České Gripeny budou v roce 2025 opět střežit nebe nad Islandem
Parlament České republiky nedávno schválil působení českých vojáků v zahraničních operacích v letech 2025 a 2026. Mezi schválenými operacemi je i zahraniční mise Air Policing na ochranu vzdušného prostoru Islandu, na níž se spojenecké země NATO periodicky střídají. Čeští stíhači budou službu Air Policing na Islandu zajišťovat s Gripeny v průběhu příštího léta a po devíti letech tak navážou na své tři předchozí mise, organizované v letech 2014 až 2016.
Alianční ochrana Islandu
Mise na ochranu vzdušného prostoru Islandu započala v roce 2008, kdy ji na základě žádosti představitelů islandské vlády, přednesené během summitu NATO v Rize v listopadu 2006, iniciovala a zaštítila Aliance. V září 2006 totiž z ostrova odlétly poslední stíhačky amerického letectva, které desítky let zajišťovaly ze základny v Keflavíku ostrou hotovost, neboť Island nemá vlastní letectvo. Důvodem pro obnovení ostrahy vzdušného prostoru Islandu byla zvýšená činnost strategických bombardérů Tu-95 vzdušných sil Ruské federace a námořních hlídkových a protiponorkových letounů Tu-142 námořního letectva Ruské federace, které využily nepřítomnosti amerických stíhaček a několikrát bezprecedentně vstoupily bez povolení do islandského vzdušného prostoru.
Nasazení k ochraně vzdušného prostoru Islandu nese označení ASICIPPN (The Airborne Surveillance and Interception Capabilities to meet Iceland’s Peacetime Preparedness Needs) a na letecké základně v Keflavíku se střídají kontingenty zemí NATO podobně jako v Pobaltí. Rozdíl je pouze v tom, že na Islandu se tato služba nedrží pravidelně a nepřetržitě jako v Pobaltí, ale alianční stíhačky jsou na ostrově rozmístěny zhruba třikrát do roka po dobu 3-4 týdnů. Od roku 2014 jsou v reakci na zhoršení vztahů mezi Ruskem a zeměmi NATO po anexi Krymu a vypuknutím konfliktu na východní Ukrajině všechny alianční letouny během působení z Keflavíku zařazeny do nepřetržité 24-hodinové ostré hotovostní služby QRA (Quick Reaction Alert), během níž jsou připravené k zásahu proti jakémukoliv narušiteli vzdušného prostoru Islandu.
Po devíti letech znovu do Keflavíku
V případě Vzdušných sil AČR půjde již o čtvrté nasazení českých stíhačů na Islandu, kteří zde působili v letech 2014 až 2016. Především poslední mise na Islandu měla pro taktické letectvo AČR i jednu důležitou premiéru, když byly české stíhací letouny na zahraniční misi vůbec poprvé vyzbrojeny kromě tradičního kanónu a střel krátkého dosahu AIM-9M Sidewinder navíc i raketami středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM. Podobnou výzbroj začaly alianční vzdušné síly používat k plnění úkolů ostrahy vzdušného prostoru až poté, co se přibližně v letech 2014-15 začaly na ruských hotovostních letounech Su-27 nečekaně objevovat kromě klasických raket R-73 i střely středního dosahu rodiny R-27.
Pro aktuálně plánovanou misi nad Islandem využije český kontingent letouny JAS-39C Gripen v počtu 4-5 kusů a do mise může zapojit podle schváleného mandátu až 95 vojáků. Hlavním cílem českého Air Policingu na Islandu bude opět zajištění dostatečného situačního přehledu a bezpečí v této důležité části vzdušného prostoru NATO. Tato mise je zároveň pro Vzdušné síly AČR vzhledem ke vzdálenosti a geografii Islandu mimořádně specifická a náročná, což si vyžádá pečlivou přípravu celého kontingentu.
V červnu 2024 navštívila česká delegace Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vedená 1. místopředsedkyní Věrou Kovářovou vojenskou části letiště Keflavík. Právě ta slouží jako základna aliančních jednotek, které se střídají v tzv. airpolicingu, neboli ochraně vzdušného prostoru Islandu. Delegace se tak měla možnost seznámit s úkoly airpolicingové mise a podmínkami na letecké základně, jíž v minulosti už třikrát využívali i příslušníci českého letectva, kteří zde budou plnit operační úkol v průběhu léta 2025. (foto: Ambasáda ČR v Oslo)
Zatímco v letošním roce plnili čeští stíhači operační úkol ochrany vzdušného prostoru našich východních sousedů nad krajinou „plochozemců“, už příští rok v létě je čeká nehostinný Island, kde navážou na své tři předchozí úspěšné airpolicingové mise. Nějaká vyhrocená setkání s Medvědy či Blackjacky se ovšem neočekávají, neboť strategické bombardéry ruských VKS jsou nyní „zaneprázdněny“ odpalováním raket na Ukrajinu. (foto: Milan Nykodým, 21. zTL Čáslav a 211. taktická letka)
(úvodní ilustrační foto: mjr. Ivo Kardoš, 211. taktická letka)
(zdroj: článek „Čeští letci budou v roce 2025 opět střežit vzdušný prostor Islandu“, https://mzv.gov.cz/oslo/cz/zpravy_a_udalosti/cesti_letci_budou_v_roce_2025_opet.html)
