Pod hradbami Buchlova, náměšťské Venomy a Vipery cvičily v Kunovicích
Velitelství Vzdušných sil AČR v poslední době realizuje řadu výcvikových aktivit, jejichž cílem je zvýšení odolnosti jednotlivých prvků vzdušných sil v důsledku změn vyvíjejícího se bezpečnostního prostředí v Evropě. Jedno takové cvičení zaměřené konkrétně na rozptýlené operace organizovala v předposledním říjnovém týdnu 22. základna vrtulníkového letectva z Náměšti nad Oslavou a premiéru si při něm odbyly nové vrtulníky Venom a Viper, které působily z civilního letiště v Kunovicích na Slovácku.
Zkušenosti ze současných konfliktů jednoznačně ukazují, že síly dlouhodobě koncentrované na jednom místě jsou velmi snadným cílem nepřítele. Z tohoto důvodu armáda upravuje konkrétní postupy a výcvikové osnovy, jež reflektují například reálné zkušenosti z ukrajinského bojiště. V praxi to znamená, že Vzdušné síly AČR například začínají pravidelně trénovat tzv. rozptýlené operace, tedy schopnost plnohodnotně fungovat s leteckou technikou z jiných než domovských letištních ploch. Cvičení zaměřená na vedení bojové činnost ze záložních letišť s minimální infrastrukturou dle aliančního konceptu ACE (Agile Combat Employment) zahájilo české taktické letectvo již v loňském roce a letouny L-159A při nich působily například z civilních letišť v Českých Budějovicích a Mošnově. Zde se ověřovaly nejen schopnosti fungovat s vojenskou leteckou technikou z letišť s alespoň základní infrastrukturou a souběžně s civilním provozem, ale především schopnost přesunu pozemního zabezpečení či dalších podpůrných logistických sil v rámci tzv. letištního manévru.
Obdobný proces jako u taktického letectva samozřejmě probíhá rovněž u vrtulníkářů z Náměšti nad Oslavou, kteří během různých cvičení působí v posledních letech zcela běžně z FARPů ve vojenských výcvikových prostorech či jiných vyhovujících ploch. V prosinci 2024 se u 22. základny vrtulníkového letectva zároveň uskutečnilo neplánované cvičení, zaměřené na provedení tzv. letištní manévru a přesunu vrtulníků Mi-171ŠM od 222. vrtulníkové letky na blíže nespecifikovanou plochu, odkud následně vedly bojovou činnost. Stejně jako v případě taktického letectva i vrtulníkáři zároveň testují schopnost působit z civilních ploch s minimálním zázemím a infrastrukturou. Jedno takové cvičení se odehrálo koncem letošního října a čtveřice vrtulníků H-1 od náměšťské 221. vrtulníkové letky při něm v průběhu několika dnů působila z neveřejného civilního letiště v Kunovicích, jehož provozovatelem je známý český výrobce Aicraft Industries a.s.
Využití kunovického letiště pro vojenské účely zároveň není ničím úplně novým. Už v padesátých letech minulého století figurovala zdejší travnatá plocha jako záložní letiště pro útvary 34. bitevní letecké divize, vyzbrojené legendárními „kombajny“ Avia B-33. V letech 1961 až 1963 byla v Kunovicích vybudována zcela nová zpevněná betonová VPD o rozměrech 2000 x 30 m, která již umožňovala bezproblémový provoz proudové techniky a letiště tak i nadále figurovalo jako záložní plocha pro letecké útvary ČSLA. K reálnému použití však nakonec došlo až začátkem 80. let, když se tu v srpnu 1980 zkoušely vzlety a přistání letounů MiG-23BN od čáslavského 28.sbolp, jejichž piloti si v Kunovicích procvičovali operace na krátké a úzké dráze v rámci příprav na pozdější letecko-taktické cvičení z dálničního úseku Měřín v září 1980. V polovině 80. let pak Kunovice (volací znak „KORÁL“) figurovaly jako záložní plocha pro letouny MiG-21 od 8.slp, který se v roce 1984 přemístil z Mošnova na letiště Brno-Tuřany. Ke skutečnému provozu Jednadvacítek při LTC zde však podle dostupných informací nikdy nedošlo.
Dvojice víceúčelových Venomů působila v průběhu letových misí z Kunovic s volačkami „GHOST“ a s různou kombinací palubní výzbroje v podobě kulometů M240 ráže 7,62 mm, GAU-16/A ráže 12,7 mm nebo rotačních GAU-17/A ráže 7,62 mm. Zajímavostí je, že oba vrtulníky měly v průběhu cvičení odmontovaná pomocná dvířka nákladové kabiny. Detailní snímky palubních střelců jsou pouze ilustrační a pocházejí z nedávných ostrých střeleb. (foto: LKKU Photography a 22. zVrL)
Vipery s Venomy pod hradem Buchlov
Armáda o chystaném cvičení, jehož cílem bylo vyzkoušení tzv. rozptýlené operace, informovala v předstihu a okolní obce upozornila na zvýšený výskyt vojenské techniky v okolí kunovického letiště a s tím spojenou vyšší hlukovou zátěž. Samotné cvičení se plánovalo v termínu od pondělí 20. do pátku 24. října s tím, že k navážení logistického vybavení a pozemní techniky do areálu letiště dojde již v pátek 17. října. Armáda si pro působení v Kunovicích vybrala v podstatě jedinou možnou stojánku SOUTH, navíc společnost Aircraft Industries poskytla Armádě ČR pro tento účel vybrané prostory letiště s patřičným zázemím a výrazně podpořila celou aktivitu, která přispívá k posílení spolupráce mezi civilním a vojenským sektorem letectví.
Přelet vrtulníkové techniky na kunovické letiště se uskutečnil v úterý 21. října, kdy na letištní plochu pod hradem Buchlov dorazila dvojice bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a dva víceúčelové stroje UH-1Y Venom od 221. vrtulníkové letky. Ačkoliv armáda upozorňovala na možnou letovou činnost od 10 do 22 hodin, v průběhu každého letového dne se nakonec uskutečnily pouze dvě mise – jedna odpolední v čase od 15 do 17 hodin a jedna večerní s využitím NVG v čase 19 – 21 hodin. Konec října zároveň přichystal typicky podzimní a nevlídné počasí, kvůli kterému musela být nakonec jedna večerní mise zrušena.
Na cvičící vrtulníkáře se ve čtvrtek 23. října přiletěl letounem CASA C-295 podívat první zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Ing. Miroslav Hlaváč, kterému byly prezentovány operační schopnosti nových vrtulníků. Přestože armáda nesdělila přesný důvod výběru právě kunovického letiště, je vcelku nasnadě, že testování infrastruktury civilních letišť má svůj zásadní a hlubší význam, než by se na první pohled mohlo zdát. Pokud teď trochu odbočíme, tak například sousední Polsko po nedávném bezprecedentním narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony reagovalo přesunem bitevních a víceúčelových vrtulníků na svou východní hranici, kde mohou být efektivně nasazeny proti různým Šahídům, Geranům či Gerberám, na něž je neekonomické střílet drahé PLŘS středního dosahu.
Na tomto úkolu se podílí i česká vrtulníková jednotka SOATU se stroji Mi-171ŠM, dislokovaná přímo na východní hranici Polska a zabezpečující obranu východního křídla Severoatlantické aliance. Hlavní úkol české jednotky spočívá v posílení polských ozbrojených síl v jejich úkolech ochrany vzdušného prostoru a reálně jde o vyhledávání či případnou eliminaci dronů, které by mohly opět narušit polský vzdušný prostor. Přestože modernizované vrtulníky Mi-171ŠM disponují nadstandardním optoelektronickým vybavením a silnou palubní výzbrojí, mnohem ideálnější platformou na plnění podobných úkolů jsou bitevní vrtulníky AH-1Z Viper. Ty kromě moderní avioniky a špičkovému senzorickému vybavení disponují taktéž širokou paletou zbraní, jež mohou na bezpilotní cíle použít. Proti větším a rychlejším útočným dronům tak mohou nasadit jak samonaváděcí rakety AIM-9M Sidewinder, nebo levnější APKWS s laserovým navedením. Proti „polystyrenovým“ Gerberám či jiným menším dronům zase bohatě stačí palubní tříhlavňový rotační kanón M197 ráže 20 mm.
Aby bylo případné nasazení vrtulníků při aktivaci Národního posilového systému co nejefektivnější, je nutné je krátkodobě přemístit z domovské základny co nejblíže k exponované hranici ČR. A právě v těchto případech je ideální využít jakoukoliv infrastrukturu včetně civilních či aeroklubových letišť, z nichž by mohli vrtulníkáři po omezenou dobu působit. Letošní vyvedení vrtulníkového roje 221. letky na civilní letiště v Kunovicích proto není rozhodně poslední akcí podobného typu a vrtulníkáři AČR budou tyto výcvikové aktivity z civilních ploch patrně realizovat i v budoucnu.
Bitevní Vipery používaly hodně drsné volačky „HUNTER“ a v průběhu cvičení měly navěšené sedminásobné raketomety LAU-68F/A, prodloužené speciálně pro laserově naváděné rakety APKWS. Posádky vrtulníků 221. letky v poslední době výrazně pokročily s výcvikem a během letových akcí procvičují i nové procedury operačního použití, které jsou nesmírně důležité při vedení bojové činnosti z předsunutých FARPů či jiných záložních ploch. Jde jak o tzv. Hotrefueling, což je plnění paliva se spuštěnými motory a otáčejícími se rotory, tak nově i Hotarming, tedy doplnění výzbroje za stejných podmínek. (foto: LKKU Photography)
(úvodní ilustrační foto: 22. zVrL)
(zdroj: archív redakce czechairforce.com)
