Střídání stráží: Novým ochráncem českého nebe se stane F-35A
Ve středu 27. září schválila vláda Petra Fialy nákup 24 víceúčelových nadzvukových letounů páté generace F-35A Lightning II pro Vzdušné síly Armády České republiky, jenž v celkových nákladech dosáhne částky 149,7 mld. Kč. Pro české letectvo jde o zcela zásadní a přelomové rozhodnutí, které ovlivní podobu taktického letectva a v podstatě i celé armády na dlouhé desítky let dopředu. Zároveň se konečně jedná o dlouhodobé a koncepční řešení, umožňující skončit dosavadní dlouholetá provizoria.
Česká republika byla vůbec první zemí bývalého východního bloku, jejíž letectvo zavedlo do výzbroje letouny západních standardů a mohlo se tak naplno zapojit do aliančních cvičení a posléze i prvních zahraničních misí na ochranu vzdušného prostoru NATO. Zároveň je však potřeba si sebekriticky přiznat, že celý proces přechodu na západní techniku byl kvůli chybějícím financím u taktického letectva AČR ve výsledku značným kompromisem a nikdy nedosáhl plánovaných záměrů. Velmi dobře to ilustrují aktuální počty, skladba a možnosti použití současné výzbroje českého taktického letectva v reálném konfliktu. Podzvukové letouny L-159A nikdy nedosáhly původně požadovaných operačních schopností, zatímco pronájem pouhých čtrnácti Gripenů měl být vpravdě nouzovým a časově omezeným řešením.
Jenže z původně desetiletého provizoria je dnes už téměř dvacetiletý provoz, který v poslední době značně omezuje operační schopnosti českého „nadzvuku“. Obdobná situace je i s podzvukovými Alkami, které jsou po téměř 25 letech služby beznadějně zastaralé a jejich efektivní použití na středoevropském bojišti při konfliktu vysoké intenzity je v podstatě těžko představitelné. Aktuální rozhodnutí o nákupu 24 víceúčelových letounů páté generace F-35A je tak potřeba chápat především v tomto kontextu. V roce 2027 zároveň dojde k ukončení druhého pronájmu Gripenů a následně v letech 2028-2030 bude vyčerpán současný resurs u všech jednomístných L-159A, jejichž další provoz bez zásadní a nákladné modernizace MLU (Mid-Life Upgrade) v podstatě postrádá smysl.
Z těchto důvodů se ministerstvo obrany rozhodlo na základě doporučení armády pro radikální řešení a kompletní obnovu celého taktického letectva, které po roce 2035 budou tvořit pouze letouny F-35A, jež se tak stanou na několik desetiletí páteří našich vzdušných sil. Česká republika získá celkem 24 strojů v nejnovější variantě Block 4, která by měla řešit nejpalčivější problémy doposud létající flotily „ef pětatřicítek“. Z těch nejdůležitějších změn půjde o navýšení množství interně nesené munice, integrace nového radaru AN/APG-85 a instalaci upravené pohonné jednotky, která poskytne větší zálohu výkonu pro napájení řady nových a energeticky náročných systémů.
Letoun F-35 bude v následujících letech patrně nejrozšířenější platformou v evropském prostoru a pravděpodobně dosáhne ještě vetší rozšířenosti, než legendární „ef šestnáctka“ v 80. – 90. letech minulého století. Oproti tomu Gripen E bude zařazen pravděpodobně jen u švédského letectva v počtu pouhých 60 ks a samotný Flygvapnet jej bere pouze jako přechodový typ před zavedením úplně nové generace bojového letounu. I z tohoto důvodu zůstanou starší Gripeny C/D i nadále ve službě a zároveň projdou výraznou modernizací, při které získají řadu schopností novější generace JAS-39E. Samotný Gripen E určitě není špatným strojem, jeho vývoj se však neúměrně protáhl a uvedení do sériové výroby přišlo se značným zpožděním. Jeho nákupem by se tak české letectvo stalo v budoucnu opět určitým evropským exotem. (foto: Emma Le Rouzic, Etat-Major des armées a Sgt. Müller Marin, Força Aérea Brasileira)
První české F-35A opustí výrobní linku v texaském Fort Worthu v roce 2029 a následně zůstanou v USA, kde poslouží k výcviku úvodní skupiny českých pilotů a techniků. Polovina flotily, čili letouny pro jednu taktickou letku, budou vyrobené do roku 2031, kdy se rovněž počítá s příletem prvních strojů na čáslavskou základnu. Dosažení počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability) první letky českých F-35A se předpokládá na konci roku 2031. Další polovina flotily se vyrobí v letech 2032 až 2034 a půjde o letouny z výrobní linky v Itálii. Kompletní flotilu by tak AČR měla získat v roce 2034 a o rok později také dojde k dosažení plných operačních schopností FOC (Full Operational Capability) obou taktických letek na F-35.
Veřejně asi nejdiskutovanější otázkou jsou samozřejmě provozní náklady. V případě F-35A armáda předpokládá, že po roce 2034, kdy budou ukončeny veškeré splátky, dosáhnou roční náklady na provoz celé flotily výše cca 4,9 mld. Kč. Pokud tuto částku porovnáme s aktuálním stavem, kdy AČR platí za samotný pronájem Gripenů 1,7 mld. Kč ročně (při započtení nákladů na platy, palivo a vybavení v majetku ČR jde o cca 2,2 až 2,3 mld. Kč) a jestliže připočteme i veškeré náklady na platformu L-159, tak dnešní taktické letectvo AČR s 38 bojovými či cvičně-bojovými letouny vyjde ročně zhruba na 3,8 až 3,9 mld. Kč. Je tedy zřejmé, že navýšený obranný rozpočet by měl v budoucnu tento výdaj zvládnout.
Jeden důležitý údaj bohužel armáda zatím nesdělila, a tím je plánovaný roční nálet celé flotily F-35A. V současné době má AČR v případě čtrnácti Gripenů smluvně „nakontraktováno“ 2.100 hodin ročně a tento počet se v posledních letech daří vcelku úspěšně vyčerpat. Pokud vezmeme v potaz dřívější vyjádření představitelů vzdušných sil, že v případě F-35A bude možné díky pokročilým simulačním technologiím nalétat o cca 20% letových hodin méně, tak v přepočtu na 24 strojů se dá předpokládat roční nálet zhruba okolo 3.000 hodin. Jde však opravdu pouze o kvalifikovaný odhad a reálný nálet může být nakonec vyšší.
Nová infrastruktura v Čáslavi
Další často zmiňovanou otázkou je nutnost vybudování potřebné infrastruktury a navýšení počtu personálu, určeného k zabezpečení provozu celé flotily českých F-35. Čáslavská základna projde v následujících letech výraznou modernizací alianční infrastruktury, jejímž středobodem bude kompletní rekonstrukce všech dráhových systému. Pro trvalý provoz platformy F-35 však bude nutné vybudovat samostatný provozní, údržbový, logistický a výcvikový komplex, slangově nazývaný „kampus F35“, který by armáda chtěla mít hotový nejpozději v roce 2030. Půjde o zcela samostatný areál, jehož podoba bude zřejmě vycházet z obdobné stavby na dánské základně Skrydstrup, a v Čáslavi bude pravděpodobně situován v místě současného rozptylu 212. taktické letky.
Dánské stroje F-35A zajíždějí do specializovaných provozních krytů, které jsou součástí úplně nově postaveného komplexu na základně Skrydstrup. V návrhu tohoto „kampusu“ se patrně zhlédlo i české letectvo a je tak docela možné, že už za několik let vyroste na čáslavské základně obdobný areál s kompletním provozním, údržbovým a logistickým zázemím pro letouny F-35A, kterému budou dominovat protihlukové valy a stěny. (foto: Flyvevåbnet)
Ačkoliv letouny F-35A potřebují v celkovém součtu kvůli řadě pokročilých technologií o něco více podpůrného personálu, nežli je tomu u jednodušších strojů čtvrté generace, armáda zatím s nějakým dramatickým navýšením počtu příslušníků ILS nepočítá. Důvod je vcelku prostý, v případě letounů F-35 totiž bude čáslavská základna provádět pouze nejnižší stupeň údržby na úrovni O-level (Operational Maintenance Level), což přeloženo do srozumitelné řeči znamená, že české letectvo bude k F-35A potřebovat místo řady specializovaných profesí de facto pouze techniky, kteří budou schopni provádět údržbu v rámci běžné předletové přípravy či poletové kontroly a běžné servisní práce nejnižšího stupně, jako je výměna motoru, pneumatik apod. Veškeré vyšší stupně údržby, tedy úroveň I-level (Intermediate Maintenance Level) či nejvyšší D-level (Depot Maintenance Level) pak bude zabezpečovat specializované servisní středisko v Itálii.
Zda je to dobře či špatně ukáže až čas, každopádně zvolené řešení snad přinese více benefitů než problémů. Aktuálně si v případě Gripenů nebo L-159 dokážeme díky specializovaným pracovištím a vyškolenému personálu zabezpečit i střední údržbu těchto letounů, na druhou stranu systém údržby u JAS-39 a F-35 se v mnohém odlišuje. Ačkoliv má Gripen na svou dobu vzniku poměrně pokročilý diagnostický systém, jeho údržba je kromě klasických „Checků“ založena na středním stupni předepsaných prací po 200 hodinách, které si je čáslavská základna schopna zabezpečit vlastními silami. Nejvyšší stupeň údržby po 800 hodinách už zabezpečuje výrobce v Linköpingu, neboť je většinou spojen s různými upgrady či potřebnou výměnou různých agregátů či technologií. Všechny tyto stupně údržby jsou u Gripenu pevně svázané s časovými cykly. U F-35A je však systém údržby ještě pokročilejší a řada kontrol či výměn je spojena s reálným opotřebením na základě přesných údajů diagnostiky, tedy vyhodnocením zátěžového spektra a skutečným opotřebením konkrétního letounu.
Munice pro dosažení plných operačních schopností
Dalším ze široce diskutovaných témat je množství a skladba pořizované výzbroje pro české stroje F-35A. Tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v dalším připravovaném článku, proto nyní jen velmi krátce. Armáda k letounům pořizuje počáteční balíček munice, obsahující protiletadlovou (Air-to-Air) a protizemní (Air-to-Ground) výzbroj, který je dimenzovaný k dosažení plných operačních schopností v roce 2035 a v zásadě by měl umožnit plnění celého spektra požadovaných úkolů v úvodních letech služby. Součástí balíčku jsou primárně jak rakety středního dosahu AIM-120C-8 pro vzdušný boj za hranicí přímé viditelnosti, tak protizemní munice GBU-53/B StormBreaker, která bude představovat naprostou novinku v arzenálu AČR, umožňující protizemní údery na pohyblivé cíle v podobě odpalovacích zařízení balistických střel či systémů PVO za jakéhokoliv počasí a na velké vzdálenosti.
Často se také zmiňuje, že ČR v úvodním balíčku nekupuje tu nejsofistikovanější výzbroj, jako například protizemní střely AGM-158A JASSM. Zde je však potřeba si uvědomit, že v případě těchto střel s plochou dráhou letu a vlastním pohonem jde už v podstatě o výzbroj strategického určení, která se používá výhradně k úderům na vysoce důležité a vzdálené cíle (velitelská stanoviště, spojovací uzly, sklady munice), kterou je navíc nutné kvůli rozměrům zavěšovat externě. S pořízením podobné kategorie výzbroje se proto počítá až v letech 2035-40, kdy navíc bude k dispozici nová generace protiletadlové a protizemní výzbroje. Nakupovat proto už nyní obrovské zásoby současné munice pro F-35A, u které se po roce 2030 předpokládá její nahrazení novou generací, by tak nedávalo příliš smysl.
Hlavní protizemní výzbrojí českých F-35A se v prvotní fázi stane nejnovější generace klouzavých „malorážových“ pum SDB II (Small Diameter Bomb) typu GBU-53/B StormBreaker. Jejich obrovskou výhodou jsou malé rozměry a tím pádem možnost nesení až 8ks v interní pumovnici F-35 při zachování plných charakteristik Stealth, dále kombinovaný systém navedení na cil a schopnost zasahovat mobilní cíle na desítky kilometrů v závislosti na profilu letu a výšce odhozu. Jejich hlavním účelem v AČR bude ničení odpalovacích prostředků operačně-taktických střel či systémů PVO středního až dlouhého dosahu. Na snímku starší generace GBU-39 SDB I z výzbroje holandského letectva, kterou F-35A může rovněž používat. (foto: Sgt. Jan Dijkstra/Mediacenteum Defensie)
Alky s Gripeny skončí v roce 2035
Pořízení letounů F-35 zároveň znamená postupný konec všech Gripenů a L-159, které by měly definitivně dolétat v roce 2035. V případě švédských JAS-39C/D chce armáda prodloužit současný pronájem a o přesných parametrech nové smlouvy již MO intenzivně vyjednává se švédským státem. Podle zatím dostupných informací patrně dojde k navýšení roční ceny kontraktu zhruba o cca 30-40%, což armáda zdůvodňuje stářím strojů, vysokým náletem a potřebou vyšších nákladů na zabezpečení vysoké dostupnosti celé flotily.
Gripeny by zároveň měly projít ještě jednou modernizací a zároveň se stále počítá s dokoupením určitého spektra výzbroje. Její výběr samozřejmě ovlivní striktní požadavek na její budoucí použití v letounech F-35A. Z munice Air-to-Air se zatím hovoří o střelách AIM-120C-8, které budou na Gripeny integrovány s nejnovější softwarovou edicí MS20 Block2.2 a samotné Švédsko jich objednává pro své Gripeny na 250 kusů. V oblasti protizemní munice by pak mohlo jít o pumy GBU-49/B Enhanced Paveway II s duálním naváděním, které jsou standardní výzbrojí i na F-35 a českému letectvu by konečně přinesly schopnost protizemních úderů za všech meteorologických podmínek, což s klasickými GBU-12 nelze.
V případě Alek bude situace poněkud jiná, neboť polovina flotily z celkových 24 kusů ukončí provoz již v roce 2029. Půjde zcela určitě o jednomístné stroje L-159A, u kterých dojde k vyčerpání aktuálního resursu po nedávno dokončených předepsaných pracích PP16. Druhá polovina flotily, jež budou tvořit převážně spárky, pak dolétá v roce 2035. Z tohoto důvodu je zřejmé, že minimálně všechny dvoumístné stroje L-159T1+ a L-159T2 projdou v letech 2025-2027 dalšími předepsanými pracemi pro obnovení meziopravního technického resursu o dalších 2000 letových hodin, nebo 8 let provozu. O příslušné smlouvě už výrobce začíná vyjednávat s MO a zároveň řeší rozsah modernizace spárek. Prozatím se předpokládá, že dojde ke sjednocení obou verzí spárek a k drobnému upgrade, tak aby vydržely ve službě do požadovaného roku 2035.
Celý proces zavádění F-35A do výzbroje Vzdušných sil AČR bude pro armádu jako celek bezesporu obrovskou výzvou a půjde o mimořádně náročný proces. Na druhou stranu, české letectvo již zvládlo mnohem náročnější přechod ze sovětské výzbroje na tu západní a není důvod se domnívat, že nezvládne přechod z letounu čtvrté generace na nejmodernější pátou generaci. Každopádně nedávným rozhodnutím vlády o pořízení 24 ks strojů F-35A nic nekončí, ale naopak teprve začíná.
Novým králem českého nebe se stane víceúčelový letoun F-35A Lightning II s charakteristikami Stealth, který ve službě AČR postupně nahradí Gripeny a L-159. Zatímco útlum Alek začne již v roce 2029, Gripeny budou provozovány až do roku 2035, kdy rovněž dolétají poslední L-159. (foto: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
(úvodní foto: prap. Martin Král, 21. zTL Čáslav)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com; Generál Míka vysvětloval své tvrzení, že cena za F-35 bude nižší. Z dálnic se startovat nebude, autor Alex Švamberk, https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-politalk-general-mika-vysvetloval-sve-tvrzeni-ze-cena-za-f-35-bude-nizsi-z-dalnic-se-startovat-nebude-40444765; Budoucnost českého nadzvukového letectva zajistí letouny 5. Generace, https://mocr.army.cz/informacni-servis/f35/budoucnost-ceskeho-nadzvukoveho-letectva-zajisti-letouny-5–generace-246633/; Q&A k pořízení 24 letounů 5. generace pro řešení budoucnosti nadzvukového letectva Armády ČR, https://mocr.army.cz/informacni-servis/f35/q-a-k-porizeni-24-letounu-5–generace-pro-reseni-budoucnosti-nadzvukoveho-letectva-armady-cr-246630/)
