Po čtyřech letech armáda opustila stanoviště LZS v Bechyni
Armáda zajišťovala leteckou záchrannou službu v Jihočeském kraji na základě rozhodnutí Vlády České republiky od ledna 2017. Mandát byl ukončen poslední prosincový den loňského roku. Za dobu svého působení provedl Kryštof 13 více než 2100 vzletů, ošetřeno a transportováno bylo více než 1900 pacientů.
Provoz letecké záchranné služby zabezpečovali příslušníci 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích a Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády České republiky. O transformaci celého systému Letecké záchranné služby rozhodla v březnu 2016 vláda a přidělila Armádě České republiky druhé středisko Kryštof 13.
„Pro kbelskou základnu šlo o velmi náročný úkol. Na vojenském letišti v Bechyni jsme museli vybudovat nové zázemí, včetně výstavby mobilního hangáru, který kdysi sloužil u české vrtulníkové jednotky nasazené v Afghánistánu,“ vyjmenovává plukovník Martin Nezbeda, velitel kbelské základny. 243. vrtulníková letka musela přistoupit také k intenzivnímu výcviku dalších posádek tak, aby dokázala zajistit chod dvou středisek LZS současně.
„Zajištění provozu Letecké záchranné služby v Bechyni neznamenalo jen zajištění druhého stanoviště zdravotnickým vybavením, ale v přípravné fázi zajistit a rozšířit početní stavy lékařského i nelékařského personálu z armádního, ale i civilního prostředí, převážně jihočeské záchranky,“ vysvětlil plukovník Zdeněk Pašek, lékař a zároveň náčelník odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny. A v neposlední řadě se musel upravit i systém komunikace a interakce s krajským zdravotnickým operačním střediskem Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, který činnost Letecké záchranné služby řídí na základě vyhodnocení tísňových volání na linku 155, a zajistit spolupráci LZS na mezikrajské úrovni.
V prvním pololetí vojáci zajišťovali provoz jen v denních hodinách stejně jako předešlý provozovatel. Během této doby měli vojenští záchranáři na svém kontě 250 zachráněných lidských životů při 245 zásazích. Téměř u poloviny z nich se jednalo o případy velmi kritické. Po půlročním denním působení zahájili vojáci nepřetržitý čtyřiadvacetihodinový provoz. Přípravu na noční provoz zahájila armáda po čtyřech měsících provozu. Bylo potřeba zalétávat heliporty u nemocnic a vytipované plochy v Jihočeském kraji. Noční vyhledávání místa zásahu vyžaduje perfektní znalost terénu a dokonalou souhru celého záchranného týmu.
Posádku letecké záchranky tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra. Tři členové posádky se starají o bezpečnost letu, dva pečují o pacienty. Bíločervený Sokol, který v Jihočeském kraji působil, má řadu výhod. Především umožňuje operační schopnost v nejširším rozmezí klimatických podmínek v ČR, je schopen přepravit dva pacienty naráz a ve stroji je podstatně víc prostoru pro práci zdravotníků.
V současnosti se o provoz letecké záchranné služby v republice dělí armáda na stanovišti v Plzni-Líních, Policie ČR v Praze Ruzyni a osm středisek provozují soukromé firmy – šest firma DSA, dvě slovenský provozovatel ATE. Došlo k rozšíření provozu v nepřetržitém provozu na celkový počet šest stanovišť (Líně, Praha, Ostrava, Brno, Hradec Králové a České Budějovice).
Autor textu: kapitánka Zuzana Špačková, tiskový a informační důstojník 24. základny dopravního letectva
