Kbelské Casy podpořily noční výsadkovou operaci nad Polskem
Téměř 500 polských a českých výsadkářů nedávno uskutečnilo noční výsadkovou operaci nad polským výcvikovým prostorem Drawsko, jež byla součástí širšího mezinárodního cvičení výsadkových vojsk Swift Response 2024. Samotný seskok příslušníků chrudimského 43. výsadkového pluku nad záložním letištěm Ziemsko s následnou taktickou přepravou posil a materiálu do místa zasazení pak tradičně podpořila kbelská dopravka s dvojicí transportních letounů CASA C-295MW.
Každoroční cvičení aliančních výsadkových vojsk Swift Response patří vůbec k největším svého druhu v Evropě a operační prostor cvičení se rozprostírá v podstatě od Pobaltí po Balkán. Cílem je prověřit nejen rychlou reakci Severoatlantické aliance na jakoukoliv formu agrese proti členským zemím, ale zároveň procvičit realizaci složitých mnohonárodních výsadkových operací. V letošním roce bylo Swift Response součástí širších aliančních manévrů pod kryptonymem Steadfast Defender 2024, což je vůbec největší cvičení kolektivní obrany NATO za poslední desetiletí, do kterého se zapojilo přibližně 90.000 vojáků ze všech 32 aliančních zemí. Samotného cvičení Swift Response 2024 se pak ve výsledku účastnilo na 13.000 vojáků ze 17 zemí, přičemž alianční plánovači připravili celkově šest velkých výsadkových operací v různých částech Evropy – Polsku, Švédsku, Rumunsku, Estonsku a Moldavsku.
Polsko-Česká výsadková operace v Drawsku
V posledních letech jsou tradičním účastníkem Swift Response rovněž jednotky AČR, primárně zastupované příslušníky 43. výsadkového pluku z Chrudimi či posádkami transportních letounů CASA C-295 ze 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích. Chrudimští výsadkáři působí na tomto cvičení pokaždé v sestavě polské 6. výsadkové brigády (Brygady Powietrznodesantowej) z Krakova, se kterou chrudimský útvar udržuje dlouhodobě nadstandardní spolupráci. A zatímco při loňském ročníku cvičení realizovali čeští a polští výsadkáři společnou výsadkovou operaci nad Estonskem, letos je čekala podobná akce pro změnu v oblasti severozápadního Polska. Nad vojenským výcvikovým prostorem Drawsko (Centrum Szkolenia Bojowego Drawsko) se totiž odehrála jedna z operací Swift Response 2024, během které zde seskočilo na 500 polských a českých výsadkářů. Jejich úkolem bylo podle předem připraveného scénáře obsazení místního letiště Ziemsko-Oleszno a poté zajištění prostoru u jezera Zły Łęg, který měli výsadkáři udržet až do příchodu polských mechanizovaných jednotek.
V podvečerních hodinách došlo v prostoru Centra bojového výcviku Drawsko k vysazení speciální průzkumné skupiny, jejímž hlavním úkolem je zabezpečení prostoru výsadku pro příjem hlavních sil. Průzkumníci 6. výsadkové brigády tentokrát seskočili z paluby polského letouny CASA C-295M v relativně nízké výšce 2.000m a nemuseli tak použít specializovanou výškovou výstroj. (foto: kpr. P. Strzałka, szer. D. Cisło)
Podobné výsadkové operace v rámci konceptu „Joint Forcible Entry“ mají svůj jasně daný průběh a na jejich počátku je vždy nepozorované zasazení speciální průzkumné skupiny PGA, nazývané slangově „Pathfinders“, jejíž příslušníci mohou provést seskok HALO/HAHO na padácích typu křídlo ve značné vzdálenosti od cíle a nepozorovaně doplachtit až na plochu zájmového letiště, kterou následně prozkoumají a připraví pro hlavní výsadkovou operaci. Během akce v Drawsku nakonec průzkumníci skupiny PGA (Połączona Grupa Awangardowa) ze 6. výsadkové brigády skákali pouze z výšky asi 2.000 metrů, takže nemuseli používat kyslíkové přístroje. Jejich hlavním úkolem bylo provést průzkum nepřátelských sil v oblasti, kde mělo následně dojít k vysazení hlavních síl.
Pozdě večer 7. května proběhla na polském letišti Kraków-Balice příprava a naložení hlavních výsadkových sil, složených z jednotek polské 6. výsadkové brigády a českého 43. výsadkového pluku, jejichž příslušníci uskutečnili výsadkovou operaci v oblasti Drawsko na severozápadě Polska. Samotný seskok nad plochou letiště v Ziemsku-Olesznu se uskutečnil v noci před druhou hodinou ranní za podmínek omezené viditelnosti. (foto: kpr. P. Strzałka, szer. D. Cisło)
Noční seskok a obsazení letiště Ziemsko
Hlavní výsadková operace byla spuštěna 7. května ve večerních hodinách, kdy přímo na plochu letiště Ziemsko-Oleszno seskočilo z výšky 300m téměř pět set výsadkářů polské 6. výsadkové brigády a českého 43. výsadkového pluku. Samotnou výsadkovou operaci zabezpečily především polské transportní letouny C-130E Hercules z 33. Bazy Lotnictwa Transportowego v Powidzu a CASA C-295M z 8. Bazy Lotnictwa Transportowego na letišti Kraków-Balice, které podpořila dvojice českých strojů CASA C-295MW z kbelské 242. transportní a speciální letky. Česká dopravka měla původně nasadit čtyři Casy, nakonec si však „chrudimáci“ museli vystačit alespoň s dvojicí wingletových mašin. Většina výsadkových sil se soustředila na letišti v Krakově, menší část ale nastoupila do letadel na „střední“ základně (pravděpodobně šlo o Powidz), která je blíže k výcvikovému prostoru Drawsko.
Za AČR se do cvičení Swift Response 2024 zapojil nejen chrudimský 43. výsadkový pluk, ale rovněž kbelská dopravka s dvojicí letounů CASA C-295MW a jednotka 252. protiletadlového oddílu ze Strakonic. Transportní Casy participovaly nejen v samotném výsadku nad Drawskem, ale v dalších hodinách se zapojily i do přepravy posilových prostředků výsadkářům, kdy přímo na letiště Ziemsko dopravily střední minomety Expal MX2-KM ráže 81mm, nebo šestikolky Bombardier 6×6 ATV. Samotnou ochranu obsazeného letiště Ziemsko-Oleszno pak zabezpečili strakoničtí protiletadlovci s komplety RBS-70NG, umístěnými na okrajích letištní plochy. K průzkumné činnosti okolí letiště chrudimští výsadkáři používali i bezpilotní prostředky RQ-12 Wasp. (foto: Armáda ČR)
Po ovládnutí letiště Ziemsko zde začaly přistávat další transportní letouny s posilami a vybavením. Výsadkáři obdrželi například minomety Antos, terénní vozy HMMWV a protitankové zbraně Spike. Do Ziemska přiletěly také vrtulníky W-3W Sokol a Mi-17 z 25. Brygady Kawalerii Powietrznej s domovskou základnou v Leczyci, které poskytly výsadkářům potřebnou palebnou a přepravní podporu. Některé Mi-17 totiž do Drawska přepravily v podvěsu 23mm protiletadlové kanóny ZU-23-2. Výsadkové jednotky si samozřejmě mohou vzít určitou část výstroje a techniky s sebou a „shodit“ ji pomocí kontejnerů CDS (Container Delivery System). Během Swift Response 2024 však chtěly cvičící jednotky vyzkoušet různé varianty přepravy materiálu.
Podle scénáře měli polští a čeští výsadkáři v pátek 10. května převzít oblast u jezera Zły Łęg a poté ji předat obrněným a mechanizovaným jednotkám, mířícím k Drawsku. Tímto krokem byla ukončena „polská“ část cvičení Swift Response a zároveň to znamenalo začátek dalšího velkého cvičení pod kryptonymem „Immediate Response 24“, kde se v hlavní roli představily jednotky 12. mechanizované divize ze Štětína, podporované 1. obrněnou brigádou a dalšími jednotkami z USA a Velké Británie.
Záložní letiště Ziemsko v Drawsku prošlo v roce 2022 potřebnou rekonstrukcí, což umožnilo následné zásobování výsadkářů transportními letouny, navíc parametry jeho dráhových systémů a velikost stojánek umožňují přistání i velkokapacitních transportních strojů kategorie A400M či C-17A. V průběhu 24 hodin tak byl vytvořen letecký most primárně mezi Krakovem a Drawskem, během kterého v rámci „Tactical Air Landing Operation“ polské letouny C-130E Hercules, CASA C-295M, M28 Bryza přivážely výsadkářům další posily. Díky přistání amerického C-17A Globemaster III v Ziemsku mohla být do prostoru výsadkové operace přepravena i technika tzv. „těžké“ roty z 18. výsadkového praporu, vybavená vozidly HMMWV. (foto: kpr. P. Strzałka, szer. D. Cisło)
(úvodní ilustrační foto: Radim Koblížka, LKMT Spotters)
(zdroj: článek „Desant pod osłoną nocy“, autor Łukasz Zalesiński, https://www.polska-zbrojna.pl/home/articleshow/41684?t=Desant-pod-oslona-nocy; archív redakce czechairforce.com)
