dominanci na moderním bojišti díky informační a technologické převaze nad letouny starší generace. Řadu misí navíc odlétaly s instalovanými Luneburgovými čočkami. Zajímavostí norských strojů F-35A je instalované rozměrné pouzdro s brzdícím padákem. (foto: Ole Andreas Vekve / Forsvaret)
Zároveň to však automaticky neznamená, že by v některých scénářích nemohl nastat „kill“ F-35, už jen z toho důvodu, že při většině misí měly „pětatřicítky“ instalovány tzv. Luneburgovy čočky, které zvyšovaly možnosti detekce. Implementace letounu F-35 s nejnovějšími technologiemi do struktur aliančních letectev je navíc stále na začátku a evropská letectva teprve začínají tvořit operační postupy nasazení letounů F-35 v rámci svých ozbrojených sil. Letoun jako takový se navíc stále vyvíjí a výrobce postupně plánuje další upgrady jeho klíčových systémů, včetně motoru, radaru, senzorů detekce či prostředků elektronického boje, které stále nemusí vykazovat požadované parametry.
V této věci je určitě dobré zmínit i první „blízké setkání třetího druhu“ a mediálně známý případ ze 14. května 2021, kdy byla dvojice italských hotovostních strojů F-35A od 32° Stormo během svého prvního baltského deploymentu v Ämari vektorována k nekomunikujícímu ruskému letounu An-12. Vzápětí došlo k „zachycení“ obou italských strojů ruským Su-30SM (červená 82), vybaveného kromě raketové výzbroje i dvojicí rozměrných pouzder s aktivním rušičem Chibiny. Suchoj se dokázal k Italům poměrně rychle a nečekaně přiblížit, což není vzhledem ke kinematickým vlastnostem a schopnosti rychlé akcelerace u ruských typů Su-27/30/35 nijak překvapivé. Mnohem překvapivější je však nepotvrzená informace, že systémy vlastní ochrany italských F-35 údajně nedokázaly ruský Suchoj zavčasu detekovat.
Ať již tehdy palubní systémy italských strojů fungovaly korektně či nikoliv, na celý více než dva roky starý příběh se v poslední době nabalilo obrovské množství nesmyslů a celá událost se stala vítanou „story“ na ruské dezinformační scéně. Co je však asi nezpochybnitelné, že se italské F-35 nechaly v květnu 2021 vlákat do předem připravené akce a ruské letectvo využilo jedinečné příležitosti „ošahat“ si nejmodernější alianční stroj při jeho první misi v Pobaltí. Tomu by ostatně odpovídalo i použití konkrétního „bortu 82“, jehož domovská základna byla poměrně daleko od Pobaltí.
V Ørlandu byl umístěn i belgický kontingent se staršími letouny F-16AM. Ačkoliv jsou Belgičané v soubojích BVR limitováni relativně zastaralou výzbrojí v podobě raket AIM-120B, jejich piloti jinak používají moderní monokulární přílbové zaměřovače Scorpion. Ty využívají k určení polohy hlavy pilota opticko-inerciální systém HObiT, který snímá optickým senzorem pevné referenční body v kokpitu, což jsou ve skutečnosti malé kruhové reflexní štítky, nalepené na překrytu kabiny přímo nad hlavou pilota. (foto: Ole Andreas Vekve / Forsvaret)
Čeští piloti Gripenů si museli na rozdíl od Belgičanů vystačit jen se svým pověstným „umem a důvtipem“, neb ministerstvo obrany pro naše stíhače podobnou technologii nikdy v minulosti nepořídilo. Jinak veškeré mise ACE absolvovali čeští piloti Gripenů povinně v neoprenu, protože část operací probíhala i nad mořem. Černé držáky na zadní straně švédské přilby typu 116H2 pak slouží k zasunutí protizávaží při použití NVG. (foto: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
Tankery, Awacsy, rušičky a protivzdušná obrana
Létání bylo v průběhu ACE organizováno pět dní v týdnu ve dvou tzv. vlnách. Dopolední mise měly zaměření na společný výcvik s jednotkami ze stejné základny. Odpolední společné operace všech účastníků se konaly v rozsahu přibližně sta letadel taktických, transportních a podpůrných (AWACS, tankery, transportní stroje) a také za účasti dalších speciálních platforem, představujících například prostředky elektronického boje či systémy pozemní protivzdušné obrany.
„Cvičily se všechny druhy úkolů – působení proti vzdušným i pozemním cílům a protivzdušné obraně protivníka, doplňování paliva za letu i ostré střelby některých účastníků. Jednalo se o unikátní příležitost pro spolupráci bojových letounů čtvrté a páté generace,“ vyzdvihl severské cvičení velitel českého kontingentu major V. M.
Každopádně ACE 2023 představovalo pro všechny zúčastněné strany obrovský přínos a českým pilotům dalo unikátní příležitost vyzkoušet si reálnou kooperaci mezi nejmodernějšími aliančními letouny čtvrté a páté generace. Na druhou stranu však ukázalo i určité limity českého nadzvukového letectva, o tom však ale až příště v již avizovaném článku o českých Gripenech.
Gripeny se vydávaly z norského Ørlandu do všech misí cvičení ACE 2023 v klasické konfiguraci s dvojicí baků a registrem Sidewinderu. Určitou novinkou ve výbavě českých strojů je dvojice NATO Standard pylonů na závěsných bodech č. 2, které začaly být v průběhu května trvale instalovány na všech letounech JAS-39C/D z výzbroje AČR. Protože je Gripen pro příslušníky norského pozemního personálu stále určitou „exotikou“, bylo nutné uskutečnit krátké školení z bezpečnostních postupů pro případ možné havárie. (foto: Ole Andreas Vekve / Forsvaret a prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
(úvodní foto: Ole Andreas Vekve / Forsvaret)
(zdroj: článek „Arctic Challenge Exercise: České Gripeny se poprvé setkaly i utkaly s americkými F-35“, autor kapitánka Hana Havrdová, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/arctic-challenge-exercise:-ceske-gripeny-se-poprve-setkaly-i-utkaly-s-americkymi-f-35-244729/; archív redakce czechairforce.com)
