JAS-39 Gripen – 20 let ochráncem (nejen) českého nebe 1. díl
18. dubna 2025 to bude již dvacet let od doby, kdy se betonu RWY 32 čáslavské 21. základny taktického letectva poprvé dotkly pneumatiky zbrusu nových strojů JAS-39C Gripen po jejich předávacím letu ze Švédska. Z dnešního pohledu následně došlo už v „šibeničně“ krátké době k předání „žezla“ ochránce českého nebe, kdy ze scény odešly legendární „jednadvacítky“, které byly nahrazeny švédskými supersoniky. Nejprve v ostré hotovosti systému NATINADS k datu 1. července 2005 a následně pak již dvanáctého dne téhož měsíce, kdy poslední Migy-21 opustily definitivně 21. zTL v Čáslavi a ukončily tak svou téměř 45 let trvající službu v československém a později českém vojenském letectvu, pokud započítáme genezi od původní verze Mig-21F zavedené v roce 1961 až po finální stroje variant Mig-21MF/MFN končící v roce 2005. To je ale jiný příběh, kterému se budeme věnovat příště.
České Gripeny slaví 20 let provozu
Před dvaceti lety, v pondělí 18. dubna 2005, přistálo na 21. základně taktického letectva (zTL) v Čáslavi prvních šest „sóláků“ JAS-39C Gripen. Letouny postupně přilétaly ze Švédska po dvojicích, přičemž v každé byl jeden český a jeden švédský pilot. Jako první český stíhač přistál na čáslavské dráze pplk. Michael Borůvka v tč. 9237, následoval jej v druhém páru pplk. Petr Mikulenka s tč. 9235 a jako poslední dosedl v třetí dvojici kpt. Jiří Pospíšil v tč. 9239.
17. srpna 2005 přiletělo na čáslavskou základnu dalších pět letounů JAS-39C tč. 9238, 9241, 9242, 9244 a 9245, které následoval o den později ještě poslední zbylý „sólák“ tč. 9243. 31. srpna pak byly dodávky zakončeny příletem dvojice „spárek“ JAS-39D tč. 9819 a 9820. Tím obdržela 211. taktická letka (tl) kompletní novou výzbroj v podobě dvanácti bojových strojů JAS-39C a dvojice dvoumístných cvičně-bojových JAS-39D.
Pohled z trupu An-26 tč. 2408 ze stavu 241. dopravní letky na druhou dvojici JAS-39C tč. 9235 (pplk. Petr Mikulenka) a tč. 9234 (mjr. Jerry Pousette) během průletu nad RWY 32 čáslavské 21. zTL. Na spodním okraji je vidět „karmánek“ s hotovostními „jednadvacítkami“. 18. dubna 2005 zde byly Migy-21MFN tč. 2500 („tygr“ / 45 years of AFB Čáslav), 4017, 5603 a jedna další autorem neidentifikovaná „šedivka“. Na spodním záběru je kompletní šestice nových Gripenů tč. 9234, 9235, 9236, 9237, 9239 a 9240 krátce po příletu. (foto: archiv autora via 21. zTL / letové foto Ivo Stonjek)
JAS-39C tč. 9236, za jehož řízením seděl švédský zkušební pilot kpt. Mikael Olsson, se stal prvním Gripenem, který přistál 18. dubna 2005 na 21. zTL v Čáslavi. V závěsu za ním dosedl na beton RWY 32 i první český pilot pplk. Micheal Borůvka v „Gripu“ tč. 9237. Při přeletu do České republiky nesly JAS-39C jeden podtrupový „bak“ o obsahu 1 100 l. (Foto Radim Špalek – sken z 35 mm kinofilmu)
Střídání stráží
Za těžko uvěřitelné necelé dva a půl měsíc se podařilo dotáhnout integraci Gripenů na takovou úroveň, že bylo možné přikročit k změně typu v ostré hotovosti (OH) neboli Quick Reaction Alert (QRA) v aliančním systému kolektivní ochrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence Systém) – dneš NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence Systém). V extrémně krátké době 74 dnů od příletu první šestice Gripenů, tak došlo k zařazení strojů JAS-39C do pravidelné služby v ochraně vzdušného prostoru České republiky, což se mohlo podařit jen díky tvrdé práci a zápalu všech příslušníků 211. tl. Okamžik „střídání stráží“ nastal v 08:15 hod. dne 1. července 2005. Poslední směnu OH na „jednadvacítkách“ drželi piloti mjr. Luboš Bechyně a npor. Michal Daněk, kteří měli k dispozici čtveřici strojů ve složení: Mig- 21MFN tč. 4175, 5581, 5603 a Mig-21MF tč. 5512. „Emefenka“ tč. 5603 byla pro tuto příležitost opatřena výročními nápisy a podpisy zúčastněných osob černým fixem na levé straně přídě. Naopak prvním párem JAS-39C, který od nich převzal službu a provedl v ní ještě týž den první cvičný let „Tango scramble“, byly stroje tč. 9237 a 9240 s piloty kpt. Jiřím Pospíšilem (9240) a npor. Jaroslavem Tomaňou (9237). Pro tento úkol nesly Gripeny jeden „bak“ o obsahu 1 100 l na obvyklém místě – podtrupovém pylonu, plný palebný průměr do 27 mm kanónu Mauser a dvojici PLŘS AIM-9L Sidewinder na koncích křídel – wingtipech. Pozorný čtenář může namítnout, že tuto verzi střely nikdy VzS AČR nevlastnila, ale je uvedena správně. Protože v červenci 2005 ještě nebyly AIM-9M, které mělo v arzenálu naše letectvo od roku 2002, integrovány na JAS-39C se softwarovou edicí MS18.5, tak švédská strana operativně zapůjčila na překlenovací období své PLŘS verze „Lima“ (AIM-9L). Až v průběhu roku 2006, kdy byly letouny postupně posílány zpět do Švédska k provedení upgrade software na verzi MS18.7, došlo při této příležitosti i k integraci IČ naváděných PLŘS krátkého dosahu AIM-9M a hlavně také nové „úderné pěsti“ pro BVR – PLŘS středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM.
Dvojice hotovostních Gripenů se vrací 1. července 2005 na RWY 32 po prvním „Tango scramble“ v historii služby tohoto typu ve Vzdušných silách AČR a potažmo 211. tl. Vedoucím je kpt. Jiří Pospíšil v tč. 9240 a vedeným pak npor. Jaroslav Tomaňa na tč. 9237, který je dnes v hodnosti brigádního generála velitelem celé 21. zTL v Čáslavi. (foto: archiv autora via 21. zTL)
Už 24. srpna 2005 si 211. tl zapsala historicky první ostrou „Alpha scramble“ v hotovostním systému NATINADS na Gripenech. Ten den v Čáslavi držela OH dvojice pilotů z první skupiny – pplk. Petr Mikulenka a npor. Otakar Prikner. Signál pro vzlet oznamovaný neodbytným klaksonem následovalo urychlené oblékání do výstroje a sprint do strojů připravených v hotovostních ÚLech. Oba odstartovali z RWY 32 v časovém limitu v 15:51 hod. a začali být naváděni na cíl, který nekomunikoval s civilním řízením letového provozu. Nutno podotknout, že tento případ byl, je a doufejme, že i bude nejčastějším důvodem k provedení ostrého vzletu „Alpha scramble“ v našem vzdušném prostoru. Pplk. Mikulenka v tč. 9235 a npor. Prikner v tč. 9239 dostihli svůj cíl ve výšce 11 000 m zhruba nad Mladou Boleslaví a provedli jeho identifikaci. Jednalo se o civilní A-320-214 TC-JLI „Batman“ patřící Turkish airlines, který letěl přes naše území na lince THY1663 z Istanbulu do Hamburku. Novinkou u tohoto zásahu bylo, že Gripeny doprovodily turecký Airbus až nad Německo, zhruba do hloubky 150 km, kde si jej převzaly hotovostní stroje našeho souseda, jmenovitě F-4F Phantom II. Ještě v červnu by tato situace nebyla možná, protože Migy-21 měly povolení k zásahu v rámci NATINADS pouze nad územím ČR. Z úspěšně splněného úkolu se dvojice Gripenů vrátila do Čáslavi v 16:33 hodin. Nezbývá než dodat, že průměrně čeští stíhači v domácím vzdušném prostoru realizují cca deset takových ostrých vzletů „Alpha scramble“ ročně.
Akviziční proces od počátku do současnosti
Samozřejmě, že tomu všemu předcházela rozsáhlá akviziční geneze, která nakonec přinesla zavedení moderních stíhacích, a díky pozdějším modernizacím i skutečně víceúčelových bojových letounů čtvrté generace do výzbroje Vzdušných sil Armády České republiky VzS AČR.
Po intenzivním vyjednávání české a švédské strany došlo nejprve k podpisu smlouvy. Konkrétně 14. června 2004 signovali na Ministerstvu obrany ČR tehdejší ministr obrany Miroslav Kostelka se svou švédskou resortní kolegyní Leni Björklund příslušné dokumenty. Jednalo se o Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Švédského království (umožňuje použití letounu pro obranu ČR ve válce i v míru, pro plnění závazků vyplývajících z členství ČR v NATO, pro další operace v souladu s principy Charty OSN a pro účast na vojenských cvičeních, výstavách a leteckých přehlídkách), Smlouvu mezi Ministerstvem obrany ČR a Švédskou správou materiálu pro obranu (týká se pronájmu letounů, systému podpory a poskytnutí souvisejících služeb) a Smlouvu o programu průmyslové spolupráce (takzvané offsetové programy v hodnotě 130 procent hodnoty kontraktu). Cena kontraktu činila 19,650 mld. Kč, včetně nákladů na dodatečný výcvik létajícího a pozemního personálu v hodnotě 150 mil. Kč. Desetiletý pronájem komplexního systému JAS-39 Gripen (12 jednomístných letounů verze C a 2 dvoumístné letouny verze D) začal ode dne přejímky prvního stroje v dubnu 2005 a měl skončit 30. září 2015.
Abychom měli akviziční proces kompletní, tak dodejme, že následné vyjednávání se švédskou stranou o prodloužení pronájmu JAS-39 Gripen trvalo přesně dva roky. Začalo v březnu 2012 a skončilo 12. března 2014, kdy vláda České republiky dodatek smlouvy o pronájmu schválila. Druhý kontrakt, nebo chcete-li prodloužení toho prvního, charakterizovaly tři pozitivní parametry, a to delší doba pronájmu (2015 – 2027) s možností uplatnit opci na další dva roky pronájmu Gripenů až do roku 2029, nižší cena (celkem 16,4 mld. Kč při ročních splátkách cca 1,3 mld. Kč) a průběžná modernizace letounů po celou dobu kontraktu (například systém brýlí pro noční vidění (NVG) v roce 2020, alianční systém přenosu dat ve formátu LINK 16 jehož integrace započala po roce 2018, utajené hlasové spojení Crypto Voice, působení proti pozemním cílům řízenou i neřízenou municí). V dodatku byly rovněž uvedeny požadavky na výcvik technického a létajícího personálu (švédská strana mimo jiné měla zajistit vycvičení 90 specialistů ILS a 25 pilotů). Slavnostního podpisu dokumentu se zúčastnili vrcholní představitelé ministerstev obrany, armád a vzdušných sil jak České republiky, tak Švédského království. Za českou stranu to byli ministr obrany Martin Stropnický, náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel a velitel vzdušných sil brigádní generál Libor Štefánik. Švédsko reprezentovali státní tajemník MO Carl von der Esch a velitel vzdušných sil generálmajor Michael Bydén. Po jejich vystoupeních dodatek ke smlouvě o pronájmu letounů Gripen podepsali náměstek ministra obrany pro obranné akvizice Bohuslav Dvořák a ředitel Defence and Security Export Agency Ulf Hammarström.
Aktuálně probíhá se švédskou stranou vyjednávání o druhém prodloužení kontraktu na pokračování pronájmu 14 strojů JAS-39C/D Gripen. V souladu s již podepsanou smlouvou z 29. ledna 2024 na pořízení 24 letounů F-35A Lightning II z USA, které by měly v budoucnu Gripeny nahradit, nebudou jednání jistě jednoduchá, protože se Švédsko může cítit „odkopnuté“, když chtělo potencionálně nabídnout novou verzi Gripenu JAS-39E, která však není zatím plně operační ani u domácího vojenského letectva Flygvapnet. Aktuální představa VzS AČR je provozovat současné Gripeny až do roku 2035, kdy by měly dosáhnout F-35A plných operačních schopností (FOC). Vzhledem k složité mezinárodní situaci, dané zejména Ruskou agresí na Ukrajině, je pravděpodobné, že bude nakonec dosaženo konsenzu, a Gripeny zde i nadále zůstanou v provozu s tím, že by se na nich mohla provést i modernizace klíčových systémů, jako je například integrace nového radiolokátoru PS-05/A Mk4, který má mít podle veřejně dostupných informací přímo od výrobce dosah zvýšený o 150 % proti aktuálně používanému standardu PS-05/A Mk3, jenž byl zaveden spolu se software verze MS20 v roce 2018, kdy navýšil dosah tehdy používané verze radiolokátoru PS-05/A již zhruba o 80 %. Dále by mohla proběhnout modernizace vlastního systému ochrany a REB letounu v podobě systému EWS39, který má již nyní integrovaný účinný aktivní rušič a je díky svým reálným schopnostem našimi piloty hojně využíván a vysoce hodnocen. Vycházelo by se přitom z plánované modernizace, kterou chce v následujících letech provést Švédsko na části svých strojů JAS-39C, jenž zůstanou v provozu společně s nástupcem „céčka“ v podobě verze JAS-39E. Případně by se alespoň mohlo podařit konečně dotáhnout náhradu letitých PLŘS krátkého dosahu s IČ naváděním AIM-9M za novější a moderní střely IRIS-T. Jako posílení schopností v oblasti vzdušného boje BVR by se také nabízela akvizice aktuální špičky v této kategorii – PLŘS středního až dalekého dosahu Meteor, které na svých Gripenech používá švédský Flygvapnet , což by v kombinaci s novým radiolokátorem PS-05/A Mk4 znamenalo skutečně skokové navýšení operačních schopností BVR našich stíhačů. Pokud dojde k prodloužení pronájmu dosud provozovaných strojů až k horizontu roku 2035, tak bude stejně potřeba navýšit počty této protiletadlové výzbroje, protože „mírový“ počet 24 ks AIM-120C-5 AMRAAM z let 2007-08 je v aktuální bezpečnostní situaci množství zcela jistě nedostatečné, které by umožnilo vést skutečnou bojovou činnost pouze v řádu dnů.
Počáteční výcvik a zavedení do provozu
Nicméně zpět do roku 2004. Už v srpnu začal ve Švédsku intenzivní, rychlý a náročný výcvik prvních dvou zkušených českých pilotů, kteří dosud létali na strojích Mig-21 – pplk. Michaela Borůvky a pplk. Petra Mikulenky, který spočíval zejména v odlišném způsobu ovládání moderních letounů, aby po jeho dokončení mohli v našem vojenském letectvu působit ve funkci instruktorů na tomto typu. Ke konci roku se k nim přidalo dalších šest letců a zhruba 20 příslušníků pozemního technického personálu.
Historicky první sólové lety na jednomístném Gripenu, zatím „domácích“ ve starší verzi JAS-39B, uskutečnili ve středu 6. října 2004 ze švédské základny Satenäs pplk. Michael Borůvka a pplk. Petr Mikulenka. Zkušenosti s přechodem na novou techniku popisoval v roce 2020 genmjr. Petr Mikulenka působící jako národní vojenský představitel ČR na Velitelství sil NATO v Evropě v belgickém Monsu:
„Tehdy to nebylo jen o zavedení nového typu letounu. Bylo to zavedení celého systému – létání, zbraňového systému, úplně nové filozofie práce pilotů a technického personálu. Necelý rok po podpisu smlouvy byly Gripeny v Čáslavi. To se povedlo jen díky všem, kteří na projektu spolupracovali. Povedlo se to tak rychle, protože jsme všichni cítili obrovskou zodpovědnost. Od lidí z realizačního týmu až po technika. Nic jiného, než úspěch jsme si tehdy nemohli dovolit a nepřipouštěli.“
Během šesti měsíců pilotního výcviku ve Švédsku nalétali oba první čeští letci 35 letových hodin. Po návratu do České republiky pak absolvovali na letounech dalších zhruba 20 letových hodin. Zároveň probíhal i již zmiňovaný čtyřměsíční výcvik pozemního personálu ILS v Halmstadu, na který vzpomíná nprap. M. J.:
„Když jsem se v roce 2005 stal příslušníkem 211. taktické letky, čekala na mě obrovská výzva. V té době byly do výzbroje vzdušných sil AČR zaváděny nové letouny JAS-39C/D Gripen. Mimo jiné to pro nás znamenalo i nutnost přechodu na systém švédské technické údržby a ten se značně lišil od toho našeho.“
Gripen byl konstruován se záměrem zjednodušené přípravy před letem, který by měl podle švédské představy zvládnout i dostatečně proškolený personál základní vojenské služby a jeho základní obsluhu zabezpečují dva technici. Za dobu své dvacetileté služby u nás prošel také mnoha kontinuálními modernizacemi a tím pádem ani technický personál nezůstal pouze u jednoho kurzu, ale stále musí zdokonalovat své schopnosti a dovednosti.
Npor. Michal Daněk v kabině Mig-21MF tč. 5512. „Šedivka“ je zachycena 6. srpna 2004 na hotovostním letu „Tango scramble“. (foto: Foto archiv autora a 21. zTL)
K zavedení Gripenů do služby a jejich porovnání s „jednadvacítkami“, které švédský supersonik nahrazoval, se vyjádřil i jeden z nejpovolanějších, pozdější pilot s největším náletem na tomto typu u nás – pplk. Michal Daněk, jenž se na „Gripy“ dostal v hodnosti nadporučíka v roce 2005 ve druhé skupině přecvičovaných pilotů z Migu-21, na který se přeškolil jako vůbec poslední pilot 41. slt v roce 2003 (na „jednadvacítce“ přitom stihl do června 2005 nalétat velmi slušných 350 hod.). Po dalších 20 letech služby se stal pilotem s nejvyšším náletem na Gripenu u VzS AČR – celkem si připsal na své konto 2 300 letových hodin a je nesporně jednou z legend tohoto typu u nás (v letech 2009-12 působil jako solo display pilot). Magickou metu 2 000 hod. přitom překročil již v září 2021, kdy se stal teprve druhým pilotem na světě, který dosáhl na typu JAS-39 tohoto náletu. Od ledna 2025 působí jako instruktor u Centra leteckého výcviku (CLV) v Pardubicích, kde bude své mnohaleté zkušenosti předávat dalším adeptům vojenského leteckého řemesla:
„Mezi oběma letouny je naprosto zřejmý třicetiletý rozdíl, a to jak z aerodynamického hlediska, avioniky, tak bojových možností. Na „jednadvacítce“ pilot po většině času musel značnou část své pozornosti věnovat nejvíce letové obálce a aktuálnímu režimu letu, takže na samostatné bojové použití mu zbýval pouze omezený čas. Naproti tomu Gripen přinesl úplně jiné možnosti díky snadnějšímu ovládání HOTAS, všemi důležitými informacemi na HUD a multifunkčních displejích, takže pilot se může po téměř celou dobu letu věnovat plnění svého bojového úkolu. Je také třeba zmínit, že k dispozici má zcela jiné, o několik řádů vyšší situační povědomí díky datalinku, integrovanému systému REB EWS-39 a dalším palubním systémům. I když z vnějšího hlediska provozujeme stále „stejné“ Gripeny jako v roce 2005, tak díky pravidelným modernizacím u výrobce se dnes jedná o zcela jiné letouny s daleko většími schopnostmi a výkony, než ty které přiletěly před dvaceti lety“.
18. října 2004 proběhl první let JAS-39C Gripen určeného pro VzS AČR. Po 1 hod. a 25 min. jej tovární pilot Mats Thorbiornson v pořádku posadil zpět na dráhu v závodě společnosti Saab v Linköpingu. 29. března 2005 započaly první sólové lety českých pilotů na JAS-39C Gripen švédského letectva na základně Malmslätt, tedy na verzi, kterou mělo naše letectvo následně převzít a provozovat.
Během prvních let provozu působila na základně v Čáslavi i švédská podpůrná skupina, která v první fázi zahrnovala techniky a dva piloty. Švédský personál pomáhal se zaváděním letounů do provozu, technickou podporou i výcvikem. Následoval běžný „kolotoč“ letových akcí, hotovostních letů v rámci systému QRA NATINADS a později NATINAMDS, či účast na řadách cvičení NATO u nás i v cizině. Co se týče celkového náletu flotily čtrnácti českých Gripenů za téměř dvacetiletou službu, tak můžeme uvést, že ten na jaře 2025 aktuálně dosahoval hodnoty již cca 38 000 hodin.
Zahraniční mise na ochranu území NATO
Mimo ochrany vzdušného prostoru České republiky v nepřetržitém formátu 24/7, pro který jsou vyčleněny na 21. zTL v Čáslavi čtyři hotovostní stroje s dvojicí pilotů a směnou techniků ILS ve speciálním rozptylu se zodolněnými ÚLy, se čeští stíhači zapojili do aliančních operací majících za úkol chránit vzdušný prostor těch zemí NATO, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem. Zvlášť po roce 2014, a začátku ruské agrese proti Ukrajině, se na těchto misích jedná v podstatě o nasazení v „bojovém“ režimu, byť stále v „mírové“ době, přičemž přítomnost aliančních vojáků a techniky, včetně té letecké, je občany pobaltských států vnímána jako klíčová součást pro jejich další budoucnost v západním evropském prostoru.
Čáslavské Gripeny tak od roku 2009 střežily nejprve vzdušný prostor Lotyšska, Litvy a Estonska v Pobaltí – nakonec až do současnosti celkem čtyřikrát v letech 2009, 2012, 2019 a 2022, přičemž operovaly z leteckých základen Šiauliai (2009, 2012, 2022) v Litvě a Ämari (2019) v Estonsku. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači chránili třikrát vzdušný prostor Islandu ze základny Keflavík v rámci misí ASICIPPN (Airborne Surveillance and Interception Capabilities to meet Iceland´s Peacetime Preparedness Needs). Na stejnou, už tedy čtvrtou „ostrovní“ misi s odletem v květnu 2025, se také personál 211. tl aktuálně připravuje.
| Přehled všech zahraničních misí Air Policing českých Gripenů za 20 let služby ve Vzdušných silách AČR | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Mise | Termín | Základna | Velitel ÚU | Účast potvrzených strojů JAS-39C | Poznámky |
| Baltic Air Policing 2009 | 1.5.-1.9.2009 | Šiauliai (Litva) | mjr. Jaroslav Míka | 9234, 9235, 9237, 9238, 9239, 9241, 9244 | výzbroj AIM-9M |
| Baltic Air Policing 2012 | 1.9.2012-4.1.2013 | Šiauliai (Litva) | Velitel - plk. gšt. Petr Lanči | 9238, 9239, 9240, 9241, 9244, 9245 | výzbroj AIM-9M |
| ASICIPPN 2014 | 15.10.-4.12.2014 | Keflavík (Island) | plk. gšt. Martin Nezbeda | 9239, 9240, 9242, 9243, 9244 | výzbroj AIM-9M |
| ASICIPPN 2015 | 20.7.-29.8.2015 | Keflavík (Island) | plk. gšt. Martin Nezbeda | 9234, 9235, 9236, 9239, 9243, 9244 | výzbroj AIM-9M |
| ASICIPPN 2016 | 29.9.-2.11.2016 | Keflavík (Island) | pplk. Jaroslav Tomaňa | 9235, 9236, 9237, 9238, 9245 | výzbroj AIM-9M a AIM-120C-5 |
| Baltic Air Policing 2019 | 30.8.2019-2.1.2020 | Ämari (Estonsko) | pplk. Pavel Pavlík | 9234, 9237, 9239, 9240, 9241, 9244, 9245 | výzbroj AIM-9M, AIM-120C-5 a Litening 4i |
| Enhanced Air Policing 2022 | 1.4.-30.9.2022 | Šiauliai (Litva) | pplk. Michal Daněk | 9234, 9235, 9236, 9238, 9239, 9240, 9242, 9245 | výzbroj AIM-9M, AIM-120C-5 a Litening 4i |
| ASICIPPN 2025 | 5/6 2025 | Keflavík (Island) | pplk. Vladimír Málek | 5x JAS-39C | zřejmě AIM-9M, AIM-120C-5 a Litening 4i |
Poznámka: Ve všech misích tvořila základní výzbroj Gripenů PLŘS s IČ naváděním AIM-9M Sidewinder v počtu 2 ks a palubní kanón Mauser BK-27 ráže 27 mm s palebným průměrem 120 ks nábojů. Od mise ASICIPPN 2016 na Islandu se používají navíc PLŘS středního dosahu pro BVR AIM-120C-5 AMRAAM a od mise Baltic Air Policing 2019 také značkovací a průzkumné kontejnery Litening 4i.
JAS-39C tč. 9240 „Tigerhead“ ve zbarvení pro NATO Tiger Meet 2014 na německé základně Schleswig-Jagel zachycený nad Islandem 24. října 2014 během prvního nasazení našich stíhačů v rámci mise ASICIPPN 2014 na tomto ostrově vulkanického původu v severním Atlantiku. Standardem zde byla dvojice přídavných nádrží 1 100 l pod křídly a v roce 2014 stále ještě „jen“ dvojice PLŘS AIM-9M Sidewinder. (foto: Milan Nykodym, 21. zTL)
Dvojice JAS-39C tč. 9245 a 9238 na misi Baltic Air Policing 2012. Mimo standardního podtrupového „baku“ 1 100 l u obou strojů, je zajímavé rozdílné zavěšení páru PLŘS AIM-9M. Zatímco vedoucí Gripen tč. 9245 je má na vnějším páru závěsníků s adaptéry LAU-99, tak vedený „Grip“ tč. 9238 nese Sidewindery na wingtipech. Rozdílné navěšení je způsobeno vyhodnocováním dat ze snímačů únavového zatížení konstrukce Gripenu, známých pod označením FRAME, které sledují zatížení G na celé řadě míst konstrukce a vypočítávají reálnou zbývající životnost stroje. Právě změna pozice Sidewinderů má v tomto ohledu nést pozitivní výsledky a svého času tak byly AIM-9M zavěšovány dokonce i na vnitřní pár křídelních závěsníků. (Foto archiv autora via 21. zTL) (foto: archiv autora via 21. zTL)
JAS-39C tč. 9234 „100 let letectva a PVO“. Toto zbarvení na SOP, kanárdy, horní plochu křídel a trupu dostal Gripen v roce 2018. Kombinuje přitom z levé strany symboly k výročí 100 let vojenského letectva a z pravé pak „tygří“ marking pro NATO Tiger Meet 2018 na polské základně Poznaň-Krzesiny. Efektní podvečerní foto bylo pořízeno na estonské základně Ämari v září 2019 během mise Baltic Air Policing 2019. „Grip“ nese podtrupový „bak“ 1 100 l barevně sladěný v modro-červeno-bílém „národním“ provedení k jeho markingu. Zajímavostí je, že ve stejných barvách byla nastříkána i druhá přídavná nádrž pro tento Gripen, ale v odlišném schématu se stylizovanými „tygřími“ pruhy (je vidět na následující fotografii JAS-39C tč. 9238 z Albacete). Dále jsou zavěšeny na wingtipech PLŘS s IČ naváděním AIM-9M Sidewinder a na vnějších křídelních závěsnících PLŘS středního dosahu pro BVR AIM-120C-5 AMRAAM, které tvoří výzbroj českých Gripenů od roku 2008 (respektive po dosazení FOC oficiálně od 1. ledna 2009), ale poprvé byly použity až během mise ASICIPPN 2016 na Islandu. (foto: Cpl Lee Matthews RAF)
Mimo toho, se personál 211. tl v rámci operačních možností zúčastňuje množství aliančních cvičení. Díky členství v NATO Tigers Association (NTA) se jedná zejména o každoroční pravidelné cvičení „NATO Tiger Meet“ pro „tygří“ letky, kterých se 211. tl zúčastňuje od roku 2008 (jako „full member“ pak od 2010). Dále například „Lion Effort“ akce sdružující provozovatele letounů Gripen nebo můžeme zmínit v posledních letech také návrat na prestižní cvičení „TLP“(Tactical Leadership Programme) mající za úkol zlepšit plánování misí, jejich velení a dovednosti při jejich provádění během vzdušných operací COMAO v rámci NATO (jednotlivé kurzy probíhají aktuálně na španělské základně Albacete). Mimo těchto „velkých“ akcí, je pak „denním chlebem“ 211. tl v posledních letech zejména působení v lokálních cvičeních „Cross Border“, při kterém působí české Gripeny v našem nebo německém, polském, či rakouském vzdušném prostoru proti německým a rakouským strojům EF-2000 Taifun nebo polským F-16C Block 52+ v rámci nácviku DACT (Dissimilar Air Combat Training).
Provoz českých Gripenů / 2005 – 2020
Na webu je již podrobnější shrnutí operační služby českých Gripenů v letech 2005-2020, kterému jsme se věnovali společně s kolegou Alešem Hottmarem v roce 2020, kdy české Gripeny slavily výročí 15 let od zavedení do provozu ve Vzdušných silách AČR.
http://czechairforce.com/news/jas-39-gripen-15-let-uspesne-sluzby-ve-vzdusnych-silach-acr-1-dil/
http://czechairforce.com/news/jas-39-gripen-15-let-uspesne-sluzby-ve-vzdusnych-silach-acr-2-dil/
http://czechairforce.com/news/jas-39-gripen-15-let-uspesne-sluzby-ve-vzdusnych-silach-acr-3-dil/
http://czechairforce.com/news/jas-39-gripen-15-let-uspesne-sluzby-ve-vzdusnych-silach-acr-4-dil/
Z výše uvedených důvodů se proto těmto rokům již nebudeme věnovat a zaměříme se na následující periodu 2021-2025. Druhý díl, zabývající se podrobněji provozem českých Gripenů v roce 2021, bude následovat.
Autor textu: Radim Špalek, czechairforce.com
Za spolupráci na textu a finální korektury patří díky Aleši Hottmarovi, stejně jako za důležitou „studnici“ aktualit o provozu typu JAS-39 Gripen u nás, pravidelně doplňovanou na webu czechairforce.com, z které je do článku také čerpáno.
Poznámka autora: Všechny informace obsažené v tomto článku byly získány z volně dostupných zdrojů a text samotný si v žádném případě nedělá nárok na to, že se jedná o bezchybnou „kroniku“ provozu typu JAS-39 Gripen u nás. Takovou práci budou muset za pár let udělat jistě povolanější, nicméně v tuto chvíli bylo našim úmyslem přiblížit službu tohoto švédského supersoniku u Vzdušných sil AČR všem čtenářům, kteří by si ji chtěli zrekapitulovat ve větší míře, než je možné běžně dohledat.
Kontrolní motorová zkouška na JAS-39C tč. 9238 ve španělském Albacete, kde se Gripen účastnil cvičení TLP (Tactical Leadership Programme) 24-1 na přelomu ledna a února 2024. Kvůli dlouhým misím COMAO, které jsou hlavní náplní TLP, a nutnosti ponechat si dostatek paliva pro možný let na záložní letiště, byly naše Gripeny vybaveny hned trojicí „baků“ po 1 100 l. Podtrupová přídavná nádrž nese zbarvení použité pro JAS-39C tč. 9234 „100 let letectva a PVO“ z roku 2018. V pozadí je druhý JAS-39C tč. 9244, který má pod křídlem „bak“ ve zbarvení použitém na JAS-39C tč. 9241 „Wildcat“ z roku 2017. (foto: Martin Král, 21. zTL)
Foto:
Vlastní archiv autora – Radim Špalek, další autoři jsou uvedeni přímo u fotografií nebo grafik.
Zdroje:
Tomáš Soušek – „Perspektivy Gripenu v českém letectvu“ – L+K 4/22
Tomáš Soušek – „Dvacet let s Gripeny v českém letectvu“ – L+K 4/25
Podcast „O létání s Mig-21 – Michal Daněk“ – https://www.youtube.com/watch?v=aK-VhgMLe4k
a další aktuality týkající se typu JAS-39 Gripen na webu czechairforce.com z let 2021-2025 od Aleše Hottmara
https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ceske-gripeny-slavi-15-let-provozu-220791/
https://mise.mo.gov.cz/historie-misi/kontingent-acr—air-policing-2009–litva-13790/
https://mise.mo.gov.cz/historie-misi/baltic/2–kontingent-acr-_-baltic-air-policing-2012-litva-73311/
https://mise.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/gripeny-pristaly-v-litve-73551/
https://mise.mo.gov.cz/historie-misi/island-air-policing-105341/
