Dvoumístné Alcy procházejí revizí PP2000 a modernizací
Vzdušné síly AČR původně se zavedením dvoumístné verze L-159 vůbec nepočítaly. Až teprve první roky služby ukázaly, že zavedení dvoumístné „spárky“, určené k přeškolení a výcviku mladých pilotů bude přeci jenom nutné. Po téměř deseti letech od zavedení do služby začínají dvoumístné Alcy procházet první revizí PP2000 a zároveň jsou modernizovány na standard L-159T1+.
Cílem pořízení letounů dvojího řízení bylo zvýšení bezpečnosti a především efektivity výcviku pilotů taktického letectva se zaměřením na zvládnutí techniky pilotáže letounu s průhledovými (HUD) a multifunkčními displeji (MFD) mladými piloty s nízkým náletem a malými praktickými zkušenostmi z ovládání letounu L-159. První dvoumístné verze Alcy pro Vzdušné síly AČR začaly vznikat až v roce 2007. Armáda se nakonec rozhodla především z finančních a časových důvodů ke konverzi na standard T1, namísto nákupu nových L-159B. Cílem článku není podrobná monografie dvoumístné Alcy, takže jen velmi stručně a zjednodušeně. Konverze spočívala ve výrobě nové skořepiny přední části trupu až po přepážku č. 37 s dvoumístným pilotním prostorem, a dále výrobě nového překrytu kabiny a systému odhozu překrytu při katapultáži. Ocasní část se SOP, křídla, VOP, motor, podvozek, avionika a většina agregátů se použily z původního jednomístného stroje. Z další jednomístné Alky bylo nutné použít některé palubní přístroje, část avionických systémů a především druhou vystřelovací sedačku. Rozdíl ve vybavení oproti jednomístným strojům byl především ten, že „Téčko“ nemělo instalovaný palubní radiolokátor Grifo-L a systém vlastní ochrany RWR typu Sky Guardian 200. Stejně tak vybavení pilotních prostorů bylo poměrně spartánské a například v přední kabině byl instalován pouze jeden MFD typu Honeywell s plochou 4×4 palce.
Jako první byly v letech 2006 až 2007 modifikovány stroje 6067 a 6069, k jejichž konverzi se použily letouny 6016*, respektive 6035**. O významu dvoumístných „Téček“ se nejlépe vyjádřil bývalý velitel 21. zTL v Čáslavi, plk. gšt. Petr Lanči:
Velkým přínosem jsou pro nás nové dvoumístné alky verze L-159T1. I když jsme totiž měli k dispozici moderní trenažér a v letadlech kvalitní záznamové zařízení, přece jen hrozilo, že si piloti budou upevňovat některé nesprávné návyky, protože je na některé chyby nikdo včas neupozorní. Ve spárce může instruktor reagovat okamžitě, což má mnohem větší efekt než pozdější rozbor letu u videa.
Samotná pilotáž je u obou verzí prakticky stejná. Někdo říká, že je verze T1 lehčí a tudíž létá lépe, ale já osobně rozdíl nepociťuji. Pilot se ale musí přizpůsobit chudšímu kokpitu. Na „áčku“ jsem zvyklý třeba při předletových úkonech využívat obou multifunkčních displejů, takže když mám k dispozici jen jeden, trvá mi procházení check-listů o něco déle.
Poznámka* – Alca “6016“ je od roku 2014 umístěna na podstavci v muzeu 22. zVrL v Náměšti nad Oslavou.
Poznámka** – V roce 2005 byl L-159A “6035“ poškozen během přistání v Čáslavi, letoun neopraven, celkový nálet pouhých 65 hodin, nyní na podstavci v areálu letiště Čáslav.
Téčko “6071“ zachycené na jižní stojánce v Náměšti nad Oslavou během cvičení Flying Rhino 2009, tedy ještě před dodáním k EADS/CASA v rámci kontraktu na letouny Casa C-295M. Po návratu zpět do ČR byl přečíslován na “6077“. Pod odklopeným krytem na přídi je krásně vidět prázdný prostor v místě, kde jsou u jednomístných L-159A bloky radaru Grifo-L. Téčko zde má například instalované dva videorekordéry. (foto: Aleš Hottmar)
V roce 2007 následovala modifikace dalších dvou strojů evidenčních čísel 6071 a 6072, k jejichž úpravě byly použity jednomístné letouny 6033***, respektive 6027. Oba dvoumístné stroje však 30. listopadu 2010 přelétly do španělské Sevilly k EADS-CASA v rámci kontraktu mezi firmami EADS, Omnipol a Ministerstvem obrany ČR, kdy se 5 letounů L-159 směnilo za jednu Casu 295M. Armáda však dvoumístné Alcy nutně potřebovala k výcviku a proto jako náhradu nechala v roce 2010 modifikovat další dva stroje evidenčních čísel 6046 a 6047. V rámci kompenzace za nesplnění závazků smlouvy o nákupu C-295M byly nakonec obě „Téčka“ vráceny zpět do ČR. Nejprve dorazil v červenci 2012 pozemní cestou letoun 6072, v srpnu 2013 se pak vrátil druhý stroj 6071. V březnu 2013, respektive v červenci 2014 se oba letouny vrátily zpět do provozu, ovšem s jinými evidenčními čísly na trupu. Z důvodu jejich vymazání z rejstříku jim byly přiděleny úplně nová evidenční čísla 6077 a 6078. V roce 2015 po podepsání kontraktu na dodání Alcy do Iráku byl Vzdušným silám odebrán stroj 6069 (nyní s registrací IQAF-5901), čímž se počet dvoumístných L-159 ustálil na počtu 5 ks, které jsou v současnosti ve výzbroji 213. výcvikové letky v Čáslavi.
Poznámka*** – Letoun “6033“ byl v roce 2005 poškozen na stojánce v Čáslavi při srážce s druhým L-159, nyní používán k výcviku na LKCV při mimořádných událostech.
“6078“ s volacím znakem „PLUTO“ vzlétá dne 21. srpna 2017 z pardubické dráhy 27 při odletu techniky 21. zTL zpět do Čáslavi po ukončení výluky a dvouměsíčního pobytu na pardubickém letišti. Závažné mimořádné události se naštěstí „Téčkům“ vyhýbají a asi nejzávažnějším případem poslední doby byla nechtěná úprava na verzi kabriolet, neboli odpadnutí překrytu kabiny ve výšce 3500m v červnu 2016. (foto: Aleš Hottmar)
Po osmi letech provozu začínají první modifikovaná Téčka procházet první velkou revizí v Aeru Vodochody, označovanou výrobcem jako PP2000. Ta se realizuje buď po nalétání 2000 letových hodin, nebo uplynutí dobové životnosti 8 let. Jako první prošel touto revizí letoun 6067, který byl zároveň modernizován na standard, neoficiálně označovaný jako L-159T1+. Tento stroj byl vyrobený v Aeru Vodochody jako L-159A s výrobním číslem 156067, armáda si jej převzala 29. září 2003 a následně zařadila k 32. zTL v Náměšti nad Oslavou. Zde se ale příliš dlouho neohřál, protože je už v průběhu října a listopadu 2003 v souvislosti se značnými škrty v armádě, a následným „odsunem“ všech L-159 z Náměšti, přelétnut do Čáslavi a zařazen k tamější 212. taktické letce. V roce 2006 je jako nevyužitý vybrán k modifikaci na dvoumístnou verzi T1. Do této modifikace nalétal pouhých 251 letových hodin. Po úpravě na T1 a jeho převzetí armádou dne 12. října 2007 mu bylo počátkem listopadu 2010 aplikováno nové výroční zbarvení na SOP k příležitosti 10 výročí provozu L-159 ve Vzdušných silách AČR. V prosinci 2015 je přelétnut k výrobci do Vodochod k provedení revize PP2000, do té doby nalétal jako dvoumístný 505 letových hodin. Modernizace na standard T1+ v rámci revize spočívá v celé řadě věcí. Asi na první pohled nejviditelnější změnou je černě zbarvený kokpit obou pilotů včetně sedaček VS-2, který je nyní plně kompatibilní s brýlemi NVG. V rámci této úpravy došlo mimo jiné instalací pozičních, antikolizních a formačních světel, kompatibilních s NVG, kterých bylo zakoupeno celkem 5 sad pro všechny dvoumístné Alcy. Vzhledem k nákupu nového výškového vybavení pro piloty L-159, které je realizováno v rámci programu FMS (Foreign Military Sales), a jehož součástí jsou i nové letecké přilby HGU-55 amerického výrobce Gentex corp., bude konečně možné zahájit výcvik v použití brýlí nočního vidění u taktického letectva. Přilby série HGU-55 totiž umožňují připevnění brýlí nočního vidění typu AN/AVS-9, které jsou standardním noktovizním prostředkem nočního vidění, pracující na principu zesilování jasu světla.
Zdaleka nejvýznamnější úpravou verze T1+ je však opětovná instalace radaru Grifo-L italského výrobce FIAR (Fabbrica Italiana Apparecchiatture Radoielettriche – dnes Leonardo) do přídě letounu. Grifo-L je vícefunkční pulsní dopplerovský radar pracující v pěti režimech vyhledávání vzdušných cílů (Air-to-Air) se schopností sledovat až osm cílů, a čtyřech režimech pro vzdušný boj (Air Combat). Maximální dosah radaru je udáván hodnotou 39nm (přes 70km). Pro údery na pozemní a námořní cíle (Air-to-Ground) má celkem devět režimů. Instalaci radaru na stroji 6067 lze z vnějšího pohledu jednoduše poznat podle větracích otvorů na obou krytech hned za radomem, v místě bloků elektroniky radaru Grifo. Původní „Téčko“ má ve stejném místě instalovány dva videorekordéry pro záznam letu z kamery HUD a kryty za radomem nemají větrací otvory. Modernizován byl zároveň i tzv. „mission system“ a dále se hovoří o náhradě starých MFD o rozměru 4 x 4 palce čtveřicí nových displejů 5 x 7 palce, čímž by se kabina měla přiblížit standardu L-159T2. Letoun nakonec získal i nový nátěr, který je oproti původnímu nepatrně světlejší. Revize byla dokončena v květnu a v červnu si jej převzala zpět 213. letka. Opravený stroj lze poznat nejen podle evidenčního čísla a nového nátěru, ale především podle černě zbarvených záhlavníků sedaček VS-2.
První L-159T1 “6067“ po revizi přistává na dráhu 22 letiště v Mošnově během příletů na Dny NATO 2017. Letoun má na vnitřních pylonech zavěšeny tzv. „pádla“, neboli cvičné zbraňové kontejnery SUU-5003/A pro použití raket CRV 7 a pumiček BDU-33B. Za řízením „Téčka“ je mladý příslušník 213. výcvikové letky z Čáslavi, npor. Tomáš G., který se na Alcu přeškolil na jaře roku 2017. (foto: Aleš Hottmar)
Jako další byly v září 2017 přelétnuty do Vodochod k revizi PP2000 dva stroje 6077 a 6078, které mají být dokončeny koncem srpna, respektive září 2018. V červenci 2018 by měl být do Vodochod přelétnut letoun 6047, jehož dokončení se předpokládá za 12 měsíců a jako poslední projde revizí PP2000 v termínu prosinec 2018 až listopad 2019 letoun 6046. V této době by už měla 213. výcviková letka disponovat třemi plnohodnotnými letouny L-159T2, které jsou v současné době modifikovány v Aeru Vodochody z jednomístných strojů evidenčních čísel 6028, 6031 a 6038, a které by měly být dodány koncem roku 2018. Tím se výcvik mladých pilotů u 213. letky dostane na zcela novou úroveň a umožní celkovou změnu v koncepci přechodu na nadzvukové Gripeny. Na ty přecházejí od loňského roku první piloti, kteří mají zkušenosti pouze s letouny L-39C/ZA a L-159T1. Cíl tohoto „experimentu“ je zřejmý, urychlit přechod mladých pilotů na JAS-39 vynecháním „povinného“ kolečka služby na L-159A u 212. letky, a tím omladit letový personál na Gripenech, jehož věkový průměr je oproti jiným jednotkám letectev NATO poměrně vysoký. A nové letouny L-159T2 by tomuto kroku měly významně pomoci. Na druhou stranu to znamená definitivní konec posledního mohykána v českém letectvu, typu L-39ZA Albatros.
Dvoumístná Alca s volacím znakem „PLUTO 33“ vzlétá z čáslavské dráhy 31 k podvečerní misi, během níž bude mladý pilot 213. výcvikové letky „pilovat“ přiblížení na dráhu letiště v Brně-Tuřanech (LKTB). Téčko “6046“ bude poslední, které projde v roce 2019 revizí PP2000 v Aeru Vodochody. (foto: Aleš Hottmar)
(úvodní foto: Aleš Hottmar)
(zdroj: vlastní archív, registr smluv https://smlouvy.gov.cz/ , simulátor letounu Aero L-159 Alca http://kuknamys.cz/ , Aero Vodochody a.s. www.aero.cz, www.flightgear.ch , článek Tomáše Souška „Aero L-159 ALCA – letoun, který posunul české letectvo o velký kus vpřed“ http://vztlak.net , článek „Letounu L-159 u Kolína odpadl kryt kabiny, bitevníky několik dní nelétaly“ na Idnes.cz https://zpravy.idnes.cz , článek Jana Čadila „Modernizace i oslavy – čáslavská 21. zTL v roce 2018“ LK 12/2017)
