AktualityCvičeníOstré střelbyTechnika

Ample Strike 2024: od fiktivních scénářů k reálným operacím

V první polovině září se v České republice uskutečnil už jedenáctý ročník mezinárodního cvičení Ample Strike, do kterého se zapojilo více než 500 vojáků ze 14-ti aliančních zemí. Cvičení bylo opět primárně zaměřeno na sladění činnosti předsunutých leteckých návodčích JTAC s osádkami letounů a vrtulníků, přičemž letošní premiérou bylo provedení tzv. letištního manévru a působení čtveřice L-159 z civilního letiště v Českých Budějovicích. Nečekanou výzvou letošního cvičení byly zároveň rozsáhlé povodně, které zasáhly Českou republiku a kvůli kterým armáda přešla od fiktivních scénářů k reálným záchranným operacím. Důležitou roli při nich sehrál americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper, který v prvních dnech podporoval cvičící vojska a následně pomáhal monitorovat oblasti postižené povodněmi.

Ačkoliv je každý ročník cvičení Ample Strike zaměřen především na výcvik týmů leteckých návodčích JTAC/FAC (Joint Terminal Attack Controller/Forward Air Controller) a jejich sladění činnosti s osádkami leteckých prostředků a pozemních vojsk, každé cvičení se vyznačuje vždy něčím novým a ani v pořadí jedenáctý ročník v tomto směru naštěstí nevybočoval, i když by mohlo jít po tolika letech už o určitý stereotyp. Zatímco předchozí ročníky Ample Strike byly vždy neodmyslitelně spjaty s vrtulníkovou základnou v Náměšti nad Oslavou, kvůli probíhajícím úpravám a modernizaci infrastruktury by však tentokrát 22. zVrL nebyla schopna cvičícím účastníkům poskytnout odpovídající zázemí a roli hostitele tak převzala čáslavská 21. základna taktického letectva.

Dalším problémem, se kterým se museli plánovači vypořádat, byl malý počet letecké a vrtulníkové techniky, kterou měla cvičící vojska letos k dispozici. Řada předem oznámených účastníků totiž svou účast nakonec odvolala kvůli plnění důležitějších operačních úkolů. Šlo především o zástupce amerického letectva, kteří měli s letouny F-16 z italského Aviána podpořit cvičící vojska a zároveň trénovat na čáslavské základně procedury Hot Pit, čili doplnění paliva a munice na stojánce při běžícím motoru. Svou účast nakonec odvolali i další zahraniční účastníci, mezi kterými byli američtí vrtulníkáři se stroji AH-64D Apache z Německa, nebo příslušníci italského vojskového letectva s bitevními vrtulníky A-129 Mangusta či slovenské letectvo s jedním L-39ZAM Albatros.

Slabší byla bohužel i účast domácích Vzdušných sil AČR, zapříčiněná hned několika důvody. Asi tím nejzásadnějším je, že 221. vrtulníková letka s novými stroji AH-1Z Viper a UH-1Y Venom stále nedosáhla počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability), navíc u letky byly v termínu cvičení plánovány ostré střelby ve VVP Libavá. Sesterská 222. vrtulníková letka je pro změnu zaneprázdněna plněním zahraniční mise v polském Powidzu, kde má dislokovánu trojici vrtulníků Mi-171ŠM a poměrně velkou část personálu. Na cvičení Ample Strike nebylo možné nasadit ani letouny JAS-39C/D Gripen 211. taktické letky, které právě procházely další aktualizací na nejnovější softwarovou edici. Letošní cvičení tak de facto zachraňovali „Alkaři“ z 212. taktické a 213. výcvikové letky s podzvukovými L-159, dále němečtí stíhači s letouny EF2000 od TLG-74, kteří létali ze své domovské základny v bavorském Neuburgu, plus civilní kontraktoři a zahraniční vrtulníkáři z Rumunska a Litvy.

 

Letištní manévr s krycím názvem BUDVAR

Jednou z největších premiér letošního cvičení Ample Strike 2024 byl jednoznačně letištní manévr, v rámci kterého čtyřčlenný roj podzvukových útočných letounů L-159A ALCA procvičoval letové operace z civilního letiště v Českých Budějovicích, které bylo dlouhé roky domovem pro 1. stíhací letecký pluk „Zvolenský“ a odkud armáda definitivně odešla na konci roku 2005.  Šlo po dlouhých 32 letech o první podobnou akci českého taktického letectva, která vychází ze zkušeností z aktuálního konfliktu na Ukrajině. Poslední letecko-taktické cvičení (LTC) s vyvedením na záložní letiště se totiž uskutečnilo již v roce 1992, kdy se letouny MiG-29 z výzbroje tehdejšího žateckého 11. slp přemístily na záložní letiště Blatná-Tchořovice.

V rámci letištního manévru přistála na civilním letišti v Českých Budějovicích čtveřice L-159A, které po celou dobu cvičení působily z východní provozní stojánky u rozptylu bývalé 1. letky 1. slp, která měla ve výzbroji Migy-23ML. Pro zabezpečení provozu Alek armáda přisunula na letiště v Plané své vlastní cisterny CAPL, spouštěcí zdroje SUEZ a další logistické vybavení pro předletovou přípravu, poletovou kontrolu či běžné opravy. (foto: 91. skupina informačního boje)

 

České letectvo tímto letištním manévrem v rámci cvičení jasně deklarovalo svou schopnost přemístit se, rozvinout a působit mimo svoji stálou dislokaci. Už na začátku plánování cvičení Ample Strike bylo přesně stanoveno, v jakém rozsahu bude letištní manévr  proveden, tak aby došlo k vyzkoušení nejdůležitějších postupů a procedur, které české letectvo bohužel za poslední tři desítky let nezkoušelo. Protože bylo v prvním kroku rozhodnuto o přesunu na civilní letiště s fungující infrastrukturou, v úvahu přicházela především letiště Planá u Českých Budějovic a ostravské Letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Vzhledem k prvotnímu záměru cvičit rovněž ve VVP Libavá bylo ideální volbou právě mošnovské letiště, jenže během plánování cvičení byla Libavá jako výcvikový prostor vyřazena kvůli jinému zde probíhajícímu výcviku a Velitelství vzdušných sil AČR po několika rekognoskacích nakonec vybralo letiště České Budějovice, kde hrála důležitou roli blízkost výcvikového prostoru Boletice a pochopitelně i ochota vedení letiště spolupracovat s armádou.

Tím celý proces vlastně začal a následně bylo nutné uzavřít s provozovatelem Jihočeské letiště České Budějovice a. s. příslušné smlouvy a kontrakty, tak aby armáda mohla civilní letiště v Plané bez problémů a v souladu s platnou legislativou využívat. Velitelem celého úkolového uskupení v Českých Budějovicích byl určen pplk. Pavel Linhart a čtveřice L-159A sem přelétla ve čtvrtek 5. září. Alky v Budějovicích využívaly východní provozní stojánku u bývalého rozptylu 1. letky zvolenského pluku, kde byly dříve umístěny letouny  MiG-23ML. K zabezpečení provozu L-159 se do Plané přemístily jak cisternové CAPLy, tak spouštěcí zdroje SUEZ a další vybavení, nutné k provozu Alek, jejichž fungování zde zajišťovalo přibližně 80 osob z řad technického personálu a dalších odborností, nezbytných  pro podporu leteckých operací, včetně strážní služby.

„BUTCHER 21“ končí doběh na dráze 27 českobudějovického letiště v Plané. K misím cvičení Ample Strike nad výcvikovým prostorem Boletice vzlétaly Alky pouze s „lehkou“ výzbrojí, představovanou buď 20 mm dvouhlavňovým kanónem ZPL-20 Plamen na trupovém závěsníku, nebo „prkny“ SUU-5003/A na vnitřních křídelních pylonech pro nácvik bombardování pomocí malých balistických simulačních projektilů BDU-33 či Mk.106 a střelby neřízenými raketami CRV-7, přičemž jeden z letounů byl vybaven rovněž raketnicemi LAU-5002 pro 6 neřízených střel CRV-7 ráže 70mm na vnějších křídelních pylonech. (foto: Jan Vondrášek)

 

Během cvičení létaly L-159 převážně do vojenského výcvikového prostoru Boletice, kde prováděly ostré střelby s využitím 20 mm kanónu ZPL-20 Plamen či balistických simulačních projektilů BDU-33/Mk.106 a neřízených raket CRV-7 ráže 70 mm. Vzhledem k použití ostré munice byl na českobudějovickém letišti vytvořen i polní muniční sklad pro bezpečné uložení munice. Roj letounů L-159 byl připraven uskutečnit až osm vzletů denně, jeho činnost však do určité míry omezoval požadavek na operace výhradně za podmínek VFR a pouze v denní době. Českobudějovické letiště je sice vybaveno systémem ILS pro přesné přístrojové přiblížení za složitých meteorologických podmínek či v noci, které by mohly letouny L-159 využít, problémem se však nakonec ukázalo nedostatečné vybavení letiště světlo-technikou na východní stojánce, či absence plnohodnotné řídící věže pro řízení letů za podmínek IFR, které jinak přebírá oblastní středisko řízení letového prostoru ACC Praha. K nočním letovým misím nad VVP Boletice proto startovaly letouny L-159 od 213. výcvikové letky přímo z Čáslavi.

Velení vzdušných sil plánuje procvičovat letištní manévr i v dalších letech s tím, že se jeho náročnost bude zvyšovat a ve výsledku by letouny taktického letectva AČR měly být schopné operovat i ze záložních ploch bez jakékoliv infrastruktury. Zároveň je na základě aktuálních zkušeností s provozem z civilního českobudějovického letiště zřejmé, že bude muset dojít k celé řadě legislativních změn a přehodnocení provozních postupů a norem, které by do budoucna tolik nesvazovaly ruce při operacích Vzdušných sil AČR z civilních letišť či jiných záložních ploch. Zde je potřeba si uvědomit, že armáda využívala letiště se statusem veřejného vnitrostátního / neveřejného mezinárodního letiště, které je v majetku Jihočeského kraje a musela se tak řídit příslušnými civilními předpisy a normami. Zároveň se zavázala, že provoz vojenských strojů nikterak nenaruší komerční lety do dovolenkových destinací, vypravované z letiště v Plané. Ministerstvo obrany by se dále mělo pokusit získat zpět do svého vlastnictví alespoň malou část pozemků na vybraných letištích, kde by vznikla tzv. vojenská část, jíž by pak letectvo mohlo bez potíží využít při cvičeních a mít zde připravenu alespoň základní infrastrukturu. Jde však o běh na dlouhou trať a je otázkou, zda je něco takového na některých letištích, jichž se armáda v minulosti neuváženě zbavila, vůbec reálné.

Spárka L-159T2 ev. č. 6028, vyfocená v Čáslavi na jihovýchodní „Gripeňácké“ stojánce, kterou Alky 213. výcvikové letky netradičně využívaly v průběhu cvičení a létaly odtud především k nočním misím nad VVP Boletice. (foto: 91. skupina informačního boje)


 

Záložáci na Ample Strike

Další důležitou událostí letošního Ample Strike byla historicky první účast pilota aktivní zálohy na mezinárodním cvičení. Zkušený pilot O. V. létal s vrtulníkem Mi-17 ev. č. 0832 z pardubického Centra leteckého výcviku a jeho hlavním úkolem bylo přepravit jednotky do výcvikového prostoru Boletice. Tento milník zdůrazňuje rostoucí roli aktivní zálohy v Armádě České republiky a její schopnost efektivně přispívat k mezinárodním operacím.

Pokud jde o samotného pilota O. V. , tak se jedná o zkušeného profesionála s dvacetiletou vojenskou kariérou, kterou ukončil před dvěma roky. Minulost za armádním kniplem je mimochodem nezbytnou podmínkou pro přijetí do AZ na místo pilota. V současnosti působí jako instruktor právě v pardubickém CLV. „Do aktivní zálohy jsem vstoupil, protože jsem si chtěl udržet kontakt s vojenským létáním a předávat zkušenosti a znalosti další generaci pilotů.“ První let, který na cvičení Ample Strike uskutečnil, představoval zasazení jednotek do prostoru bojiště. „Letěli jsme z letiště Pardubice do výcvikového prostoru Boletice, kde jsme přepravovali jednotky. Na palubě se nám vystřídalo kolem čtyřiceti vojáků a mise trvala přibližně pět hodin,“ popisuje průběh operace.

Do mezinárodního cvičení Ample Strike 2024 se dále zapojili i záložáci z 225. letky bojové podpory z vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou, jejichž úkolem bylo primárně vyčlenit síly do OPFOR i BLUFOR pro společný výcvik s návodčími.

Vůbec poprvé se do cvičení Ample Strike zapojili i vrtulníkáři z Rumunska s dvojicí strojů IAR-330L Socat, které do Čáslavi přilétly přes maďarskou Pápu ze své domovské 71. základny v Campia Turzii. Svou premiéru na cvičení měl i transportní Mi-8T „modrá 26“ v konfiguraci SAR litevského letectva ze základny Šiauliaj, který působil z FARPu ve VVP Boletice, nebo lomácký vrtulník Mi-17 ev. č. 0832, jehož kapitánem byl pilot AZ, jenž létá jako instruktor na tomto typu v pardubickém CLV. (foto: 91. skupina informačního boje)


 

Bezpilotní Reaper v akci

Mezinárodní cvičení zaměřené primárně na sladění činnosti předsunutých leteckých návodčích s osádkami letounů a vrtulníků zároveň podpořila i dvojice bezpilotních průzkumných prostředků MQ-9A Reaper, patřících 147th Attack Wingu letecké gardy státu Texas s domovskou základnou na Ellington Field JRB. Příslušníci křídla používali až do roku 2008 letouny F-16C Block 25 a poté se přezbrojili na bezpilotní prostředky MQ-1B Predator, které v roce 2017 vyměnili za pokročilejší Reapery. Přepravu z USA opět zabezpečil velkokapacitní transportní stroj C-5M Super Galaxy, který oba prostředky a veškeré logistické vybavení transportoval na ostravské Letiště Leoše Janáčka.

V Mošnově došlo ke kompletaci obou prostředků, které následně přelétly na čáslavskou základnu, odkud podnikaly letové mise ve prospěch cvičení Ample Strike. V polovině září však Českou republiku postihly katastrofální záplavy a velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka rozhodl o změně scénáře cvičení. Účastnící se jednotky tak z bojového výcviku byly ihned k dispozici nasazení k záchranným a vyprošťovacím úkolům, nebo monitorování povodněmi zasažených oblastí. Američtí spojenci pohotově nabídli oba Reapery České republice k využití pro monitorování a zjištění těch největších škod k odhadu dopadů na celkovou infrastrukturu.

Jako bezpilotní platforma na letošním Ample Strike operovala především dvojice amerických strojů MQ-9 Reaper od 147. wingu letecké gardy státu Texas, které ve vzdušném prostoru ČR používaly volačku „ASTRO 11“. Oba prostředky včetně veškerého logistického zabezpečení k nám z USA a zpět přepravily americké velkokapacitní transportní letouny C-5 a C-17, které pro tento účel využily civilní letiště v Mošnově. Zde došlo v jednom z hangárů ke kompletaci obou strojů a přeletu do Čáslavi. V závěru nasazení Američané podpořili i monitorování situace pri povodních na severní Moravě. (foto: Airman 1st Class Eduardo Figueroa Varela)

 

Podle majora Jiřího Studničky z Generálního ředitelství HZS obří dron s rozpětím křídel 20 metrů dodával cenný celkový přehled nad povodněmi zasaženým územím. „Ulehčuje nám situaci v tom, že vidíme rozsah katastrofy na velkém území a tyto informace pak předáváme rovnou na štáb, který se na základě toho může přesně rozhodovat,“ uvedl. Takové obrazové pokrytí, kdy jsou k dispozici informace z různých letových hladin a prostorů, podle něj v minulosti nebyly.

Celkem bylo v průběhu cvičení nalétáno cca 200 hodin, bezpilotní letoun MQ-9 Reaper při monitorování zasažených oblastí strávil ve vzduchu 29 hodin. Cvičení Ample Strike 2024 opět ukázalo míru připravenosti spolupracovat s aliančními partnery v rámci vojenských i humanitárních operací. „Pracoval jsem s JTAC z celého světa a zjistil jsem, že ti čeští jsou neuvěřitelně profesionální a zuřiví bojovníci,“ ocenil spolupráci jeden z amerických vojáků. Letošní ročník také díky mimořádné situaci s povodněmi ukázal, jak rychle zvládnou jednotky reagovat na krizové události a efektivně chránit obyvatele i infrastrukturu.

Podrobnější informace o cvičení Ample Strike 2024 naleznete v rozsáhlém článku Tomáše Souška, publikovaného v časopise Letectví+Kosmonautika 10/2024

Z Čáslavi tentokrát operovala většina letecké techniky, včetně Pilatusů PC-9M slovinského letectva (volací znak „REX“) a PC-9B civilního provozovatele QinetiQ z Německa (volací znak „COOL“), či tento zajímavý Albík nizozemského kontraktora AEC Skyline s optickým senzorem FLIR v kulové hlavě pod trupem, jehož posádka používala pro změnu volačku „LION 23“. (foto: 91. skupina informačního boje)


 

 

(úvodní foto: 91. skupina informačního boje)

(zdroj: článek „Skončil 11. ročník cvičení Ample Strike: kromě připravených scénářů byli cvičící povoláni i do reálných záchranných operací“, autor nadrotmistryně Sára Tomková, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/skoncil-11–rocnik-cviceni-ample-strike:-krome-pripravenych-scenaru-byli-cvicici-povolani-i-do-realnych-zachrannych-operaci-253838/; článek „Ample Strike 2024: Alky poprvé vzlétaly z civilního letiště“, autor kapitánka Hana Havrdová, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ample-strike-2024:-alky-poprve-vzletaly-z-civilniho-letiste-253633/; článek „Pilot aktivní zálohy poprvé v akci při mezinárodním cvičení“, autor nadrotmistryně Sára Tomková, https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/pilot-aktivni-zalohy-poprve-v-akci-pri-mezinarodnim-cviceni-253703/; archív redakce czechairforce.com; článek „Ample Strike 2024 z Čáslavi a Českých Budějovic“, autor Tomáš Soušek, Letectví+Kosmonautika 10/2024)