Brazilský KC-390 v Praze, pořídí AČR střední transportní letouny?
V uplynulém týdnu navštívil Českou republiku transportní letoun KC-390 Millennium známého brazilského výrobce Embraer, který k nám přilétl z mezinárodního aerosalónu v Dubaji s krátkou zastávkou v Aténách. Ačkoliv rozhodně nejde o první předváděcí akci tohoto letounu v ČR, nynější poněkud překvapivá návštěva dává tušit, že ministerstvo obrany zřejmě zahájilo zcela nezávazný předakviziční proces, známý jako „marketingový průzkum trhu“.
Pořízení středních transportních letadel připomíná v případě AČR „NeverEnding Story“ a řeší se v podstatě posledních 20 let. Asi nejblíže měla česká armáda k zavedení letounu podobné kategorie koncem roku 2009, kdy byl téměř dokončen proces obstarání použitých letounů KC-130R z USA. Tento kontrakt však těsně před podpisem poslala k ledu nová americká administrativa, která navýšila výslednou cenu, jíž ministerstvo obrany tehdy nebylo schopno akceptovat.
Následující roky pak potřebu nákupu kapacitně větších strojů s vyššími výkony, než jsou standardně používané Casy C-295M, nikdo příliš neřešil. Až teprve koronavirová krize či potřeba akutního převozu záchranářů do poničeného Bejrútu znovu otevřela diskuzi na toto téma. Asi poslední kapkou pak byla náhlá evakuace z afghánského Kábulu, která sice dopadla pro kbelskou dopravku velkým úspěchem, zároveň však jasně ukázala limity dopravního letectva AČR. Většina států totiž evakuační operaci prováděla s velkými taktickými transportními letouny kategorie C-17A/A400M či C-130, kde se na pohodlí evakuovaných osob příliš nehledí a tyto stroje jsou schopny přepravit na velkou vzdálenost nepoměrně větší množství materiálu či osob, než malé dvoumotorové stroje C-295/C-27. Zároveň jsou zcela běžně vybaveny systémy vlastní ochrany či balistickou ochranou, což zvyšuje šance na přežití v případě nepřátelské střelby.
Třetí dopravní Airbus, neboli od velkého A330 zpět na zem
Právě vyhodnocení nedávné operace v Afghánistánu přimělo českou politickou reprezentaci ke změně názoru a úvahám nad pořízením většího dopravního či transportního stroje. Podle informací publikovaných známým leteckým publicistou Tomášem Souškem v článku „Úspěšná evakuace z Kábulu“, otištěného v L+K 11/2021 se koncem léta na ministerstvu obrany reálně ověřovala i možnost nákupu velkého dopravního stroje kategorie A330, který by umožnil přepravu až 200 osob na vzdálenost 12.000 km.
Ve své podstatě megalomanský plán by však přinesl spíše více problémů než užitku, neboť armáda by téměř s určitostí nedokázala takový velký stroj dostatečně efektivně využívat a jeho provoz a především údržba by zatížily už tak napjatý armádní rozpočet. O dalších „drobnostech“ jako nemožnosti provozovat takto velký letoun s maximální vzletovou hmotností přes 200 tun z malého kbelského letiště s krátkou dráhou ani nemluvě. Malé Vzdušné síly AČR prostě nelze srovnávat s velkými letectvy typu Velké Británie, Francie, Německa či Španělska a je tedy vůbec otázkou, zda nové vedení MO bude v podobném záměru vůbec pokračovat.
První z dvojice v loňském roce objednaných Airbusů A321 LR, určených pro německou Luftwaffe, krátce po nástřiku finálního nátěru a barevných doplňků v lakovně výrobce v Hamburku. Letoun zatím používá dočasnou registraci D-AVXU a v německém letectvu bude provozován s označením 15+10, přičemž nahradí nedávno vyřazený Airbus A310 „Kurt Schumacher“ létající s registrací 10+23. Verze A321 Long Range s max. doletem 7.800 km vychází z klasického A321neo a v německém letectvu bude moci používat až 18 různých konfigurací interiéru, určeného pro přepravu 136 až 163 cestujících, zatímco v konfiguraci MEDEVAC bude moci přepravit šest těžce nemocných pacientů za využití jednotky PTU, nebo 12 středně nemocných či zraněných osob. (foto: Bundeswehr)
Samozřejmě pořízení třetího dopravního stroje jako doplněk k již provozovaným A319CJ není rozhodně od věci, mělo by se však jednat o letoun velikosti maximálně A321. Ostatně dva letouny této kategorie plánuje v příštím roce zařadit do výzbroje sousední Německo, kde nahradí pomalu dosluhující A310. Navíc kbelskou dopravku a speciálně vládní letku bude mnohem více pálit spíše absence menšího VIP bizjetu, kdy po vyřazení obou Jaků 40 a Challengeru musí pro účely přepravy ústavních činitelů používat transportní Casy s cestovním modulem a sedačkami, což je opravdu naprosté provizorium.
Zatímco nápad pořízení dopravního stroje kategorie A330 je tedy spíše z říše snů, akvizice většího transportního stroje se zadní rampou je mnohem reálnější. A jak ukazuje nedávná návštěva KC-390 Millennium v ČR a jeho předváděcí akce na 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích, armáda tuto věc zřejmě myslí opravdu vážně a začíná sbírat potřebné informace v rámci tzv. nezávazného marketingového průzkumu trhu.
Hercules, Millennium či Atlas? Toť otázka
AČR má v podstatě čtyři možnosti, jak se dostat k letounu podobné kategorie. Tou první je vydat se „polskou“ cestou a pořídit například starší letouny C-130H z USA či o něco novější C-130J, jež plánuje vyřadit britská RAF. Provoz starších a použitých letounů samozřejmě skýtá určitá rizika spojená s údržbou a náklady na modernizaci, plus nelze ani počítat s tím, že by Česká republika dostala Herculesy z USA doslova za hubičku jako nedávno Polsko, které je věrným a spolehlivým spojencem USA v Evropě. Na druhou stranu by se tak otázka přepravních kapacit vyřešila za rozumných akvizičních nákladů na příštích cca 15-20 let.
Další možností je vydat se „německou“ cestou a objednat úplně nové stroje KC-130J či C-130J-30 Hercules, což je již finančně podstatně dražší záležitost. Každopádně Hercules je i přes stáří své koncepce stále absolutní sázkou na jistotu a jeho pořízením by AČR určitě nešlápla vedle. Ještě existuje druhá „německá“ cesta a tou je sdílení transportních kapacit v rámci mnohonárodní jednotky MNAU (Multinational Air Transport Unit), využívající velkokapacitní letouny A400M Atlas německé Luftwaffe. Tímto projektem našeho souseda by se AČR dostala k přepravním schopnostem velmi výkonného stroje, který dokáže pojmout rozměrný náklad o max. hmotnosti až 37 tun. Sdílené kapacity však mají svá přirozená úskalí, jež se vynoří na povrch právě v případě krizových situací. Myšlenka, že by letectvo velikosti VzS AČR přímo provozovalo letouny A400M je z finančního pohledu poměrně nereálná, jedinou a čistě teoretickou možností by mohl být nějaký obdobný model spolupráce a provozu po vzoru společné francouzsko-německé jednotky s C-130, dislokované ve Francii. Podobný plán by si však vyžádal mnohem podrobnější právní a odbornou analýzu.
Pořízení osvědčených Herculesů je v podstatě sázkou na jistotu, neboť jde v dnešní době stále o jeden z nejspolehlivějších a nejoblíbenějších transportních strojů. Na druhou stranu, jeho přepravní schopnosti sice budou znamenat pro AČR určitý posun kupředu, ale ne nijak zásadní. Rovněž letové výkony jsou dané koncepcí C-130 a veškeré lety do vzdálených oblastí budou časově náročnější než v případě proudových strojů. (foto: Lockheed Martin)
Podstatně větší přepravní schopnosti než má Hercules nabízí Airbus A400M Atlas, jenž v poslední době slaví i stále větší exportní úspěchy a rozhodly se pro něj například Kazachstán či Indonésie. Z pohledu AČR však už jde zřejmě o příliš velký stroj, určený zároveň pro strategickou přepravu, jehož provoz rozhodně nebude levný. Navíc jej stále trápí provozní problémy a různé „dětské nemoci“, ostatně jeden z nedávných příspěvků na oficiálním twitterovém účtu Luftwaffe, uvedený ve zdrojích, je poměrně výmluvný. (zdroj: Airbus)
Poslední možností je pak akvizice moderního brazilského KC-390 Millenium. Tento letoun sice nikdy nedosáhne takového rozšíření a obchodního úspěchu jako legendární Hercules, na druhou stranu nabízí díky odlišné koncepci přeci jenom vyšší výkony a rozhodli se pro něj už dva evropští uživatelé. Jeho pořízení by navíc podpořilo domácího výrobce Aero Vodochody, který se podílí na produkci některých částí pro brazilský Embraer. No a samotné Vzdušné síly AČR by navíc získaly i platformu schopnou doplňovat palivo letounům JAS-39 Gripen, ostatně v této roli jej plánuje využívat i Maďarsko. Každopádně příslušníci kbelské 24. základny dopravního letectva si mohli nedávno letový prototyp KC-390 registrace PT-ZNG velmi podrobně prohlédnout a seznámit se s jeho užitnými a letovými vlastnostmi.
Samotný letoun do ČR přilétl, jak už bylo uvedeno, z aerosalónu v Dubaji, konaného na mezinárodním letišti Ál Maktúma a po krátkém mezipřistání v řeckých Aténách dorazil v sobotu 20. listopadu okolo 15:44 hod. na letiště Václava Havla v pražské Ruzyni. V pondělí 22. listopadu pak krátce po 9. hodině „přeskočil“ na nedalekou 24. základnu dopravního letectva v Praze-Kbelích, kde po zhruba 10 minutovém letu přistál na RWY24. Předvedení ve Kbelích si nenechali ujít ani zástupci Ministerstva obrany včetně náměstkyně pro řízení sekce průmyslové spolupráce Radky Konderlové či vedení společnosti Aero Vodochody v čele s ředitelem Viktorem Sotonou. Z letiště ve Kbelích se odpoledne uskutečnil jeden hodinu a půl trvající předváděcí let pro zástupce VzS AČR a ministerstva obrany, při kterém se letoun pohyboval převážně v okolí letecké základny v Čáslavi na letové hladině 24.000 feetů (cca přes 7.000m). Krátce po 16. hodině pak KC-390 opětovně „přeskočil“ na ruzyňské letiště a odtud se v úterý 23. listopadu v dopoledních hodinách vydal k přeletu do Portugalska.
Ministerstvu obrany může při vyjednávání s brazilských výrobcem hrát do karet i nedávné překvapivé rozhodnutí velení brazilského letectva, které po dlouhých a neúspěšných jednáních s Embraerem jednostranně snížilo počet objednávek tankovacího a transportního KC-390 Millennium z 28 strojů na pouhých 15 ks. Brazilský státní rozpočet je totiž extrémně postižen pandemií Covid-19 a původní objem zakázky si prostě nemůže dovolit. Pro Embraer jde o těžkou a bezprecedentní ránu od vlastního státu, která se bude ještě velmi dlouho hojit. Je tedy určitá šance, že by MO ČR mohlo vyjednat zajímavé podmínky pro dodání cca 2-3 ks, jež by významnou měrou navýšily přepravní možnosti celé AČR a České republiky obecně. Ve srovnání s mnohem menší turbovrtulovou Casou jsou přepravní schopnosti brazilského letounu téměř trojnásobné a podle vyjádření armády by měl nový KC-390 být schopen přepravit i KBVP Pandur II.
Akvizice moderního Embraeru však zároveň obnáší i určitá rizika. Ve srovnání s Herculesem jde o úplně novou a zatím provozně nepříliš odzkoušenou a odladěnou platformu, která si své místo na celosvětovém trhu stále hledá. A nedávné drastické snížení počtu objednaných a tím pádem i reálně vyrobených strojů se může pochopitelně projevit na budoucí schopnosti výrobce implementovat důležité upgrady, nebo na servisní podpoře celé platformy zahraničním uživatelům, což by mohlo vést k dražší údržbě a tím pádem vyšším provozním nákladům. Tato rizika programu KC-390 musí vzít ministerstvo obrany rozhodně v potaz, neboť je otázkou, zda se brazilský výrobce se současnou nepříznivou situací dokáže v budoucnu úspěšně vyrovnat.
Každopádně jak celá anabáze s pořízením středního transportního stroje pro AČR nakonec dopadne ukážou až následující měsíce a především směřování nového vedení MO, které může být nakloněno třeba úplně jinému řešení.
Brazilský KC-390 Millennium reg. PT-ZNG během pondělní předváděcí akce na 24. základně dopravního letectva v Praze-Kbelích. Představitelé ministerstva obrany a příslušníci kbelské dopravky si mohli letoun podrobně prohlédnout, nebo prodiskutovat řadu věcí s jeho posádkou a zároveň se účastnit i jednoho předváděcího letu v okolí čáslavské základny. Brazilský stroj poskytuje oproti zvažovaným Herculesům přeci jenom vyšší výkony a větší přepravní možnosti, na druhou stranu jde stále o novou a provozně ne zcela vyzkoušenou platformu, s čímž musí AČR ve svých úvahách počítat. (foto: 24. zDL Praha-Kbely, www.army.cz)
(úvodní ilustrační foto: Sgt. Batista, Força Aérea Brasileira)
(zdroj: archív czechairforce.com; https://mobile.twitter.com/ArmadaCR/status/1463791059364896772; https://www.facebook.com/ArmadaCeskerepubliky/; https://uk.flightaware.com/live/flight/PTZNG/history/20211110/1515Z/LGAV/OMDW; https://www.radarbox.com/data/registration/PT-ZNG; https://mobile.twitter.com/Team_Luftwaffe/status/1458041734122905603)
