Nácvik záchrany pilota po katapultáži kbelskou Mi-17 SAR
Komplexní výcvik pilotů taktického letectva AČR neprobíhá pouze v kokpitech bojových strojů, ale jeho nedílnou součástí je i schopnost být připraven na jakoukoliv eventualitu v případě katapultáže. V obecné rovině se jedná především o dovednosti pro přežití na nepřátelském území, chování při dopadu na vodní hladinu či správnou reakci na situaci při zachycení o strom během seskoku do zalesněného prostoru. A právě tuto poslední eventualitu procvičoval minulý týden personál čáslavské základny taktického letectva ve spolupráci s kbelskými záchranáři služby SAR a posádkou vrtulníku Mi-17 s tradiční volačkou „GASTON“.
Postupům a chování pilotů taktického letectva po nucené katapultáži je ve Vzdušných silách AČR věnována obecně velká pozornost a všichni piloti musí absolvovat nejen „oblíbený“ výcvik v padákové přípravě, ale především znát všeobecné zásady nouzového opuštění letounu za letu i na zemi, a způsoby použití záchranných systémů a prostředků daného typu letadla. Zároveň musí umět využít obsahu tzv. nouzové dávky, umístěné v kokpitu (pilot v Gripenu na dávce sedí, v Alce je součástí opěradla), která při letu na padáku visí pod pilotem na 4 metry dlouhém lanku. Nouzová dávka je vybavena čidlem, které rozpozná přítomnost vody a okamžitě spustí samonafukovací systém záchranného člunu.
V okamžiku, kdy je pilot nucen opustit stroj a ocitá se na zemi nebo ve vodě, je totiž odkázán pouze na materiální vybavení, které má s sebou a hlavně svou schopnost ho rychle a bezchybně využít. Dovednosti získané při výcviku mu mohou následující situaci velice ulehčit, nebo mu i zachránit život. Piloti AČR zároveň podstupují přezkoušení ze speciálního výcviku v přežití, který zahrnuje všeobecné zásady „fungování“ v terénu za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci, bez ohledu na roční dobu. Největší důraz v této oblasti je samozřejmě kladen na činnost pilota po dopadu na nepřátelské území, kde mu hrozí bezprostřední nebezpečí a tento výcvik je zaměřen na skryté přespání či rozdělání ohně, nebo dlouhý přesun k místu vyzvednutí záchrannou jednotkou.
Další důležitou činností je schopnost poradit si při dopadu na vodní hladinu. Dopad do vody a následující činnosti jsou o to důležitější, jestliže se jedná o ledovou vodu některých ze severních moří a oceánů. K vybavení pilotů taktického letectva AČR, plnících úkoly nad hladinou oceánů nebo jejich přeletů, proto patří suchý neopren, jenž mají piloti oblečen místo kombinézy pod anti-G oblečením. Tento neopren dokáže prodloužit schopnost přežití v ledové vodě o cca 20 minut. Těsně před dopadem na hladinu vody se pilotovi automaticky nafukuje záchranný člun, jenž je součástí nouzové dávky a obdobným systémem je vybavena i vesta pilota s nafukovacím límcem, který se aktivuje v kontaktu s vodou. Piloti českých Gripenů jsou pro větší pravděpodobnost kontaktu s vodní plochou (zahraniční mise a cvičení) odesíláni do speciálního vojenského zařízení ve Švédsku, kde absolvují výcvik v tzv. flumu. Jedná se o bazén s protiproudem, kde jsou jim simulovány různé povětrnostní vlivy (bouřky, déšť, vítr, chladná voda) a stresové situace (tma, hluk, psych. tlak).
Další důležitou činností v rámci Vzdušných sil AČR je nácvik záchrany pilotů, kteří po katapultáži uvízli na stromě v hustém lesním porostu. Ten se realizuje ve spolupráci s Leteckou pátrací a záchrannou službou AČR, která je obecně známa pod mezinárodní zkratkou SAR (Search and Rescue). Záchrana pilota uvízlého na stromě má totiž svá specifika a postupy, při kterých přijdou vhod i lezecké dovednosti a práce s lanem při spouštění pilota ze stromu. Pro piloty taktického letectva AČR jde zase o cennou zkušenost a praktickou ukázku toho, jak se v podobné situaci zachovat a jakým způsobem postupovat, tak aby nedošlo ke zbytečnému zranění při pádu ze stromu.
Zatím poslední takový nácvik, zaměřený přímo na záchranu pilota po katapultáži, s následným dopadem do zalesněné oblasti, se uskutečnil v pondělí 24. dubna v zalesněném prostoru severního okraje Železných hor, nedaleko Chvaletic. Cílem bylo procvičit jak záchranné systémy a postupy pilotů, ale zároveň konkrétní spolupráci se záchranným týmem kbelské SARky. Samotné nalezení a následné vyzvednutí pilota měla na starosti posádka vrtulníku Mi-17 od 243. vrtulníkové letky s volacím znakem „GASTON 15“, která je na podobné mise určená. Posádka Gastona musela nejprve vyhledat místo dopadu pilota, jenž s ní navázal spojení pomocí nouzové radiostanice a záchrannému týmu upřesnil svou polohu pomocí GPS, a ve finále aktivovanou signální flérou oranžové barvy. K uvízlému pilotovi se následně za pomoci palubního jeřábu dostala dvojice záchranářů, kteří museli nejprve pilota uvízlého na stromě spustit za pomoci lan a postroje bezpečně na zem. Zde byl stabilizován a uložen na nosítka, na kterých následně došlo k vyzdvižení na palubu vrtulníku.
K účelům pátrací a záchranné služby SAR využívá kbelská 243. vrtulníková letka kromě menších strojů W-3A Sokol, zařazených primárně ve službě u Letecké záchranné služby LZS, právě větší stroje Mi-17. Ty prošly v letech 2018-2021 výraznou modernizací avioniky pro splnění podmínek Eurocontrol a zároveň u nich došlo k instalaci řady nových prvků, výrazně zlepšujících plnění úkolů SAR. Jde především o instalaci nového palubního jeřábu Breeze-Eastern HS29900-59 s nosností 600 liber (272 kg) s integrovaným hákem Tyler a stupačkou pod bočními dveřmi pro lepší nastupování. V přední části trupu byl dále instalován povětrnostní radiolokátor ART-2000 od společnosti Bendix King a nové je i uchycení světlometu SX-16 „Nightsun“ amerického výrobce Spectrolab Inc.
Služba SAR, kterou poskytuje AČR ve formátu 24/7/365, je rozhodně na vysoké úrovni a vrtulníky se záchrannými týmy jsou kdykoliv připraveny pomoci tam, kde je třeba.
Záchrana pilota uvízlého na stromě je poměrně specifická záležitost a vyžaduje od záchranného SAR týmu například pokročilé lezecké schopnosti. Pilot zároveň musí umět správně použít vybavení nouzové dávky letounu. Ta obsahuje v mírových podmínkách například návleky na nohy plus rukavice (slouží k udržení tepla), tři konzervy (proviant, výbava pro přežití a hořlavý gel jako palivo), halogenovou baterku, signální fléry oranžové barvy, svíčky, krém proti komárům, zápalky s delší dobou hoření, signální zrcátko, pletenou čepici, izometrickou fólii, stroboskop a záchranný člun. K tomu je potřeba připočíst osobní vybavení v kapsách kombinézy, jež se skládá z nouzové radiostanice, lékárničky, vody v plastových lahvičkách, nože, GPS, kompasu, nádoby na vodu, maskovacího krému, infračerveného majáku a baterky. Nouzová dávka pro válečný stav je pak doplněna o několik položek potřebných pro přežití v přírodě po delší dobu a osobní zbraň. (foto: 211. taktická letka)
Kbelská „SARka“ plní s vrtulníky Mi-17 velmi rozličné úkoly a je schopná zásahu téměř v jakémkoliv terénu, včetně vysokohorského. Koncem března tak „GASTON 41“ vypomáhal při výcviku kynologické brigády Horské služby ČR v Krkonoších nedaleko lokality Výrovka pod Luční horou (1.555m nad mořem). (foto: Jan Kostík, HZS Praha via 24. zDL Praha-Kbely)
(úvodní ilustrační foto: Jiří Kolínský)
(zdroj: oficiální FB profil 21. zTL Čáslav; archív redakce czechairforce.com; Bakalářská práce – Speciální výcvik létajícího personálu v AČR, autor prap. Pavel Mucha)
